Fusekle na koši od prádla

Po zhlédnutí vynikající divadelní hry na téma fusekle pohozené na prádelním koši, mi konečně došlo, že tenhle problém nejen že je starý jako lidstvo nosící ponožky, ale že jde dokonce o nadčasové téma, které dokonce lidstvo přežije.

Která žena by neznala typicky chlapský zlozvyk o zanechávání fuseklí v blízkosti koše na prádlo? Ve většině případů přímo na něm? Jsem si vědoma faktu, že tato problematika se rozebírá na všech frontách, počínaje bulvárními plátky s titulky: „Deset zaručených tipů a rad jak naučit muže čistotnosti a nedopustit se trestného činu“ nebo „Ponožky mě dohnaly k rozvodu!“ a tak podobně. Ale  tím to nekončí! Už jsem slyšela i diskuzi v rádiu o tom, proč si muži nejsou schopni své špinavé fusekle hodit do koše na prádlo. Divadelní hru na téma souvislost špinavých ponožek na prádelním koši a sexuální frekvence jsem už zmiňovala.

Já se chci ale věnovat jinému aspektu tohoto problému. Vždyť ono to je, krucinál, nakažlivé! No vážně.

Dřív mě to přivádělo k šílenství. Vždycky, když jsem viděla ponožky hozené na koši, zmocnilo se mě najednou několik emocí. Nejdřív jsem zuřila vzteky, pak jsem začala upadat do deprese, že se to ten můj Pažout navzdory vysokoškolskému titulu snad nikdy nenaučí, posléze jsem začala vymýšlet ony zaručené tipy a rady, jak ho to odnaučit bez ztráty na životech. Nakonec mě převálcovala absolutní otupělost (pud sebezáchovy) a ponožky jsem prostě jen zvedla a přemístila.

Postupem času jsem tomuto zvyku přišla dokonce na chuť a víte co? Někdy se stává, že už na koši leží jen moje ponožky a ty Pažoutovy jsou spořádaně uložené uvnitř! To jen dokazuje teorii o tom, že když chcete někoho něco odnaučit, musíte to začít sami dělat.

Zatímco v začátcích našeho soužití jsem si neustále kladla otázku: „Proč to, prokrindapána, dělá? Rozumějte, když už dojde k tomu koši, může je přeci hodit dovnitř, nemám pravdu?!“. Jde o jeden pohyb navíc. Synchronizaci pravé a levé ruky. Jedna nadzvedne víko, druhá dokončí plynulý elipsovitý nebo přímočarý pohyb. To přeci není složité. Ani pro vysokoškoláka.

Teď už na tu otázku znám i odpověď. No poslouchejte. Vždyť ono je to vlastně přirozené!

To si takhle sedíte na záchodě a uvažujete o nesmrtelnosti chrousta. Děti spí, vana se napouští, zkrátka začíná ta část dne, která alespoň vzdáleně připomíná život. Řeknete si, že přeci nemůžete sedět zbůhdarma na záchodě a ten čas využijete k tomu, že se svléknete. Oblečení složíte na hromádku a ponožky hodíte na koš s tím, že je potom dáte dovnitř. Potom.

Jenže najednou už vana pomalu přetéká a vy prostě nestíháte. Ponožky jdou stranou. A s nimi i estrogen. Pak už jsou fusekle v rukou božích, respektive na prádelním koši.

Dovolím si jednu prosbu na dámy, které dostává do vývrtky fakt, že jejich partneři nechávají své fusky pohozené poblíž koše na prádlo. Nezlobte se na ně. Je to silnější než vy a prostě se tomu nedá vzdorovat.

Je to jen taková nenáročná hra pro znavené páry.

https://www.facebook.com/umelecvdomacnosti/