Dnes mě kontaktovala teta dítěte u kterého je velká pravděpodobnost autismu. Žádala mě o pomoc. Popsala jsem jí základní kroky co dělat. Přivedlo mě to k napsání tohoto článku. Níže si dovoluji citovat článek z níže uvedeného zdroje. Po něm uvedu mnou navrhované kroky, jako první pomoc při podezření na autismus.
zdroj: http://www.detskaduse.cz/psychiatrie-pro-kazdeho/problemy/autismus/
Autismus a přidružené poruchy - Úvod
Zdá se, že se autismus vynořil z moře psychiatrických diagnoz a vstoupil do povědomí všech. Někdo viděl Rain Mana s Dustinem Hoffmanem a Tomem Cruisem, někdo zaslechl něco o centru pro autisty, někdo zase o autistických třídách, píšou se knihy. Která je nejlepší? Kdo ví, je jich tolik...
Kde tedy začít? Kde začít rozplétat zašmodrchané klubko „kolektivního povědomí“ o autismu? Možná u toho, co je pro nás dětské psychiatry nejpalčivější:
A) Není lehké autismus poznat.
B) Diagnostikování autismu obnáší velkou zodpovědnost – je to diagnoza na celý život a správné rozpoznání výrazně zvyšuje kvalitu života klienta i jeho blízkého okolí.
Diagnostika dětského autismu a přidružených poruch proto zásadně spadá do kompetence dětského psychiatra, který spolupracuje s klinickým psychologem znalým problematiky autismu.
Krátký příběh: 13ti letý Jakub byl dlouhodobě velmi agresivní – měl časté záchvaty vzteku, dokázaly ho „vytočit“ různé težko předvídatelné maličkosti. Ve vzteku pobíhal, křičel, házel s předměty, někdy i napadal lidi kolem. Protože byl mentálně zaostalý (trpěl lehkou mentální retardací), přisuzovalo se tomu i jeho agresivní chování a nutno podotknout, proč ne? Nereagoval však na běžnou léčbu. Byl několikrát hospitalizován a nakonec vyšetřen v centru pro diagnostiku autismu. Tam byl poprvé diagnostikován jako chlapec s lehkou mentální retardací a zároveň atypickým autismem (o tomto termínu viz níže). Po nějaké době byl opět hospitalizován, avšak v jiném zařízení, opět ale velmi specializovaném a kompetentním. Tam byl autismus vyloučen. Když byl Kuba po několika měsících přijat na naše oddělení, bylo to stále pro stejné záchvaty vzteku. Všimli jsme si, že vedle mentální retardace se chová lehce netypicky – zaměřili jsme se na to a potvrdili diagnozu atypického autismu z předminulého pobytu. Nasadil jsme adekvátní léčbu a Kubovo chování se výrazně zlepšilo.
Všechna 3 zařízení, ve kterých Kuba pobýval jsou mj. specializovaná i na diagnostiku autismu. Přesto došlo k rozdílným závěrům. Rozpoznat různé formy autismu, zejména když jdou společně s jinými poruchami, je někdy prostě těžké. Nemůžeme tedy čekat, že když si není vždy jistý odborník – tedy pedopsychiatr, bude si jistý někdo, kdo pracuje s autismem občas, okrajově. Tak se nám taky stává, že městy a vesnicemi běhá spousta autistů, kteří jimi vůbec nejsou.
Více zde: http://www.detskaduse.cz/psychiatrie-pro-kazdeho/problemy/autismus/
Já obecně jsem proti psychofarmakám. Mám zkušenosti s přírodními i homeopatickými prostředky, pak nejvíce s přístupem k díteti v rámci Aplikované behaviorální anylýzy, která v základu odměňuje pozitivní chování a motivací pomocí odměny k žádoucím návykům, na začátku, tím co dítě miluje, i když jsou to sladkosti. Je to první krok k tomu, jak začít spolu fungovat. Dalším velmi pozitivním nástrojem je alternativní komunikace, kterou ideálně pomůže připravit Raná péče nebo logoped. A tady už mnou navržený postup první pomoci:
1. Srovnejme si a sepišme na papír fakta ohledně nevhodného chování či sebeubližování u dítěte. Navrhuji tabulku podle věku, dále popisem chování a po čem nebo co tomu předcházelo či v kterou denní dobu se to opakuje, zda pravidelně či nepravidelně. Například:
1,5 roku točí se okolo svě osy po obědě pravidelně jen po jídle
2. Vyberte ze seznamu pro vás tu nejhorší věc, například: v záchvatu vzteku hlavou bouchá o zem nebo do zdi, to je velmi nebezpečné chování. Doporučuji tam vložit polštář pokud dítě nemůže udržet,aby to nedělalo. Případně ho můžete štípat do ruky na hřbetě. Už se mi několikrát takto povedlo zastavit to chování tím, že jsem mu způsobila bolest jinde. Jejich cílem je cítit bolest, napětí negativní energie k ničení sebesama. Poté se může stát, že dítě přestane bouchat hlavou do zdi, ale začne se štípat do hřbetu ruky, což je méně nebezpečné. Dále potom když bude mít sklon ublížit druhým, tak použije stejný způsob a vy to lépe zaznamenáte. A není to tak nebezpečné jako je kousání nebo píchání prstem do očí.
S tímto faktem nejhoršího chování zajděte za pediatrem o žádejte o doporučení k psychiatrovi, ideálně pedopsychiatrovi či psychologovi (pokud jde o lehčí potíže jako je to točení se, či stavení věcí do řad či sloupců). Čekací doba může být i rok, tak se spokojte i s psychologem, který není odborníkem na autismus, podstatné je, aby ve zprávě bylo vysloveno podezření na autismus či jen psychické potíže odpovídající mentální retardaci apod. Důležité je si uvědomit kdy vše a jak začalo, to by jste měli mít sepsáno již z bodu 1. Tento seznam pak použijte u odborného lékaře, protože se asi stane to, že budete muset zvládat své dítě a ne si vzpomínat odpovědi na otázky lékaře. Takto jsem na spoustu věci zapomněla. Případně se můžete domluvit a přijít na první setkání bez dítěte a po druhé už s dítětem a lékař ho jen vyšetří a nebudete zažívat peklo na Zemi v ordinaci. Z počátku stačí i jen popis potíží a doporučeník odbornému vyšetření třeba u pedopsychiatra. Případné kontakty z Brněnska uvedu ve své skupině "Autismus ano či ne? Řešením je ABA (Aplikovaná behaviorální analýza)".
3. U autismu dochází k velkým pokrokům pokud se změní jídelníček, takže doporučuji konzultaci s výživovou poradkyní pro lidi s autismem E.L.A. consulting v Ostravě, s paní Gabrielou Míkovou, je certifikovaná poradkyně v GAPs diete, která má největší pozitivní efekt u autismu. Investice času i financí zato rozhodně stojí. Pro Brno s ní plánuji přednášky o dietách, tak pokud máte zájem napište mi interní zprávu. Případně by se možná i dalo domluvit jeden konzultační den v Brně. Změny mohou být po velmi malých krůčcích a opět s pomoci Podrobného analyzování faktů jako v bodě 1. Podrobné zaznamenání stravovacích návyků a potravit či obsahů jídel. Jen vysazení mléčných výrobků může způsobit 2 týdenní zhoršení a pak skokové zlepšení, když dojde k zastavení toxikace těla neztrávením mléčných výrobků. U mého syna to byl krok a vedl k obrovské změně, následně jsem natrénoval za odměnu lízátka či čokolády polikání želatinových tobolek s omega doplňky, zapíjením jsme strávili mnoho času, ale ku prospěchu věci. Po roce je na první pohled jako zdravé dítě s opožděním v řeči a občasnými autistickými manýry. V té době jsem paní Míkovou neznala a vše řešila na základě četby knih o Aplikované behaviorální analýze a Syndromu trávení a psychologie, obě knhy napsaly odborné osoby.
Všem budu ráda k dispozici v rámci své skupiny "Autismus ano či ne? Řešením je aplikovaná behaviorální analýza!" Zde mi pište prosím i zpětnou vazbu na článek a vaše názory či zkušenosti.
Začni psát komentář...