Představy o spánku před porodem a dnešní realita
Než jsem porodila naší malou treperendu, měla jsem ve spoustě věcí týkajících se mateřství jasno..."tohle budu dělat tak, a tamto zase onak, a tohle rozhodně nikdy dělat nebudu..."No a jak to už tak bývá, představy vzaly rychle zasvé☺ i o tom budou moje budoucí příspěvky.
Dnes se vám svěřím, jak to dopadlo s mojí před-porodní představou o spaní.
Vždycky se mi líbilo, jak v amerických filmech má už malé novorozeně svůj pokojíček, kde samo krásně spinká zatímco rodiče si užívají klidného spánku ve společné ložnici. Nechat nově narozené miminko v jiném pokoji mi přišlo až příliš drastické, pro začátek jsem měla představu, že bude ve své postýlce vedle naší postele a kolem 6 měsíců se i se svojí postýlkou přestěhuje do svého pokojíčku. A samozřejmě bude od 4 měsíců dostávat na noc kaši a prospí celou noc, jako kdysi já.
Povedlo se?
Hahaha, ani omylem.
První dny po porodu jsem byla hrozně unavená a jelikož malá byla dost nenažraná, kojila jsem kvůli častému kojení a únavě vleže. Většinou jsme u toho obě usnuly a na přendávání do postýlky nedošlo. Potom taky často trpěla " na prdíky" a nejlepší spací poloha byla bříškem na bříško☺.
Manžel měl strach,že malou zalehne a hlavně byl hrozně " vyjukaný" z každého jejího pohybu či vydaného zvuku. Pořád byl vzhůru a to budilo mně. Výsledkem byli dva nevyspalí a nefunkční rodiče. Jednoho dne jsem, už zoufalá vyčerpáním, manželovi dala jeho polštář a deku a na drzo ho poslala spát do druhého pokoje. Nejdřív se snažil na oko protestovat, že mi chce být k ruce atd. Ale bylo vidět, že se mu ulevilo. No už je to 17 měsíců a spí tam dodnes. Sophia spí sice ve své postýlce, ale vzhledem k tomu, že má moje prso místo dudlíku má svou postýlku jen jako prodloužení té mojí. A většinu noci je ( i přes aplikaci všemožných Estvillových metod, apod.) přilepená na mém prsu.
Několikrát jsme měli ambice vrátit se do před-porodního spacího pořádku, ale vždy to skončilo tak, že jsem se já vůbec nevyspala a nakonec jsem manžela po pár probdělých nocích zase odvelela zpět. Když jsme byli nedávno na tři týdenní dovolené, dopadlo to tak, že manžel spal v 5*hotelu na zemi.
Dlouho jsem se kvůli tomu trápila, ale ne ani tak proto, že by se mně to naše spací uspořádání nelíbilo, ale spíš kvůli tomu, že jsem byla svázaná představou, že to tak není správně. Bála jsem se to někomu přiznat, co by si asi ostatní mysleli o mém manželovi a manželství? Že je manžel sobec a nepomáhá mi? Že po 6 letech vztahu už potřebujeme oddělené ložnice? Měla jsem pocit, že je to celé špatně, když jsem vlastně radši, že se pohodlně (rozuměj v rámci možností, jak jen to s jedním prsem venku jde😀 )vyspím než, abych sdílela lože se svým manželem.
A pak mi to konečně došlo a já se osvobodila. Nikdo nemá patent na rozum a nemůže tudíž říct, co je správné a co ne..a to jak funguje naše manželství je čistě mezi mnou a mým mužem. Mám já snad pocit, že nás oddělené ložnice odcizily? Právě naopak, o to víc si užíváme společné chvíle a je jich kupodivu víc, než když jsme se snažili udržet společné lože 🙂
Samozřejmě věřím, že Sophia nebude s prsem v puse spát celý život a že i já se dočkám dne, kdy si zase prohodí pokoj s taťkou. Do té doby, ale spíme v klidu a v pohodě takto!
A jak to máte doma vy?
pokud se vám článek líbil, sledujte mě na mém facebook blogu:
Doporučujeme
@nikola_w drzim palce s tim pokojickem 🙂 taky mam v hlave takovy plan, ale kdovi jaka bude realita..
73 precteni a jen jeden komentar, to se s nami ostatni maminky nepodelite o vasi zkusenost?
U nas zabralo odstehovani do vlastnihi pokojicku. Starsi se od te doby (8m) spal s max dvema kojicimi prestavkami. Mladsi jsem se stejnou myslenkou prestehovala taky. O pulnoci je uz u nas v posteli. Muz se neodstehoval. Naucil se spat s nami obema a ja mam aktualne za cil malou odstavit. Uz jsem totiz ze sve dudlikove role spruzena. A 14m kojeni mi uplne stacilo.
@cabadajovimah díky moc za komentář..držím palce s odstavením,taky už mě nebaví být dudlík ale všechny pokusy zatím marné..
Já jsem si naštěstí moc představ nedělala... Ale postýlku jsme teda smontovali, a krásně ozdobili mantinelem... ale syn v ní nespal ani jednu noc. Po porodu mi postýlka připadala jako neskutečné bariéra. A tak i když v ní jednou (týdenní) usnul a manžel mě nabádal ať se prospím, že až se vzbudí, vezmu si ho k sobě, nemohla jsem usnout a nakonec jsem zaškemrala: a nemohl bys mi ho sem dát hned? No a je u nás pořád 🙂
@netyka to je krasny..a kolik je malemu ted? jinak ja jsem z postylky sundala sprusle a matraci dala do urovne nasi postele takze ma sice svoji postylku, ale vlastne spime vedle sebe 😉
@katerinamaresova Teď 1,5 roku. Je ale fakt, že manžel má opravdu tvrdý spaní. On když je unavenej, tak usne prostě kdekoliv, takže žádné problémy s buzením nemáme. Někdy naopak ho po ránu vraždím pohledem, když po nějaké "náročné noci" ráno prohlásí "dneska spal zas celou noc, viď?" :D :D :D :D
@netyka to mame podobne stare deti 😀 chapu tu situaci..nekdy ja probdim noc a manzel, ktery spi v klidu a v pohode jinde, rano prijde a rekne, ja jsem tak unavenej :=D
Joo - předsevzetí 🙂 u nás taky vzaly za své 🙂 Dítě v postýlce, do postele nikdy, v roce do svého 🙂 jako jo, v postýlce je, ale jak píšeš ty, jen rozšíření 🙂 občas přeleze za mnou, je mu rok a půl, v srpnu přibude sourozenec a o stěhování ani nepřemýšlime 🙂 muž tedy spí s námi, užíváme si to 🙂
Můj taky spí vedle v pokoji a to jsme spolu něco přes3roky.Jenže když spal s nama,tak jsme se nevyspali ani jeden.A nemohl za to malý.Můj tak neskutečně chrápe,že mně vždy vzbudil.A já jeho,aby přestal.A tak to bylo celou noc.Už teď se děsím,jak to budem dělat,až malý půjde do pokoje,kde teď taťka spí a taťka se vrátí 🙂.
My to máme úplně stejné. Malá se budí furt. Obvykle co dvě hodiny. Chce trošku mlíka, trochu podudlat a hlavně zkontrolovat, že jsem se nikam neodstěhovala, takže provádí kontrolu ošaháváním mého obličeje. Manžel je v pokojíčku, já s malou v ložnici. Zezačátku noci jí mám v postýlce, kam se mi ji podařilo po několika pokusech propašovat a pak si ji beru k sobě do postele. Má 10 měsíců a nemyslím, že se to v dohledné době zlepší.
Od prichodu domu spi maly se mnou v posteli, uzivam si to. Manzel se odstehoval po domluve do obyvaku, ale je mi ho lito. Prckovi jsou 4mesice a muz doufa, ze jiz brzy bude spat v postylce. 😂
Ja mela taky predsevzeti,ze moje dite bude spat v postylce.A dopadlo to tak,ze s nami v posteli spi vsechny 3 deti🙂
@pavcas tak hlavně že se tam vejdete 🙂 já už se tisnim jen s dcerou protože se hrozně roztahuje..😅
@golca díky za komentář..jsem ráda že v tom nejsem sama😝
@katerinamaresova mame homemade postel 360cm🙂
Souhlasím, je to vaše dítě, vaše manželství, vas způsob. Pokud u vas vse klape a najdete si s mužem cas na sebe a intimnosti, tak je to uplne v poradku. Horší je, kdyby tim manzel nejak trpěl a mel pocit odcizení, to by pak časem mohlo zadelat na problem a az by s malou nebyla práce a nebyla mala na prsu, zase by byla práce s davanim vztahu do poradku. Tak to vidím ja😉
U nas 8m syn spi s nami, a skoro 6 leta dcera často prijde k ránu nebo uspavam oba v posteli🙂
Začni psát komentář...
Tak u nas to je skoro stejne 😂 Syn teda od narozeni spal v postylce a budil se v noci jen jednou.. místo aby spal lip tak spi hůř a budi se v noci na kojeni (20m) tak nekdy ho po usnuti u prsa dam do postylky a kdyz su spat ja tal se většinou budi a uz zůstává v posteli.. nekdy ho tam necham rovnou.. chlap občas spi s nama ale maly ho kope, pak muz budi syna kdyz zvoní 4 budiky😅 Ne nestačí mu jeden 😂 Takze většinou spi taky v obyvaku, prez vikend s nama a vyhovuje nam to😄 Na 2 narozeniny plánujeme zaridit pokojíček a pomalu zkoušet tak uvidime 😂