Deset kroků k úspěšnému kojení

V rámci iniciativy Všichni jsou na koníku vítám u nás

MUDr. Annu Mydlilovou z Národního laktačního centra a Laktační ligy při Thomayerově nemocnici v Praze.

Paní doktorko, co je hlavním posláním NARLAC a LL a o co usiluje?

Především chceme upozornit na význam kojení pro zdraví dítěte a maminky, na výhody ekonomické a ekologické pro celou společnost.

Snažíme se už 20 let o podporu kojení na všech úrovních péče a podporu kojících maminek.

Všichni by si měli uvědomit, že podpora  kojení je otázkou veřejného zdraví a proto podpoře kojení a výživě kojenců a malých dětí by se měla věnovat pozornost  i od vládních institucí. Výlučné kojení do 6 měsíců věku a včasné a bezpečné zavádění příkrmu okolo 6 měsíce spolu s pokračováním v kojení až do 2 let věku, má krátko- i dlouhodobé preventivní účinky před nemocemi. Kojení a krmení  vlastním mateřským mlékem nebo mlékem z banky MM  snižuje morbiditu (nemocnost)  a mortalitu (úmrtí)  zejména  u nedonošených a nemocných dětí, kde tento způsob výživy je prioritou.

Jaká je hlavní práce Laktační ligy?

Především školíme již od roku 1998 laktační poradkyně, a to nejen z řad maminek, ale i z řad zdravotníků. Snažíme se pořádat různé odborné workshopy a konference, kterých máme zhruba 10 ročně. Vydáváme osvětové materiály, DVD, CD,  časopis MaMiTa.

Dále upozorňujeme na význam Baby friendly hospital initiative (BFHI): školíme edukátory  pro BFHI v porodnicích, kteří jsou zodpovědní za to, aby na svých pracovištích školili dál personál v kojících dovednostech.

Co to přesně pro porodnice znamená?

Všechny porodnice by měly dodržovat 10 kroků k úspěšnému kojení.

Ale setkáváme se s tím, že ne všechny kroky jsou v praxi dodržovány, přestože je to způsob péče, který je založený na medicínských důkazech. Je to všechno zase jen o lidech.

A když si takto povídáme na různých konferencích, tak často z úst diskutujících zdravotníků zazní,  že největším  problémem  jsou vedoucí pracovníci. Většina zdravotníků  nechce měnit zaběhlou praxi a  tyto nové poznatky přijmout, přestože se ví, že k rozvoji kojení prospívají.

Pro sestřičky, která jsou na novorozeneckých odděleních, je jednodušší říct: “Tak maminko, tady máte flašku” nebo jí dát klobouček při problémech s kojením, apod., místo aby se jí individuálně věnovaly a kojení podpořily. My se snažíme vychovat odborníky, kteří na personál i maminky  bude přátelsky dohlížet a radit jim, prostě odborně vést.

NARLAC se tedy zaměřuje na edukační a tréninkovou činnost, přípravu BFH nemocnice a jste i hodnotiteli pro Baby friendly hospital  iniciativu. Můžete tuto iniciativu blíže popsat?

V praxi to znamená dodržovat 10 kroků k úspěšnému kojení, tedy kroky, které usnadňují iniciaci kojení. Zdravotníci z porodnic, které  jsou v přípravě, k nám jezdí na stáže, učí a hlavně na vlastní oči vidí, že v praxi je možné 10 kroků dodržovat, zejména časné přiložení na porodním sále, kojení bez omezování délky a frekvence, bez paušálního neindikovaného dokrmování, bez dudlíku, lahví, kloboučků, které se používají rovněž je v indikovaných případech - vpáčené či ploché bradavky.

Příprava porodnici, která se k této iniciativě přihlásí, trvá cca 2 roky, než je nemocnice připravena k hodnocení dle celosvětových kritérií.

Tady v Praze sídlíte přímo v Thomayerově nemocnici, kam za Vámi maminky přicházejí i s miminkem pro radu a vy jim dokážete hned pomoci.

Ano, hodně lidí sem k nám přijde pro pomoc. Rodina je pak nadšená, že jsme jim pomohli s kojením a ptají se: “Co jsme dlužní?” My tady ale nevybíráme žádné poplatky, je nám žinantní brát finance za to, že někomu pomůžeme s kojením.

Musím ale říci, že laktační poradkyně toto povoleno mají. Když se o kojení a podporu kojení nestará přímo stát, proč by si nemohly nechat zaplatit za pomoc s kojením právě ony? Tady je opět mezera, zdravotnický systém by se měl postaral, aby zejména podpora v terénu byla dostačující- uznat profesi laktační poradkyně placených zdravotními pojišťovnami, zapojit do péče porodní asistentky a okopírovat osvědčený německý způsob.

Já také podporuji porodní asistentky, mohou mamince velmi pomoci i s kojením. Bohužel, v ČR chybí  i systémová povinná a neplacená  předporodní příprava zaměřená i na kojení.

Kromě toho centrum poskytuje online poradenství a také Národní linku kojení, které slouží ve všední dny.  Mimo pracovní dny a pracovní hodiny přejímají poradenství  porodnice, ve kterých maminka rodila a laktační poradkyně,  jejichž seznam je uveden na www.kojeni.cz.

Kde by měla podle Vás posílit osvěta o kojení?

Chybí i výchova ve škole. Témata o kojení, že kojení je důležité a celkově problematika rodinné péče. Aby se ve školách mluvilo o tom, že dítě samo bude jednou v roli maminky nebo tatínka. Když se zeptáte dětí, čím asi bude miminko krmené, často odpoví: no přece takové tam to…ten Sunar! Chceme, aby paní učitelky řekly NE, a vysvětlily, že tak, jako kočka dává koťátku mlíčko, tak dává i maminka svému dítěti mateřské mléko = kojení.

Je podle Vás dostačující, když se maminka “naučí” správně kojit a může jít domů?

Některé maminky zvládnou kojení již v porodnici. Bohužel však 50% maminek má problémy s kojením již v porodnici. Proto následná péče o kojící ženu v terénu je hodně důležitá. Zvláště u maminek prvorodiček, maminek dětí předčasně narozených, nemocných  potřebujeme kvalitní následnou péči.

Chápeme, že její pediatr se tomu všemu nemůže plně věnovat. Jedno kojení při problémech zabere 1 – 3 hodiny.  Maminka se musí naučit správnou techniku kojení, musí se odstranit špatné návyky, zejména,  pokud kojila přes klobouček či dítě dostávalo lahev či dudlík.  Často maminka zůstává i na další kojení, což  klidně zabere  půl dne

V sousedním Německu chodí porodní asistentka i deset dní k mamince domů, vše je  placeno zdravotní  pojišťovnou. V případě potřeby se tato péče prodlužuje i déle, kromě toho je porodní asistentka 24 hodin na telefonu. U nás by přesně toto porodní asistentky také chtěly dělat, ale nemají podporu u Ministerstva zdravotnictví, protože máme jiný systém péče.

Už několik roků žádáme, aby Národní laktační centrum bylo oficiálně nejen uznáno, ale také financováno. Veškeré náklady, přestože je působnost centra celorepublikové leží na bedrech vedení Thomayerovy nemocnice.

Např. v Norsku mají Národní laktační centra i laktační centra jako součástí porodnic... a u nás to zatím nejde?

Tam měli štěstí, že měli premiérku ženu! J A když si ženy začaly stěžovat, že podpora kojení je nedostatečná, tak paní premiérka “bouchla do stolu” a podnikla veškeré kroky k podpoře kojení. Skandinávské země se podpoře kojení opravdu hodně věnují.

Ženy to tam sice mají složitější v tom, že jdou zpět do práce po 10 nebo 12 měsících,   ale přesto 80% dětí je kojených ještě v 6. měsících. Kultura kojení v Norsku je vysoká.  Kromě toho mají  mateřskou dovolenou plně placenou 100% svého platu do určitého věku dítěte, později dostávají 80% původního platu.

Pro srovnání: v Česku do začátku 6. měsíce věku kojence kojí asi 64% matek.

Je to velký pokrok ve srovnání s rokem 1992, kdy podpora kojení v ČR začala. Tehdy bylo v 6 měsících kojeno jen 11,9%.

Právě proto, že u nás maminky mají možnost zůstat déle na mateřské dovolené, měli bychom jim pomoci a vyvinout veškeré úsilí k tomu, aby kojily déle, zejména, aby do 6. měsíce bylo výlučně  kojeno více dětí než doposud.

Je prokázané, že jakmile se zavede předčasně příkrm před 6 měsícem věku, klesá výlučnost kojení a hlavně studie ukazují, že předčasné zavedení příkrmu vede k nárůstu obezity.  Proč začínáme předčasně dávat dítěti kaše a sladké piškoty, když to ve většině případů vůbec není potřeba? Co si od toho ta “Zdravá výživa” slibuje?

I ČR by měla dodržovat doporučení vydané WHO a pracovní skupinou pro dětskou výživu při MZ: Výlučné kojení 6 měsíců a příkrm u kojených i nekojených zavádět od 6. měsíce věku (180 dní, 26.t.)

Měli bychom se vůči našim dětem chovat čistě. Proto se snažíme chránit zájmy dětí.

Chránit zájmy dětí by měl i náš stát, zejména co se týká přijetí Kodexu marketingu náhrad MM.  ČR je opakovaně kritizována Výborem pro práva dítěte, že nepracuje na přijetí a právním ošetření  Kodexu.  Např., Slovensko už má dodržování Kodexu právně ošetřeno včetně stanovených  pokut za jeho nedodržování. Stalo se tak opět díky osvícenému tehdejšímu ministru zdravotnictví, který řekl: Pán Bůh by měl dostat Nobelovu cenu za MM.

Já si přeji, aby ty naše české děti - budoucí generace, byly na tom dobře zdravotně a aby na tom byly dobře i maminky.

Výživa je lék a rozhoduje o tom,  jak jednou budeme vypadat v dospělosti.

Děkuji za rozhovor.

Libuše Drozdová 

Modrykonik Team