Domino z MB porod a jeho první dny

Tak a je to tady. Termín 1.2. dle UZ, 22.2. dle PM a my jsme na světě od 21.1.2009 v 12:09 (středa). V úterý jsem stačila jít k paní doktorce na kontrolu, kde mi zjistila streptokoka (a já to pak obrečela, protože těhule na Mimi únor 2009 to neměli, jen já) a taky zvýšený tlak. Další den jsem měla jít na vyšetření krve, jestli to není moc špatné se mnou. Odpoledne jsem si náladu zlepšila v kině. Viděla jsem Sněženky a Machry a moc se zasmála. Večer se ještě stavila kamarádka, aby mě a Tomáše nafotila na fotečky s bříškem. Nechtěli jsme jít do ateliéru a tak jsme si udělali super atmosféru tady doma. Ve 22:30 odjela, já něco poklidila a šli jsme spát. Ve 2hod ráno se mi chtělo čůrat, tak jsem šla. a zdálo se mi, že jde ze mě více věci, než čůrání, ale co.. šla jsem si zpět lehnout a už jsem se cítila mokrá. tak jsem rychle vstala a začal ze mě vytékat bazén. fakt bazén. jen jsem stihla říci manželovi, ať vstává, že tohle je asi plodová voda. jelikož ji bylo fakt hodně, tak jsme si byli jistí, že jsem se nepočůrala. a začalo oblíkání, chystání a volání kamarádce(co fotila), že ji vezeme Babetku. Ve 3:20 jsme byli v porodnici. tam mě prohlídli (stejný pan doktor a PA jako když jsem tam byla s poslíčky a moc se smáli, že jsem jim slíbila, že přijedu jedině až odteče voda a fakt to tak je) a jelikož jsem neměla žádné bolesti a otevřená jen na 1cm, poslali mě na pokoj a manžela domů. A na pokoji už byla těhulka, co vodu měla odtečenou 24hod a ráno ji slíbili vyvolávačku. Takže představa, co mě čeká mě fakt děsila, čumět do zdi a čekat a čekat. Ale ráno v 8hod byla vizita a milá paní doktorka prohlásila, že jelikož mám streptotkoka, tak v 8hod dáme vyvolávačku a uvidíme. netušila jsem ani ona, jak rychle může zabrat, když bolesti nemám. V 8:30 už jsem ležela na monitoru a a bolesti začali. v 9:30 (stále ze mě tekla voda, fakt tam měl Domino bazén :o)) ) mě přesunuli na sál, protože jsem se začala otvírat na 6cm a vypadalo to na rychlý porod. Manžel dojel a začalo sprchování, klistýr, sprcha.. jenže díky antibiotik jsem musela být z 90%na monitoru a to nebylo fajn. Místo bolesti do bříška a stahů v bříšku šlo vše do zad -křížů a já v leže i pobrekávala. Manžel se snažil to tam masírovat, ale když jsem se nemohla hýbat díky monitoru, tak to moc nepomáhalo. Pak mi dali něco do žil, aby mi ulevili v zádech, ale to bylo jen pro mou psychiku :o)). A jelikož kontrakce ustávali a já přestala najednou rodit tak rychle, jak chtěli, tak do žil další vyvolávačka. a v 11:30 jsem jen prohlásila, že kdyby mi nabídli Epidural, že ho beru, tak PA prohlásila, že to už je zbytečné. Že by nezabral .o)). v 11:45 jsem poprvé pocítila tlak v konečníku, ale hlavička nebyla natočená. To se změnilo v minutě, kdy už jen PA zařvala, ať přijde paní doktorka. A pak to šlo ráz na ráz. Stačili 4kontrakce, 4x zatlačení a Domino byl venku (jen přidali více vyvolávačky do žil). Sice před posledním tlačením mě paní doktorka řekla, že teď už to bude, ale bála jsem se, že když ne, tak dostanu depku, že jsem to nezvládla. Tak se usmála a říkala, že ne, že fakt už to bude. Střihnutí hráze jsem zaregistrovala. No a pak byl Domino fakt venku. Hned brečel. A já nechtěla věřit. Ještě den předtím nic a teď jsem máma. Takže jsem byla rozpačitá. Manžel byl šikulka, fotil vše co mohl a já se pak mohla kochat vklidu. Šití jsem skoro necítila. V té euforii to ani nešlo. Jen mi pak museli šít i vevnitř kolem čípku a to bylo horší, jelikož si mě musela hodně otvírat těmi hnusnými přístroji co známe u gynekologa :o(. A tak díky tomu jsem dostala injekci, ať mě to míň bolí a ta injekce bylo jediné, co mě ještě dva dny při sednutí bolelo. Jinak nic :o)))). No a pak tahali zbytek pupečníkové šňůry - tak to jen komentovala paní doktorka, že je nějaká krátká a pak vylezla i placenta- a to byla největší úleva. najednou jsem byla prázdná. Pak nás nechali s Dominem a manželem dvě hodiny na sále, ať si tu chvíli užijeme a já to zkrátila, protože se mi začalo chtít čůrat :o)) a ve sprše to nešlo. ale rovnou na záchodě. Já fakt byla totálně v pohodě. Domino se mi nepřisál už na sále a to mu zůstalo. ale to je jiná kapitola :o))) No a pro zasmání, na čtvrtek jsme měli objednanou rekonstrukci záchodu, takže manžel si zažil doma peklo a já se vrátila do nového :o)) (tu rekontrukci jsme plánovali dva roky a přišla v nejmíň vhodnou chvíli)