ŘÍKADLA A BÁSNIČKY

Od 3. měsíce se nám moc líbí básničky a říkanky... To, co jsem vse jako školkové dítko znala se dnes učím od znovu ☹

Postupně sem budu vkládat básničky, které se naučím, či chci naučit. Dohledávat to stále mne nebaví. Snad to někoho z vás také inspiruje 😀

Polámal se mraveneček

Polámal se mraveneček, ví to celá obora,
o půlnoci zavolali mravenčího doktora.

Doktor klepe na srdíčko, potom píše recepis,
třikrát denně prášek cukru, bude chlapík jako rys.

Dali prášky podle rady, mraveneček stůně dál.
Celý den byl jako v ohni, celou noc jim proplakal.

Čtyři stáli u postýlky, pátý těšil: Neplakej!
Zafoukám ti na bolístku, do rána ti bude hej.

Zafoukal mu na ramínko, pohladil ho po čele,
hop! A zdravý mraveneček ráno skáče z postele.

Červená Karkulka - F. Hrubín

„Kam, Karkulko malá, Kam?“

„Chodím lesem sem a tam.

Co ty, vlku, tady chceš?“

„Sháním na zub kousek trávy,

po trávě se dobře tráví.“

'Vlku, vlku, to je lež,

vlci trávu nejedí!“

„To holčičky nevědí!“

„Vědí, pane vlku, vědí,

ale odkud, nepovědí.

Náš pes také trávu nejí,

kosti on má nejraději.“

„Já jsem vlk, ne pes,

budu-li chtít, sežeru tě!“

„Trávu si jez, máš-li chutě,

je jí plný les!“

„Copak máš v tom košíčku?“

„Bábovku a kytičku“

„A kam neseš košíček?“

„K svátku babičce jej nesu.

Už jsem přešla sedm lesů,

bydlí támhle - kousíček“

„Chceš-li, já tě doprovodím.“

„I ne! Ráda sama chodím.“

„Čímpak je tvůj tatínek?“

„Hádej! Dělá ohýnek,

ten ohýnek rudě šlehne,

kam dopadne, nic se nehne.

Tatínek je myslivec.“

„Aha, to je jiná věc!

A kdepak je v tuhle chvíli?“

„Kousek odtud vlky střílí,

tamhle u těch velkých stromů.

Počkej na něj chviličku!“

„Už nemám čas, musím domů.

A pozdravuj babičku!“

Malá pohádka o řepě - F. Hrubín

Dědek řepu nasadil,

u pole se posadil,

čekal, čekal,

mráz ho lekal,

sluníčka se bál,

dešti jenom lál.

Bez večeře, bez oběda

čeká dědeček,

najednou se hlína zvedá,

roste kopeček.

„Bábo, roste řepa!“

„Prosím tě, co vidíš!“

„Bábo, což jsi slepá?“

„Dědku, ty mě šidíš!“

Zavolali vnučku,

vnučka pejska,

pejsek kočku,

kočka myš.

Chytli se a čekají,

šepty, šepty šeptají -

neslyšíš?

Myšce byla dlouhá chvíle,

hopsala si rozpustile,

trhla kočkou,

kočka pejskem,

pejsek vnučkou,

vnučka bábou,bába dědkem -

dědek prázdné ruce měl,

nikoho se nedržel,

udělali bác...

Kopeček se ještě chvěje,

jak se pod ním krtek směje.

Perníková chaloupka - F. Hrubín

„Odkud ten náš holub letí?“

„Letím z lesa, milé děti,

vrkú, vrkú, vrkú.“

„Cos tam viděl, holoubku?“

„Perníkovou chaloupku

u černého smrku.“

„Viděls také Mařenku?“

„Jakpak by ne, holenku!

Viděl jsem ji, s Jeníkem,

krmili se perníkem.“

„A když z okna na zahradu

vystrčila baba bradu,nebáli se, holoubku?“

„Kdepak! Zamkli chaloupku

na cukrový klíč -

a už byli pryč!“

Vláček motoráček

Jede vláček jede krajem

my si na vlak také hrajem.

Jeden vagón, druhý, třetí,

zapojte se všechny děti.

Jede vláček motoráček

jede, jede do zatáček.

HU HU HU

HU HU HU

vláček už je v tunelu.

Jede vláček motoráček

jede, jede do zatáček.

HU HU HU

HU HU HU

vláček vyjel z tunelu.

Pára syčí, vláček houká,pan výpravčí z okna kouká,Jeden vagón, druhý, třetí,zapojte se všechny děti.Jeden vagón, druhý, třetí,zapojte se všechny děti.O nezvedných kůzlátkách - František HrubínKoza praví kůzlatům:„Budu dlouho mimo dům,buďte hodná, neperte se,vlk to všechno slyší v lese!“Máma z vrátek ještě není,už se perou o lupení:„Mé je, mé, mé je, mé!“„Né-e né, né-e né!“V tom na dveře buchy, buchy:"Otevřete, neposluchy!“Černý kozlík nejdřív zmlk:„Děti, jde sem na nás vlk!“Na dveře zas buchy, buchy:„Otevřete, neposluchy,já jsem vaše maminka.“„Máma klepe zlehýnka.“„Jak? Pojď mi to ukázat!“„Takhle sotva je to znát:klepy klep, klepy klep.“Vlk to zkouší – buchy klep,vlk to plete – klepy buch.„Nevidíme tě, když ťukáš,aspoň v okně se nám ukaž,máš-li rohy bílou bradu!“„Mám jen břicho plné hladu.“„Maminka nám nosí domůsladké mlíčko ve vemínku.Ty jsi vlk a lhář si k tomu,vydáváš se za maminku.Jdi si tam, ty starý lháři,kde se vlkům dobře daří!“Zavrčel vlk, bouchl vrátky,stáhl ocas, běží zpátky.Slyšte, ještě z vrátek není,už se perou o lupení:„Mé je, mé, mé je, mé!“„Né-e né, né-e né!O pyšném Koblížkovi - Jaroslava Horáčková„Kdo je krásnější než já?zářím jako zlato!jen se na mě podívejte!To přec stojí za to!Dědeček a babičkana okno mě dali,jak si na mně pochutnajísi tu povídali.Nemám chuti takhle skončit,do světa se podívám.Budou mě tam obdivovatvšichni, to vám povídám!“A koblížek z okna hop,cestou k lesu uhání,tam ho čeká u pařezuse zajícem setkání.„Kampak, krásný koblížku?Bude večer, už se šeří.Dej si pozor na lišku,ať tě nesní na večeři!Štěstí máš, žes potkal mě,my, zajíci, rádi zelí.Kdybys kmotru lišku potkal,věř mi, už bys nebyl celý!“„Já se lišky nezaleknu,uteču jí, jasná věc!Než se za mnou pootočí,uteču jí za kopec!“Slyší tu řeč chytrá liška,schovaná je za křovím.Vyběhne a promluví naňhlasem sladkým, medovým:„Jak jsi krásný, koblížku!Jsem tvou krásou okouzlena!Pojď blíž, ať se pokochám,jsem opravdu unesena!“A koblížek, hlupáček,pyšný lišce uvěří,ta je chytřejší než on -bude ho mít k večeři!