Máma VS super Máma aneb slzy jsou důkazem toho, že jsi člověk!

Nevíte si s dítětem rady? Máte pocit, že vás vůbec neposlouchá? Zoufáte si? Mám pro vás jednoduchou radu. Když vás zase nebude chtít poslouchat, stačí být kreativní. Použijte na něj jeho hravost a fantazii.

Děti mnohem lépe snášejí malé triky a dohody, než příkazy a rozkazy. Stačí odvést pozornost od toho, co chtějí udělat, a nakonec se vše v dobré obrátí. Samy pak udělají to, co po nich chcete, a to bez křiku a vzdoru.

Využijte ve svůj prospěch dětskou soutěživost a hravost. Přináším rady, které jsou vhodné pro předškolní děti od tří do šesti let.

Každá máma je tak trochu „supermáma“

Být dokonalá máma je často obtížné. I když se sebevíc snažíte a máte něco naplánováno, děti vám to obvykle rozkopou a vše je jinak. Jediné, co opravdu funguje, je zapomenout na perfektnost a dokonalost a prostě jen být mámou.

Maminka je prostě maminka. I ve chvíli, kdy si s dětmi hraje, poskakuje po zahradě, i tehdy, když se na ně zlobí a vytváří řád a pořádek. Děti obvykle své mámy vidí jako „zlé“ ve chvíli, kdy se snaží mít vše pod kontrolou.

To bývá často problém, uberte, nesnažte se být perfektní, bezchybná a dokonalá. Mnohdy je lepší udělat nějakou tu chybu, ovšem takovou, která je pro děti bezpečná, budou se cítit příjemněji a co víc, stanete se pro ně autoritou přirozenou. A to je nejvíc, co si může rodič přát.

Vybodněte se na úklid a raději se s dítětem pomazlete

Dokud není všechno „špígl nígl“, neumíte se uvolnit. Znáte to? V takovém případě je potřeba se přemoct a místo neustálého chození za dětmi a sbírání hraček, leštění zrcadel, skládání prádla a podobně, věnujte tento čas dětem.

Hrajte si spolu, dovádějte, mazlete se. Mít čistý dům je sice fajn a taky to má svůj význam, ale mít ho jako ze škatulky je už na úkor vašich dětí.Poté, co děti vyrostou a už nebudou všude jejich otisky od sladkostí, nebudou se po zemi válet drobky a hračky a okna budou dokonale čistá, vám to bude líto.

Těchto chvil jste si neužívali naplno. A ony hodně rychle mizí. Samozřejmě, po dovádění zapojte děti do úklidu, Jak na to, se dozvíte v článku: „Jak zařídit, aby děti uklízely dobrovolně?“ - ten naleznete na webu kouzelnavychova.cz (stačí zadat název článku do vyhledávače)

Nenuťte dítě oblékat si to, co se líbí jen vám!

Rodiče dobře vědí, že jakmile dětem povolí obléknout se, obvykle to může dopadnout tak, že dítě bude vypadat společensky nepřijatelně. Zároveň však tím, že mu dáváte prostor pro svobodné rozhodování, v něm podporujete kreativitu a sebedůvěru.

Vyzkoušejte kompromis a dejte dítěti prostor pro společné vybírání oblečení. Občas zavřete oči nad jeho výběrem, i když to není váš šálek čaje. Nechte občas dítě vzít si na sebe kostým princezny nebo bojovníka do školky, i když není maškarní.

Nepřemýšlejte nad tím, jak se na vás budou dívat lidé okolo vás, prostě dítě nechte budovat si svou vlastní osobnost. Samozřejmě, oblečení přizpůsobte počasí venku a také místu, kam se chystá. Vše s dítětem konzultujte, nesuďte, ale ukažte, jak to vidíte vy.

Výčitky ničemu nepomůžou, pryč s nimi!

Každý člověk občas ztratí nervy a dokonce i máma je člověk. Někdy se prostě stane, že křičíme nebo říkáme věci, kterých později litujeme. Kéž by tak šel vrátit čas, ale to už nejde.

Maminky pak v takových situacích mají pocit, že selhaly. Realita je však jiná, není to tak, jak to vypadá. Nikdo není dokonalý, to je jasné. Jestliže se to někdy stane i vám, omluvte se dětem a přiznejte svou chybu.

Dáte tak dětem skvělou lekci, která je naučí, že člověk musí za své činy nést zodpovědnost a umět se omluvit.

Slzy jsou důkazem toho, že jsi člověk!

Chcete být před dětmi silní a nezničitelní? Nechcete, aby vás děti viděly plakat? Slzy jsou naprosto v pořádku, ovšem všeho s mírou. Není dobré, když vás dítě vidí neustále plakat.

Děti si s vašimi slzami uvědomí, že jste také jen lidi, že máte skutečné city, pocity a cítíte smutek. Tím, že dítě vidí, že se usmíváte či pláčete, je připravujete do života.

Nenuťte děti pusinkovat se s těmi, se kterými nechtějí

Jdete na návštěvu k vzdálenějším příbuzným a jak to tak bývá, děti bývají zdrojem objímání a polibků. Děti však absolutně netuší, kdo jsou ti lidé, kteří se nad ním rozplývají, usmívají se a chtějí jim dát pusu.

Proto se za vás budou schovávat a budou se chtít vrátit domů, tam, kde to znají. Nenuťte proto děti objímat se a líbat se s lidmi, kterým ony samy nechtějí projevit svou náklonnost.

Příbuzným jednoduše vysvětlete, že dítě dát momentálně pusu nechce a třeba se to změní při odchodu. Tím se dítěte nejen zastanete, ale navíc mu ukážete, že je v pořádku říci NE. Naučí se, že může někoho odmítnout, i dospělého.

Uvidíte-li příště maminku, která pobíhá s dítětem venku, u kamarádky zahlédnete plný koš nevyžehleného prádla, neumytá okna a podobně, prostě a jednoduše nesuďte.

Každá máma má dobré i špatné dny, učiní rozhodnutí dobrá i špatná. Představte si sebe na jejím místě, taky nechcete, aby vás kdokoliv soudil. A kdoví, třeba ta maminka, která není zrovna „ťip ťop“, toho dětem dává mnohem víc, než si myslíte.

Zdroj: kouzelnavychova.cz

https://www.modrykonik.cz/group/7577/ https://www.modrykonik.cz/group/7577/