Co je to rozštěp obličeje?

Slovo rozštěp je vlastně tak trochu zavádějící. Nejedná se totiž o rozštěpení, ale nesrostení. Obličej se vyvíjí již v prvních týdnech těhotenství a zpočátku je toto nesrostení zcela normálním vývojovým jevem, kterým každý prochází v přesně určeném období. Tedy každé dítě má po čas svého vývoje v těle matky nesrostlý ret i patro. Ale už po 6. týdnu těhotenství dochází ke spojování jednotlivých tkání obličeje a k jejich srůstání. Rozštěp vznikne v momentě, kdy ke spojení nedojde, srůstu je nějakým způsobem zabráněno nebo není kvalitní.

Embryo má tedy zpočátku na obou stranách nesrostlý ret a dáseň. Mezera pokračuje až do tkaniva, ze kterého se vytvoří nos. Až se tyto tkáně spojí a srostou, vytvoří prostor mezi nosem a přední částí úst. V případě, že nesrostou na jedné nebo obou stranách, narodí se dítě s rozštěpem rtu, který může nebo nemusí pokračovat až na dáseň a čelist.

V ten samý čas má nespojené i patro. Patrové výběžky se začínají spojovat o něco později a to mezi 8. – 12. týdnem těhotenství. Nedošlo-li ke spojení a správnému srůstu patrových výběžků, narodí se dítě s rozštěpem patra. I rozštěp patra může mít různý rozsah. Může být zasaženo patro měkké i tvrdé nebo se může být zasažen jen čípek.

Ojediněle se mohou také objevit rozštěpy dalších částí obličeje, atypické rozštěpy.

Celý proces spojování a srůstání je ukončen po 12. týdnu těhotenství a po té již rozštěp nemůže vzniknout.

Rozdělení rozštěpů obličeje

Rozlišujeme rozštěpy rtu a rozštěpy patra, přičemž rozštěp rtu může zasahovat pouze ret samotný v naznačené nebo úplné formě, může však pokračovat přes nosní dírku až do úst, kdy je postižena i čelist. V některých případech je zároveň postiženo i patro. Takovémuto rozštěpu se říká rozštěp celkový. Může být jednostranný i oboustranný.

Samostatnou skupinou jsou izolované rozštěpy patra (postiženo je pouze patro), kdy může být zasaženo měkké i tvrdé patro, nebo jen patro měkké. Může se jednat i o rozštěp patra naznačený, tzv. submukózní.

Prenatální diagnostika

Rozštěpy obličeje není možné odhalit vyšetřením krve těhotné ženy (např. triple test), odběrem plodové vody (amniocentéza), ani jiným invazivním výkonem (odběr choriových klků placenty, odběr krve z pupečníku plodu).

Diagnostika je možná při ultrazvukovém screeningu vrozených vad okolo 20. týdne těhotenství. Úspěšnost rozpoznání však závisí na zkušenostech vyšetřujícího odborníka a na kvalitě ultrazvukového zobrazení, která závisí na poloze plodu, „průhlednosti“ tkání těhotné ženy i na kvalitě ultrazvukového přístroje. Zachycení rozštěpové vady, kdy je postižen ret, je u nerizikových těhotenství asi padesátiprocentní. Rozpoznání izolovaného rozštěpu patra je naopak spíše výjimečné. V případech, kdy je vyšetření obličeje provedeno cíleně, např. pro výskyt této vady v rodině, je vada odhalena téměř ve všech případech.

Léčba rozštěpů obličeje v ČR

V ČR je léčba na velmi dobré úrovni. Soustředí se do dvou rozštěpových center, a to v Praze a v Brně, kde o pacienty pečuje celý tým lékařů – plastický chirurg, ortodontista, logoped, foniatr, lékař ORL...

Nejdříve se operativně řeší rozštěp rtu. O načasování operace rtu se v ČR vede zatím stále polemika. Jeden názorový proud preferuje operace neonatální, tedy u novorozenců, druhý zastává operace od 3. měsíce, kdy je dítě již vyzrálejší. Obě načasování přinášejí velmi dobré výsledky. Operace patra se v současné době provádí mezi 6. až 12. měsícem věku dítěte. Tímto načasováním operací patra před nástupem řeči si dítě na nové poměry v ústech snadno zvykne a ve většině případů tak není nutná dlouhodobá logopedická náprava. Ranou operací patra se díky projizvení ovšem může ovlivnit růst čelisti, který je však dobře řešitelný ortodontickou léčbou. Rozštěp čelisti je řešen spongioplastikou po 8. roce dítěte. Načasování je však individuální a řídí se fází růstu špičáků dítěte. Závěrečné korekční operace se provádí v dospělosti. Korekční operace se v některých případech provádějí i před nástupem růstového spurtu. Pacienti, kteří mají rozštěpem zasaženo patro, jsou sledováni logopedem a foniatrem. Také v ordinaci ORL (ušní, nosní, krční) pro časté komplikace se středouším v dětském věku způsobené špatnou funkcí Eustachovy trubice (trubice spojující nosohltan a střední ucho a sloužící k vyrovnávání tlaku vzduchu za bubínkem), která má v dětství nepříznivé postavení. To se však růstem zlepšuje. Právě u dětí s rozštěpem patra jsou svaly patra zodpovědné za otevírání Eustachovy trubice jen částečně funkční a společně se zmnoženou mandlí tak způsobují její špatnou funkci. Postupně vzniká podtlak a středouší vyplní rosolovitá až hlenovitá tekutina, která způsobuje přechodnou převodní nedoslýchavost. Bez vhodné léčby na specializovaném pracovišti by mohlo dojít k oslabení až ke ztrátě sluchu. Další komplikací při rozštěpu patra je vývoj řeči. Děti jsou vždy sledovány logopedem rozštěpového centra a v místě bydliště dochází na logopedickou terapii dle potřeby. Pokud však patro není plně funkční ani po první operaci mají děti problém s artikulací, kdy je jejich řeč nosová nebo až samohlásková, těžko srozumitelná. V těchto případech je nutné přistoupit k reoperaci patra (zpravidla okolo 3let). Touto se již problém v naprosté většině případů napraví a logopedickou terapií se dosáhne dobrých výsledků. U dětí které mají rozštěpem zasaženu čelist je vždy nutná ortodontická léčba. U části pacientů začíná již na mléčném chrupu, u dalších na chrupu smíšeném a trvá až do dospělosti. Pacienti mohou mít v místě rozštěpu zuby nadpočetné, stejně jako chybějící, různě rotované nebo deformované. Vše je však dobře léčitelné ortodontickými aparátky, implantáty nebo zubními můstky. Některé děti trpí zvýšenou kazivostí mléčného chrupu, který je nutné vždy včas ošetřit u stomatologa.

Základní podmínkou úspěšné léčby rozštěpové vady obličeje je dobrá spolupráce celého lékařského týmu a rodičů malého pacienta a později pacienta samotného. Pozitivním faktorem pro mnohé je vědomí, že na problémy a starosti při této dlouhodobé léčbě nejsou sami, že vždy najdou pomocnou ruku u rodičovských organizací, které při rozštěpových centrech pracují. (http://stastny-usmev.cz/, http://www.zanovymusmevem.cz/ ) Dalším, neméně důležitým faktorem úspěšné léčby, je přijetí dítěte rodinou i okolím. Jen z milovaného dítěte, které vyrůstá v láskyplném prostředí, může vyrůst zdravě sebevědomý dospělý.

Seznamte se s těmi, kterým se rozštěp obličeje připletl do života

Pro všechny, které problematika rozštěpů obličeje zajímá, natočilo Občanské sdružení Šťastný úsměv krátký filmový dokument http://www.youtube.com/watch?v=WheWArz84I0 o tom, jak rozštěp vnímají děti, jak jejich léčbu prožívají rodiče i jaké to pro rodiče bylo na samém začátku ve chvíli, kdy byla jejich dítěti vada diagnostikována. Dokument natočený s empatií a humorem jeho autora Jakuba Michálka vám předkládá upřímná vyznání a pocity rodičů stejně jako nevinný a čistý pohled na rozštěpové vady dětmi.

Autor: Martina Kolísková Občanské sdružení Šťastný úsměv

www.stastny-usmev.cz

https://www.facebook.com/StastnyUsmev