Jak jsme rodili část 2. Paní ale vy nerodíte.
Záchranáři u nás byli za chvilku. Pamatuju si jen, jak jsem na sebe třesoucíma rukama navlékala košili a legíny, protože jsem měla nachystané vše, ale rozhodně ne to, v čem pojedu do porodnice. A bylo mi tak zle, že rozhodně nepřicházelo v úvahu obléct si džíny a uplé tričko, které jsem měla ten den na kontrole.
Protože jsme řekli, že jsem schopná chůze, vydali jsme se pomalu na cestu k sanitce. U ní nás čekali tři statní záchranáři (To jsou všichni záchranáři tak vysocí? Nikdy jsem si toho nevšimla.)Pomohli mi nastoupit do sanitky a zároveň se zeptali manžela, jestli má jak dorazit do porodnice. Protože řekl, že může jet MHD, že auto nemáme, nakonec jej vzali zároveň se mnou. A tak jsem poprvé v životě jela v sanitce a rovnou s houkačkou. Vždy jsem si myslela, že jízda sanitkou musí být pro toho nemocného ohromně pohodlná, pamatuju si ale, že kromě toho, že se mnou jeden ze záchranářů dělal příjem, cítila jsem snad každou nerovnost a měla jsem pocit, že jedeme hodinu. Pořád jsem se ptala, kdy už tam budeme.
Do porodnice na Obilní trh jsme přijeli v 15:50. Přebrala si mě porodní asistentka, která mě vzala do ordinace, kde po mě chtěla vložku. Já jí ji předala s tím, že doma už jsem jich asi šest vyhodila a že nevím, jestli na ní ještě něco bude. V tom stresu jsem si prostě neuvědomila, že bychom jednu měli vzít sebou. Asistentka se ušklíbla, vysvětlila mi, že na ni našplíchá speciální roztok a že uvidíme, jestli to byla plodová voda. Mé tvrzení, že to ze mě doma teklo proudem, nijak nekomentovala. Vložka byla suchá a plodová voda se nepotvrdila. Bylo vidět, jak nelibost asistentky roste. Začala mě připojovat na monitor a u toho se mě vyčítavě vyptávala, proč jsme jako jeli sanitkou a nezajistili si jiný odvoz. Cítila jsem se, jako ten nejhorší člověk, který zneužívá naše záchranné složky, aby si z nich udělal taxík. Snažila jsem se asistentce vysvětlit naše důvody, ale tu to stejně nezajímalo. Po připojení na monitor odešla a já tak zůstala v ordinaci úplně sama. Mého muže za mnou totiž nepustili.
Když za mnou chtěl jít, řekla mu ta PA, že tam jít nesmí, co kdyby tam byla jiná maminka? A tím ukončila veškeré diskuze. Já seděla v křesle a čekala, až se natočí monitor. Jak jsem za celou jízdu v sanitce měla jen asi tři kontrakce, teď se to zase rozjelo. Opravdu jsem měla problém sedět. Dívala jsem se, jestli někde není nějaké tlačítko, které bych mohla zmáčknout, abych někoho přivolala. Nikde ale nic nebylo. Nejsem z těch, které by řvaly na celý dům a tak jsem se situaci snažila sama zvládnout. Neměla jsem u sebe žádné věci a tak jsem ani nemohla zavolat manželovi, aby pro někoho přišel. Po chvíli už pro mě nebylo možné sedět. Kroutila jsem se v křesle všelijak, pak jsem si ale řekla, že se na ně můžu vykašlat. Vstala jsem a začala kontrakce prodýchávat.
V tu chvíli jsem ale začala cítit stahy, které jsem předtím necítila. Tělo mě nutilo tlačit. Nikde nikdo nebyl a já se cítila naprosto bezradně. Přitom stačilo otevřít dveře a někoho zavolat. Já ale byla v takovém ustrašeném stavu, že mě to ani nenapadlo. Naštěstí se za chvilku otevřely dveře a vešla PA. Okamžitě jsem dostala vynadáno, že stojím. Začala jsem se omlouvat a vysvětlovala jsem jí, že jsem dělala, co jsem mohla, ale že už jsem sedět prostě nemohla a že mě tělo nutí tlačit.
PA mi okamžitě vysvětlila, že mě naprosto chápe, ALE že mě rozhodně nemůže odpojit od monitorů protože jak jsem se zvedla, posunuly se sondy a miminku tak spadly ozvy a že proste BUDU MUSET znova na těch monitorech sedět dalších dvacet minut, dokud se monitory nenatočí.
Po jejím vysvětlení jsem jí zase začala říkat, že rodím a že mě tělo nutí tlačit. Tentokrát jsem si vyslechla, že mě chápe, ale že prvorodičky jako já rodí několik hodin a že rozhodně ještě nerodím. Já jí během toho asi ukázala předpisové tlačení, protože naráz obrátila a řekla, že tedy zajde pro lékaře, aby mě zkontroloval.
Odešla a tentokrát za sebou nechala pootevřené dveře. Já toho využila a zavolala manžela. Vysvětlila jsem mu, kde jsou nápojové automaty a poprosila ho, aby mi zašel koupit kolu. Doporučovali nám to na předporodních kurzech a z řeči porodní asistentky jsem měla pocit, že to bude na dlouho a rychlé cukry se budou hodit.
PA se vrátila a s ní přišla mladá lékařka. PA mě první hnala na křeslo, lékařka jí ale zastavila a řekla, že jí úplně stačí, když se položím na lehátko, kde se normálně dělá ultrazvuk. Mě to nevadilo a tak mě vyšetřila. PA řekla, že nelžu a že opravdu rodím, že už je tam jen kousek branky a samotné narození miminka je tak na spadnutí.
Začal kolotoč. PA mě naráz začala honit, abych šla na porodní sál. Já ale nemohla, tělo fungovalo jinak než příkazy nějaké ženské. Když mi nakázala, ať se svléknu a viděla, že to zvládnu ale hodně pomalu, začala mi pomáhat s převlékáním.
Já si v tu chvíli vzpomněla na svůj pečlivě připravovaný porodní plán a říkala si, kdy ho se mnou jako začne někdo řešit. To už mě ale společně s lékařkou táhly na porodní sál a ptaly se mě, kde mám manžela. „Poslala jsem ho pro kolu do automatu.“ Po cestě jsme ještě potkaly lékařku, která mi v poledne dělala Hamiltona. „Jé, tak se to nakonec povedlo a jste tady? No tak to je super, to Vám gratuluju! To máte určitě radost.“ „I když teď asi moc ne.“ dodala, když viděla můj obličej.
Po cestě jsem se zastavila a řekla jsem PA, že chci jít na nadstandartní porodní sál s vanou. Dostala jsem vynadáno, že jestli nechci porodit na chodbě, mám jít, kam mě vedou a že porodní sál s vanou je stejně obsazený. Do toho stále vyhlížely, kdy se vrátí můj manžel.
Při příchodu na porodní pokoj mě okamžitě strkaly na postel. Vůbec nebyl čas na to, říct jim, že na posteli rodit nechci a že si chci pro porod sama zvolit polohu, která mi bude příjemná. Manžel se našel. Hned, jakmile vešel do místnosti, poprosila ho PA, aby mi držel nohu, protože tu postel ani nestihly nastavit. PA mě povzbuzovala v tlačení a já jí řekla, že rozhodně nechci epiziotomii, že jsem cvičila s Aniballem.
Jednou nebo dvakrát jsem zatlačila a naše holčička byla na světě. Byl to pro ni asi stejně velký šok, jako pro mě, protože vůbec neplakala. A tak se naše krásná dcera narodila 110 minut po tom, co mi praskla voda.
Můj muž viděl vše a říkal, že mu to moc pomohlo v tom, aby se do naší dcery zamiloval. Pro mě to bylo složitější a trvalo mi to mnohem déle. O tom ale zase někdy jindy.
Zpětně jsem na sebe strašně pyšná za to, že jsem dokázala říct, co si přeji, i když se mě na to v tom spěchu nikdo neptal. Pokud ještě někdy budu rodit (a pevně věřím tomu, že ano), určitě nebudu chtít změnit porodnici, i když mě PA vůbec psychicky nepomohla. Jen budu doufám mnohem víc připravena se bránit, když mě někdo bude přesvědčovat, že neříkám pravdu. A s trochou štěstí se vůbec potřebovat bránit nebudu.
Doporučujeme
@korneliusa Já si myslím, že to je záležitost jedince. Prostě jsme narazili na krávu. Zpětně jsem z toho smutná, ale nemůžu nadávat na porodnici jako takovou. Na všech poradnách byli úžasní, pořád se mě ptali co si přeji, jestli mám nějaké dotazy a byli hrozně hodní. Smutné je, že to nebyla žádná stará PA ale mladá holka.
@korneliusa bohuzel. Neni to porodnici ale lidima co v ni pracuji. Stava se i ve vyhlasenejch porodnicich.
@bobinecka01 Ano, ale v případě Obilňáku je to naprosto běžné.
@lankab Jasný, když ptáčka lapají...
Budu rodit behem nekolika tydnu a porad jsem byla v iluzich, ze vsechno pujde dobre, cvicim s aniballem, piju malinik, jim lneny seminko.... Ale to, ze se ke me budou v porodnici chovat takhle hnusne si nepripoustim... Aaachjo, fakt me mrzi, takova zkusenost a ja opravdu doufam, ze tady ten pristup bude mnohem lepší. Kde jste rodila? Děkuji
@korneliusa ja ti nevim ale ty si rodila na Obilnaku ze muzes rikat jaci lidi tam sou? Jestli ty si narazila na bohy tak ne vsude to tak je.
@tukza Hlavně se nenechte znejistět, pozitivní mysl je polovina úspěchu 🙂. Rodila jsem v Brně na Obilném trhu. Bohužel si nepamatuji jméno porodni asistentky, bylo to příliš rychlé. Drzim palce ať vše dobře dopadne a máte krásné zdravé miminko. To je nejdůležitější. Já bych na Obilňák šla znovu, jen s trochu ostřejšími lokty. Když do toho jde člověk poprvé, nechá se znejistět. Říkáte si, že vy rodíte poprvé a že ta PA už to přitom delala mockrát a tak to musí vědět. Přitom ví prd, Vy znáte své tělo a vy víte co se děje. Jen mu věřte a nenechte se.
No do nějakých temných míst bych tu PA patrně poslala...Přitom jinak tak krásnej porod.
To ti budou tvrdit i jako vícerodičce, že nerodiš, si hysterka etc.
Já takhle přišla s pravidelnými kontrakcemi co 6min do porodnice, usmevava, asi jsem se měla plazit po kolenou aby mi věřili (ani nepomohlo mé tvrzení, že první porod začal stejně), první mě chtěli nechat čekat na plánovanou kontrolu toho dne, pak chtěli moč, mezi kontrakcemi se čůrá výborně... nicméně mě vzali na vyšetření...otevřená na 7-8cm fofrem na porodní sál, zhruba 9:15h na sále a za půlhodiny byl syn na světě 😉
Jo teď si mi pripomela když jsem přijela do porodnice ze rodim. Sestra říká ale vy kontrakce nemáte😃 nemam? A co je ta pravidelná bolest? No proste monitor vás nenamerili pojedete domu. Hm.. přišla doktorka ze mě teda zkontroluje kontrola ukazala krásných 6cm takže sup na box za 3hodiny od prijedu byl malej venku. Hlavně ze jsem nejela domu 😂😂😂
Jo, mne u tretiho taky sestricka tvrdila, ze to jeste neni "vono", protoze se jeste usmivam... za hodinu a pul bylo po vsem 🙂)
@lankab super rychlovka 👍🍀 jinak já rodila 4x ve třech různých porodnicich a vždy mi říkali, že nerodím, když jsem už rodila a vždy kecy Dýchejte si 😑 nejlepší byl poslední porod ten trval 40m byl vyvolaný a hodinu po tabletě jsem měla jít na monitor 😂 za 15m nesnesitelné bolesti, nutili mě na monitor, že ležet, vůbec říkám nebudu ležet prostě jdu rodit.. Zase řeči, tak rychle dr a já na 8cm a sál o patro výš výtahem, tak lezu pomalu po čtyřech kontrakce nonstop, oni jsou vždy v klidu, máme čas a jak už se mnou jela pa ve výtahu tak byla bledá jak smrt 😄😄
Ať jste zdraví 💋💕
To mi pripomina, kdyz jsem prijela k druhymu porodu do porodnice o pulnoci a ptali se me, co potrebuju? Ja teda mela bricho jak ve 20tt a jeli jsme hodne brzo, protoze dr strasila hodne rychlym porodem skrz "komplikace" behem tehotenstvi, ale ta nevole ve ksichtech personalu, ze nebudou moct spat ... no za 3h od priezdu byla venku 🙂
@lankab já si myslím, že ten přístup PA je takový běžný, protože když si vezmeš, že jim přijede do porodnice třeba 80% ženských jen s poslíčky, které taky bolí jako 🐷 tak oni už to mají takhle automaticky v hlavě. A on ten monitor není taky žádný zázrak, vedle mě rodila paní měla monitory 65 kontrakce a řvala jak pavian a já měla při 130 úplnou pohodu (to mluvím teď o 2porodu) a asistentka nechápavě kroutila hlavou, že se směju a u čtvrtého jsem měla 95 a nemohla jsem ani dýchat 😄
@simdan Částečně s tebou souhlasím a tento přístup se tak taky snažím chápat. Vadí mi ale, že mě přesvědčovala, že nerodím bez toho, aby udělala jakékoliv vyšetření, nebo se na ten monitor aspoň podívala. Nejvíc jsem ale naštvaná za to, že mě tam nechala 20minut úplně samotnou, nikdo mě nechodil kontrolovat, manžel tam se mnou z nějakého debilního důvodu být nesměl. Kdybych se jim tam skácela k zemi, udělalo se mi zle, tak to bude jen její chyba. Myslím si, že tohle by se rozhodně stávat nemělo.
Já u prvního přijela do porodnice, jen jsem řekla, že mám nepravidelné kontrakce, tak mě chtěli poslat domů. No a já s těma nepravidelnýma kontakcema za 3 hodiny porodila 😈 A u druhého jsem se bavila tím, jak mojí spolubydlící na pokoji pořád tvrdili, že bolesti podbřišku rozhodně nejsou k porodu. Já s takovýma bolestma podbřišku nestihla porodnici a rodila jsem doma. Pak jsem se taky projela poprvé v životě sanitkou, ale já si to už cellem užila s miminkem v náručí 😃 Oni prostě mají to svoje, jak to má být a cokoliv vybočuje, není porod 😈 Kamarádku taky chtěli poslat domů, že nerodí a ejhle, malá byla za 2,5 hodiny venku...
Tohle mi hodně připomíná mé první porody. Proste když člověk přijede dostatečně v pokročilém porodu tak to ani sebehorsi PA a porodnice nemůže pokazit😂
Jj, obilňák :D :D :D. Když jsem přijela rodit třetího (vyrazili jsme hned při první kontrakci a už v autě po cestě jsem věděla jistě, že rodím), strčila jsem jim mezi dveřmi průkaz, upozornila jsem, že jsem třetirodička a že rodím. Stejně měli na všechno čas, a že ještě musím na monitory, atd. atp. Tak jsem jim porodila na ambulanci (na sál už mě fakt ani nedovlekly :D) a ještě kvůli mě museli přepsat nějaké dokumenty, protože jsem porodila chvíli před půlnocí a oni už měli ten den uzavřený... Neprošli se mnou vůbec z mých papírů, příjem prostě vůbec nestihli udělat, oni fakt nepočítali s tím, že fakt rodím, bylo jim to úplně buřt :D.
@verdos Jo příjem, tak ten se částečně zvládl v sanitce, na Obilnaku taky jaksi neproběhl 😀. Nejlepší bylo když se mě po porodu zeptali jestli jim chci ukazat porodní plán. Tak jsem jim řekla, že teď už ani ne🙂. Jinak jsem moc ráda, že jsem sem svůj příběh napsala. Předtím jsem měla pocit, že jsem mela zkažený porod jednou ženskou a jejím přístupem. Když to ale čtu, vidím, že může byt mnohem mnohem hůř a jsem vlastně za svou zkušenost (a hlavně za to že jsme obě zdravé) strašně vděčná.
Chápu, že monitoring není extra pohodlný, ale sestry a lékaři se tím mimo jiné kryjí. Když se něco podělá, narodí se třeba i mrtvé miminko, rodiče dají nemocnici k soudu, a ta prohraje, protoze monitoring nebyl dlouhý, jak káží předpisy...
Na druhou stranu souhlasím, že důvěra zdravotnického personálu v rodičku a následně matku nebývá příliš vysoka. :(
@eithelwing Nemám vůbec nic proti monitoringu a samozřejmě chápu. Problém je v tom, že mě tam paní nechala úplně samotnou, odešla a nesměl tam se mnou být ani manžel. Naštěstí vše dopadlo dobře 🙂
ja jela rodit v noci do male porodky pobliz a bylo plno. prijeli jsme ve ctyri a na sale plno. pry co chcete? ja rodit! museli vzbudit doktora z prisluzby takze brblal a sepisoval udaje a ja cekala na chodbe s manzelem a kontrakcema co tri minuty. Pak monitor. stahy dobre, ale kratke. Nerodite! Rikam rodim podruhe, takze vim, ze jo a domu nejedu! Za hodinu z 2cm na 10 cm a na dve zatlaceni mimco venku.
Nenechte si namluvit nic a trvejte na svem. Klidne rvete a brecte a budte hystericke, to k porodu patri 🙂
Já mám s Obilním trhem zkušenost dobrou, přijímali mě v noci, měli téměř plno a i tak byli milí. Takže mě mrzí, že tys to tak neměla ☹ na monitoru jsem taky takto seděla sama a manžel v čekárně, ale mně to nepřišlo nijak divné, když nad tím tak přemýšlím 🙂 A to jsem už měla řádné bolesti, že sedět mi taky nešlo 🙂
Co pak bylo hrozné, tak dětské sestry, ale to už je jiná kapitola 🙂
Já teď u druhého porodu málem porodila bez PA :D Kontrakce jsem měla zas asi dva dny, jednou mě poslali domů, že si ještě pár dní počkám (s kontrakcemi po třech a půl minutách? Fakt?) Pak další den cca ve 13.15 mi praskla vodu a pak to začalo celkem rychle přicházet...když to bylo pravidelně asi po dvou minutách a myslela jsem, že polezu po zdi, tak prohlásila, že dle monitoru to ještě zdaleka není u konce a odešla s tím, že za chvilku přijde a kdyby něco, at voláme...za asi dvě minuty na to říkám manželovi, že tlačím a nejde to zastavit...tak prý, že říkala, že to ještě není u konce, jestli se nepletu...tak říkám, že ne, že se fakt nepletu a že myslím, že je venku hlava...tak ho lehce polil pot, koukl se, že je venku fakt hlava, v tu chvíli jsme úplně zapomněli, že můžeme sestru přivolat pomocí těch tlačítek...tak říká, že jde pro ní, já na něj řvala, at nikam nechodí a chytá malou :D Tak jen zaběhl mezi dveře, zavolal, že je venku hlavička at tam sakra někdo jde a běžel zpět ke mně...no, nakonec teda přiběhla PA i doktor, ale víceméně už mimčo jen chytli 🙂 Ve 14.25 🙂
Na každém oddělení jsem narazila na blbce... Jedná pa mi také stále tvrdila že nerodim, neměla jsem měřitelné kontrakce, šlo to do kříže... Na jipce dětské jsem byla "ta maminka od uřvanýho Hynečka" a strašili mě jak to bude hrozně vzteklý dítě... A na šestinedělí mě vynadala na Štědrý večer sestra že jsem si dovolila vzít sváteční pyžamo na fotku u stromečku s miminkem, že nevypadal jako pacientka, tak jsem se šla převléci..
Začni psát komentář...
Tak to je přímo ukázkovej HPNP přístup. Obilňák si jede bomby 😫