….a ze byl! Kdybych mohla, tak si ho i sama sobe zavidim 😀

Druhe tehotenstvi jsem prozivala uplne jinak nez to prvni. Zaludek na vode, unava...Ke konci jsem myslela, ze snad zustanu tehotna na veky. Posledni mesic jsem mela poslicky a doufala, ze to kazdym dnem prijde a porad nic. Porodu jsem se nebala, spis jsem se uklidnovala tim, ze druhy porod byva rychlejsi a navic jsem vedela do ceho jdu. Porodni asistentka mi dokonce pri posledni kontrole dala pro manzela papir, co delat v pripade porodu doma, protoze miminko bylo uz hodne nizko a hrozilo, ze mi voda praskne pri kontrakci a to ze je bezpecnejsi porodit doma a jen zavolat sanitku, aby nas prijeli zkontrolovat.

Trapilo me hlavne to, kam dame starsi dcerku, protoze zijeme v Anglii a v blizkosti je jen svagr, ktery zil sam nebo kamaradka. Ale predstava, ze jim budeme volat nekdy v noci a predavat jim Nelinku se mi moc nelibila. Takze plan B byl takovy, ze prileti moje neter s pritelem a par dni u nas zustanou. Letenky jsme koupili na 1.termin porodu (podle utz u ceskeho gynekologa) a odlet 2 dny po terminu porodu, ktery mi urcili podle utz v Anglii. Celou dobu jsem verila, ze se miminko narodi kolem terminu porodu, tak jako Nelinka.

Neter priletela nakonec s kamaradkou, protoze pritel kvuli praci nemohl. Zustali 2 dny v Londyne a 18.brezna byli na ceste k nam. Ten den vecer mi praskla voda, takze jsem zavolala do nemocnice, kde mi rekli, ze pokud se nic dit nebude, tak at prijedu druhy den rano. Celou noc jsem cekala, kdy uz to zacne a ono zase nic (mlady pan se tam asi slechtil nebo co) a tak jsme rano dorazili do porodnice. Natocili mi monitor, poslechli srdicko a vse vypadalo dobre, tak me zase poslali domu s tim, ze me objednali na vyvolani porodu dalsi den rano.

Doma jsem holky seznamovala s tim, co a jak s Nelinkou, az budeme muset jet. Byla jsem klidnejsi, ze jsou u nas a Nelinka nikam pryc nemusi. Jenze te kamaradce volal tatinek, ze musi co nejdriv doletet, protoze pani, ketra ji zastupuje v rodinne firme chytl zlucnik a nekdo to tam musi osefovat, jinak prijdou o vic penez, nez stoji jeji letenka. Takze jsem ji hledala letenku, vysvetlovala cestu vlakem a snazila se ji povzbudit, ze to i sama zvladne a pritom jsem uklidnovala svoji neter, ktera se boji sama letat, ze to taky zvladne. No uplne jsem pri tom frmolu zapomnela, ze budu za par hodin rodit 😀

Vecer jsme si objednali pizzu a pred pul 9 jsme se do ni pustili. Po pul devate jsem citila, ze se neco deje, vypadalo to jako kontrakce. Radsi jsem se vic pustila do te pizzy, aby mi pak nevyhladlo a za deset minut zase ta bolest. Skocila jsem si na zachod a zjistila, ze trochu krvacim. Podle pokynu jsem zavolala do porodnice, rekla jim co a jak a pry mam 2hod pockat a zase zavolat. Dalsi kontrakce byla uz po peti minutach, takze jsem volala zpatky a rekla, ze ty dve hodiny to fakt nevydrzim, ze je to cim dal silnejsi a trosku jsem tu jednu kontrakci po telefonu aspon zvukama prikraslila, aby pochopila, ze fakt prijedeme.

Proklouzli jsme kolem male, aby me nevidela v te silene bolesti a nebala se. V aute jsem myslela, ze snad vazne porodim. Citila jsem jako bych sedela na hlavicce. Ale pekne jsem si to prodychavala, protoze do porodnice to bylo dobrych 20min. Prijeli jsme na misto, manzel mi utikal pro kreslo, protoze po svych bych to vazne nedala a jeli jsme. Vecer jsme na chodbe potkali jen par lidi a vsichni se usmivali, kdyz videli, jaka radostna udalost se chysta 🙂 me moc do smichu nebylo, ale manzel me uklidnoval, pry to bude v pohode, ze jsem v aute mela tak maximalne 2 kontrakce. Tak jsem ho zas znervoznila, ze jsem mela v aute minimalne 6 !!!

Zazvonili jsme u dveri, vpustili nas dovnitr, lehla jsem si na postel a porodni asistentka, ktera mela plnou pusu, protoze si prave davala pauzu nam rekla, ze v klidu, ze to nebude tak horke. Pak se na me podivala a uz volala, ze jsem otevrena na 10cm a ze me asi ani nestihnou prevest na porodni sal. Hned prisla dalsi PA a zavelela prevoz a ze kdybych porodila na chodbe, tak nebudu prvni ani posledni, ale pry to mam radsi vydrzet, jelikoz na chotbe to neni moc sterilni. Prevezli me na porodni pokoj, chtela jsem rodit do vany, ale myslela jsem, ze uz by se nestihla napustit voda, tak jsem zustala lezet na posteli. Bylo kolem 10 vecer. Zustala jsem na pokoji s manzelem a dvema PA. Ta co vedla porod -Wendy- byla uzasna. Dokonce jsem si vzpomnela, ze byla i u meho prvniho porodu a byla super, jenze se zrovna menila smena a tak jsem nakonec rodila s jinou PA.

Ale tady byla a rikala jak mam rodit, kam tlacit, jak dychat. Chtela jsem epidural, ale na ten uz bylo pozde a tak mi dali aspon plyn, at se do toho nahubku muzu poradne zakousnout. Mezi kontrakcema se me ptali jestli chci vodu, zatahnout okno, pustit hudbu...Takze jsem mela pritmi a hudbu v pozadi. Kdyz jsem zacala tlacit, tak jako by ta bolest z kontrakce uz nebyla a mrzelo me, ze neni kontrakce delsi, abych mohla dyl tlacit. Zezacatku jsem tlacila malo efektivne, ale pak jsem pochopila, jak a kam tlacit a hned to slo lip. Ptala jsem se co je nejhorsi vytlacit a pry hlavicka, ale kdyz mi hlasili, ze je hlavicka venku a ja se na ni podivala (Boze, to bylo tak krasne!) a pak mela vytlacit raminka, tak jsem myslela, ze to nedam a roztrhne me to. Ale Wendy me tak hecovala, ze jsem jednou zatlacila a bylo to 🙂 ...A maly byl na svete ve 22.38hod, takze za dve hodiny od prvniho pocitu bolesti. Sama jsem si ho dala na sebe, aby si nasel prso a zacal sat. Meli jsme perfektne dopecene miminko presne v den terminu 🙂

Ted me jeste cekal porod placenty. Toho jsem se trosku obavala, protoze u prvniho porodu mi musela byt odstranena operativne. Dali mi injekci do stehna, ktera bolela vic jak cely porod a placenta se moc nehnula. Ale tak strasne moc jsem chtela tu placentu sama porodit a tak moc jsem nechtela dalsi injekci, ze mi PA pomohla na wc a ja ji vazne sama porodila, takze jsem si fakt oddechla...

Manzel se zatim seznamoval s malym a jeste jsme vymysleli jmeno. Protoze ho chtel dat manzel a porad si nebyl jisty jake bude 😀 Ja jen doufala, ze z tech svych tri moznosti: Boris, Olaf, Max vybere to treti 😀 A protoze nic nerikal, tak rikam, tak co bude to ten Max?? No a nastesti byl 😀 I kdyz ja mu stejne cele tehotenstvi rikala Krystufku.

PA me prisla zkontrolovat poraneni. A ja jsem tak moc nechtela zadnou injekci, ani siti, ze se me prani splnilo a PA jen prohlasila, ze je tam jen malinkate neco, co me bude tak maximalne stipat kdyz pujdu na WC.....Tak jsem si dala v klidu sprchu, lehla zpatky na postel a prevezli me na pokoj, kde jsem zustala jeste asi hodinu s manzelem. Ten potom odjel domu a vratil se druhy den rano.

Hned rano nam rekli, ze mame pockat na pediatra, ktery maleho zkontroluje, vypise pairy a muzeme domu. Tak jsem se uz oblekla, zasla si na snidani a jeden pan si me tam spletl s PA 😀 pry se mu nechce verit, ze jsem vcera rodila, ze jeho zena ani nesleze z postele.

Cekani na papiry bylo nakonec na cely den. Coz byla asi nejhorsi cast meho porodu, protoze to cekani bylo vazne dlouhe. Dostali jsme je az v pul 10 vecer! Takze ve vysledku jsem hodinu rodila a 11 hodin cekala na papiry!

Privitani doma bylo moc hezke 🙂 Nelinka na nas cekala az do pul 11 a z brasky byla hned unesena.

Ja jsem druhy den ani necitila, ze bych kdy rodila a PA me upozornila, ze to treti bude urcite na domaci porod 😀

Když jsem dostala možnost testovat výrobky značky Tescoma byla jsem nadšená, tím spíš, že se jednalo o vykrajovátka a zdobící tužku Delícía, což se před Vánoci opravdu hodí. Doma už mám několik výrobků této značky, které jsem si přivezla do Anglie a stali se nedílnou součástí vaření a pečení, u kterého mi velmi ráda asistuje i moje tříletá dcera.

Očekávaný balíček mi přivezla zásilková služba a my jsme se mohli s nadšením pustit do testování 🙂

Vykrajovátka s Vanočním motivem a s bonusem zlaté barvy jsou šikovně uložena v plastové krabičce s průhledným víkem, což oceňuji už jen z toho důvodu, že vím, kde je příště najdu a nebudu je muset hledat v kupě s ostatními. Samotná vykrajovátka jsou také plastová, takže na rozdíl od kovových se nemusím bát, že se moje dcerka při zatlačení na těsto tou ostřejší hranou zraní.

Vykrajování jde snadno a líbí se mi i způsob vykrajování středu u vrchní části cukroví, tzn. nemusím odhadovat možný střed, ale vložím středovou formičku do vykrajovátka, která tam krásně zapadne a je to! Velikost upečeného cukroví je opravdu "petit", na což já, jakožto dcera cukrářky nejsem moc zvyklá, o to víc se mi to líbí.

Zdobící tužka Delícia je uložená v plastovém obalu, ale už ne v krabičce, což by se mi asi více líbilo. Tělo tužky je vyrobeno z měkkého plastu a pěkně se s ní pracuje. K dispozici je 5 hrotů s různými průměry vhodné na různe druhy krémů a polev. Tužka je tedy dobrým pomocníkem nejen na zdobení perníčků a jiného cukroví, ale také na psaní číslic a textů např. na narozeninové dorty, což určitě ocení i moje maminka a nemůžu se dočkat, až jí tento "Teskomácký" výrobek přivezu na odzkoušení.

U tužky se mi také moc líbí plastový přísavný držák, do kterého tužku lehce vložíte a pomocí také velmi šikovné násady plníte. Čištění už bylo trošku složitější a líbil by se mi, jako součást balení, malý štěteček, kterým by se dal snadněji vyčistit vnitřek tužky i malé hroty.

Oba výrobky jsem si oblíbila a budu používat. Tímto děkuji za možnost odzkoušení si hlavně zdobící tužky, kterou jsem si chtěla pořídit, ale po ne moc dobrých zkušenostech mých kamarádek jsem váhala. Teď jim aspoň můžu ukázat jak to s ní krásně jde 😉

Požehnaný advent a krásné chvilky s Vašimi dětmi strávené nad tvořením voňavého cukroví přeje Katka 🙂