Životní příběhy ostatních se nás prostě dotýkají

V rámci iniciativy Všichni jsou na koníku Mgr. Radku Sovjákovou,  vedoucí služby Tereza – pomoc obětem domácího násilí, která je jednou ze služeb Oblastní charity.

Paní Sovjáková, jakým lidem se v Oblastní charitě věnujete?

Věnuji se lidem, kteří se ocitli v tíživé životní situaci, která je většinou spojena s domácím násilím, tuto situaci se rozhodli řešit, ale nejsou ji schopni zvládnout vlastními silami.

V poslední době se na nás hodně obrací ženy, které nechtějí od svého partnera odejít, byť zažívají domácí násilí, ale chtějí se naučit s partnerem komunikovat a přejí si, aby v jeho chování nastala změna.

Během roku přijde také kolem 5 mužů, kteří se ocitli v těžké situaci.

Jak jim dokážete pomoci – co je vaším cílem?

Naším cílem je to, aby se žena cítila v bezpečí a sama si rozhodla, co je pro ni nejlepší. Nejsme tu od toho, abychom dávali univerzální rady a zaručené postupy nebo rozvraceli rodiny. S každým pracujeme individuálně a dle jeho potřeb.

Kromě mě působí ve službě ještě další sociální pracovnice a externě spolupracujeme s psycholožkou a právničkou. Vidím v našem týmu velkou vzájemnou oporu a sehrannost.

Kdy doporučujete, aby Vás tyto ženy kontaktovaly a jaká je praxe?

Mnohdy ženám dlouho trvá si vůbec připustit, že se staly obětí domácího násilí. Mají tendenci své partnery hájit, omlouvat a hledat chybu samy v sobě. Asi nejideálnější by bylo, kdyby žena přišla v okamžiku první agrese, ale to se opravdu nestává. Proto neexistuje způsob, jak správně určit pravý čas. Je to prostě v ten okamžik, kdy se žena rozhodne, že situaci chce řešit. Navíc u fyzického domácího násilí je agrese patrná, ale u psychického, sociálního nebo ekonomického je vše plíživější a nenápadnější a tím pádem trvá déle, než se žena rozhodne, že vyhledá pomoc.

Žena, která k nám přijde hledat pomoc projevuje velkou odvahu a statečnost. Přesto se velmi často cítí jako viník celé situace. Myslím si, že schopnost naslouchat a úsměv by neměl chybět ve výbavě žádného pracovníka zabývajího se podobnou problematikou, protože to dodává odvahu. Vždy dávám najevo, jak si vážím všech, kteří našli cestu do naší služby a rozhodli se řešit situaci, která je trápí.

Já jsem optimistický člověk a myslím si, že úsměv ke mě patří, přesto je vždy nutné zvážit, aby v dané situaci nepůsobil nepatřičně. Je pravdou, že situace, které řešíme mají k úsměvu většinou daleko, ale troufám si říct, že se mi velmi často podaří úsměv na tváři žen vykouzlit a to je pak pro mě velká odměna.

Když už si žena dodá odvahy a přijde k vám hledat pomoc, jak postupujete, na co se zaměřujete?

Nejprve se zaměřujeme na akutní stav situace, zda je žena v přímém ohrožení, zda potřebuje azylové ubytování pro sebe a děti, oblečení, základní potraviny a další.

Následně řešíme, zda chce požádat o svěření dítěte do péče, o rozvod nebo jestli si přeje psychologickou podporu ve formě konzultací s psychologem. Připravujeme s ní různé varianty možností, když by agresor znovu zaútočil.

Opravdu hodně žen nechce ze vztahu odejít, ale chce větět, jak se bránit nebo co dělat v případě útoku.

Jak se Vám daří oddělit tak náročnou práci od Vašeho rodinného života?

Oddělit práci a soukromý život jde, ale je to těžké. Lhala bych, kdybych řekla, že se mi to úplně daří. Mívám telefonáty i večer nebo o víkendu, a to pak samozřejmě nad celou situací přemýšlím a hledám řešení. Nelze zamknout kancelář a s čistou hlavou odejít. Ale to si myslím, že to zažívají všichni, kdo pracují s lidmi. Životní příběhy ostatních se nás prostě dotýkají. Na druhou stranu doma mám také své povinnosti, radosti a starosti, takže musím vyřešit i je 🙂 a to pak není čas přemýšlet nad dalšími věcmi.

Co byste vzkázala maminkám, ženám, které třeba ještě váhají a které by potřebovaly pomoci v jejich životní situaci?

Dostat se do takové situace může každý z nás. I ženy, které přijdou za mnou, většinou uvádí, že jejich vztah byl na začátku bezproblémový a měly svého pana Dokonalého, bohužel ne všechny ženy mají to štěstí, že to tak zůstalo i po strávení několika společných let.

Pokud ve svém okolí získáte podezření na domácí násilí, prohoďte s danou ženou pár slov. Právě ty, jí mohou dodat odvahu k vyhledání pomoci. My nikdy nikoho nenutíme k plnění určitých řešení, vše je na dobrovolnosti, svobodné vůli a vzájemné důvěře, je ale dobře, když má žena ve své situaci oporu.

Ráda bych také poděkovala za darování dětského oblečení a hraček, které se neprodají na Bazarech Modrého koníka!

Oblečení využije nejen služba Tereza, která jej dává maminkám, které např. musely narychlo odejít z domu a nestačily ani zabalit, ale předáváme je také do dalších našich služeb, což jsou hlavně Rodinný sociální asistent, Domov pro matky a otce v tísni a Magdala.

Paní Sovjákové se můžete zeptat na cokoliv k tomuto citlivému tématu: buď sem, do komentáře nebo napište do interní pošty @tereza1993, ráda vám odpoví.

Libi

Modrykonik Team