Ještě před 2,5 rokama, kdyby mi někdo řekl, že budu mít třetí dítě, poťukala bych si na čelo. S původním "dárcem" jsem se týž rok rozešla a za pár měsíců si nás s klukama objevil můj nynější manžel. Když jsme se seznámili, brala jsem to původně jen jako takový flirt, je totiž o 11 let mladší a hlavně jsem nechtěla nic vážného, aby neměli kluci zmatek v hlavinkách. Jenže....za necelý rok přišla na dovolené žádost o ruku....a sakra, on to myslí vážně...no...moje kluky vzal, nahradil jim tátu, který neměl zájem, nemohla jsem být sobec a nedopřát mu i vlastní. V listopadu proběhla svatba a v unoru na dovolené jsme zjistili, že čekáme miminko. Těhotenství probíhalo v pohodě, já nabrala jen 10 kg, pracovala jsem až do konce. Jediný mráček byl, že v TP zavřeli moji porodnici s tím, že malují. Ve čtvrtek jsem měla poradnu, kde mi oznámily, že už se otevírají...v tu chvíli mi na monitoru začaly naskakovat pravidelné kontrakce, které jsem i cítila. U doktorky pak proveden Hamilton. Chtěla jsem rodit až druhý den, že by se 11.10. dobře pamatovalo, protože 10.11. máme výročí svatby. Doma slabé, nepravidelné kontrakce do půlnoci, které pak přešly a já se ještě naposledy vyspala. Ráno kolem 9 znovu naběhly kontrakce, ale to už jsme jeli, přeci jen 3.porod. U příjmu na mě čekala úžasná PA, která rodila i mého druhého syna. Řekla jsem si paráda, všechno mi vychází...natočeno CTG, píchnutá voda, kontrolní USG a se slovy třetí porod, to bude fofr jsem byla odvedena rovnou na box, kde mi píchla Buscopan, abych se rychleji otevřela. Do půl hoďky jsem bala otevřená na 10cm, ALE....cítila jsem, že je něco špatně, oproti druhému to prostě nešlo tak, jak mělo. Kontrakce jako prase absolutně bez efektu, já už po půl hodině totálně vyčerpaná...po další kontrole PA se na boxu najednou zjevila šéflékařka, po chvíli dovezen USG, to už jsem začala plašit a bylo mi sděleno, že mi musí udělat sekci, že jsem začala krvácet a něco se děje s placentou. Nutno říct, že kladenská porodnice má skvěle sehraný tým. Najednou jsem měla cévku, kanylu, kapala mi glukoza, podepsaný souhlasy a já byla na sále s maskou na xichtě. Nejhorší zážitek je prodýchávat kontrakce a mít připoutané nohy. No, vzbudily mě, daly na chvíli malou, slyšela jsem z dálky manžela jak říká, to je v háji, mě tu dvě hodiny řve a u ní je hned ticho. V hlavě mi problesklo...Cože? 2 hodiny? Císař? No, odjeli jsme na dospávák kam za mnou přišla i doktorka, a že šlo o abrupci placenty, zákrok komplikovaný, nešlo zastavit krvácení a že se bály i ruptury močáku, což se nepotvrdilo. Takže...hlavně, že vše dobře dopadlo, přece mi nemohlo vyjít úplně všechno, stačilo, že mi vyšla holčička, datum porodu a úžasný tým, bezproblémový porod už by bylo moc😉