Kojení je boj, tak neboj se a koj! aneb když kojení bolí...

U první dcery jsem zjistila, že kojení není pro každého. Přestože kojit možná moc chcete, poručit mlékovodům je někdy nadlidský úkol, zvlášť pak v momentě, kdy s Vámi hormony mlátí víc než v pubertě, všechno Vás bolí a nemůžete se normálně ani vyspat. Zkrátka cítíte se hůř než Rocky po zápasu s Apollo Creedem. Když se vám k tomu všemu udělají na bradavkách ragády, zánět prsu nebo se vám prsy „ jen“bolestivě nalévají", jste tak akorát zralá na psychiatrickou léčebnu, flašku ginu, nebo aplikaci lehkých drog.

Tentokrát jsem byla připravena, že i když kojit nebudu, svět se nezboří. A ejhle, ono to jde! Většinou totiž všechno vězí v hlavě! Ačkoliv to zní jako klišé, sebedůvěra je v oblasti kojení to nejdůležitější, takže vzhůru do ringu!

Stejně to ale není zadarmo. Přestože momentálně nemám na prsou žádnou prasklinku, ani zánět, kojení mě prostě bolí. Prsa si na tlak malého upírka musí zvyknout a bohužel to není hned. Je to přesně 16 dní co Matyldu kojím a vždycky když se poprvé přisaje, tak úpím bolestí. Je to sice o něco lepší než na začátku, nicméně pořád nejsem ve fázi "favorit zápasu“. Upřímně nevím, jak dlouho to vydržím, jen zkrátka doufám, že se to brzo zlomí. A jak tedy bolest knock outovat, položit na lopatky, udělat ji K.O.?

Více se dočtete na: 

http://www.pihatamama.cz/trapime-se/kojeni-je-boj-tak-neboj-se-a-koj-aneb-kdyz-kojeni-boli/