Asi to znáte ze své zkušenosti....dítě má jít spát a po podlaze v pokojíku se nedá přejít, aniž byste si do nohy nezapíchli kostičku lego nebo nešlápli na nějakou pitomě hrající hračku, která vám tou svou melodií hrající po stopadesátéšesté leze už pěkně na nervy..
No jestli to neznáte, jste šťastní lidé. Bohužel, my se hlásíme ke skupině lidí "bordelvšude" a "pořádekjakkdy", takže není divu, že dcera moc pořádkumiluvnosti nepobrala..ne, že bysme žili v prachu a špíně, jen prostě jak se přijde z práce večer domů, ono se už nějak nechce to prádlo poskládat samo do skříně nebo nádobí do myčky...Tak či tak,když už se mi dařilo držet pořádek jakžtakž v domě, u Amálky v pokoji to byl samozřejmě problém, tam jsem si stála za tím, že uklízet musí i ona (hlavně ona) a to je tak určitě asi ta jedna z top desíti nejnepříjemnších věcí, co děti musí dělat.
O to víc mi vadilo, že když už jsem ji nahnala na ten nepořádek, že na mě zkoušela na hlášky typu "já to sama nezvládnu" "můžeš mi, prosím, pomoct" apod..končilo to tak, že zatímco já ji pomáhala uklízet (rozumějte já uklízela), Amálka vytahovala další hračky...Anarchie ve všech směrech..
Já jsem ale hlava vyčůraná, nebojím se ničeho a tak jsem tenhle problém vyřešila pro nás naprosto skvělou metodou, že teď má v pokoji pořádek neustále, uklízí si sama, nenechá jedinou figurku na zemi a nemá u toho otrávené řeči..
Tím řešením je Skřítek Uklízínek...narazila jsem na něj náhodou, hledala jsem nějaké tipy na Vánoce a najela jsem na web, kde nabízeli pohádkové knížky šité na míru...do textu příběhu zahrnuli jméno dítěte, bydliště, fotky, jména kamarádů..na výběr bylo více příběhů, ale mě zaujmul právě příběh o Skřítkovi Uklízínkovi..byl tam krátký popis, o co se jedná a mě to už v hlavě začlo šrotovat...v prvé řadě jsem knížku objednala, ale dostat ji měla až na Mikuláše a tak dlouho jsem čekat nechtěla, proto jsem ještě ten večer nasadila veškerý můj herecký talent a z pohádky jsem udělala realitu..
Amálka večer klasicky bojkotovala úklid, tak jsem ji řekla, že pokud nehodlá uklízet, že o hračky přijde, dokud se uklízet nenaučí..každý večer chodí venkem Skřítek Uklízínek, dívá se do dětských pokojíčků a hledá hračky povalující se na zemi..pokud narazí na pokojíček, kde si dítě neuklízí a hraček si neváží, tak si je jednoduše veme a nevrátí je, dokud se to dítě nenaučí uklízet..upozorňuju, že Amálka je z rodu strašpytlů, nikdy jsem ji nestrašila ničím, ani čertem, protože jednou by stejně přišla na to, že žádný čert nepřijde...o to víc jsem si zakládala na naši důvěře, proto mi tuhle historku snědla i s navijákem..začla se mě na skřítka vyptávat a já si vymýšlela a říkala ji, že hračky si nosí do lesa k sobě domů, kde se o ně hezky stará a každý večer pak to dítko kontroluje, jestli už si hračky uklízí..pokud ano, vrátí je...Byla jsem ochotná při ignorování těchto historek v noci naběhnout s pytlem a neuklizené hračky ji opravdu sebrat, naštěstí k tomu nedošlo..Amálka hned po téhle mojí informaci o skřítku začla uklízet, nenechala na zemi jedinou hračku, vše dala tam, kam to dát měla (vysvětlila jsem jí, že uklízení pro skřítka znamená uspořádat věci na své místo, ne je naházet na hromadu do skříně)...
Holky, nekecám, od té chvíle každý večer, když jde spát, kontroluje si zem, už se i stalo, že jsem ji řekla, ať to nechá na ráno, že je pozdě a já už ji chtěla dát spát a ona mi oponovala, že to nemůže, že skřítek by se zlobil...
Samozřejmě to funguje i opačně, musíme uklízet taky, protože Amálka je celkem kritická a panovačná, takže sekýruje i nás, když se nám někde něco povaluje a vyhrožuje, že nám to Uklízínek odnese..
Pak už to stačilo podpořit knížkou, která je napsaná opravdu pěkně, když jsem tam četla o ní, jejich kamarádech a viděla tam i svoje fotky, uvěřila tomu na sto procent..pravda, ta knížka ani nebyla třeba a je fakt, že tu knížku už nikdy číst nechtěla (a to je čtenářka velká a knížky miluje), protože je pro ní až moc reálná, ale uklízí si stále a já mám o problém méně 🙂
Neříkám, že to takhle bude fungovat na každé dítě, ale na druhou stranu, pokud dítěti hračky zmizí, myslím, že motivace je pak dost silná k tomu, aby začlo přemýšlet o tom, jestli chce takhle přijít i o další hračky...nikdy jsem ji skřítkem nestrašila, snažila jsem se jí to podat tak, aby pochopila, že skřítek má jen starost o ty hračky a nechce, aby jim bylo ubližováno..takže z něj nemá strach, jenom hodně veliký respekt 🙂
Tak to je pecka 🙂
Holky,já když byla malá,tak k nám chodil skřítek Pořádníček. Sebral mi všecky hračky a víte co, naši pak nevěděli,jak mě donutit uklízet,když ani tenhle "hajzlik" co mi je sebral,nezafungoval. No nakonec natáhli budík, ukázali,kde bude ručička,až zazvoní,když byl pořád binec,dostala jsem na zadek.celkem tak 3x,pak jsem začala uklízet. Nechtěla jsem dceři lhat a vytahovat na ni skřítka,tak vyhrozuju: "kdo neuklízí,nejde se cákat." To nám funguje.
@properjoey jako, já ji nerada lžu, ale ježíšek taky neexistuje 🙂 a já ji to pak klidně řeknu, že uklízínek jsem byla já 🙂 pořád si říkám, že taťka nám říkal, že venku po poli chodí ohnivý muž a odnáší si zlobivé děti, na chatě nás strašil jako duch v prostěradle za oknem..no nemám z toho újmu..za to mamka nás řezala vařechou dost často a nikdy to nepomohlo, že bysme přestali dělat to, za co nás bila 🙂 ono je to prostě individuálně na každé dítě, každý zná ty své nejlíp a ví, co funguje a jak s ním chce jednat..u nás tahle nevinná lež zabrala skvěle a pravdou je, že stačilo dvakrát třikrát se o něm zmínit, jinak za toho půl roku, co jakože existuje, jsem se o něm ani zmiňovat nemusela..já spíš měla strach z toho, že by se mohla bát, že vůbec někdo v noci za oknem může být nebo se dokonce dostat do pokoje, ale naštěstí sřítka nevnímá jako nějaké zlo 🙂
Hezký! Naše dvou a půl letý pometlo přes den uklízí, protože jí říkám, že bych jí to nerada vyluxovala až budu luxovat. Zatím mi tedy stačí, že to zvedne ze země. A večer jdou prostě hračky spát, tak je taky sesbírá.. Někdy jí ale "nenutím", však mě se taky pokaždý nechce 🙂
Super hned zítra vyzkouším😀 Dcera má 4r a zacala na mě zkoušet, že to sama nezvládne, že ji musím pomáhat a prosím, prosím🙂 Tohle by mohlo zabrat👍👏
U nás jsme začali schovávat neuklizené hračky (pravda bez skřítka, jen prosté upozornění) - během týdne měli vyklizený pokojíček, já všude po domě schované pytle s hračkami a pomalovanými papíry a jim to bylo buřt... Uklízíme "na počet" (podle toho, jak velký je nepořádek dostane každý přiřazený počet hraček k uklizení - zbytek pak uklidím já), popř. nově "na čas" (snaží se udělat "rekord" - za jak dlouho stihnou uklidit pokojíček). Víc je zatím baví "na počet", asi proto, že nemusí uklízet všechno a mohou to dělat svým tempem. A jsme spokojení všichni, protože uklizeno nakonec je, bez řečí (baví je to a je to rychle) a neuklízím to všechno já 🙂.
U nás hračky odnáší Čerti a díky nim jsme zjistili, že 90% hraček je naprosto zbytečných, ani po nich nevzdechl.. takhel metody bohužel selhala... bohužel máme na tom nepořádku také svůj díl viony, byt je neustále nehotový, nejou úložné prostory, takže nic nemá své stálé místo, takže uvidíme jak to bude, až se pokoj přestaví..
ještě holky můžu doporučit pořídit malého žravého psíka (u nás v podobě čivavy), ta totiž rozkouše všechno a nejde po botech, nejde po židlích, jde po hračkách, takže už hodně figurek a plyšáků skončilo v koši, to Amálku taky pěkně motivuje, aby si věci nenechala válet po zemi 😀
@kamino
@verdos
@tbabrora
@vrrdesign
takový "skřítek" by se mi moc hodil na mého pubertálního syna.
Začni psát komentář...
Jezisi, to je super napad!
Mam doma 2 male holcicky (2,5 a 4 r.), se kterymi taky bojujeme a porad zkousime neco noveho.co by je k uklizeni primelo samotne a nic neni to ono. Takze urcite zkusime, diky za tip 🙂