Moje maminka má 62 let. Všechny názory na výchovu, metody a praktiky jsou dnes už zastaralé nebo nepoužívané. Spousta dnešních maminek si klepe na čelo při radách svých matek/babiček. A já vlastně taky. Moje maminka ze mě ale svou výchovou udělala přesně takovou osobnost, jakou chceme mít ze svých dětí. Moje maminka uznávala respektující výchovu. Nikdy na mě nekřičela, nikdy na mě nevztáhla ruku. Snad možná jednou, kdy o mně měla tak obrovský strach, když jsem nepřišla ze školy domů a zůstala si hrát do večera u spolužačky, aniž by o tom věděla. Náš svět byl o komunikaci a tím se stala mým úplně nejbližším člověkem ze všech lidí. Vždy mi dala vše, po čem jsem toužila, ačkoliv jsme byli 3 sourozenci. Vždy udělala všechno tak, aby se všem zavděčila. Byla až na posledním místě. Dnes se stavíme na místa první. Protože když jsme spokojené my, jsou i všichni kolem nás. Dnes se snažíme být eko a bio a hlavně monte, ale našim maminkám nic jiného ani nezbývalo. Vařily nám denně, suroviny měli od babiček a tetiček, pletly nám a šily. Plenky jsme nosili látkové a na vzduchu jsme trávili víc než dost času. Vyrůstala jsem na zahradě plné ovoce a zeleniny a králíků a slepic. Všechno tohle oceňuju až dnes, protože je jiná doba. Která se ale tak urputile snaží napodobit tu minulou. Protože jak by řekla moje kamarádka: „líp už bylo". Nebudu se tu rozepisovat o tom, kdo to měl nebo má těžší. Jen se chci vrátit k původní myšlence, a sice té, že maminka mě vedla „nevýchovně". Naučila mě spoustu věcí. Od těch praktických až po ty lidské. Naučila mě především to, jak být maminkou. Ale pořád se cítím být dcerou. Holkou. Holčičkou. Stále pořád se jí svěřuji s jakoukoliv újmou na mém zdraví nebo duši. A stále pořád je jediným člověkem, který přesně ví, jak se cítím a přesně ví, co má udělat nebo říct, aby mě potěšila. Doufám, že moje dcera bude jednou říkat to samé.

Moje maminka má 62 let a je po těžké operaci. Během pár měsíců zhubla téměř 30 kilo. Prošla si mozkovou mrtvicí a má odoperovaný nádor, který měla ve střevě a okolních orgánech. Leží v posteli, ve velkém prázdném domě a čeká na započetí půlroční chemoterapie. Chce žít a být ještě tím vším, čím byla doposud. S kutálející slzou po tváři se ale bojím, že už z ní mnoho odešlo. Věřím ale a doufám, že budu moci říct: „moje maminka má 80 let a pořád se směje tak, jako celý život".

Maminko děkuju ti, že ses pro mě tenkrát s dalšíma dvěma dětma rozhodla. Že jsi mě odnosila a přivedla na svět a že jsi to nikdy nevzdala. Nevzdávej to nikdy!

... A zítra ti zas zavolám a budu ti vyprávět o tom, ja mám nalitý a bolavý prsa, jak kámen, protože Berníček skončil s mlíčkem a ty mi poradíš, co s tím a budeš v tom zase se mnou ...

Díky koníkové výzvě, do které jsme se s 21 měsíční dcerou zapojily, se nám podařilo získat testovací balíček pokračovacího mléka Amilk Bifido 3. Dcera byla do roka kojena a pak jsme přešli na pokračovací mléka, se kterými neměla v zásadě žádný problém. Nejinak tomu bylo i u tohoto mléka. Testování probíhalo měsíc. Hned po doručení kurýrem mě zajímalo, jak vypadá obal. V obchodě je to rozhodně „tahač očí“. Krabice má na obale základní informace, ze kterých se na první pohled jasně dozvím, o co se jedná a komu je výrobek určen. Nemám přílišná srovnání s konkurenčními mléky, vyzkoušeli jsme doposud asi tak tři značky. Obecně je ale někdy těžké z obalu pochopit, co je jeho obsahem. Zde žádný problém nebyl. Text i obrázek mléka s medvídkem jasně mluví o dětském mléce. Navíc je hezky výrazný, v obchodě by mě určitě zaujal.

Po doručení balíčku kurýrem jsem byla netrpělivá a nedočkavá, jak bude hlavně dcera s tímto mlékem spokojena. Hned jsem jej rozbalila a začala studovat jeho složení. Pro srovnání jsem si vybrala aktuální mléko, které je dceři dobře známe a neměla s ním problémy. Veškeré hodnoty, které jsou uvedeny ve složení, byly velmi podobné. Amilk Bifido 3 obsahoval o nějaké setinky miligramů / gramů více, než naše zavedené mléko. Což mi nepřišlo na škodu. Jediné, co mohlo vadit, byla skupina sacharidů (cukry, laktóza, fruktóza, glukóza). Rozdíly těchto hodnot nebyly ale nijak markantní.

Po otevření krabice jsem našla uvnitř dva pytlíky po 300g s průhlednou plastovou odměrkou. Nemůže tedy dojít k nějakým vzduchovým bublinám a nepřesnému dávkování, protože je hned vše na první pohled vidět. Sušené mléko samotné mne velmi mile překvapilo. Prášek byl voňavý, jemný a krásně sypký (tudíž by ani k zmíněným bublinám dojít nemohlo).

Dcera dříve mívala mléko ráno v poledne a večer. Už nějakou dobu jsme ale dávali pouze v poledne na vyžádání (pokud samotný oběd nestačil) a večer zůstalo beze změny. První den jsem jí ale mléko umíchala automaticky, aby mohla hned vyzkoušet. Přijala ho bez jakýchkoli výhrad. Mléčné výrobky má obecně ráda. Hlavně tvarohy, jogurty, občas si vyžádá i sýr. Kravské mléko ještě nevyzkoušela, ale některé věci jí z něho připravuji, např. ovesné kaše atd. Proto mne nepřekvapilo, že si lahvičku bez rozmyslu vzala a vypila ji s chutí. Měla jsem tedy radost, že přechod na jinou značku jí nevadil.

Příprava Amilk Bifido 3 byla velice snadná. Mléko se nádherně rozpustilo, ani jsem nemusela příliš míchat nebo štěrchat. Také neudělalo moc pěny či bublin, které mohou zvláště u menších dětí způsobovat potíže (navíc si vytvořená pěna velice rychle sedne). A co oceňuji nejvíce, je jeho vůně a s tím jistě spojená i chuť. Po dopití jsem lahvičku hned neumyla a musím podotknout, že u jiných mlék zbytky lehce kysnou a způsobují pak nevalný zápach. U Amilk Bifido 3 za prvé nemělo co zkysnout, protože dcera jej vypila do poslední kapky, ale hlavně i po delší době zůstalo stejně voňavé, po kyselém zápachu ani památky.

Večer mléko připravuje manžel, protože máme ještě čtyřměsíčního syna, kterému se věnuji. A v podstatě měl stejné poznatky jako já při dopoledním míchání. Dcera opět vypila vše do poslední kapky a spala až do rána. Se spánkem už nemá delší dobu problém. Změna mléka mohla být narušením, nicméně naštěstí jsme se s tímto nesetkali. Mohlo by se tedy zdát, že přechod na nové mléko proběhnul velmi hladce.

Dcera si však začala vyžadovat každé poledne ještě přídavek v podobě lahvičky. S tím bych neměla problém, ale cca prvních 14 dní se probudila s plnou plenkou řídké stolice. Nejprve jsem to přisuzovala jídlu, které za den snědla, ale když se to takhle opakovalo každý den a vlastně i každé ráno, kdy nastává její pravidelnost, začala jsem to přisuzovat mléku. Ve třetím týdnu testování se už vše upravilo a pominulo. Nemohu s jistotou říci, zda to opravdu způsobilo Amilk Bifido 3, ale zřejmě to způsobila daná změna složení mléka, na které byla doposud zvyklá.

Zbytek testování už měl bezproblémový průběh. Dcerce mléko chutná a uvažujeme, že jej budeme používat i nadále. Je to mléko, které je vyrobené ve Francii a u nás je možné ho zakoupit především v lékárnách Dr. MAX, kde se aktuálně (ke dni 8.12.2017) pohybuje v cenové relaci  199 Kč, což se jeví jako průměrná cena konkurenčních mlék.

Pokud bych měla shrnout hlavní klady, je to jeho snadná příprava, vůně a chuť, kterou jistě ocení nejedno z dětí. V případě záporů jsme se setkali s nepříjemnou reakcí, nicméně zde je to dost individuální a každé dítě může reagovat jinak. V případě Amilk Bifido 3 se ještě může člověk setkat s tím, že mléko u nás není příliš známé (anonymita). Alespoň já jsem se s ním ještě nesetkala. A může tak lehce budit nedůvěru. Nicméně po vyzkoušení tohoto mléka můžeme s dcerou doporučit! Celkově je cenově dostupné a má co nabídnout. Děkujeme koníkovi za to, že jsme se mohli testování zúčastnit a těším se na případnou další spolupráci.