Obezita je fenoménem poslední doby, bohužel však v negativním smyslu. Stále více se dbá na zdravé stravovací návyky školáků, ze škol mizí automaty s nezdravým jídlem a sladkými nápoji, pořádají se vzdělávací besedy, ovšem výsledek takovýchto opatření je bezvýznamný. Dětem nedělá problém koupit si nezdravé jídlo nebo sladké nápoje kdekoli jinde. Problém je potřeba hledat v rodině.
Podle posledních průzkumů trpí nadváhou každé čtvrté dítě, každé sedmé je obézní.
Stále častěji se ukazuje, že špatné stravovací návyky, které jsou příčinou obezity u dětí, si školáci osvojili právě doma. Stravovací návyky jsou totiž záležitostí celé rodiny. Je tedy prakticky nemožné, aby dítě ve školním věku jedlo zdravé potraviny a dodržovalo zdravou životosprávu, když zbytek rodiny ho v tom nebude podporovat. Kdo jiný by měl jít dětem příkladem, než právě jejich rodiče.
Především je dobré si uvědomit, že obezita, a zvláště pak obezita u dětí, není normální. Jedná se o onemocnění, které s sebou přináší řadu zdravotních rizik. Obezitu klasifikujeme jako stav zvýšeného množství tukové tkáně, který převyšuje normální hodnoty.
Množství tuku v takovém případě stouplo nad obvyklou úroveň a poškozuje zdraví. Mezi normální hmotností a obezitou je ještě nadváha, kterou trpí většina evropské populace.
Jestliže váháte nad tím, zda je právě vaše dítě obézní, nebo má jen nadváhu, můžete využít takzvaný Body Mass Index (BMI). Jednoduše ho vypočtete pomocí vzorce
hmotnost [kg] / (výška [m])2
nebo si můžete práci značně ulehčit a využít nějakou z online kalkulaček pro výpočet BMI. Normální hodnota je mezi 19–25 BMI. Mějte však na paměti, že Body Mass Index je pouze orientační, zvláště u dětí se může realita a výsledek výpočtu lehce lišit. Přesnější posouzení tělesné váhy provede lékař, ten ve výpočtu zohlední i další parametry, jako například věk, pohlaví, typ postavy, objem svalů apod.
Obezita u dětí je ještě rizikovější než v případě dospělých, protože děti jsou stále ve vývinu a obezita tak může způsobit nejen fyzické obtíže, ale také psychické, které jsou zvláště u dětí s obezitou velmi propojeny. Navíc si dítě často stravovací návyky zafixuje, takže je pro něj velmi obtížné v budoucnu začít žít zdravě a přejít na zdravý životní styl.
Častým rizikem obezity u dětí ve vývinu je negativní vliv na pohybový aparát. Nadváha nadměrně zatěžuje celou kostru a klouby, velmi často tak dochází ke špatnému držení těla, od kterého se mohou odvíjet další problémy. Navíc dítě s obezitou prakticky nesportuje, protože sport pro něj představuje obrovskou zátěž. Dostavuje se svalová ochablost, která má opět fatální vliv na držení těla, ale také v mnoha případech na pohyblivost.
Pokud dítě nemá žádnou fyzickou kondici, velmi často se potýká s dýchacími obtížemi. Při jakékoli fyzické aktivitě, klidně i při chůzi do schodů, je nadměrně zatěžován jeho krevní oběh, zvláště pak srdce, které je navíc oslabeno zvýšeným cholesterolem.
Tělo se tak ve velmi nízkém věku musí vypořádat s obtížemi, na které mnohdy není vůbec připraveno. A nakonec, všechna tato zátěž se projeví ve stáří. V neposlední řadě způsobuje obezita další onemocnění, jako třeba cukrovku, vysoký tlak, vysoký cholesterol, problémy s trávicím ústrojím, a mnoho jiných. Velmi často se objevují i kožní problémy – ekzémy, akné, strie.
I když to může na první pohled znít až paradoxně, dalším rizikem obezity je vznik poruchy příjmu potravy. Ano, i obézní děti mohou trpět poruchou příjmu potravy. Název sice sám o sobě napovídá, že postižený v tomto případě není schopen přijímat potravu.
Ovšem mezi poruchy se řadí také nadměrné přejídání, noční přejídání nebo třeba kontinuální jedení. Všechny tyto poruchy samozřejmě zapříčiní obezitu, protože příjem energie převažuje výdej.
Všímejte si těchto signálů, které poukazují na možnou poruchu příjmu potravy. K rozvinutí poruch potravy přispívají také diety, které dětem „naordinují“ rodiče, aby nějak redukovali jejich tělesnou hmotnost.
V mnoha případech však může takové, na první pohled neškodné opatření velmi ublížit. Nejen, že často způsobuje ještě větší přejídání, ale také spouští pocit viny a deprese po každém jídle. A odsud je jen krůček k mentální anorexii nebo bulimii.
Právě psychické problémy jsou s obezitou velmi těsně spjaty. Jak už bylo naznačeno, mohou být spouštěčem dalších, často ještě rizikovějších onemocnění, které opravdu ohrožují život. Může za to především posměch, kterému je obézní dítě v kolektivu ostatních dětí vystaveno a nedokáže se přes něj přenést, což může způsobit až trauma.
Takové dítě nemá prakticky žádné sebevědomí. Posměch a vyčlenění z kolektivu, pocit viny a znechucení vlastním tělem často vede až k mentální anorexii, bulimii a jiným poruchám.
Obezita a hyperaktivita jsou dva rozdílné termíny, ale nemají k sobě zase tak daleko. Nedávný průzkum provedený na poměrně velkém vzorku dětí ukázal, že právě hyperaktivní děti mají sklon k obezitě. A stejně tak obézní děti mohou být hyperaktivní.
U prvních za to mohou převážně dospělí, protože neposedné děti často uplácí sladkostmi, aby je alespoň na chvíli uklidnili. Zároveň samotné děti jedí, když zrovna nevědí, co mají dělat, když se nudí.
U obézních dětí je příčina ještě jednodušší. Samozřejmě za to může přebytek energie, kterou tělo na základě přijatého jídla vytvoří, ale děti pak nemají žádnou aktivitu, kde by ji zužitkovaly.
Mohou za to především cukry ze sladkostí, z limonád, ale i obyčejného jídla.To způsobuje především poruchy pozornosti, ale také celkovou hyperaktivitu. Samozřejmě to neplatí vždy, ale lékařské studie ukazují, že je to jedna z příčin.
Vyhnout se nezdravým potravinám, které nepřímo způsobují obezitu a nadváhu, je skvělou prevencí. Především by vaše děti neměly konzumovat v nadměrné míře tyto pochutiny.
#blogujeme #mk_blog_academy #vychova_vzdelani #zdravi_nemoci #recepty_vyziva
@jana12369 Děkuji
Svata pravda :( ja si u manzelovo synovce myslela ze ma aspergeruv syndrom😀a ono je to tim jidlem a sladkostma:( 18 let 145 kg pohyb zadny a psychika strasna a nejhorsi je kdyz vam rekne me je to jedno pujdu na operaci po tom co si dal polivkovou lzici cukru do malyho hrnku s cajem to uz se chlap vytocil :(
@fadem Děti a to i v 18 letech si neuvědomují, jaké sebou obezita nese rizika, některé si vymyslí jakoby masku a říkají na každou připomínku k jejich váze "mě je to jedno" tohle slovní spojení opravdu jen v 10% znamená to, co vyznívá. V 90% je to jen slovní spojení, které rychle zastaví počínající nepříjemnou komunikaci. U dospívajícího je velmi těžké vzbudit zájem o změnu ve stravování, pokud nechce sám. Rodiče to neměli nechat zajít tak daleko ☹ Doporučovala bych si s ním sednout a podívat se na internetu na videa, články a informace. V každém případě, je vždy lepší když daný problém člověk/dítě může vizuálně vidět.
@kristinafar prave je to extrem a muze za to jeho mama manzelovo segra. Nic s tim nedela a my ji nikdo nic nerekneme protoze by to udelalo spatny vztahy :( takze tak ale je to hrozny se na to divat, on uz si zone I naky prasky jako neurol a pak treba 2 dny spi. Co se mu honi v hlave nevim, chlap s nim zkousel mluvit a on vse odkejve a stejne vsechno sni potaji :( matka cely dny na telefonu a deti pak takhle dopadaj :(
@fadem To je potom hrozně těžké, když matka nejeví zájem, tomu rozumím. Ale já sama za sebe, bych to řekla na rovinu matce i za cenu takovou, že by to mohlo narušit dobré vztahy. Tenhle krok může velmi pomoci, situaci začít řešit. Pokud je už váha takhle vysoká, je zřejmé, že u něj už museli nastat, nějaké zdravotní komplikace. Asi bych jen mlčky nebyla nešťastná, ale situace zkusila řešit. V případě, že vám na chlapci záleží můžete mu ještě zachránit a výrazně zlepšit jeho život. Držím palce, ať se rozhodnete jakkoliv, ale pomoc chlapec potřebuje 100% a nejlepší by pro něj bylo, kdyby se situace řešila v domácím prostředí a ne okamžitě s odborníkem. Obézní lidí i děti jsou velmi citlivé a proto doporučuji přistupovat k celé problematice také citlivě a nenásilně. Věty typu: "Jsi obézní, musíš zhubnout" člověka urazí, ale když začneme hovořit o možnostech a řešeních a nabídneme pomoc, pak člověk vnímá pomoc a ne posměch.
No je celkem smutny fakt, ze tuto statistiku splnuji uz deti ve skolce. Hlavne nechapu tu "slepotu" rodicu a omlouvani, ze z toho vyroste a ze vlastne neni obezni, jen pevnejsi, silnejsi, vahove normalni, svalnate, atd.. Videla jsem to tady uz x krat, jak jsem daji fotku ditete s komentarem, ze prece neni tluste a pod tim same souhlasne komentare, i kdyz je nadvaha videt.. ☹
Take dbam, aby dcera 2 roky poznala jen zdrave stravovani. Nekupuni zadne sladkosti, kdyz chce neco na zub dam ji 80 % cokoladu. Sama nejim sladkosti. Takze dcera ma ve me vzor, a budu ji vest dokud to sama nepochopi. Horsi to je u babicek. Hlavne tchyne ji rada dava sladke tvarohy, coz vzdy oponuje tim ze to sama neji protoze to je moc sladke. Nechapu tu logiku.
Ja zase u neteře a synovce vidim opacny problem... mama jim dava prehnane zdrava jidla, skoro neosolena, nekorenena, prostě dle meho bez chuti a jak jim to pak ma chutnat? Sladka jidla vubec, sladkosti občas, takze decka by se mohly utlouct kdyz dostanou aspon buchtu. No a vysledek, jsou jak lunt hubení, nechteji jist. Sni z obeda par lzicek a končí, i nase 18m dcera sni na obed vic nez tihle dva... Takze vseho s mírou 😉
Začni psát komentář...
Pekne napsany clanek!