#mujporod

V minulém článku jsem psala o tom, jak jsem díky kombinaci východní a západní medicíny otěhotněla. Teď k tomu finále, kde čínská medicína měla taky svoje místo.

Celé těhotenství probíhalo v klidu, v první polovině jsem zobala jakési bylinné pilule a co 12 týdnů jsem chodila na akupunkturu. Pobyla jsem si i na neschopence, protože se mi dělalo těžko po všem, co jsem snědla, cokoliv do sebe dostat bylo umění. Stejně se ukázalo, že za to mohl stres a doma jsem po chvíli jedla už normálně.

Všechny screeningy v pořádku a čínské jehličky se mnou byly až do konce. Chodila jsem na přípravu i na vyvolání pomocí akupunktury a díky tomu byl nakonec porod tak rychlý.
V poradně se paní doktorce nezdála moje postava, prej jsem drobná a bylo by lepší porod vyvolat. Zkusila jsem to nejdřív s pomocí TCM, ale Viktorce se ven nechtělo a tak jsem po týdnu přistoupila na umělé vyvolání.

22.11.2019 jsem v 7 ráno nastoupila s manželem po boku na vyvolání. Natočili monitor, asi v půl 8 jsem dostala první tabletu prostinu a hurá na porodní box. Představila se nám PA, vysvětlila průběh a co tam jak funguje. Byla moc milá a měla nastudované moje porodní přání, za což měla u mě plusové body 😃 Zapálila aromalampu (mandarinka+bergamot😍) a sem tam nás přišla omrknout a poslechnout Viki. A jako na každém monitoru Viki nespolupracovala, tak jsem se tam točila jak kuře na grilu.

Po 3 hodinách se nález nezměnil, stále otevřená na 4cm a kontrakce spíš nic než něco, následovala stejná procedura s prostinem. Chodila jsem do sprchy, sedět jsem mohla jen na míči, tak jsem na něm instinktivně hopsala, což se nesetkalo s pochopením PA, prý mám radši ležet a nabírat síly. Stejně jsem radši chodila, ať pomůže gravitace, nějak jsem s PA vnitřně nesouhlasila.
Asi ve 13:00 mě znova doktor vyšetřil, nález se ani nehnul a tak jsme to ukončili. Manžela poslali domů s tím, že kdyby něco, zavolám mu. Mě dali na pokoj, dostala jsem termofor a těšila jsem se, jak se večer budu dívat na Grinche, když pokračujeme až zítra. Ale naše Viki měla jiný plán na večer.

Kontrakce začaly sílit a mě to nutilo chodit do sprchy, nemohla jsem ležet. Nebyly vůbec pravidelné a já si naivně myslela, že to za chvíli přejde. Když přišel moment, kdy jsem si v hlavě říkala, že už nechci a chci císař, zavolala jsem PA že “už to bolí jak sviňa”. Tou dobou bylo po půl třetí.

Verdikt zněl jasně - otevřená na 8cm, zavolejte manželovi, nálev nestihneme, okamžitě na box. No telefonovat při kontrakci je opravdu lahoda.
Na boxu jsem ještě zaplula do sprchy, ani tu vanu jsme nestihli a pak jsem se jako v transu odploužila na postel a sledovala jsem lidi kolem mě, jak tam všechno chystají. Přišlo mi to jak v mraveništi a to jsme tam byli jen 4.
Kontrakce mě nutily křičet, manžel mě prý slyšel přes 4 dveře, ale mně to pomáhalo. Tělo se mi bolestí propínalo a málem jsem kopla PA, za což se ještě jednou omlouvám. Nakonec se mi s její pomocí podařilo další kontrakce prodýchávat dokud nebudu moct tlačit. Někdy v té době se tam objevil manžel. Dával mi studené obklady, což mi v tu chvíli přišlo jako ta nejlepší věc na světě. Miminku začaly padat ozvy, vadila jí ještě neprasknutá plodová voda a tak ji po mém souhlasu a vysvětlení proč píchli. Ještě pár zatlačení, které mi přišly neskutečně úlevné a příjemné a Viki byla na světě. Hned mi ji dali na břicho, nechali dotepat pupečník a ten pak manžel přestřihl. Moje první reakce byla otázka, kolik je hodin 😃 V 15:59 přecházel štír do střelce a Viki se narodila v 15:36, tak mi můj sen o štírovi splnila 😃

Bohužel bylo potřeba šití, tak se pan doktor dal do práce, ale málo to znecitlivěl a já se hrozně třepala, tak mi malou vzali na vážení a měření a pak ji vrátili už zabalenou manželovi. Já jsem dostala ještě infuzi oxitocinu a nějakých dalších léků kvůli větší krevní ztrátě a pak nás už nechali 2 hodinky samy, jen sestřička pomohla s prvním přiložením.

Ačkoliv nebyl porod na 100% podle mých představ, můžu říct, že byl super. Rozhodně nejvíc mi dal předporodní kurz paní Dominikové a cvičení s aniballem. A opravdu je to hodně o hlavě. Na PS i oddělení šestinedělí Uherskohradišťské porodnice byli všichni skvělí a ochotní a těším se, že jestli se mi dostane toho požehnání být mámou i podruhé, zažiju v UH ještě lepší porod než ten první.

Viktorie Zuzana se narodila 22.11.2019 v 15:36 hod, 3270g, 48cm ❤️