Kniha "Maminky, které milují příliš", četl jste to někdo? Co vám to dalo?
Vážené ženy i muži,
dnes jsem zažila něco, z čeho se musim vypsat!!! Prosím přečtěte to až do konce! Může to pomocí Vám nebo někomu ve vašem okolí! I vy můžete někomu pomocí, pokud to tak bude cítit...
Byla v nové budove Úřadu prace na Krenove ulici v Brně. Zde se vyřizují dávky hmotné nouze, příspěvky na péči (pro pečující o lidí hendikepem) a mobilitu(dopravu lidí s hendikepem). Příjem a výdej průkazu osob se zdravotním postižením (ZTP, ZTP/P). Vzhledem k tomu, že jsem vystudovala verejnou spravu, tak jsem veskere vyřizování zvladala technicky z pozice úředníka, ale už ne z pozice občana, který potřebuje pomocí přežít! Vše bylo pro mne stresem. Tím, že už v tom žiju 5 let, tak už to mam zazite a mam určitý nadhled.
Dnes jsem dokazala najit správně patro pro dolozeni čtvrtletních prijmu k navýšení příspěvků na péči. Ohledně obrazovky vyvolavaciho systému jsem byla zmatená. Kazdopadne dveřmi kanceláře jsem si byla jistá,tak jsem se v jejich blízkosti posadila a měla dohled nad vyvolávající obrazovkou. Vzhledem k tomu, že tam nikdo nebyl a pár minut se nic nedělo, tak jsem znervoznela. Prosla jsem si celou chodbu,abych poznala kde co je a zorientovsla jsem se. Což mě uklidnilo. Vrátila jsem se zpět k oněm dveřích kde vycnivala upozorňující informace, která mne uklidnovala a potvrzovala to, že je to správně místo. Na vedlejsich dveřích jsem si všimla papíru s textem "Zavirejte dvere! Kdo neumí číst, tak nemusi!" Pousmala jsem se a napadlo mne,že by bylo nejlepší, kdyby tam byl obrázek té činnosti. Tyto dveře se otevřely a pan šel na zachod. Rozhodla jsem se mu můj poznatek sdělit. Potom co vyšel,jsem se ho zeptala zda bych neměla na "své" dveře zaklepat,když se již dlouho nic neděje. Poradil mi,že mam raději pockat na své číslo. Sdělila jsem mu, ze to chapu,jenže jsem nervózní protože mam dítě s autismem,které je doma s jeho babičkou. A že ten papir na dveřích je fajn, jen by byl lepší,kdyby tam byl ještě ten obrázek, protože na něj třeba autiste dokáží reagovat. Řekl,že se to děti netýká. Do toho činilo moje číslo a šla jsem vyrizovat svoji věc. Vše probíhalo standartne. Vše potřebné jsem vyřídila a diky poznámkami na papíru konečně na nic nezapomněla. Byla jsem spokojena a pochválila jim kancelář a stěžovala si na vyvolávací system. Tento znam již z Úřadu práce na Polní, kde se vyřizuje nezamnestnanost a dávky státní socialni podpory jaké je porodne, rodičovský příspěvek, přídavek na dítě a příspěvek na bydleni. Od tam už to znam,jen označení dveří a přepážek jejine, potřebovala bych tam obrazek uspořádání,abych nebyla zmatená a ve stresů, co mě ceka za tému dveřmi. Je to velka změna oproti starým prostorum na Mojmirove namesti, kde byl lidsky čekací system, kdo kdy přišel. Vždy jsem tam prisla a zeptala se zda jde někdo taky k "mě"paní u které vyřizují dávky hmotné nouze. Pokud ano, tak jsem si tu paní hlídala,abych šla hned po ní. Pokud tam nikdo k ní nešel,tak jsem otevřela dveře a podívala se na její stůl a pokud tam někdo byl,tak jsem si hlídala kdy odejde,abych mohla jít ja. Nejlepší situace byla když židle u jejího stolu byla prázdná a maminka rovnou jít na věc. Protože jsem solo rodič, samozivitelka, tak jsem tam vždy chodila i se synem, jehož 18 kg váhy vozim v kočárku. Umí být dost hlasitý a tak se vždy a všude snažím být maximálně efektivní, abych se za něj nemusela omlouvat a sdělovat,že je postiženy. Dnes už to delam preventivně, protože lidí pak třeba v tramvaji přestanou blbě cucet a stará paní nse epřihlásí s komentarem: " Jezismarja, takovej velkej kluk a vozí se v kočárku. Chudák mamka!".
Zpatky k nové budove úřadu prace. Potom co jsem vyřídila jednu věc jsem sebehla do přízemí kvuli vyzvednutí synova průkazu ZTP. Když jsem procházela kolem vyvolavaciho zařízení, tak jsem zaslechla dotaz paní, kam má jit pro příspěvek pro dietu dcery. Ohledla jsem se,abych zjistila zda je tam nějaký pracovník. Byl tam pan z podatelny a nevěděl. Vrátila jsem se a zeptala jsem se paní, co přesně potřebuje. Řekla,že má dcera cukrovku a musí mít dietu a pichat injekce a prý je na to nejaky příspěvek. Tak jsem ji řekla, že je něco v rámci hmotné nouze,zda ty dávky pobírají. Samozřejmě,že ne. Tak jsem ji zmackla papírek pro novou žádost příspěvků na péči,ať se zeptá tam, že tam mozna také něco bude. Byla moc řada a s úlevou se s 2 dětmi posadila na židli u dveří kam jsem ji přivedla. Ja konečně uviděla své číslo a šla pro synuv průkaz. Vše v pohode, zaplatila jsem 30 kc a při uklízení průkazu prohlásila, že to doma zase obrecim. Ještě jsem dostala informace k vyřízení parkovaciho průkazu, což je výhoda pro hendikrpovane,který mají zmíněný průkaz priznany. Memu synovi přiznali průkaz ZTP, odvolavala jsem se pro vyšší průkaz ZTP/P. Z řízení vyšlo, že mu průkaz ZTP zrkratili že 3 let platnosti na platnost do konce tohoto roku. Takže jsem to prvně vnímala negativně, naštěstí jsem to dokazala otočit v pozitivní, že mam šanci do srpna tohoto roku než si budeme muset zadat o průkaz znovu,zajistit kvalitní lékařská vysetreni, který nam průkaz ZTP/P opet vyvrati nebo potvrdí. Pak byl průkaz na 3 roky.
Jakmile jsem vyšla že dveří, tak jsem zahlédla mnou usazenou paní smutnou a zmstenou že vzniklé situace. Zeptala jsem se na podrobnosti k dceři a řekla ji základní posuzovaci faktory na příspěvek na péči. Vyhodnotila jsem to jako druhořadé a zeptala se na ekonomickou situaci rodiny. Z ní jsem vyhodnotila, že bude lepší jit na dávky hmotné nouze, kam jsem měla také namířeno. Po ceste do třetího patra jsme se seznámily a společně se snažily pochopit novy vyvolávací system. Všichni okolo byli zmatení. Již před tím jsem potkala vystresovanou paní hledající číslo přepážky,kam si jeji číslo vyvolávací system volal. Totální chaos pro sociálně slabé lidí. Ruku v ruce se socialni úrovni jde i mentální úroveň, kterou ti to lidé maji jednoznacneniz než třeba ředitel obrovské firmy tisice 100 lidi!!! Ténto obcan umí řídit sebe i druhé, ale ti kdo si chodí pro státní dávky sebe řídit moc neumí. Tady vidím potenciál pro šíření projektu Cesta ke štěstí. Krásná videa jsou na youtube.com!!! Určitě se na ne podívejte!!!
U vyvolavaciho systému jsem poznala holku se kterou jsem byla v azylovem domě, kdyz jsem byla těhotná! Také si nevěděla rady a byla vysresovana a zmatená. Její 5-ti léta dcera pobihala kolem. Ještě že paní L, se kterou jsem tam přišla měla děti hodné a spíše vystrasene. Vzhledem k tomu,že se blížil konec otevírací doby, tak jsme nějaké číslo vyvolaly a čekaly. Nakonec paní L musela do jiného patra a domluvila se, že se pak potkáme před úřadem. Věnovala jsem se holce V a také jsme nějaké číslo vyvolaly. Potom jsem si vzala své číslo ke své paní ja. Zjistila jsem,že také musim do jiného patra. Do toho přišel pan s pracovníkem úřadu který mu šel vydat číslo že systému. Sledovala jsem to a ptala se co znamená ten seznam pracovníků na zdi a že ty lidé nejsou v tom vyvolavacim systému! Že jsme zmatené!!! On je frajwrsky profil: "Vždyť je to jednoduché!!!". No, to nám pomohlo!!! Holku jsem odvedla ke dveřím té její paní ktera ve vyvolavacim systému nebyla a řekla ji,že až někdo vyleze,tak ať tam vleze a rekne, že hledá paní š!!! A ať na mě pak počká před úřadem. Letěla jsem za svoji paní, která mne uvítala ve dveřích větou : "Kde jste!Ja vas vyvolávam uz po třetí!" Nezlobila se, byla jencitit obává a strach,že neví jestli to má dál ještě zkoušet a vzít někoho dalšího!!! Tak jsem se omluvila s tím že jsem zabloudila. S paní mam nadstandartni vztah. Bere ohledy na to že jsem sama s hendikepovanym synem. V čem to jde, tak mi vychází vstric maximalne, jak může. Jsem po dnešku rozhodnuta ji napsat poděkování a napsat dopis i její vedoucí, aby byla podle toho i ohodnocena. Protože jsem měla možnost vidět paní která s romy mluvila velmi urážlivé!!! Což je naprosto extrémní chování.
Potom co jsem vše vyřídila,tak jsem mířila k vychodu za zenami, kterým jsem chtěla svými zkušenostmi pomocí. Obě cekaly poslušně venku, tak jsem je seznámila. Paní L brecela. Nebylo ji pomozeno, jak potřebovala. Řekla jsem ji, že ji pošlu zprávu o tom o jakou dávku si může jit zitra zadat a ukázala ji, kde jsou informace a že tam ji určitě zitra pomuzou. Uklidnila se a s úsměvem na rtech jsme se rozloucily. Holka V také nevyridila, co potřebovala a byla rozzlobena, že bude bez peněz z hmotné nouze a že zase bude muset dojet vlakem i s 5letou dcerou, která je opožděna a hyperaktivni. Kruta dnešní spolecnost!!!
Nicméně mě tento zazitek motivoval k tomu, že vytvorim projekt, který změní tyto zazitky v pozitivní. Sama ux mam dobrou zkušenost s tím, že mne sociální pracovnice z některých našich sociálních služeb na úřad doprovazely. Je potřeba, aby jich bylo víc, takže pokud jsou mezuvami ochotně dobtovolnice z celé republiky, tak se mi prosím ozvěte sem do komentáře.
Dekuji, že jste ro dočetli až sem a tesim se na všechny vaše komentáře s vašimi zkušenostmi a zazitky.
S láskou. :-*<3 😀
Lea
Diky Albertu jsem začala konečně zahradnicit. Snad mi to dlouho vydrzi.
První pomoc při podezření na autismus
Dnes mě kontaktovala teta dítěte u kterého je velká pravděpodobnost autismu. Žádala mě o pomoc. Popsala jsem jí základní kroky co dělat. Přivedlo mě to k napsání tohoto článku. Níže si dovoluji citovat článek z níže uvedeného zdroje. Po něm uvedu mnou navrhované kroky, jako první pomoc při podezření na autismus.
zdroj: http://www.detskaduse.cz/psychiatrie-pro-kazdeho/problemy/autismus/
Autismus a přidružené poruchy - Úvod
Zdá se, že se autismus vynořil z moře psychiatrických diagnoz a vstoupil do povědomí všech. Někdo viděl Rain Mana s Dustinem Hoffmanem a Tomem Cruisem, někdo zaslechl něco o centru pro autisty, někdo zase o autistických třídách, píšou se knihy. Která je nejlepší? Kdo ví, je jich tolik...
Kde tedy začít? Kde začít rozplétat zašmodrchané klubko „kolektivního povědomí“ o autismu? Možná u toho, co je pro nás dětské psychiatry nejpalčivější:
A) Není lehké autismus poznat.
B) Diagnostikování autismu obnáší velkou zodpovědnost – je to diagnoza na celý život a správné rozpoznání výrazně zvyšuje kvalitu života klienta i jeho blízkého okolí.
Diagnostika dětského autismu a přidružených poruch proto zásadně spadá do kompetence dětského psychiatra, který spolupracuje s klinickým psychologem znalým problematiky autismu.
Krátký příběh: 13ti letý Jakub byl dlouhodobě velmi agresivní – měl časté záchvaty vzteku, dokázaly ho „vytočit“ různé težko předvídatelné maličkosti. Ve vzteku pobíhal, křičel, házel s předměty, někdy i napadal lidi kolem. Protože byl mentálně zaostalý (trpěl lehkou mentální retardací), přisuzovalo se tomu i jeho agresivní chování a nutno podotknout, proč ne? Nereagoval však na běžnou léčbu. Byl několikrát hospitalizován a nakonec vyšetřen v centru pro diagnostiku autismu. Tam byl poprvé diagnostikován jako chlapec s lehkou mentální retardací a zároveň atypickým autismem (o tomto termínu viz níže). Po nějaké době byl opět hospitalizován, avšak v jiném zařízení, opět ale velmi specializovaném a kompetentním. Tam byl autismus vyloučen. Když byl Kuba po několika měsících přijat na naše oddělení, bylo to stále pro stejné záchvaty vzteku. Všimli jsme si, že vedle mentální retardace se chová lehce netypicky – zaměřili jsme se na to a potvrdili diagnozu atypického autismu z předminulého pobytu. Nasadil jsme adekvátní léčbu a Kubovo chování se výrazně zlepšilo.
Všechna 3 zařízení, ve kterých Kuba pobýval jsou mj. specializovaná i na diagnostiku autismu. Přesto došlo k rozdílným závěrům. Rozpoznat různé formy autismu, zejména když jdou společně s jinými poruchami, je někdy prostě těžké. Nemůžeme tedy čekat, že když si není vždy jistý odborník – tedy pedopsychiatr, bude si jistý někdo, kdo pracuje s autismem občas, okrajově. Tak se nám taky stává, že městy a vesnicemi běhá spousta autistů, kteří jimi vůbec nejsou.
Více zde: http://www.detskaduse.cz/psychiatrie-pro-kazdeho/problemy/autismus/
Já obecně jsem proti psychofarmakám. Mám zkušenosti s přírodními i homeopatickými prostředky, pak nejvíce s přístupem k díteti v rámci Aplikované behaviorální anylýzy, která v základu odměňuje pozitivní chování a motivací pomocí odměny k žádoucím návykům, na začátku, tím co dítě miluje, i když jsou to sladkosti. Je to první krok k tomu, jak začít spolu fungovat. Dalším velmi pozitivním nástrojem je alternativní komunikace, kterou ideálně pomůže připravit Raná péče nebo logoped. A tady už mnou navržený postup první pomoci:
1. Srovnejme si a sepišme na papír fakta ohledně nevhodného chování či sebeubližování u dítěte. Navrhuji tabulku podle věku, dále popisem chování a po čem nebo co tomu předcházelo či v kterou denní dobu se to opakuje, zda pravidelně či nepravidelně. Například:
1,5 roku točí se okolo svě osy po obědě pravidelně jen po jídle
2. Vyberte ze seznamu pro vás tu nejhorší věc, například: v záchvatu vzteku hlavou bouchá o zem nebo do zdi, to je velmi nebezpečné chování. Doporučuji tam vložit polštář pokud dítě nemůže udržet,aby to nedělalo. Případně ho můžete štípat do ruky na hřbetě. Už se mi několikrát takto povedlo zastavit to chování tím, že jsem mu způsobila bolest jinde. Jejich cílem je cítit bolest, napětí negativní energie k ničení sebesama. Poté se může stát, že dítě přestane bouchat hlavou do zdi, ale začne se štípat do hřbetu ruky, což je méně nebezpečné. Dále potom když bude mít sklon ublížit druhým, tak použije stejný způsob a vy to lépe zaznamenáte. A není to tak nebezpečné jako je kousání nebo píchání prstem do očí.
S tímto faktem nejhoršího chování zajděte za pediatrem o žádejte o doporučení k psychiatrovi, ideálně pedopsychiatrovi či psychologovi (pokud jde o lehčí potíže jako je to točení se, či stavení věcí do řad či sloupců). Čekací doba může být i rok, tak se spokojte i s psychologem, který není odborníkem na autismus, podstatné je, aby ve zprávě bylo vysloveno podezření na autismus či jen psychické potíže odpovídající mentální retardaci apod. Důležité je si uvědomit kdy vše a jak začalo, to by jste měli mít sepsáno již z bodu 1. Tento seznam pak použijte u odborného lékaře, protože se asi stane to, že budete muset zvládat své dítě a ne si vzpomínat odpovědi na otázky lékaře. Takto jsem na spoustu věci zapomněla. Případně se můžete domluvit a přijít na první setkání bez dítěte a po druhé už s dítětem a lékař ho jen vyšetří a nebudete zažívat peklo na Zemi v ordinaci. Z počátku stačí i jen popis potíží a doporučeník odbornému vyšetření třeba u pedopsychiatra. Případné kontakty z Brněnska uvedu ve své skupině "Autismus ano či ne? Řešením je ABA (Aplikovaná behaviorální analýza)".
3. U autismu dochází k velkým pokrokům pokud se změní jídelníček, takže doporučuji konzultaci s výživovou poradkyní pro lidi s autismem E.L.A. consulting v Ostravě, s paní Gabrielou Míkovou, je certifikovaná poradkyně v GAPs diete, která má největší pozitivní efekt u autismu. Investice času i financí zato rozhodně stojí. Pro Brno s ní plánuji přednášky o dietách, tak pokud máte zájem napište mi interní zprávu. Případně by se možná i dalo domluvit jeden konzultační den v Brně. Změny mohou být po velmi malých krůčcích a opět s pomoci Podrobného analyzování faktů jako v bodě 1. Podrobné zaznamenání stravovacích návyků a potravit či obsahů jídel. Jen vysazení mléčných výrobků může způsobit 2 týdenní zhoršení a pak skokové zlepšení, když dojde k zastavení toxikace těla neztrávením mléčných výrobků. U mého syna to byl krok a vedl k obrovské změně, následně jsem natrénoval za odměnu lízátka či čokolády polikání želatinových tobolek s omega doplňky, zapíjením jsme strávili mnoho času, ale ku prospěchu věci. Po roce je na první pohled jako zdravé dítě s opožděním v řeči a občasnými autistickými manýry. V té době jsem paní Míkovou neznala a vše řešila na základě četby knih o Aplikované behaviorální analýze a Syndromu trávení a psychologie, obě knhy napsaly odborné osoby.
Všem budu ráda k dispozici v rámci své skupiny "Autismus ano či ne? Řešením je aplikovaná behaviorální analýza!" Zde mi pište prosím i zpětnou vazbu na článek a vaše názory či zkušenosti.
S jednou maminkou tady široké povědomí o sbírce pro uprchlíky, především pro děti. Tato sbírka je na facebuku jako komunita POMAHAJICI LIDEM NA UTEKU.
Ja vytridila zatím toto, jsou to věci z mého bazarku, které se za dvouletou moji aktivitu v prodeji neprodala a ani je nikdo nechce k darování. My jsme zhyckane, zato tam v Chorvatsku jim je zima a na módu nehledí, potřebují se ochránit před chladem. Ja sama jsem se synkem se specifickými potřebami na hranici chudoby. I tak neprodejné věci pošlu těm kdo je uvitaji. Ještě přidám 3 perove polštáře a společně s martinik to tam odveze příští týden. Kdo jste z Brna mrkněte se co by mohlo pomocí a pridejte se. At si říká kdo chce co chce,myslím jen na to,že kdyby se to stalo nám,tak by mi bylo lito povrchnich názoru,že jiní se mají také špatně, jsou na hranici chudoby,jenže tady lidé bojují o holé preziti,ne o kvalitu živobytí,to je bude čekat až po udělení azylu. Přejme jim to, zažít válku nechce nikdo, tak pomahejme,když můžeme a snad se nám to i diky tomu nikdy nestane.
Jak prožít den mi rádi tyto motivační karty.
Láska je všude kolem nás. 🙂 Takto nedávno synek odložil slupku od bananu a nevsim si toho co vytvořil.
Vyhledávám pomoc pro mého synka, nyní již řešíme logopedické pomůcky, něco na domácí rehabilitaci. Dostala jsem se ke spolku Světýlko, kde mi paní ředitelka přislíbila pomoc i v naší bytové situaci a příspěvku na pomůcky. Naopak chci pomoci i já dál, možná vám, maminkám, které rády podporují druhé nebo rády nakupují či prodávají v aukcích. Mrkněte se zde na charitativní aukce, které pomáhají hradit obědy pro děti z nízkopříjmových rodin nebo seniorům.
Né každý den se mi daří si kartu vytáhnout hned ráno, abych věděla v jakém duchu den prožít. Je to velmi zajímavé, že se mi ty karty opakují Asi nemám ještě splněno, tak proto.
Dobré rano vsem 🙂
Změnila jsem režim dne a na místo ponocovani jsem ranni práce a již o pul 6 si užívám klidnou snídani s motivacnimi kartami Ženské cykly. Ještě musim vymyslet, jak dnes své tělo odmenim. Asi si obarvim vlasy a objednám ke kadernici a zubaři.
Dnes jsem si vytáhla tuto kartu...
Mile maminky,
preji vám k dnesnimu svátku, at vás někdo pochvali minimálně tak, jako me tato motivační karticka.
Jak se odmenujete vy nebo co jste dnes ke svému svátku dostaly a od koho?
V SOBOTU 29.BŘEZNA 2014
JSEM OSLAVILA 1 ROK PŮSOBENÍ ZDE NA PROFILU MODRÉHO KONÍKA🙂
Veškeré projektové vzdělávací aktivity budou probíhat v Coworking Centru na Lidické 77 v Brně.
Hlídání a občerstvení bude zajištěno. Dejte mi vědět, prosím, kdo z vás bude požadovat hlídání.
Co Vám tedy nabízíme?
1. dubna 2014
9.00 Seznámení s projektem
10.00 Coffee break
10.15 Problematika slaďování pracovního a soukromého života (work-life balance)
12.00 Oběd
13.00 Time-management a sebeřízení (stanovení priorit a nástroje řízení času)
15.30 Ukončení semináře
Ke vzdělávacím aktivitám, které budou následovat, obdržíte informace později. Zatím uvádím pouze data seminářů.
7.-9. dubna Mapování kompetencí
29. dubna 2014 Právní školení se zaměřením na práva samoživitelů/ek v ČR
Další zajímavý projekt je pro aktivní samoživitelky...musíme být zdraví, moc mě to zajímá🙂 přihlášky jsou prodlouženy do 15.3., tak brňačky neváhejte...http://gendernora.cz/aktualita/104-zapojte-se-d...
Ahojky, tak už jsme konečně jakš takš zdraví🙂 Už jsem dnes byla na kurzu v Coworking centru v Brně, které pomáhá maminkám na mateřské začít podnikat. Moc doporučuji. www.coworkingcentrum.cz
