Mám takovou radost, že se krásně vyklopila! Aneb recept na pomerančovou bábovku s čokoládou.
Ingredience:
220g hladké mouky
30g bramborového škrobu (Solamyl, Amylon)
3 vejce
120g másla nebo Hery
100g cukru
3 vrchovaté lžíce pomerančové marmelády
130 ml pomerančové šťávy
100g hořké čokolády
1 prášek do pečiva
Nastrouhaná kůra z jednoho pomeranče a jednoho citrónu.
Postup:
Bábovkovou formu vymažeme a vysypeme strouhankou. Změklé máslo vymícháme s cukrem a žloutky, přimícháme marmeládu a kůru. Postupně přidáme pomerančovou šťávu
a nakonec mouku smíchanou se škrobem a práškem do pečiva. Nakonec vmícháme sníh z bílků a kousky čokolády. Pečeme v předem vyhřáté troubě na 200 stupňů, po 15 minutách snížíme teplotu na 170 stupňů a dopečeme dalších 35-40 minut.
Perfektní sladká tečka po nedělním obědě.
A máme hotovo. Po několika měsících práce mají kluci svůj vlastní domeček.
Moc se nám vždy líbily švédské domky a tak jsme si jeden na zahradě postavili. Děda svařil kovovou konstrukci, vyrobil posuvné dveře a plexi okna ( jedno otevírací), manžel dal palubky, zateplení, střechu a všechny ostatní věci okolo, já jsem natírala, dědovo kamarád vyrobil okapničky. A tak společnými silami vznikla Casa Koťatovič.
Krásně nám tu kvetou bezinky. A tak nastal čas vyrobit bezinkovou šťávu. Babi Jája už má hotových 6 litrů. Našich 6 litrů bude hotových během zítřka. U Koťatů se prostě vše vyrábí ve velkém.
Na přípravu 3 litrů bezinkové šťávy budete potřebovat
15- 20 květů bezinek
80g kyseliny citronové
2 citrony
2 litry převařené a schlazené vody
2 kg cukru ( můžete použít i med)
Do čisté třílitrové sklenice dáme květy a na plátky nakrájené citrony, v převařené vodě rozmícháme kyselinu citronovou. Vodu pak nalijeme na květy, sklenici přikryjeme plátýnkem nebo čistým kapesníkem a zagumičkujeme. Necháme alespoň 24 hodin louhovat.
Poté květy a citrony vyndáme, vodu přelijeme přes sítko, aby v ní nezůstaly žádné nečistoty.
Přidáme 2kg cukru a mícháme dokud se cukr nerozpustí.
Bezinkovou šťávu pak lijeme do čistě vymytých láhví ( my je ještě vyplachujeme trochou jabkovice)
Dnes je Bílá sobota a dle tradice se u nás peče beránek. Formu si vždy půjčujeme od babi Jáji, ale ta taky pekla a tak jsme si ji tentokrát půjčili od naší milé sousedky babi Kubi. Její forma na beránka je skvělá a beránek je krásně usměvavý. Recept je vyzkoušený z minulého roku a je moc dobrý.
Potřebujete na něj:
4 vejce
150 g moučkového cukru
150 g hladké mouky
120 g másla
1 prášek do pečiva
100 g čokolády nakrájené na malé kousky
100g rozinek
Hrst nakrájených ořechů, my jsme použili mandle a vlašské ořechy
Postup:
Ideálně by všechny ingredience měly mít pokojovou teplotu.
Beránka vymažeme sádlem a vysypeme hrubou moukou. Troubu si zapneme na 180 stupňů.
Máslo a cukr utřeme, přidáme žloutky, znovu promícháme, následně přidáme mouku smíchanou s práškem do pečiva a nakonec přidáme čokoládu, rozinky a oříšky. V jiné míse ušleháme bílky do tuha. Ty pak opatrně vmícháme do těsta.
Těsto nalijeme do formy a pečeme zhruba 1 hodinu.
Tak ať se vám taky povede tak jako letos nám!
Další velikonoční tvoření. Jednoduché a rychlé, jen Davídek u toho trochu trpěl, všechny sladkosti by nejraději snědl všechny sám. Pro koledníky, kteří k nám přijdou jsme připravili malé velikonoční balíčky. Využili jsme stará velikonoční přání, která jsme dole a po straně slepili izolepou. Vznikly tak malé kapsy, které jsme naplnili bonbóny, čokoládovými mincemi a mini lízátky. A abychom tyto balíčky měli kam dát, vyrobili jsme si na ně velikonoční přepravku. Našli jsme doma malou dřevěnou bedničku od mandarinek, natřeli jsme ji lepidlem na decoupage ( ubrousková technika ) , nalepili na něj ubrousek s motivy velikonočních vajíček a po zaschnutí ještě jednou přetřeli lepidlem.
A tak další část příprav na Velikonoce je za námi.
Davídek mi dnes pomáhal s Velikonoční výzdobou. Vyrobili jsme jednoduchá vajíčka, která se dají pověsit, třeba jako v našem případě, na záclony.
Pokud se vám líbí a budete si je chtít vyrobit, budete potřebovat kus kartonu, krepák, barevné papíry (my jsme použili s potiskem), kus stuhy nebo provázku, lepenku, lepidlo a nůžky.
Z kartonu vystříhneme tvar vajíčka . Omotáme karton proužky z krepáku. Z barevných papírů vystříhneme různé tvary, my jsme použili motýlky, kytky, králíky a malá vajíčka. Ty jsme pak přilepili na krepák. Ouško k zavěšení jsme vyrobili z přeloženého kousku stuhy, který jsme přicvakli sešívačkou.
Hezké velikonoční tvoření přejí Koťatovi.
S Babi Jájou jsme už víc jak před rokem začali sbírat různé malé krabičky a lahvičky, protože jsme věděly, že se to bude hodit Davídkovi ,,do krámu''. Takže když jsme se rozhodli, že Davídkovi k svátku pořídíme kasu a babička nákupní košíky, měli jsme v zásobě i spoustu dalších užitečných věcí. Pak už jsme jen s neteří na krabičky nalepily etikety, pomalovaly je ( no nejsme žádné výtvarnice..) a bylo hotovo. Staré peněženky se našly, nákupní tašky taky. Jenže kam to všechno dát, vystavit to tak, aby mohl Davídek přehledně nakupovat? A pak se to stalo, byli jsme v pravý čas na pravém místě. Na tom místě, kde jsem před několika měsíci odřela zadní nárazník a strašně nerada tam parkuji, aby se mi to náhodou nestalo znovu. Za samoobsluhou, kam jezdí zásobování. A kam občas vyhazují nepotřebné věci. Třeba v našem případě krásný kartonový regál. Zrovna na něj trochu začalo sněžit, ale zachránili jsme ho včas. Moje snaha nacpat to monstrum do auta by sice určitě vyhrála nějakou cenu v Neváhej a toč, ale zvládli jsme to. Davídek má luxusní obchod! Kam se hrabe Harrods 😉
Davídek už několik dní hlásil, že chce stavět sněhuláka. A tak jsme se k tomu dnes dostali. Našli jsme ve spíži mrkev, babi Jája zapůjčila plecháček a soused uhlí. A pro kolemjdoucí pro zasmání jsme postavili i vnadnou Sněhulačku. 😀
Dnes jsem ve schránce našla první vánoční přání. Od mé milé kamarádky z Anglie. A hned jsem ho přicvakla na naší vánoční stuhu. Vím, že o moc víc tam těch přání nepřibyde; v dnešní době si všichni přejeme spíše elektronicky. Asi to tak je lepší pro naše lesy, ale já mám stejně největší radost, když ve schránce najdu něco jiného než letáky a složenky. Potěší mě, že si moji kamarádi a blízcí dali tu práci vybrat přání, něco do něj napsat a vystát si frontu na poště.. Ráda si píšu seznam lidí, kterým budeme posílat přání. Výběr je jednoduchý - každý rok podporujeme nakladatelství UMÚN. Letos jsme psali, tiskali a kreslili přáníčka s Davídkem, frontu na poště jsem raději absolvovala bez něj. A doufám, že to adresáty potěší stejně jako nás.
Adventní kalendář pro Davídka je hotový! U dědy v garáži jsme našli kus dřevotřísky a zelenou barvu ve spreji, krabičky jsem vyrobila z ruliček od kuchyňských utěrek a zbytků Vánočního papíru. Dárečky uvnitř jsou samolepky a tiskátka, aby mohl Davídek vyrábět ještě hezčí stravenky pro babi Jáju. Taky jsem mu tam dala pár vnitřků z Kinder vajíček a pár jeho oblíbených čokoládových penízků. Čísla jsme s Davídkem vyrobili z domácího moduritu o kterém jsem psala v jednom z předchozích příspěvků. Náklady tedy minimální. Radost maximální!
Mám to štěstí, že mám ještě dědu a kluci pradědu. Děda peče neuvěřitelně dobrou kachnu s knedlíkem a zelím, které jsme se všichni u něj dnes na návštěvě přejedli. Recept mi dával několikrát, není to nic složitého. Nicméně mě se nikdy nepovede tak, jako jemu. A tak jsem ráda, že je tu pořád s námi. Že nám peče kachnu. Že jsem ho onehdá načapala, jak leze po čtyřech, vozí Davídka na zádech a učí ho přisprostlé básnicky... Abych pravdu řekla, pokud já se dožiju 87 let, budu schopná lézt po čtyřech a jezdit na výlety, budu šťastná. A pokud si k tomu ještě ty přisprostlé básnicky budu vůbec pamatovat, ráda je svoje pravnuky taky naučím. Dědo Jardo, vzdávám ti hold! Jsi prostě machr!
U Koťatů to pomalu začíná nabírat rytmus Vánoc. Tavící pistole je nažhavená, chvojí plná pracovna, děti spí a Koťatová je ve svém živlu. Pro inspiraci přidávám i pár fotek z loňského tvoření.
Dnes jsem na internetu našla recept na samotvrdnoucí modelínu pro děti. Hned jsme recept vyzkoušeli a je to opravdu super.
Potřebujete jen
1 šálek jedlé sody
půl šálku kukuřičného škrobu
tři čtvrté šálku vody
Vše dáme do kastrolu a pořádně promícháme metličkou. Přivedeme k varu a mícháme, dokud směs nezhoustne.
Až bude mít hmota konzistenci asi tak jako bramborová kaše, přendáme do misky a necháme vychladnout. Po vychladnutí vzniklé těsto pořádně prohněteme.
Pokud těsto budete chtít uskladnit na pozdější tvoření, dejte ho do vzduchotěsné nádoby. My jsme ho hned rozváleli a vykrajovali různé vánoční tvary.
Vzniklé ozdoby můžete buď nechat vyschnout na topení, popřípadě dát zhruba na hodinu péct do trouby na cca 100 stupňů.
Pak už se fantazii meze nekladou. My jsme použili fixy a laky na nehty, můžete také použit vodovky nebo tempery.
Přejeme krásné tvoření.
Davídek (dva a půl roku) rád chodí k babičce na oběd. Není se čemu divit. Babička je výborná kuchařka ( a báječně peče). Není to tak dávno, co jsme si z ní udělali legraci a když jsme všichni byli pozváni na oběd, donesli jsme babi Jáje stravenky. Od té doby je babička vyžaduje pořád. A my se pomalu zdokonalujeme. Přidáváme samolepky, pořizujeme nová razítka atp. Babi Jája je miluje a všechny si schovává. A já se musím smát, když slyším jak Davídek běží dolů po schodech za babičkou a křičí ,,Už jdu a babi neboj, mám bačkoly a stlavenku''!
Banány s ťupkami, které už nikdo nechce jíst. Přitom jsou krásně sladké. Naštěstí existuje spousta receptů na banánové dobroty.
Tady je jeden z nich. Je výborný, nevyžaduje moc práce a je super rychlý.
Čokoládovo banánové muffiny
250g hladké mouky
100g cukru
20g kakaa
7g prášku do pečiva
50g hořké čokolády nakrájené na malé kousíčky
2 velké banány
100g másla
1 vejce
60ml mléka
špetka soli
Předehřejeme si troubu na 180 stupňů. Rozpustíme 100g másla a necháme trochu vychladnout.
V jedné míse smícháme všechny suché ingredience; mouku, cukr, prášek do pečiva, špetku soli, kakao a čokoládu.
V druhé míse rozmačkáme banány, přidáme vejce, rozpuštěné máslo a mléko.
Do mísy se suchými ingrediencemi pak vlijeme ty ''mokré''.
Promícháme. Pokud je těsto moc husté, přidáme mléko.
My jsme je pekli v malých silikonových formičkách a malých papírových košíčkách 15 minut. Větší formičkách potřebují 20-25 minut.
Další hračka, kterou jsme si vyrobili doma. Tedy vyrobil nám ji náš děda, největší kutil na světě. Menší děti mohou trénovat jemnou motoriku a ty větší pak i barvy. Kolíčky, které se věší na háčky, se dají sehnat v jakémkoli obchodě pro kutily. Děda je provrtal slabým vrtákem. Zavěsili jsme je na dva druhy šňůrek - tenké stužky a slabé gumičky. Také délka stužek a gumiček je u každého kolíčku jiná. Děti se pak musí víc snažit 😀
Davídek mi v neděli ráno přinesl knížku Krtek a podzim (v ní krtek se sýkorkou pečou povidlové koláče) a prohlásil, že budeme péct. Prý abych se podívala, jak to vypadá na obrázku a podle toho to upekla.
Upekli jsme tedy společnými silami koláče a tady máte recept.
500g hladké mouky
300ml mléka
40g čerstvého droždí
60g cukru
2 žloutky
150g změklého másla
Lžíce rumu (nemusí být pokud nemáte)
Nastrouhaná kůra z jednoho citronu
2 lžičky citronové šťávy
Špetka soli
1 vejce na potření
Povidla
Drobenka- nemusí být
80g Máslo, 160g mouka a 80g cukr
Je dobré si všechny přísady vyndat z lednice předem, aby nejdříve dosáhly pokojové teploty.
Do malé misky si uděláme kvásek. Rozdrobíme droždí, lžičku cukru, lžičku mouky a trochu mléka. Přikryjeme talířkem a necháme asi čtvrt hodiny vzejít.
Do velké mísy dáme zbylé ingredience a přidáme hotový kvásek. Dobře propracujeme.
Moje babička vždy říkala, že na těstě musí začít naskakovat bubliny.
Necháme vyhynout na teplém místě a pozor, kynutá těsta nemají ráda průvan..
Vyválíme placky, naplníme povidly ( my jsme použili jablková a uprostřed švestková) a posypeme drobenkou.
Okraje koláčů potřeme rozšlehaným vajíčkem a pečeme v troubě rozehřáté na 180 stupňů zhruba 25 minut.
Myslím, že krtek by na nás byl pyšný. 😉
Dnes se jelo na kolaudaci k mojí sestřenici. A ke správné kolaudaci patří dary, hlavně ty v tekuté podobě.
U nás se moc nepije, ale rádi alkohol vyrábíme. Naše milá paní sousedka má úžasný jabloňový sad. A náš děda jí s nim pomáhá. Takže každý rok odvezeme zhruba tunu jablek do Chlumína a máme z toho skvělou jabkovici a nejúžasnější mošt.
Z jabkovice náš děda vyrábí Břežanskou meducínu (recept na konci), která opravdu kudy teče, tudy léčí. A my s hlavním Koťatovičem vyrábíme Višnatu aneb jak tomu také říkáme - tlamolep pro dámy..
Tentokrát jsme přidali i domácí meduňkovou a bezinkovou šťávu ( na ty budou recepty až v sezóně..)
Tak tedy recept na dědovo Břežanskou meducínu;
1,5 litru 50% jabkovice
1 litr tekutého medu
Šťáva z 1,5kg citronů (přecedit přes plátýnko nebo velmi jemný cedník)
Vše smícháme a podáváme dle potřeby nebo výdrže 😀😀
#kolaudace
Když doma peču rohlíky, většinou ani nestihnou vystydnout a jsou pryč. Těsto dělám v pekárně a vše do ní nasypat mi pomáhá náš dvouleťák. Stejně tak pomáhá s výrobou rohlíků a posypáváním.
Recept je jednoduchý;
450g polohrubé mouky
3/4 lžičky sušených kvasnic
3/4 polévkové lžíce cukru
1,5 polévkové lžíce sušeného mléka
1,5 lžičky soli
25g másla
315 ml vody
Zapneme funkci těsto - dough only
Vykynuté těsto rozválíme na placku a podobně jako pizzu rozkrájíme na trojúhelníčky. Kažký trojúhelníček srolujeme do tvaru rohlíku. Potřeme rozšlehaným vajíčkem a případně posypeme solí, mákem, kmínem, semínky..
Pečeme na 180 stupňů dozlatova. Většinou okolo 15-20 minut.
Ať se u vás po nich zapráší stejně tak jako u Koťatů.
Naše podomácku vyrobená garáž pro malá autíčka. Stačí krabice od bot, pár ruliček od toaleťáku nebo kuchyňských utěrek a barevná lepenka. Ozdobeno auty vystřiženými z moto časopisu.
Dušičky. Pro někoho den, jako každý jiný. U Koťatů se ale zapalují svíčky, jedna za každého člena rodiny, který už nemůže být s námi. Za poslední rok nám přibyly svíčky dvě. Jak říká náš děda, každý tam máme nahoře svojí svíčku. Někdo větší, někdo menší. A když dohoří, tak je čas jít. A tak my jim tu dneska zapálíme svíčku. Ale nebudeme truchlit, naopak vzpomeneme si na úžasné buchty a ořechové šátečky, které pekla babička. Nebo na tetu Bohunu, která mě jako malou nechávala hrát s jejím nejlepším porcelánem. Na strejdu Luboše, který mi vozil do Londýna spoustu domácích dobrot od našich. Je smutné, že už s námi nejsou, ta bolest v našich srdcích pořád je. Ale musí tam také zůstat vzpomínky na všechno dobré, co jsme s nimi prožili. Když u nás byl praděda z Blatné, tak prohlásil, že až budou naši kluci puberťáci a budou chodit na diskotéky, že je bude kontrolovat shora. A tak doufám, že nás naši blízcí také kontrolují shora. Radují se, když jsme veselí a truchlí, když se trápíme. A taky, že vidí, že na ně myslíme a to nejen v tento den..
U nás na vesnici to hýří barvami. Kéž by každý podzimní den byl tak úžasný!
