Aktualita na začátek: Petice, o které se v článku píše, Anička zveřejnila 30.5.2016 a svůj hlas můžete přidat tady.

Dnes vám chci představit privátní porodní asistentku Annu Kohutovou, zakladatelku a lektorku Cvičení s dětmi v šátku podle Anny Kohutové. Na koníku ji najdete jako @anjilu 🙂

Aničko, proč jste se rozhodla začít pracovat jako privátní porodní asistentka? 

Pracovala jsem 10 let na porodním sále. Tato práce mne tam po čase začala frustrovat. Nedokázala jsem ženám pomoci tak, jak jsem si to představovala při rozhodnutí, že tuto profesi chci ve svém životě vykonávat. Vnímala jsem práci porodní asistentky  jako odbornou a lidskou pomoc ženy ženě, na její transformační cestě, kdy se z ženy stává matka a rodí se nový život.

Byla to doba převážně medicínských porodů, do kterých se rutinně zasahovalo. Ženy rodily pod vlivem chemických léků, v krutých bolestech, nepřirozené pozici a od svých dětí byly ihned po porodu separovány.  Všechny děti své narození musely oplakat.

Dnes vím, že to nebyl zdravý pláč plný síly, ale pláč plný zoufalství a strachu, protože tyto děti ztratily kontinuitu se svou matkou, ztratily náhle svou nejdůležitější existenční lidskou potřebu, na kterou byly v děloze zvyklé, a to potřebu bezpečí a kontaktu s matkou. Děti byly velmi často dokrmovány umělým mlékem, místo aby pily mléko z matčina prsu. Přebalovaly, koupaly a staraly se o ně naprosto cizí ženy, ne jejich matky.

Za celou dlouhou dobu této mé praxe v porodnici jsem nezažila přirozený porod. Intuitivně jsem ale cítila, že musí existovat i jiná cesta. Nechtěla jsem být pouhou asistentkou lékařům, chtěla jsem být ženám profesionální pomocnicí. Věděla jsem, že pokud v systému nemocniční péče zůstanu, budu stále součástí nezdravé a nepřirozené péče, protože se na ni budu podílet a ženám nebudu moct pomáhat.

Co se dělo po Vašem odchodu z práce?

Šest let jsem byla s mými dětmi doma. Jsem v první řadě mámou tří dětí - mámou na plný úvazek 🙂.

Také jsem ale hodně přemýšlela, co dál - jakou cestou se vydat, hledala jsem jiné               a zdravé informace.

Absolvovala jsem několik zahraničních kurzů s osvícenými porodními asistentkami         a porodníky jako je Ina May Gaskin, Barbara Kosfield, Michal Odent nebo Marisa Alcalá, a ti mi dali odpovědi na všechny mé otázky a pochybnosti, které jsem při své práci měla.

Například?

Musela jsem vytěsnit z hlavy vše, co jsem se při studiu a praxi naučila.

Že porod není vysoce rizikový stav, u kterého mohou oba účastníci porodu umřít, a my svými zásahy tomu musíme předcházet.  Že právě každý zásah do předem daného a přirozeného procesu vyvolá další zásahy a porod se teprve tehdy může stát rizikovým pro ženu i dítě.

Pochopila jsem, že všem akutním situacím, které se u porodu staly, předcházely vždy naše zásahy. My, zdravotníci, jsme je prostě vytvářeli svou nevědomostí, neporozuměním a hlavně vlastním strachem.

Následovala tedy má cesta za velkým poznáním, jak ženy podpořit v jejich víře a síle porodit své dítě důstojně a láskyplně. Tak, jak si každý nový život zaslouží. Byla to cesta plná nejistoty, byla jsem bez práce a netušila jsem, jak ženy přijmou pro ně zcela novou zkušenost - komunitní péči porodní asistentky.

Byla jsem jedna z prvních privátních porodních asistentek v našem kraji, která si založila nestátní zdravotnické zařízení. Začala jsem nabízet ženám kontinuální péči během celého těhotenství, později i u porodu a v době raného mateřství. O mé služby byl nečekaně velký zájem. Měla jsem kurzy kapacitně přeplněné. Ženy otevřeně přijímaly všechny informace o přirozeném porodu, bondingu a kontaktním mateřství s velkým nadšením a důvěrou, chtěly si svůj porod prožít, nikoliv přežít. Našly v sobě sílu, zodpovědnost a víru, že porod je intuitivní a předem daný proces, který může změnit jejich život. Protože u porodu se nerodí jen dítě, dochází také ke zrodu matky, rodí se nová rodina.  Ženy chtějí mít právo rodit tak, jako ženy v okolních zemích, za stejných podmínek, s úctou a respektem, která jim náleží.

Jak se k péči porodních asistentek staví legislativa?

Prošla jsem před 5 lety výběrovým řízením, na základě něhož se mnou mohly zdravotní pojišťovny uzavřít smluvní vztah, aby ženy měly mou péči hrazenou ze svého zdravotního pojištění.

Přišla první překážka, smlouvu se mnou uzavřela pouze Revírní bratrská pojišťovna, ostatní pojišťovny se k mé péči postavily zamítavě s argumentací, že péči porodní asistentky plně dokáží nahradit gynekologové.

Žádný z okolních gynekologů však tento způsob péče (návštěvní službu v těhotenství         a po porodu ve vlastním sociálním zařízení ženy) neprovádí.  

A tak jsem se teď, po pěti letech, opět rozhodla oslovit pojišťovny. Žádám je o možnost uzavření smlouvy o poskytování a úhradě mých služeb, o které je ze strany žen obrovský zájem. Přišla mi první zamítavá odpověď od Hutnické zdravotní pojištovny, kdy bez jakéhokoli odůvodnění mou žádost zamítli.

*Pozn.: Anička nyní připravuje petici o tom, že práce porodních asistentek má být hrazená z veřejného zdravotního pojištění (obor 921 - porodní sistentka).

Petice bude brzy zveřejněná na Modrém koníku a i vy budete mít možnost podpořit ji svým hlasem. 

Jaké kompetence má porodní asistentka a co vše může ženám nabídnout?

Dle mezinárodně platné definice, je porodní asistentka osoba, která úspěšně ukončila oficiální vzdělávací program pro porodní asistentky uznávaný v dané zemi, a dosáhla tak požadované kvalifikace pro získání registrace – úředního povolení k výkonu povolání porodní asistentky.

Porodní asistentka je uznávána jako plně zodpovědný zdravotnický pracovník, který pracuje jako partner ženy, poskytuje jí potřebnou podporu, péči a radu během těhotenství, porodu a v době poporodní, vede porod na svou vlastní zodpovědnost, poskytuje péči novorozencům a dětem v kojeneckém věku.

Tato péče zahrnuje preventivní opatření, podporu normálního porodu, zjišťování komplikací u matky nebo dítěte, zprostředkování přístupu k lékařské péči nebo jiné vhodné pomoci a provedení nezbytných opatření při mimořádné naléhavé situaci.

Porodní asistentka má důležitou úlohu ve zdravotním poradenství a vzdělávání nejen žen, ale i v rámci jejich rodin a celých komunit. Tato práce by měla zahrnovat předporodní přípravu a přípravu k rodičovství a může být rozšířena i do oblasti zdraví žen, sexuálního nebo reproduktivního zdraví a péči o dítě.

Zjednodušeně lze tedy říci, že tedy porodní asistentka poskytuje jako jediná kontinuální péči o fyziologické, tedy zdravé ženy během těhotenství, porodu a po porodu.

Jaká je péče porodních asistentek v zahraničí?

V zahraničí je porodním asistentkám umožněno plně dostát svým kompetencím, ty jsou zákonem jasně definovány. Porodní asistentka je součástí zdravotní péče, její služby jsou hrazeny ze zdravotního systému. U nás jsou porodní asistentky perzekuovány, s jejich péčí se jednoduše nepočítá. Zdravé ženy jsou v péči lékařské, tedy v péči gynekologa a jedině tato péče je proplácena z pojištění.

U nás tedy neexistuje, tak jako v Německu, Holandsku, Švédsku či Anglii, diferenciace péče o těhotné ženy. Při diferenciaci je primárním poskytovatelem péče o zdravou ženu porodní asistentka, ke které chodí těhotné ženy na pravidelné těhotenské prohlídky.

V kompetenci porodní asistentky je také vyhodnocování zdravotního stavu ženy, příp. jejích zdravotních komplikací. Jen v případě, že žena nespadá do její fyziologcké péče,  je povinností porodní asistentky převést ženu do vyšší péče, tedy lékařské.

Těhotné ženy v jiných zemích mají právo výběru, mohou si vybrat nejen místo svého porodu, ale také svého poskytovatele péče, porodní asistentku, která se ujme komplexní péče během těhotenství, porodu a po porodu. Dle zahraničních studií jasně vyplývá, že tato péče je mnohem zdravější, bezpečnější a levnější pro celou společnost.

Je zájem o kontinuální péči porodních asistentek? A jak tato péče probíhá?

Já mívám v péči čím dál více žen, které kombinují péči lékaře a porodní asistentky.

Mám i ženy, které absolvovaly pouze jednu až dvě prohlídky u gynekologa a jinak dochází do poradny pouze ke mě. Tuto péči si však musí samy hradit.

Během těhotenské poradny ženě změřím krevní tlak, zkontroluji moč, změřím růst           a velikost dělohy, později pomocí zevních hmatů zjišťuji pozici dítěte, jeho velikost a množství plodové vody, poslechnu jeho srdíčko. 

Po vyšetření následuje vždy přátelský rozhovor. Ptám se žen, jak se cítí, zda nemají v rodině nějaké konflikty, strach či bloky. To, co ženám nejvíce chybí při lékařských prohlídkách, je dle mé zkušenosti právě poradenství a lidský zájem o ně. Velmi často se díky technoktratickému přístupu v ženách pěstuje strach.

Strach, zda je těhotenství zdravé, zda dítě nemá vývojovou vadu, zda je dostatek plodové vody, zda není dítě příliš velké či malé. Ženy sváže velký strach o dítě, strach z porodu. Strach nedovolí ženám radovat se, je tím největším blokátorem přirozeného porodu. Strach a stres blokuje vlastní oxytocin, tedy hormon lásky a klidu, který ženu u porodu ochraňuje. V péči o těhotné ženy se nedá oddělit fyzické a psychické zdraví, tak jako se nedá oddělit péče o ženu a péče dítě, je nutno o ně pečovat holisticky, jako o jednu jednotku.

Jaká je nyní situace v českém porodnictví?

Situace v českém porodnictví se změnila k lepšímu, a to díky ženám, které chtějí rodit jinak, a změně myšlení některých osvícených zdravotníků.

Stále se však setkáváme s nehumánním a často nadřazeným přístupem některých zdravotníků k ženám, vytrácí se z péče lidský faktor, převládají v péči rutinní postupy, které nejsou v souladu s doporučením WHO.

Do porodu se chemicky zasahuje, ženy ztrácí kontrolu nad svým porodem a následně dítětem. Stále rodí v nepřirozených podmínkách a antigravitačních pozicích na zádech, za plného světla a velkého počtu lidí. Jsou rutinně nastřihávány a děti jsou po porodu odnášeny ještě před dotepáním pupečníku.

Za všemi zásahy stojí netrpělivost zdravotníků. Trpělivost by měla být jedna z nejdůležitějších vlastností každého profesionála stojícího u zrodu nového života.

Stačí  tak málo, aby se porod stal pro ženy radostným prožitkem, vytvořit jim důležité podmínky k porodu - empatii, porozumění, trpělivost, úctu, intimitu, soukromí, klid, ticho, dát ženě pocit, že ona je ta, co rodí své dítě.

Tyto podmínky přece nikoho nic nestojí, nepotřebujeme investovat milióny peněz do našeho zdravotnictví, vše je pouze o lidském přístupu k rodícím ženám. 

Jaké je Vaše největší přání v práci porodní asistentky ...můžeme vám je pomoci splnit?

Mým velkým přáním je, aby si zdravotníci uvědomili jeden důležitý psychologický aspekt - to, že porod v životě ženy hraje významnou roli.

Je to jeden z nejzásadnějších okamžiků nové rodiny, ke kterému se ve svém životním postoji, myšlenkách a srdcích budou neustále vracet. Porod se hluboce vryje do duše každé ženy a dítěte. To, jakým způsobem se odehraje, se promítne do vztahu ženy k sobě samotné, do vztahu k dítěti, partnerovi, celé společnosti. Porod není něco, co má žena pouze přežít, přinést bolestnou oběť pro své dítě, a není to ani noční můra, ze které se žena vyspí a vše bude dobré.

Porod může být za jistých podmínek naplňujícím a krásným okamžikem, který nastartuje zdravou a láskyplnou vazbu mezi matkou, otcem a dítětem. A to by měla být povinnost všech zdravotníků: pečovat o zdraví žen, dětí, celých rodin. 

Pokud chcete - vy, ženy, maminky a těhulky přispět ke splnění mého přání, přijměte jej i za své přání.

Já věřím, že společně se nám podaří přimět naše zákonodárce ke změnám a pojišťovny k činům. Začneme Peticí. *

Děkuji vám všem.

Anna Kohutová

Děkuji za rozhovor,

Libi

Modrý koník Team

* Pozn.: Anička nyní připravuje petici o tom, že práce porodních asistentek má být hrazená z veřejného zdravotního pojištění (obor 921 - porodní sistentka). 

Petice bude brzy zveřejněná na Modrém koníku a i vy budete mít možnost podpořit ji svým hlasem. 

Anička Kohutová na koníku

Aniččin WIKI profil

www.annakohutova.cz

www.mamacentrum.com

www.cvicenisdetmivsatku.cz

PS: Petici Anička zveřejnila 30.5.2016 a svůj hlas můžete přidat sem.

• darujeme ti informační letáky, plakátky
• tvůj bazárek podpoříme bannery na Modrykonik.cz 
• dáme ti návod, jak se takový podařený bazárek dělá (pár jich máme za sebou 🙂
• podpoříme celou akci logem Modrého koníka 

Na jaro 2016 s vámi už chystáme bazárky v těchto městech.

Popřemýšlej nad otázkami:

1. Poskytne nám obec nebo město zdarma prostor, kde by bazárek mohl proběhnout? (kulturní dům, společenský sál, sokolovna...)
2. Kde všude můžeme akci propagovat? (školky, dětské centrum, nemocnice a porodnice, infocentrum, dětský lékař, restaurace, kavárny, cukrárny apod.)
3. Je u vás např. dětský domov, kojenecký ústav, domov pro matky a otce v tísni apod., kam by maminky  mohly darovat věcičky, které se na bazárku neprodají?
4. Je v okolí agentura nebo dětské centrum, kteří by mohli na akci zajistit hlídací koutek? Nebo i více spolupracovat, poskytnout své prostory?
5. Uvítáme další nápady, tipy, a cokoli nejasného dořešíme 🙂

Jak MK Bazárek funguje najdeš třeba v této skupině: Bazárek Prostějov

Ozvi se nám, dohodneme se na spolupráci, vytvoříme podobnou skupinu a začneme s přípravami na JARO! 🙂

Libi a Vlaďka

libidrozdova, Libuše Drozdová, 722 922 020 libi.drozdova@modrykonik.cz

moulinkaa, Vlaďka Hulíková, 226 213 413  vladka.hulikova@modrykonik.cz

Marti, jseš * divadelní, televizní a filmovou herečkou a k tomu všemu i dvojnásobnou maminkou. Jak to, prosím Tě, všechno zvládáš? 

Není to až takový problém. Je spoustu zaměstnaných maminek. Děti jsou dopoledne, kdy já zkouším, ve škole a školce. Odpoledne udělám klasického rozvažeče, absolvujeme kroužky a pokud žádné nejsou, jedeme domů.

Jen ty večery moje děti nemají rády. Ve dnech, kdy hraju, kterých je v měsíci cca.10, je jim líto, že je neukládám. A když už je úplně nejhůře a vím, že v jistém období nebudu doma téměř vůbec, přijede moje moravská spása, moje maminka 🙂.

Činohra - Jedenácté přikázání, foto: www.narodni-divadlo.cz

Vzpomeneš si na to zjištění, že jsi těhotná? Jakým způsobem jsi to oznamovala svému manželovi?   

Jeden podvečer před představením ve Stavovském divadle se mi udělalo tak špatně, že jsem okamžitě, už v kostýmu, vyběhla z divadla do nejbližší lékárny a udělala jsem si test. A bylo to tam! Manžel to věděl ještě tutéž noc po představení a musím říct, že jsme oba plakali.

Probíhala těhotenství bez problemů a byl manžel u porodu?   

Obě moje těhotenství byly nejkrásnější dobou mého života. Bylo mi dobře, tloustla jsem a mně to nevadilo, nebylo mi špatně, byla jsem klidná a neuvěřitelně mne těšilo, že jsem důležitá.

Vnímalas to, že budeš na MD, RD s jedním a pak s druhým dítětem, v Tvé profesi, jako handicap?    

S prvním synem jsem vůbec nevnímala práci, kariéru, bylo mi všechno jedno. Veškeré mé sny se točily jen okolo těhotenství. Podruhé jsem do jiného stavu přišla v momentě, kdy tomu prvnímu byl rok a půl. To už mne trochu zaskočilo. Už mne to i mrzelo, že si jen tak brzy na jeviště nestoupnu, ale jakmile se malý narodil, uklidnila jsem se. Celkem jsem byla doma s dětmi 5 let, ale přiznávám, že jsem si sem tam na jeviště odskočila a něco i natočila. Nebyla to naprostá izolace.

Jaké mají Tvé děti povahu?

Jmenují se Šimon a Matouš. A nejedou na Rivieru, nýbrž jsou na ní pořád 🙂.  Jsou to pohodáři, citliví, ale přitom každý jiný.

Co bylo nejtěžší po Tvém návratu z RD do práce?

Nejtěžší bylo pro mne připustit si a akceptovat, že děti člověka posunou dál a jinam nejen mentálně, ale i tělesně. Na mé postavě se dva čtyřapůlkiloví kluci podepsali. Najednou mi nebylo 32let, jako když jsem odešla na první mateřskou, ale táhlo mi na čtyřicet. V tomto období života herečky není moc rolí, a tak jsem musela chvíli, asi sezonu čekat, než jsem se tzv. chytla proudu.

Co děláš nejraději, když máš na sebe čas?    

Miluji masáže, to je pro mne na dotecích závislého člověka největší relax. Čtu, spím, chodím sama do kina a nebo jsem na zahradě a starám se o ni. A musím se přiznat, že nejlíp mi jde, když nejsou děti doma, nedělat vůbec nic.

Na jakou divadelní roli, na jaký film… nás pozveš a jaké představení, ve kterém hraješ, bychom mohli vidět?

 19.11.2015 má ve Stavovském divadle premieru inscenace Modrý pták. (* škoda, že to není Modrý koník)

Jde o rodinné představení. Je to vlastně pohádka pro děti i jejich rodiče. A do toho v současné době točím nový seriál České televize “Rapl”.

Na repertoáru ND mám ještě dvě další inscenace a hostuji taky v divadle Pallace ve dvou inscenacích, kde je mi skvělým spoluhráčem Jirka Langmajer.

Co bys vzkázala našim maminkám?

Všem maminkám, těhulkám a snažilkám bych ráda vzkázala, že rodina-děti-manžel-to jsou jediné veličiny, pro které budu vždy bojovat proti nástrahám světa.

Marti, děkuji za rozhovor a přeji jen to nejlepší - hodně lásky, zdraví, rodinné pohody a pracovních úspěchů, také k Tvým krásným dnešním narozeninám! 🙂 

Libi

Modrykonik Team

*Na Modrém koníkovi platí, že si zde všechny maminky a ženy tykáme.

My si tykáme 2x, známe se ze školy 🙂.

http://www.csfd.cz/tvurce/22670-martina-preissova/

Foto: archiv Martiny Preissové, Národní divadlo www.narodni-divadlo.cz

V rámci iniciativy Všichni jsou na koníku vítám u nás Ivanu Konigsmarkovou, která je prezidentkou Unie porodních asistentek (UNIPA) v ČR.

Paní Konigsmarková, Vy jste královnou porodních asistentek UNIPA v ČR. Chtěla jste vždy pracovat jako porodní asistentka (PA)? Jaká byla Vaše cesta?

Moje maminka byla dětská lékařka, vyrůstala jsem tedy ve zdravotnickém prostředí. Původně jsem chtěla medicínu vystudovat, ale moji rodiče nebyli v té době těmi “správnými” rodiči, proto jsem kvůli minulému režimu bohužel nemohla jít studovat. Práci porodní asistentky jsem vnímala tak, že PA má určité kompetence a je ženě společníkem, pečuje o ni a zároveň pomáhá. To se mi moc líbilo, proto jsem si vybrala tuto práci.

Jaké musí mít žena předpoklady, znalosti a zkušenosti, aby mohla jako PA pracovat?

Porodní asistentka je zdravotnický pracovník, je dnes vzdělávaná výhradně na vysoké škole, kde studuje péči o ženu a její dítě. Měla by pojmout celé období ženina života od narození až po smrt (měla by umět poradit ženě, která přestává menstruovat, stejně tak jako holčičce, když menstruovat začíná). Jednoznačně největší část její péče se ale soustřeďuje na přivádění dětí na svět. Mám na mysli nejen porod, ale i období těhotenství, péči při porodu a po něm.

A důležité – péče PA zahrnuje ženu i dítě. PA by například měla umět zkontrolovat ženu po porodu, tzn. jestli se jí dobře hojí porodní poranění, jestli nekrvácí, apod. Zrovna tak by měla umět zkontrolovat dítě – jak se hojí pupík, jestli dítě neohrožuje např. novorozenecká žloutenka, měla by umět poradit s kojením a s celkovou péčí o dítě.

Jaký je podle Vás ideální model porodu - k jakému bychom měli všichni směřovat?

Situace u nás je trošku zdeformovaná minulým obdobím, které jsme prožili s takovým tím patriarchálním a direktivním přístupem, který panoval v celé společnosti.

Za prvé:  Žena by měla být partnerem zdravotníků, a ne jejich podřízenou.

Ideální je kontinuální péče, to znamená, že se o ženu a dítě během těhotenství, porodu a po porodu stará jedna jediná PA, nebo jen malý počet, třeba 3 – 4 porodní asistentky.

Jaká je současná situace? Ukážu na příkladu: Vezměme si ženu, která rodí v nějaké větší porodnici, bez problémů otěhotněla, nemá v těhotenství žádné potíže, sama od sebe začne rodit v termínu, žádné komplikace při porodu, porodí zdravé dítě a po porodu jsou ona i dítě úplně v pořádku. O tuto ženu se za celé toto období stará okolo 60 lidí! A ještě ke všemu říkají každý něco jiného.

Takže to vede k tomu, že ženy jsou zmatené a neví, kdo je jejich poskytovatel péče, komu mají důvěřovat, která informace je pravdivá... Člověk se cítí bezpečně ve známých situacích, ve známém prostředí, se známými lidmi. A to je přesně to, co žena u porodu nemá. Čili kontinuální péče je důležitá a její výsledky mohou být daleko lepší než je tomu dnes: Nejen, že jsme to přežili, ale také – že jsme to hezky přežili a prožili!

Za druhé: Následná péče

U nás dříve fungovala. Ženy odcházely z porodnice až týden po porodu, a pak je doma několikrát navštívila porodní asistentka, několikrát dětská sestra a dětský lékař.

Dnes ženu pustíme domů třetí den po porodu, a pak už nikoho nezajímá.

A ona, ať se cítí dobře nebo ne, musí docházet do ordinace dětského lékaře (byť třeba kolikrát nesmyslně), což ji přináší samozřejmě stresy. Přitom by neměl být problém, aby PA docházela k ženě domů, poradila jí, pomohla a zprostředkovala případně další péči. Tak to funguje třeba v sousedním Německu, kdy je porodní asistentce hrazeno až 10 návštěv u jedné ženy. Věřím, že se nám společně podaří toto změnit a nastavit ideální model následné péče.

Pozn.: Ideální model následné péče v ČR bude v příštím článku 

Co byste vzkázala ženám, které plánují  těhotenství nebo už těhotné jsou a porod je čeká?

Je důležité, aby si ženy uvědomovaly, že mají svá práva, že mají svá lidská práva.

Že mají právo především na informace a že by se měly ptát: Co mi chcete dělat? Proč mi to chcete dělat? A co se stane, když se to neudělá?

Pakliže nejsou spokojeny s odpovědí, tak by si měly vyžádat jiný názor.

Hledejte informace, ptejte se a vězte, že ženy umí rodit a děti umí přicházet na svět.

Děkuji za rozhovor.

Aktuálně přidáváme profily všech porodních asistentek v ČR, abyste měly kompletní informace.

např.:

http://www.modrykonik.cz/porodni-asistentka-kohutova-anna/

Pokud máš ve svém okolí PA, můžeš jí doporučit Zápis do naší WIKI encyklopedie. Jde to jednoduše, stačí vyplnit následující dotazník a zdarma vše připravíme:

https://asmira.wufoo.com/forms/rmvjy511l2d94f/

Předem děkujeme.

Libi

Modrykonik Team

V rámci iniciativy Všichni jsou na koníku představuji u nás Bc. Lýdii Biľovou DiS., která pracuje jeko vrchní sestra gynekologicko - prodnického oddělení Ústavu pro matku a dítě v Praze 4 Podolí.

Paní Biľová, máte 22 letou praxi porodní asistentky, zde pracujete 11 let. Od příštího měsíce slavíte jeden velký úspěch. Čeho se týká?

Podařilo se prosadit to, co máme jako porodní asistentky (PA) v náplni práce. Od 1. února začínají u nás PA vést fyziologickou prenatální ambulanci!

Je to posvěceno legislativou, a za to jsme rády. PA si samy budou vést maminky od prenatální ambulance a budou s nimi pracovat až do porodu. Vybrali jsme ty nejlepší, které jsou zkušené praxí z porodních sálů. Také mají zkušenosti s prenatální péčí a celkově s vedením těhotenství a přípravou maminek k porodu.

Kolik máte připraveno PA a jaké vidíte výhody této změny. Jak probíhaly porody u vás doteď?

Zatím máme připraveny do prenatální poradny 4 PA, každý den zde bude jedna, a budou s maminkami pracovat od 36. týdne až do porodu. První návštěvu v Podolí nastavající maminka absolvuje u lékaře, který ji ujistí, že vše probíhá jak má, a může o ni dále pečovat porodní asistentka. Doteď se o těhotné maminky starali pouze lékaři.

Podobné schéma probíhá, když přijde maminka k porodu. Nejdřív ji vyšetří lékař, který určí v jakém stádiu porodu je, a když je maminka i miminko v pořádku, stará se o rodičku především porodní asistentka.

Při jakémkoliv náznaku komplikace si PA přivolá lékaře. Po každém porodu ale kontroluje a ošetřuje případné porodní poranění vždy lékař.

Ročně se zde narodí přes 5 300 dětí. To jsou opravdu porody NON STOP 24 hodin denně.

Ano, co se dá naplánovat, musíme naplánovat. K tomu slouží i registr těhotných, který je nezbytný.

Jelikož jsme také perinatologické centrum, sváží se sem maminky prakticky z celé ČR. Komplikovanější porody se snažíme naplánovat na ráno a dopoledne, kdy máme posílený pracovní tým, a stejně tak plánované císařské řezy. Bohužel příroda je silnějí a spoustu věcí naplánovat nejde. Třeba jakmile je měsíc v úplňku, tak se nezastavíme. 🙂 Skutečně máme vypozorováno, že dva - tři dny před a po úplňku praskají a odtékají vody daleko více.

Nikdy nevíme, kolik nám přijde maminek přes noc. Někdy je 22 a někdy 25 porodů, jindy 11 porodů. Kdyby se  porody daly rozplánovat a vyhnout se tak plné kapacitě a nutnosti odesílaní maminek do jiných porodnic pro nedostatek mist, bylo by to lepší, ale bohužel 🙂.

Na co se ve Vaší práci nejvíc těšíte?

Nejvíc se těším, až půjdu tady od těch mailů, papírování a organizačních záležitostí a budu se moci věnovat těhotným a dělat opravdu tu svojí práci porodní báby. 🙂 To je vždy moje krásné emoční odpoledne a moc se na to těším.

Co byste vzkázala budoucím maminkám, které čeká porod?

Chtěla bych jim poradit (aby pak nebyly u porodu rozčarované), aby určitě navštívily přímo předporodní kurzy v té dané porodnici, kde plánují porodit, nebo at’ si najdou kontakt přímo na porodní asistentky z jejich vybrané porodnice.

Aby se nespoléhaly pouze na informace, které si přečtou, nebo získají od PA či dul, které jejich porodnici neznají, ale aby byly přímo v kontaktu s PA, které jim předají relevantní informace a doplní ty jejich, protože společně se vždy domluví, a tím jim můžou přispět k nezapomenutelnému zážitku z porodu.

Každá porodnice má svá specifika, každá to dělá trochu jinak. Když můžou, ať si informace získají přímo v té dané porodnici, pokud to ta porodnice nabízí.

Nebo se přidají ke skupině maminek, které už zkušenosti mají – třeba tady k té naší na Modrém koníku Porodnice Praha 4 - Podolí.

Děkuji za rozhovor

Libuše Drozdová, Modrykonik Team

Statistika:

• Porodnice Podolí na vás dýchne svoji stoletou historií.
• V loňském roce se zde narodilo přes 5330 dětí, z toho kolem 150 dvojčat, jedna trojčata a předloni paterčata.
• Porodnice má celkem 90 lůžek na šestinedělí, 8 porodních boxů.
• V den našeho rozhovoru se narodilo 21 dětí. Přejme jim i těm, co ještě na svět nevykoukly – krásné a spokojené dětství a hodně zdraví a lásky.

Další fotografie ve Skupině Porodnice Praha 4 - Podolí.

V rámci iniciativy Všichni jsou na koníku Mgr. Radku Sovjákovou,  vedoucí služby Tereza – pomoc obětem domácího násilí, která je jednou ze služeb Oblastní charity.

Paní Sovjáková, jakým lidem se v Oblastní charitě věnujete?

Věnuji se lidem, kteří se ocitli v tíživé životní situaci, která je většinou spojena s domácím násilím, tuto situaci se rozhodli řešit, ale nejsou ji schopni zvládnout vlastními silami.

V poslední době se na nás hodně obrací ženy, které nechtějí od svého partnera odejít, byť zažívají domácí násilí, ale chtějí se naučit s partnerem komunikovat a přejí si, aby v jeho chování nastala změna.

Během roku přijde také kolem 5 mužů, kteří se ocitli v těžké situaci.

Jak jim dokážete pomoci – co je vaším cílem?

Naším cílem je to, aby se žena cítila v bezpečí a sama si rozhodla, co je pro ni nejlepší. Nejsme tu od toho, abychom dávali univerzální rady a zaručené postupy nebo rozvraceli rodiny. S každým pracujeme individuálně a dle jeho potřeb.

Kromě mě působí ve službě ještě další sociální pracovnice a externě spolupracujeme s psycholožkou a právničkou. Vidím v našem týmu velkou vzájemnou oporu a sehrannost.

Kdy doporučujete, aby Vás tyto ženy kontaktovaly a jaká je praxe?

Mnohdy ženám dlouho trvá si vůbec připustit, že se staly obětí domácího násilí. Mají tendenci své partnery hájit, omlouvat a hledat chybu samy v sobě. Asi nejideálnější by bylo, kdyby žena přišla v okamžiku první agrese, ale to se opravdu nestává. Proto neexistuje způsob, jak správně určit pravý čas. Je to prostě v ten okamžik, kdy se žena rozhodne, že situaci chce řešit. Navíc u fyzického domácího násilí je agrese patrná, ale u psychického, sociálního nebo ekonomického je vše plíživější a nenápadnější a tím pádem trvá déle, než se žena rozhodne, že vyhledá pomoc.

Žena, která k nám přijde hledat pomoc projevuje velkou odvahu a statečnost. Přesto se velmi často cítí jako viník celé situace. Myslím si, že schopnost naslouchat a úsměv by neměl chybět ve výbavě žádného pracovníka zabývajího se podobnou problematikou, protože to dodává odvahu. Vždy dávám najevo, jak si vážím všech, kteří našli cestu do naší služby a rozhodli se řešit situaci, která je trápí.

Já jsem optimistický člověk a myslím si, že úsměv ke mě patří, přesto je vždy nutné zvážit, aby v dané situaci nepůsobil nepatřičně. Je pravdou, že situace, které řešíme mají k úsměvu většinou daleko, ale troufám si říct, že se mi velmi často podaří úsměv na tváři žen vykouzlit a to je pak pro mě velká odměna.

Když už si žena dodá odvahy a přijde k vám hledat pomoc, jak postupujete, na co se zaměřujete?

Nejprve se zaměřujeme na akutní stav situace, zda je žena v přímém ohrožení, zda potřebuje azylové ubytování pro sebe a děti, oblečení, základní potraviny a další.

Následně řešíme, zda chce požádat o svěření dítěte do péče, o rozvod nebo jestli si přeje psychologickou podporu ve formě konzultací s psychologem. Připravujeme s ní různé varianty možností, když by agresor znovu zaútočil.

Opravdu hodně žen nechce ze vztahu odejít, ale chce větět, jak se bránit nebo co dělat v případě útoku.

Jak se Vám daří oddělit tak náročnou práci od Vašeho rodinného života?

Oddělit práci a soukromý život jde, ale je to těžké. Lhala bych, kdybych řekla, že se mi to úplně daří. Mívám telefonáty i večer nebo o víkendu, a to pak samozřejmě nad celou situací přemýšlím a hledám řešení. Nelze zamknout kancelář a s čistou hlavou odejít. Ale to si myslím, že to zažívají všichni, kdo pracují s lidmi. Životní příběhy ostatních se nás prostě dotýkají. Na druhou stranu doma mám také své povinnosti, radosti a starosti, takže musím vyřešit i je 🙂 a to pak není čas přemýšlet nad dalšími věcmi.

Co byste vzkázala maminkám, ženám, které třeba ještě váhají a které by potřebovaly pomoci v jejich životní situaci?

Dostat se do takové situace může každý z nás. I ženy, které přijdou za mnou, většinou uvádí, že jejich vztah byl na začátku bezproblémový a měly svého pana Dokonalého, bohužel ne všechny ženy mají to štěstí, že to tak zůstalo i po strávení několika společných let.

Pokud ve svém okolí získáte podezření na domácí násilí, prohoďte s danou ženou pár slov. Právě ty, jí mohou dodat odvahu k vyhledání pomoci. My nikdy nikoho nenutíme k plnění určitých řešení, vše je na dobrovolnosti, svobodné vůli a vzájemné důvěře, je ale dobře, když má žena ve své situaci oporu.

Ráda bych také poděkovala za darování dětského oblečení a hraček, které se neprodají na Bazarech Modrého koníka!

Oblečení využije nejen služba Tereza, která jej dává maminkám, které např. musely narychlo odejít z domu a nestačily ani zabalit, ale předáváme je také do dalších našich služeb, což jsou hlavně Rodinný sociální asistent, Domov pro matky a otce v tísni a Magdala.

Paní Sovjákové se můžete zeptat na cokoliv k tomuto citlivému tématu: buď sem, do komentáře nebo napište do interní pošty @tereza1993, ráda vám odpoví.

Libi

Modrykonik Team

Milé maminky a malí výtvarníci,

právě pro vás jsme připravili tuto soutěž a už teď se všichni těšíme na povedená dílka, která odměníme dárkem a která budou vesele zdobit novoroční přání Modrého koníka!

Je to jednoduché: zavřete oči a představte si zimní krajinku, sníh, vůni cukroví...slyšíte rolničky? 

Modrý koník jede rovnou k vám 🙂 

Podmínky soutěže:

Pak si vemte pastelky, křídy nebo barvičky a začněte malovat nebo kreslit, jak si představujete Modrého koníka o Vánocích.

Použít můžete různé výtvarné techniky a nemusíte zůstat jen u malby nebo kresby.

Velikost dílka by neměla být menší jak formát A5 a větší jak formát A2.

Hodnotit budeme:

Celkové ztvárnění výtvarné práce Modrého koníka o Vánocích🙂, na které nebude Modrý koník chybět.

Rádi si přečteme krátký příběh o tom, jak dílko vzniklo, kdo se na něm podílel a kolik má malý výtvarník nebo malá výtvarnice let.

Hotové dílko kvalitně vyfoťte, vložte do svého fotoblogu a  označte: https://asmira.hackpad.com/ep/search/?q=%23mkva...

Soutěžit můžetete do 1. prosince 2014 do 12:00 hod.

Z vašich prací vybereme tři nejlepší a ty pak odměníme poukazy do vybraných knihkupectví v následujících hodnotách:

•  1. místo = 1500,-Kč 
•  2. místo = 800,-Kč 
•  3. místo = 300,-Kč

Hodnotit bude zodpovědně porota složená z týmu Modrého koníka.

Těšíme se, až vybereme ty nejpovedenější výtvarné práce a přejeme hodně štěstí, nápadů, veselou náladu i zábavu!

Libi

Modrykonik Team

V rámci iniciativy Všichni jsou na koníku vítám u nás 

prim. MUDr. Petra Kolka z Gynekologicko – porodního oddělení v Porodnici Praha 4 – Krč, Thomayerova nemocnice.

Pane primáři, jakou péči zde těhotným ženám poskytujete?

Poskytujeme standardní předporodní a porodní péči těhotným od 30tého týdne těhotenství a jsme tak zařazeni do intermediálních center perinatologické péče.

Vaše oddělení nese titul Baby friendly hospital, což je titul, který garantuje přátelské prostředí matce a dítěti. Jaká byla cesta k jeho získání a co vše musíte splňovat?

Titul Baby friendly hospital jsme získali před deseti lety jako první porodnice v ČR.

V současné době procházíme kontrolním procesem, kde se zjišťuje, zda stále splňujeme podmínky udělení titulu.

Mnoho věcí jsme museli nově doplnit, v současné době třeba možnost ošetření novorozence přímo na porodním boxe. Dále k podmínkám patří pozdní podvázání pupečníku, položení novorozence na břicho matky ihned po porodu, ochrana hráze, jako prevence poranění.

Speciálně se věnujeme podpoře kojení, od vyšetření prsou v prenatální poradně, až k vlastním technikám kojení po porodu. Tuto problematiku máme ulehčenou v tom, že přímo v prostorách porodnice sídlí Liga kojení, kde pracují odborníci přímo vyškolení pro tuto problematiku.

Kolik dětí se zde ročně narodí a kolik odborníků se o maminky a narozené děti stará?

V naší porodnici se každý rok narodí přes 2 tisíce dětí, personál složený z lékařů a sester je v počtu 100 lidí. Další pracují na novorozeneckém oddělení.

Tzv. Registrace těhotných je pravděpodobně “pražská specialita” a vznikla na základě trvalého překračování kapacity porodnice.                  Kdy a jak se má maminka registrovat?

Nemáme přesně stanoven termín registrace a nastávající maminky zaregistrujeme prakticky od vystavení průkazky.

Registrace lze provést na webu nemocnice, osobně, nebo telefonicky.

Co byste vzkázal maminkám prvorodičkám, které čeká porod v Thomayerově Nemocnici nebo které zvažují, že porodí právě zde?

Rozhodně bych doporučil návštěvu porodnice, kterou zvažují. Zde jiště získají pocit bezpečí a poznají personál, který je zde velmi vstřícný a milý.

Děkuji za rozhovor.

Libuše Drozdová, Modrykonik Team

Maminky, můžete se podívat do skupiny uživatelek

 Porodnice Praha 4 - Krč, Thomayerova nemocnice.

V rámci iniciativy Všichni jsou na koníku vítám u nás

MUDr. Annu Mydlilovou z Národního laktačního centra a Laktační ligy při Thomayerově nemocnici v Praze.

Paní doktorko, co je hlavním posláním NARLAC a LL a o co usiluje?

Především chceme upozornit na význam kojení pro zdraví dítěte a maminky, na výhody ekonomické a ekologické pro celou společnost.

Snažíme se už 20 let o podporu kojení na všech úrovních péče a podporu kojících maminek.

Všichni by si měli uvědomit, že podpora  kojení je otázkou veřejného zdraví a proto podpoře kojení a výživě kojenců a malých dětí by se měla věnovat pozornost  i od vládních institucí. Výlučné kojení do 6 měsíců věku a včasné a bezpečné zavádění příkrmu okolo 6 měsíce spolu s pokračováním v kojení až do 2 let věku, má krátko- i dlouhodobé preventivní účinky před nemocemi. Kojení a krmení  vlastním mateřským mlékem nebo mlékem z banky MM  snižuje morbiditu (nemocnost)  a mortalitu (úmrtí)  zejména  u nedonošených a nemocných dětí, kde tento způsob výživy je prioritou.

Jaká je hlavní práce Laktační ligy?

Především školíme již od roku 1998 laktační poradkyně, a to nejen z řad maminek, ale i z řad zdravotníků. Snažíme se pořádat různé odborné workshopy a konference, kterých máme zhruba 10 ročně. Vydáváme osvětové materiály, DVD, CD,  časopis MaMiTa.

Dále upozorňujeme na význam Baby friendly hospital initiative (BFHI): školíme edukátory  pro BFHI v porodnicích, kteří jsou zodpovědní za to, aby na svých pracovištích školili dál personál v kojících dovednostech.

Co to přesně pro porodnice znamená?

Všechny porodnice by měly dodržovat 10 kroků k úspěšnému kojení.

Ale setkáváme se s tím, že ne všechny kroky jsou v praxi dodržovány, přestože je to způsob péče, který je založený na medicínských důkazech. Je to všechno zase jen o lidech.

A když si takto povídáme na různých konferencích, tak často z úst diskutujících zdravotníků zazní,  že největším  problémem  jsou vedoucí pracovníci. Většina zdravotníků  nechce měnit zaběhlou praxi a  tyto nové poznatky přijmout, přestože se ví, že k rozvoji kojení prospívají.

Pro sestřičky, která jsou na novorozeneckých odděleních, je jednodušší říct: “Tak maminko, tady máte flašku” nebo jí dát klobouček při problémech s kojením, apod., místo aby se jí individuálně věnovaly a kojení podpořily. My se snažíme vychovat odborníky, kteří na personál i maminky  bude přátelsky dohlížet a radit jim, prostě odborně vést.

NARLAC se tedy zaměřuje na edukační a tréninkovou činnost, přípravu BFH nemocnice a jste i hodnotiteli pro Baby friendly hospital  iniciativu. Můžete tuto iniciativu blíže popsat?

V praxi to znamená dodržovat 10 kroků k úspěšnému kojení, tedy kroky, které usnadňují iniciaci kojení. Zdravotníci z porodnic, které  jsou v přípravě, k nám jezdí na stáže, učí a hlavně na vlastní oči vidí, že v praxi je možné 10 kroků dodržovat, zejména časné přiložení na porodním sále, kojení bez omezování délky a frekvence, bez paušálního neindikovaného dokrmování, bez dudlíku, lahví, kloboučků, které se používají rovněž je v indikovaných případech - vpáčené či ploché bradavky.

Příprava porodnici, která se k této iniciativě přihlásí, trvá cca 2 roky, než je nemocnice připravena k hodnocení dle celosvětových kritérií.

Tady v Praze sídlíte přímo v Thomayerově nemocnici, kam za Vámi maminky přicházejí i s miminkem pro radu a vy jim dokážete hned pomoci.

Ano, hodně lidí sem k nám přijde pro pomoc. Rodina je pak nadšená, že jsme jim pomohli s kojením a ptají se: “Co jsme dlužní?” My tady ale nevybíráme žádné poplatky, je nám žinantní brát finance za to, že někomu pomůžeme s kojením.

Musím ale říci, že laktační poradkyně toto povoleno mají. Když se o kojení a podporu kojení nestará přímo stát, proč by si nemohly nechat zaplatit za pomoc s kojením právě ony? Tady je opět mezera, zdravotnický systém by se měl postaral, aby zejména podpora v terénu byla dostačující- uznat profesi laktační poradkyně placených zdravotními pojišťovnami, zapojit do péče porodní asistentky a okopírovat osvědčený německý způsob.

Já také podporuji porodní asistentky, mohou mamince velmi pomoci i s kojením. Bohužel, v ČR chybí  i systémová povinná a neplacená  předporodní příprava zaměřená i na kojení.

Kromě toho centrum poskytuje online poradenství a také Národní linku kojení, které slouží ve všední dny.  Mimo pracovní dny a pracovní hodiny přejímají poradenství  porodnice, ve kterých maminka rodila a laktační poradkyně,  jejichž seznam je uveden na www.kojeni.cz.

Kde by měla podle Vás posílit osvěta o kojení?

Chybí i výchova ve škole. Témata o kojení, že kojení je důležité a celkově problematika rodinné péče. Aby se ve školách mluvilo o tom, že dítě samo bude jednou v roli maminky nebo tatínka. Když se zeptáte dětí, čím asi bude miminko krmené, často odpoví: no přece takové tam to…ten Sunar! Chceme, aby paní učitelky řekly NE, a vysvětlily, že tak, jako kočka dává koťátku mlíčko, tak dává i maminka svému dítěti mateřské mléko = kojení.

Je podle Vás dostačující, když se maminka “naučí” správně kojit a může jít domů?

Některé maminky zvládnou kojení již v porodnici. Bohužel však 50% maminek má problémy s kojením již v porodnici. Proto následná péče o kojící ženu v terénu je hodně důležitá. Zvláště u maminek prvorodiček, maminek dětí předčasně narozených, nemocných  potřebujeme kvalitní následnou péči.

Chápeme, že její pediatr se tomu všemu nemůže plně věnovat. Jedno kojení při problémech zabere 1 – 3 hodiny.  Maminka se musí naučit správnou techniku kojení, musí se odstranit špatné návyky, zejména,  pokud kojila přes klobouček či dítě dostávalo lahev či dudlík.  Často maminka zůstává i na další kojení, což  klidně zabere  půl dne

V sousedním Německu chodí porodní asistentka i deset dní k mamince domů, vše je  placeno zdravotní  pojišťovnou. V případě potřeby se tato péče prodlužuje i déle, kromě toho je porodní asistentka 24 hodin na telefonu. U nás by přesně toto porodní asistentky také chtěly dělat, ale nemají podporu u Ministerstva zdravotnictví, protože máme jiný systém péče.

Už několik roků žádáme, aby Národní laktační centrum bylo oficiálně nejen uznáno, ale také financováno. Veškeré náklady, přestože je působnost centra celorepublikové leží na bedrech vedení Thomayerovy nemocnice.

Např. v Norsku mají Národní laktační centra i laktační centra jako součástí porodnic... a u nás to zatím nejde?

Tam měli štěstí, že měli premiérku ženu! J A když si ženy začaly stěžovat, že podpora kojení je nedostatečná, tak paní premiérka “bouchla do stolu” a podnikla veškeré kroky k podpoře kojení. Skandinávské země se podpoře kojení opravdu hodně věnují.

Ženy to tam sice mají složitější v tom, že jdou zpět do práce po 10 nebo 12 měsících,   ale přesto 80% dětí je kojených ještě v 6. měsících. Kultura kojení v Norsku je vysoká.  Kromě toho mají  mateřskou dovolenou plně placenou 100% svého platu do určitého věku dítěte, později dostávají 80% původního platu.

Pro srovnání: v Česku do začátku 6. měsíce věku kojence kojí asi 64% matek.

Je to velký pokrok ve srovnání s rokem 1992, kdy podpora kojení v ČR začala. Tehdy bylo v 6 měsících kojeno jen 11,9%.

Právě proto, že u nás maminky mají možnost zůstat déle na mateřské dovolené, měli bychom jim pomoci a vyvinout veškeré úsilí k tomu, aby kojily déle, zejména, aby do 6. měsíce bylo výlučně  kojeno více dětí než doposud.

Je prokázané, že jakmile se zavede předčasně příkrm před 6 měsícem věku, klesá výlučnost kojení a hlavně studie ukazují, že předčasné zavedení příkrmu vede k nárůstu obezity.  Proč začínáme předčasně dávat dítěti kaše a sladké piškoty, když to ve většině případů vůbec není potřeba? Co si od toho ta “Zdravá výživa” slibuje?

I ČR by měla dodržovat doporučení vydané WHO a pracovní skupinou pro dětskou výživu při MZ: Výlučné kojení 6 měsíců a příkrm u kojených i nekojených zavádět od 6. měsíce věku (180 dní, 26.t.)

Měli bychom se vůči našim dětem chovat čistě. Proto se snažíme chránit zájmy dětí.

Chránit zájmy dětí by měl i náš stát, zejména co se týká přijetí Kodexu marketingu náhrad MM.  ČR je opakovaně kritizována Výborem pro práva dítěte, že nepracuje na přijetí a právním ošetření  Kodexu.  Např., Slovensko už má dodržování Kodexu právně ošetřeno včetně stanovených  pokut za jeho nedodržování. Stalo se tak opět díky osvícenému tehdejšímu ministru zdravotnictví, který řekl: Pán Bůh by měl dostat Nobelovu cenu za MM.

Já si přeji, aby ty naše české děti - budoucí generace, byly na tom dobře zdravotně a aby na tom byly dobře i maminky.

Výživa je lék a rozhoduje o tom,  jak jednou budeme vypadat v dospělosti.

Děkuji za rozhovor.

Libuše Drozdová 

Modrykonik Team

V rámci iniciativy Všichni jsou na koníku vítám u nás

MUDr. Janku Bambasovou MPH, ředitelku Nemocnice Břeclav.

Paní doktorko, Vaše specializace a atestace je gynekologie a porodnictví a máte v ní přes 20 let praxi.

Jak se podle Vás za tu dobu prostředí v českých porodnicích  změnilo?

Kdybych to měla říct jednou větou: „ Otevřelo se maminkám, lidem”.

V minulosti bylo oddělení porodních sálů a šestinedělí uzavřeno. Návštěvy na oddělení šestinedělí nesměly být a novorozence maminky ukazovaly příbuzným pouze přes okna nebo skleněné dveře.

Dnes je situace úplně jiná. Běžná je přítomnost otce nebo jiné blízké osoby u porodu, návštěvy téměř 24 hodin denně.

Hodně se zlepšila komunikace mezi maminkami a zdravotnickým personálem, jsme připraveni reagovat na různá přání či požadavky maminek.

V Nemocnici Břeclav se ročně narodí kolem jednoho tisíce dětí.

Víte, kolik je domácích porodů ve vaší spádovosti nebo v celé ČR a jaký je Váš názor na tuto alternativu?

Přesná čísla neznám a myslím, že se dají pouze odhadnout.

Z různých odborných seminářů a konferencí vím, že se jedná pouze o nepatrný počet v rámci celé ČR.

Z toho je část plánovaných, ale část takových, které označujeme za překotné a kdy maminka nestihne do porodnice dojet.

Osobně si myslím, že jde o hazard se životem novorozence.

Co byste vzkázala maminkám prvorodičkám, které čeká porod v Porodnici Břeclav nebo které zvažují, že porodí právě zde?

Maminky, které se rozhodnou rodit u nás, rádi přivítáme.

Každé první úterý v měsíci pořádáme na porodním sále kurz pro nastávající maminky a otce. Součástí je rovněž seznámení se s prostředím a personálem. Telefonicky je možné domluvit si prohlídku porodních sálů i individuálně.

Klademe hlavní důraz na odbornost a profesionalitu spolu s lidským a individuálním přístupem.

Maminky a budoucí maminky, můžete se podívat také do skupiny Porodnice Břeclav 

http://www.modrykonik.cz/group/6573/

Libuše Drozdová Modrykonik Team

V rámci iniciativy Všichni jsou na koníku vítám u nás paní Michaelu Šilhavou, která zodpovídá a pečuje o dárcovský program na klinice reprodukční medicíny Unica Brno.

Čemu se zde věnujete a jak dlouho zde pracujete?

Věnuji se ženám, které nemohou otěhotnět, především však ženám, jejichž léčba vyžaduje pomoc darovaného vajíčka, nebo darované spermie. Na klinice Unica v Brně a v Praze, u pana profesora Zdeňka Malého, mám tu možnost pracovat již 5 let. Zodpovídám a pečuji o dárcovský program, převážnou část své práce tedy věnuji  péči o dárkyně a příjemkyně vajíček.

Snažím se vytvořit co nejlepší pozitivní “energii” celého procesu, aby jak pro budoucí maminku, tak pro ženu dárkyni byly dodrženy ty nejvyšší všechny medicínské, etické, legislativní a sociální aspekty. Mou letitou snahou je poukázat na bezpečnost, radost a krásu celého tohoto procesu.

Původním vzděláním jsem dětská sestra, několik let jsem pracovala na dětské klinice. Věnovala jsem se a stále se věnuji  studiu psychoterapie. Mými vzory a učitelkami jsou úžasné ženy jako Květa Palusková, Ebba Boyesen a Mona Lisa Boyesen, které mně naučily, jaký je duchovní a energetický rozměr lidského bytí a jak je velmi důležité pracovat v psychologii nejen s duší, ale i s tělem.

Na základě psychoterapeutické biodynamické školy jsem se naučila velmi silně vnímat a vidět nejen to, co pacientky potřebují, ale jak by ženy měly být sami sebou.

Součástí našeho ženství je rodit děti a já jsem tady pro ženy, které potřebují v této chvíli pomoci.

Kdo potřebuje darovaná vajíčka?

Nejčastějšími pacientkami jsou ženy neprodukující kvalitní vajíčka. Patří sem zejména ženy, které:

• Opakovaně absolvovaly léčbu metodami IVF a nebyla získána kvalitní vajíčka nebo vznikala nekvalitní embrya
• Zvláště ženy, které mají vyšší věk, mohou produkovat vajíčka nižší kvality, která nejsou schopná oplození nebo vzniklá embrya jsou defektní, neschopná dokonalého vývoje. 
• Ženy, u kterých se nevyvinuly vaječníky, nebo jim byly oba vaječníky odstraněny při operacích.
• Rovněž ženy postižené předčasným selháním reprodukční kapacity vaječníků (menopauza) a již nemenstruují. 
• Ženy, kde byla genetickým vyšetřením zjištěna vada chromozomů, která by mohla být přenesena na budoucí potomky.

Kdo může vajíčka darovat?

Velmi si vážím rozhodnutí každé ženy-dárkyně, která otevírá cestu a dává naději neplodným ženám k těhotenství. Myslím, že nelze kognitivně vůbec zhodnotit rozměr pomoci dárkyně.

Klinika Unica má na základě dlouholeté zkušenosti s darováním (je první klinikou v ČR, která se tomuto věnuje od roku 2003) a spoluprací se špičkovými zahraničními klinikami svoje vlastní kritéria pro zařazení dárkyně do dárcovského programu. Tato kritéria jsou na naší klinice mnohem přísnější, než ukládá zákon, a jsou samozřejmě předmětem našeho know-how, ale naše výsledky jasně ukazují správnost jejich nastavení. Mezi několik, které mohu zmínit, jsou:

• Věk dárkyně 20 – 29 let 
• Nejčastěji se jedná o studentky vysokých škol, nebo mladé matky na mateřské dovolené. Všechny dárkyně na klinice Unica mají minimálně středoškolské vzdělání. 
• Dárkyně na klinice Unica musí projít psychologickým, genetickým, endokrinologickým  a gynekologickým vyšetřením. Dárkyně musí mít opakovaně negativní výsledky vyšetření přenosných infekčních chorob (HIV, syphilis, žloutenky typu B a C, navíc vyšetřujeme cytomegalovirovou infekci a chlamydie), dále pak negativní genetické vyšetření (karyotyp, přítomnost mutací genu cystické fibrózy). V rodinné anamnéze dárkyně se nesmí vyskytovat žádné vrozené a genetické vývojové vady. 

Je mnoho párů, které potřebují k léčbě pomoc darovanou spermií, více o dárcovství spermií se dozvíte ve skupině Darujte Život.

Na závěr bych chtěla upřímně poděkovat všem ženám, dívkám, i mužům, kteří touto cestou pomáhají druhým párům k jejich štěstí.

Maminky, které by se chtěly informovat více, můžou vstoupit do skupiny http://www.modrykonik.cz/group/6718/  a můžou se přímo zeptat paní Šilhavé, která případné jakékoliv otázky ráda zodpoví.

V rámci iniciativy Všichni jsou na koníku vítám u nás DiS. Elišku Řiháčkovou Remundovou, která  pracuje jako dentální hygienistka.

V současné době je na MD a občas vypomáhá v ordinaci svých rodičů, kde jsou všichni, včetně její sestry, zubní lékaři. Můj úkol je starat se o zuby a dásně svých pacientů a naučit je správné péči o ně. Kvalitní prevencí lze předcházet celé řadě onemocnění - zubnímu kazu, zánětu dásní i paradontóze. 

Kdy se dětem začínají prořezávat první zoubky a jakou péči jim máme věnovat?

Kolem 6 měsíce života a obvykle to bývají dolní řezáky- „jedničky“.

Je velmi důležité čistit již tyto mléčné zuby, tzn. i pahýlek právě se prořezávajícího prvního zubu.

K tomu nám nejlépe poslouží gumový návlek na prst s měkkými štětinkami - tzv. „prsťáček“.

S ním alespoň 2x denně (ráno a večer) zoubek i zbytek dásně promasírujeme jemným krouživým pohybem. Až budou zoubky větší a bude jich víc, můžeme pořídit klasický zubní kartáček. Dětem pořizujeme dětské kartáčky s malou pracovní hlavou a měkkými štětinkami.

Každý zub vyčistíme ze všech stran malým krouživým pohybem.

Nezapomínejme vyčistit i prostor mezi zuby. K tomu nám poslouží mezizubní kartáček nebo flosspik (plastový držáček s nataženou dentální nití).

Čistíme tyto zoubky už zubní pastou?

Zubní pastu používáme až v době, kdy umí dítě vyplivnout/ vypláchnout (tj.mezi 2 – 3 rokem).

Používáme dětskou pastu s nižším obsahem fluoridu.

Takže bychom se měli starat už o ty první – dočasné – mléčné zoubky na 100%?

Bohužel stále panuje názor, že dětské zuby není potřeba čistit nebo že dítě nemusí navštěvovat zubního lékaře, protože mléčné zuby přece stejně vypadnou.

Avšak dočasné zuby pomáhají vývoji čelisti, správné výslovnosti a drží místo pro zuby stálé.

Pravidla a doporučení závěrem?

„Pětka“:
1) Čistěte dětem zuby alespoň 2x denně měkkým zubním kartáčkem nebo prsťáčkem.
2) Používejte mezizubní kartáček nebo dentální nit.
3) Snažte se nedávat dítěti sladkosti a sladké nápoje, hlavně ne večer a během noci.
4) Nezapomeňte své dítě objednat ke stomatologovi, ideálně krátce po prořezání prvních zubů, nejpozději však do 1 roku.
5) Jděte svým dětem příkladem jak správnou dentální hygienou, tak návštěvou svého stomatologa 1x za půl roku.

Elišku najdete ve skupině Dětské zoubky, kde Vám ráda poradí.

www.modrykonik.cz/group/6709/detail/

V rámci iniciativy Všichni jsou na koníku vítám u nás MUDr. Viktora Križana z Gynekologicko – porodní kliniky Fakultní nemocnice Brno - Obilní trh.

Pane doktore, maminky z Modrého koníka ze skupiny Porodnice Brno - Obilní trh velmi chválí zejména přístup Vašeho personálu k maminkám prvorodičkám.

Je podle Vás správný přístup personálu k pacientovi to nejdůležitější? Jaký by měl být?

Dobrý den, v první řadě bych chtěl poděkovat za možnost se vyjádřit ve Vaší diskuzi, a taky bych moc rád poděkoval za pozitivní ohlasy maminek na naše pracoviště.

V porodnictví je, hlavně v dnešní uspěchané době, kontakt s budoucí maminkou ta nejdůležitější věc. To všechno ostatní se určitě dá po vzájemné domluvě vyřešit, ale jenom v případě, že nám budoucí maminka plně důvěřuje. Proto jsou první pocit a první zkušenosti z návštěvy na našem pracovišti velmi důležité a právě vlídné slovo pracovníků našeho zařízení je to první, s čím přichází maminka do kontaktu.

Nám všem je jasné, s jakým strachem přichází budoucí maminka poprvé do porodnice, a proto se všichni snažíme tak, aby budoucí maminka odcházela od nás s úsměvem na tváři a vracela se k nám už bez obav, protože ví, že chceme pro ní a pro její miminko to nejlepší.

A jaký by měl ten přístup být? Hlavně rovnocenný. Postavený na vzájemném dialogu. Na našem pracovišti bereme budoucí maminky jako rovnocenného partnera, který si zaslouží všechnu naši péči a vlídné slovo.

Snažíme se vždy maminkám vysvětlovat všechno, co souvisí s jejich stavem tak, aby přesně věděly co je čeká a odbourat tím “zeď strachu”.

I z tohoto důvodu pořádáme na našem pracovišti předporodní kurzy, kde se budoucí maminky přesně dozví všechno důležité o našem pracovišti a mají šanci se dopředu se vším seznámit včetně našeho personálu. Následně, když už přijdou k porodu, tak se vracejí již do “známého prostředí”.

Proto bych všem budoucím maminkám vřele doporučil naše předporodní kurzy, dokonce i maminkám, které již u nás, nebo taky někde jinde před delší dobou rodily, protože přece jenom se časem porodnictví a péče o rodičky vyvíjí, a to co platilo před lety, již nemusí být pravda.

Co máte na starosti konkrétně Vy a čemu se věnujete?

Nyní pracuji jako vedoucí lékař porodního sálu na pracovišti Porodnice, Obilní trh. Tím pádem zodpovídám za chod celého porodního sálu a oddělení šestinedělí a rozhoduji o konkretních postupech u jednotlivých rodiček.

Naše pracoviště má statut perinatologického centra intenzivní péče, proto se u nás koncentrují předčasné porody a další patologické a rizikové stavy, které vyžadují superspecializovanou péči.

Osobně školím mladší kolegy a snažím se jím předat všechny nutné informace k jejích dalšímu vědomostnímu růstu v oblasti perinatologie. Dále jsem přítomen u všech patologických porodů.

Mám také poradnu pro riziková těhotenství a specializovanou ultrazvukovou ambulanci, kde si rizikové budoucí maminky sleduji až do porodu, aby byla péče o ně kontinuální.

Kolik dětí se zde ročně narodí a kolik sestřiček a porodních asistentek se o narozené děti a jejich maminky celkem stará?

V roce 2013 se celkově ve Fakultní nemocnici Brno na Gynekologicko-porodnické klinice narodilo 6062 dětí. Z toho přímo na mém pracovišti na Obilním trhu 2730.

Naše pracoviště je tak největším porodnickým zařízením v ČR, kdy víc než 50% dětí v Jihomoravském kraji se narodí ve FN Brno. Na naší Gynekologicko porodnické klinice jsou k dispozici 2 porodní sály ( PS Porodnice - Obilní trh a PS Bohunice) zahrnující 12 porodních boxů, 2 jednotky intenzivní péče, 2 oddělení šestinedělí, oddělení rizikového těhotenství a nadstandarní pokoje.

Konkrétně na mém pracovišti se v pracovní den stará o budoucí maminky před porodem celkem 6 porodních asistentek a 3-4 lékaři.

Co byste vzkázal maminkám prvorodičkám, které čeká porod v Porodnici Brno – Obilní trh nebo které zvažují, že porodí právě zde?

Všem budoucím maminkám prvorodičkám bych vzkázal, ať se nebojí nás navštívit, budeme úpřimně rádi, když se s nimi na našem pracovišti potkáme.

Protože není nic hezčího, než když na svět přijde další miminko. To, že můžeme být u toho a eventuálně pomoci budoucím maminkám, je dostatečná odměna za tu práci, kterou Všichni u nás odvádíme ke spokojenosti všech našich rodiček.

Existuje několik Burz, ale klasická Burza pro dvojčátka mi opravdu chyběla. Sama jsem maminka dvojčátek – holky dnes mají 27 měsíců.

Říká hellinka1, která se na nás obrátila, abychom ji v Burze podpořili. 

http://www.modrykonik.cz/blog/libidrozdova/article/zorganizuj-i-u-vas-detskou-burzu-live-32o895/

Na koníkovi jsem uviděla článek o Burze, která proběhla letos v březnu ve Znojmě.  Modrý koník nás podpořil a Modrý koník Burza Live – Svitavy už probíhá, mám z ní opravdu velkou radost!

Hodně maminek mimo Svitavy využilo možnost mi věcičky na prodej přivézt rovnou k nám domů. Naštěstí máme velký RD 🙂

Ve středu jsme vše dovezli a nachystali a včera byl první prodejní den.

Vhodné prostory se mi podařilo najít v Restauraci Na Cihelně ve Svitavách.

Je zde i pěkné prostředí a malé dětské hřiště.

Termín pro Burzu jsme volili dle možností naší rodiny. Půlka měsíce od 12. – 15.6. se nám zdá ideální.

Nejen oblečení a nejen pro dvojčátka registrujeme od 30 maminek.

Burza je už v plném proudu. Maminky si velmi chválí uspořádání oblečení, rozdělení podle velikostí a podle kategorií (jedno dítě, nebo dvojčátka).

Nechybí zde ani kočárky, jídelní židličky, autosedačky, cyklosedačky, každý si zde určitě vybere.

Zítra, tedy v sobotu odpoledne zde začínají i Pivní slavnosti a kousek od restaurace je také Cirkus Berousek.

Díky Mateřskému Centru Krůček je o děti pěkně postaráno, chůvičky chodí s dětmi také ven na pískoviště a maminky můžou vklidu nakupovat.

Burza trvá do neděle 15.6. od 8 -12 hod. Na všechny se těšíme, přijďte!

V rámci iniciativy Všichni jsou na koníku vítám u nás MUDr. Radana Doubka ze Znojemské nemocnice.

Pane doktore, z reakcí maminek  ze skupiny http://www.modrykonik.cz/group/6581/detail/

jste velmi oblíbeným a uznávaným gynekologem a porodníkem.  Může si maminka u porodu vyžádat svého gynekologa?

Ano je to možné. Je to samozřejmě primárně  otázka ochoty a   časových možností lékaře či porodní asistentky. Otázka platby – tedy zda ano či ne – záleží na zúčastněných. Eventuální výše poplatku je stanovena příslušnou nemocnicí. V naší nemocnici je to 5000 Kč  za přítomnost konkrétního lékaře u porodu (v případě porodní asistentky pak 3000 Kč).

Co v případě, že si maminka stěžuje na přístup některého lékaře nebo lékařky. Na koho se může obrátit a jak se tato stížnost dál řeší?

Nejsnazší je obrátit se přímo na mě nebo vrchní sestru oddělení. Lze využít i další cestu – přes ředitelství nemocnice (formou dopisu, elektronicky s elektronickým podpisem nebo předáním písemné stížnosti na sekretariát ředitele…podrobnější informace jsou na internetových stránkách nemocnice).

V posledních letech se rozmáhají stále více alternativní porody. Jaká je Vaše zkušenost a jaká doporučení máte pro maminky a budoucí maminky? 

Pokud je průběh porodu nekomplikovaný lze využít jakýchkoli alternativ. Snažíme se vždy respektovat přání a představy maminek. Standardem je přítomnost doprovázející osoby u porodu, možnosti muzikoterapie, aromaterapie, hydroterapie, využití homeopatik či alternativních poloh. V případě nutnosti podání léků,  úpravy polohy, intenzivního  sledování plodu či jiného medicínského zásahu rodičku o dané situaci informujeme a vysvětlujeme jí očekávaný přínos našeho postupu.

Porod doma je téma často diskutované, byť se týká minima budoucích maminek. Základní otázka je Proč chce  žena rodit spíše doma než v porodnici. Roli může hrát např. špatná zkušenost  (vlastní nebo někoho blízkého) z předchozího porodu, obava z cizího prostředí atd. Naší snahou je nabídnout těmto ženám bezpečnější možnost volby, jakou je například ambulantní porod. Nezanedbatelným je pak pokud možno empatický a individuální přístup ke každé rodičce. Oboustranná schopnost  komunikovat je základem vztahu a dobré spolupráce mezi rodičkou a zdravotníky.

Kolik dětí se ve Znojemské Porodnici měsíčně narodí? Prozradíte věk nejmladší a nejstarší maminky, která u vás v letošním roce porodila?

V naší porodnici se měsíčně narodí asi 75 dětí, ročně přibližně 900. Nejmladší mamince, která letos porodila bylo 16 let, nejstarší pak 41 let.

Co byste vzkázal maminkám prvorodičkám, které čeká porod ve Znojemské nemocnici nebo které zvažují, že porodí právě zde?

Obecné doporučení pro všechny prvorodičky asi vytvořit nelze.  Důležité je nebýt dopředu ve stresu z toho, „co všechno se může stát“,  nenechat se zbytečně strašit „zaručenými informacemi“,  hlavní je důvěřovat sama sobě  a v ideálním případě i porodní asistentce a lékaři. 

V rámci iniciativy Všichni jsou na koníku vítám u nás MUDr. Štěpána Machače, kterého jsem dnes navštívila v Brně na klinice reprodukční medicíny a gynekologie = Reprofit International a zvu vás do jejich skupiny  http://www.modrykonik.cz/group/6364/

V ČR proběhne 24 tisíc cyklů ročně, přičemž samotný Reprofit Brno jich  má 3,5 tisíc – skoro tři roky jste lidrem na trhu!

“Toto je fakt.”  říká MUDr. Štěpán Machač, kterého pacientky oslovují “Štěpáne”.

Jak si u klientek/pacientek získáváte důvěru?

Především jim říkáme pravdu, nelžeme, otevřenost je na prvním místě. Nejsme závislí na příjmu ze zdravotních pojištění, máme velkou zahraniční klientelu.

Jak  je tedy možné pacientkám pomoci?

Pacientkám, které mají za sebou už neúspěšné cykly, nabídneme právě i ty alternativní postupy (minimální stimulaci, IVF v nativním cyklu, komplexní genetické vyšetření embryí). Máme několik zahraničních pracovišt, se kterými spolupravujeme. Hodně čerpáme z Izraele, Rakouska nebo Anglie.

Jde vývoj stále dopředu?

Ano, dnes už např. umíme zmrazit spermie i vajíčka. Dokážeme zamrazit ženám vajíčka a ochránit je tak před rakovinou!

Pokud je rakovina už diagnostikovaná, čas hraje proti, ale stimulaci umíme už do jednoho týdne od diagnostiky rakoviny.

Chybí zde ale stále osvěta a některé ženy přijdou bohužel pozdě.

Je zapotřebí registr s onkology, jako je např. automaticky v sousedním Rakousku. Snažíme se ho zavést i u nás.

Jaké zajímavé dotazy od pacientek momentálně nejčastěji zaznívají?

Zaznamenáváme dotazy ohledně právě dalších alternativních postupů, především od pacientek ze Slovenska, které nás vyhledávají pro ty minimální stimulace, o které u nás mají velký zájem.

Co byste chtěl vzkázat všem ženám, pro které je přirozené početí nemožné..?

Přijďte se k nám podívat, seznámíte se s možnostmi léčby neplodnosti, podívejte se na diskuze, vstupte do skupiny Reprofit Brno tady na koníku www.modrykonik.cz/group/6658/detail , ptejte se a my se vám budeme snažit odpovídat na všechny dotazy.

Tuto sobotu,  tedy 14.6. zde máme Den otevřených dveří – od 14hod pro veřejnost. Jste srdečně zváni!

MUDr. Štěpán Machač, Ph.D. IVF specialist

S paní ředitelkou, MUDr. Janou Rydlovou jsem se sešla v Dětské léčebně Miramonti, kterou má společně s Dětskou léčebnou Vítkov v Lázních Luhačovice na starosti.

Paní ředitelko, profilujete se na léčbu dýchacích cest (alergie a astma) a nově také léčíte děti s onemocněním trávicího ústrojí, kožními a onkologickými nemocemi. Věková hranice dětí je v doprovodu rodiče již od 1,5 roku. Jaký postup by měla maminka zvolit, pokud by chtěla Vaši léčbu pro své dítě využít?

Nejdříve by se měla poradit se svým pediatrem, který vypíše návrh a dále alergolog k němu přidá své doporučení. Na poskytování lázeňské léčby máme uzavřenou smlouvu se všemi zdravotními pojišťovnami v ČR, které dětem hradí plně komplexní lázeňskou péči, ubytování a celodenní stravování. Do 6 let dítěte plně hradí zdravotní pojišťovna také pobyt doprovodné osoby (ubytování a stravování).

Jaké léčebné programy děti čekají?

Podle zdravotního stavu sestaví lázeňský lékař vašemu dítěti individuální léčebný program a předepíše mu nejvhodnější procedury s využitím léčivých vod a rehabilitace. Dětem jsou podávány inhalace, přírodní minerální koupele, perličkové a přísadové koupele, střídavé nožní koupele a další lázeňské procedury. Denně probíhá cvičení v tělocvičně, kde si děti oblíbily především cvičení na trampolínách. Všechny cviky rozvíjí a podporují správné dýchání.

V letošním roce jsme přijali více fyzioterapeutů a můžeme tak dětem nabídnout i individuální procedury. Odborným garantem je Kateřina Neumannová, která patří mezi fyzioterapeutické špičky ve svém oboru.  (Pozn. Kateřina Neumannová, Ph.D., fyzioterapeutka, Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého, Olomouc)

Jsou děti tedy po absolvování léčebného programu zdravější?

Určitě se u nich sníží četnost akutních onemocnění a dávek užívaných léků. Děti po lázeňské léčbě neberou tak často antibiotika. U nejmenších dětí, které jsou zatíženy dispozicemi k rozvinutí budoucího onemocnění, opakovaná lázeňská léčba také významně snižuje riziko rozvoje chronického onemocnění v dospělosti.

Maminky by si také rády dopřály alespoň jednou za pobyt masáž nebo nějakou relaxaci. Je toto možné?

Bohužel není. Zatím stále narážíme na pojišťovny, které to nevidí rády. I když by si samozřejmě tuto masáž maminky hradily a měli bychom pro ně vyčleněnou speciální místnost, nedaří se nám to zlegalizovat. Třeba nám v tomto Modrý koník a maminky pomůžou, byla bych první ředitelka, která by toto podpořila! Vím, že je i pro maminky náročné být se svým dítětem nebo dětmi celý měsíc mimo domov, ale na druhou stranu – co bychom pro zdraví svých dětí neudělali, že?

Paní ředitelka Vám ráda zodpoví Vaše dotazy ve skupině  “Dětská léčebna - Lázně Luhačovice”

www.modrykonik.cz/group/6364/detail