Sourozenecké konstelace

24. 9. Se konala v RC Dobříšek přednáška s besedou paní s Ing. Mgr. Marií Novákovou, lektorkou preventivně výchovného edukativního konceptu ,,Škola lásky v rodině" podle etiky PhDr. Jiřiny Prekopové. Přednáška byla pro zúčastněné přínosná, velmi příjemná, téma pojato s odlehčením.  Mnoho věcí si účastníci měli možnost uvědomit. Výchova v kontextu vnímání pozice konkrétního dítěte v sourozenecké konstelaci. Mohli jsme si také propojit vnímání vlastního nastavení v oblasti příjmání zodpovědnosti, tendence řídit, být řízen a vliv sourozeneckých konstelací na vztah muže a ženy, ale také na vztah rodič dítě.  Každá pozice v pořadí sourozenců,  má svá obecná specifika, i když toto nelze brát jako šablonu, protože proměnných, které dítě ovlivňují, je ve hře mnohem více.  Je to například pohlaví dětí, jejich dovednosti, očekávání, která vůči nim rodiče mají a jak dalece je naplňují. Důležité je také to, zda nám konkrétní dítě nepřipomíná některého z předků. Toto může být však podvědomý proces. Abychom pasivně nenasávali předkládané informace, rozdělila zúčastněné lektorka do skupinek na prvorozené, druhorozené. Bohužel, na přednášce bylo pouze 8 žen, tak že zástupci tvz. sendvičových dětí, druhých ze tří, nebyli v zastoupení. O nich jsme se dozvěděli, že jsou to výborní diplomaté. Učí se vyjednávat z obou stran. Jak z pozice mladšího vůči staršímu, tak také naopak z pozice staršího vůči mladšímu sourozenci. Druhý ze tří, jak říká Jiřinka Prekopová, může někdy propadnout a ztratit pozornost rodičů, když nějakým způsobem starší i mladší sourozenec vyžaduje mnoho péče a pozornosti rodičů. Ale toto se v podstatě může stát kterému - koliv z řady sourozenců, pokud je ten druhý nemocný,
z nějakého důvodu velmi naléhavý na pozornost. Narazily jsme na téma psychosomatiky. V tuto chvíli se může vyvinout onemocnění již z podvědomého principu, aby se mě také všímali. Aby mě také viděli.  Prvorození mají zase Své klady a zápory. Ve skupinkách jsme dávaly dohromady pozitiva a negativa své pozice v sourozenecké řadě.

Prvorození si postěžovaly na to, že mladší sourozenci mají všechno dříve, dříve jsou jim některé věci ovolovány, než-li jim - PC, telefony, samotné chodí domů ze školy atd. Na mladší jsou kladeny menší nároky, prošlapávají jim cestičku životem. Negativa? Velké nároky rodičů. Jsou z velké části zastoupeni v řadách pedagogů, psychologů, lékařů a právníků, v zaměstnáních, kde řídit a nést zodpovědnost je přirozené. Někdy prokletí,
samé jedničky, výkon, úspěch, snaha obstát, sklon k perfekcionismu.  Rodiče a samotní prvorození znají důvěrně  větu ,,ty jsi velký/ velká, máš přeci rozum".  Vezměte si, že toto říkáte často  již  dvou  letým ,,miminkům".  V tomto směru mohu doporučit knížku Jiřinky Prekopové, ,,Prvorozené dítě" až si ji přečtete, krásně porozumíte situaci Vašich prvorozených dětí. Knížka je v knihovně RC Dobříšek. 

Druhorození, jako negativum vnímají fakt, že dětí onošené a použité věci po svých starších sourozencích, musí se více přizpůsobovat, vnímají pozitivně, že na ně nejsou již kladeny takové nároky.

Rodiče mohou být svým dětem oporou a pomocníkem při zpracovávání pocitů křivdy, žárlivosti, plynoucí z pocitu odstrčení staršího sourozence mladším, a nebo přijetí zodpovědnosti za své úkoly a respektování  hranic druhorozených. Dotkly jsme se také praktických aspektů výchovy sourozenců, jak naplnit potřeby
vlastních věcí, svého místa, soukromí a to zejména těch starších před těmi mladšími. Protože ať je starší starší, právo na svůj klid a soukromí má před mladším sourozencem.  A tak mladší ať benjamínci, roztomilé dětičky, hranice by v tomto směru měly respektovat a budou prožívat také to, že i jejich jistoty budou respektovány ostatními sourozenci.

Prvorození  přišli do rodiny první, hned po rodičích a toto místo jim také náleží. Děti vnímají pocit své pozice v rodině skrze vztah s rodiči. Skrze očekávání rodičů, pocit přijetí, chválu a přijímání náklonnosti, tělesného kontaktu, soustředěné pozornosti. Ale také práva a povinnosti jsou to, co odlišuje jednotlivé pozice   sourozenecké řadě. Mluvíme s dětmi o tom, tom co společně prožíváme a vnímáme. Děti si tak dovolí spíše říci, jak jim je a co cítí. Otevřená komunikace, bez tendencí radit a hodnotit, ale vnímat, sdílet a chápat vztah. Druhorozeným zase pomohou přijmout pocit zodpovědnosti za přidělený úkol, mnohdy je důležité více vůlí benjamínka vymezovat.

Jak předejít sourozenecké žárlivosti? Vnímat potřeby prvorozeného, jako toho, kdo byl nyní sesazen
z trůnu. Byl středem rodiny, vše se točilo kolem něho, nemusel se přizpůsobovat a teď? Teď bude muset. Miminko spinká, musíš být potichu, musíme s miminkem k doktorce.  Jsou to situace, kdy se začíná učit se přizpůsobovat, aby vůbec přijal nutnost se přizpůsobit situaci, měl by cítit zároveň porozumění a ventilovat emoce.  Rodiče mu mohou přijetí situace usnadnit skrze vyjádření empatie, pochopení a dát prostor pro vyjádření emocí.

Můžeme se starším mluvit o tom, že budete nyní více pečovat o miminko, on může být však vždy s vámi a
,,pomáhat" . Pomáhá pouhý fakt, že ho k této činnosti přizveme.  Také jsem slyšela úžasný nápad vyplývající
z empatie vůči malému dítěti. Dělat věci, které běžně děláme ve výškách - přebalování, masírování, koupání miminka na níže položených místech, na zemi, pokud to jde, aby ten prvorozený mohl být skutečně s Vámi.

Přizvat prvorozeného, pokud se nebojíte, že začne také opět sát z prsu, odstříkám ti maličko, můžeš
ochutnat, pojď. Jde jen o prostý pocit, počítají se mnou, mohu být s nimi a to je balzám na dušičku malého človíčka.

Když je z něčeho vztek, nevole, vzdor, je dobré to vnímat jako důsledek pocitu frustrace staršího, má
situace, které ho mohou zlobit. ,,teď jsem si chtěl hrát s mámou a ona musela náhle miminko celé převléknout a být s ním." Malé děti nejsou tolik v rozumu jako v emocích, proto než-li vysvětlovat je dobré říci,
zlobíš se, že jsem ti slíbila hru a nedopadlo to. Mě to také mrzí, nyní se musím opravdu věnovat malé, ale až přijede táta, budu jen s tebou. " například.

Ale spolnit to, protože jak neplníme sliby, děti nám přestávají důvěřovat. Super je pravidelný rituál staršího
s maminkou. Jednou týdně vyrazit spolu ven a něco podniknout. Sami dva, jak to bylo, než-li sourozenec přišel na svět. Prvorození si nepřejí nic jiného, než-li mít maminku zase jen a jen pro sebe. Společný rituál mu potřebu
být s maminkou nasytí.  

Také se snažíte poslat tatínka se starším sourozencem, aby jste si odpočinuly s malým? Můžete to obrátit,
poslat tatínka s miminkem ven a se starším odpočívat tak, jak jste byli zvyklí dříve. Uvidíte, že to ocení a případný vztek z pocitů odstrčení, ztráty pozornosti, žárlivosti bude o to nižší. Ale když vztek bude, být s ním,
pojmenovat ho a pracovat s ním. Toto a mnoho dalších věcí se můžete posléze dovědět na přednášce s besedou ,,Aby nám bylo spolu dobře" v RC Dobříšek s Katkou Neubauerovou (http://dobrisek.webnode.cz/news/ctvrtek-26-11-2015-od-19-hod-aby-nam-bylo-doma-dobre/proklik  na besedu), terapeutkou a lektorkou ,,Školy lásky v rodině" podle etiky PhDr. Jiřiny Prekopové.

                O empatické výchově můžete více diskutovat, ptát se a číst ve skupince

                Empatické rodičovství https://www.modrykonik.cz/group/7148/detail/