Zase jednou ze života 22. měsíčního syna:
Teď večer si hraje s autem na setrvačník a povídá si:
Auto di do postele, di spát. (Natáhne auto, pustí a ono jede ke křeslu, kde sedí táta) Ne, za tátou ne. Deme do postele, spinkat. (Vezme auto, natáhne jo, to narazí do zdi vedle dveří do chodby) tak deme spinkat, deme koukat na pohádku (Vezme auto a odchází s ním do pokojíčku, do postele) 😁