Rada bych dnes poreferovala o tom, jaka je nase skola a jak vypada vysvedceni. Uz jsem zminovala, ze Martik chodi do trochu jine tridy. Na nasi spadove skole je jedna specialni trida, tuv. celodenni trida. Uz v prvni tride maji vyucovani do 15:30 (mimo patek). Nicmene se neuci celou dobu, ale maji bloky vyuky prokladane s hrou a druzinou. Martik tam chodi velmi rad a kdyz ho vyzvedavam (16:30-17:00), tak se na mne mraci, ze chce jeste zustat.

No a ted k vysvedceni. To je na nasi skole stejne pro vsechny deti (bez rozdilu, jestli chodi do celodenni ci klasicke). Znamky deti dostanou az na konci 2.tridy. Do te doby maji pouze slovni hodnoceni. V pololeti tedy probiha tzv. LEG = Lern-Entwicklungs-Gespräch. Musi byt pritomno dite a minimalne 1 z rodicu (my byli oba). V tu dobu ma pi. ucitelka vyhrazenou pul hodinku jen na to 1dite.
Prisli jsme do tridy, pi.uc. nas privitala a posadila do lavice. Martik s ni sel k tabuli, na ktere byl nakresleny horsky masiv. Zacinalo se udolim, pak prikre hrbolate kameny, prikry sraz se stromy az na nahorni plosinu s cilovou vlajkou. Toto pak bylo pro prehlednost jeste rozdeleno na 5 smileyku: 😢☹️😐🙂😆.
Pani ucitelka zacala Martikovi vysvetlovat, ze je to cesta ucenim. Ze kdyz prijde do skoly, tak se zda vse tezke a neprekonatelne, ale cim vic se do toho da, tim snaz mu to jde. Pak ho vyzvala, aby umistoval na tabuli magnetky jednotlivych cinnosti… a to podle toho, jak si mysli, ze mu to jde. Jak se hodnoti a v dane sfere citi. Postupne mel umistit: psani, cteni, pociani, prvouku, vytvarku, hudebku, telak, nabozenstvi, schopnost naslouchat, porozumeni zadani, timeing, soustredeni, kamarady a hlaseni se. Kazdy jednotlivy magnet s nim pak rozebirala, proc ho dal tam ci onam a ze ona si mysli, ze by mohl patrit i jinam. Po umisteni zakladnich magnetu pak smel umistit 2srdicka (pro veci, kde si mysli, ze je dobry) a 2blesky (kde to trochu vazne). I toto s nim rozebrala a kdyz nevedel, tak ho svoji napovedou dovedla na spravnou odpoved. Kdyz skoncil, tak sla ona umistit hvezdu, na jeho silnou stranku. A pak lupu, na vec, na kterou je treba se zamerit a kterou musi zlepsit.
Po tom vsem se posadili oba k nam a Martik dostal ukol vymyslet 2cile na nasledujici pulrok. Tam tedy byl hodne bezradny, ale s notnou pomoci pi. ucitelky vymysleli, co musi udelat. Zaverem pak dostal od pi. ucitelky motivacni karticku, s jeho silnou strankou a karticku s jeho dvema cily na nasledujici pulrok. Oboji si ma dat do penalu, aby to mel stale na ocich 😍.

Nakonec jsme vsichni, i Martik, museli podepsat dokument, kde byly jeho vykony sepsany. To je oficialni dokument, 4strankova tabulka. V ni jsou jednotlive predmety, chovani a obecne studijni predpoklady. Kazda z polozek pak ma jednotlive kolonky.
Priklad: cteni- cteni znameho textu
- cteni neznamych a slozitych slov
- porozumeni psanemu slovu
- schopnost reprodukce prectene myslenky,…

Takto kazdy jeden predmet v tabulce s ohodnocenim vzdy/casto/obcas/zridka/vubec ne.

Puvodne jsem si vubec nedokazala predstavit, co to obnasi, jak to uchopi dany problem. Ale musim rict, ze jako motivace a sebereflexe skolacka je to mnohem lepsi, nez obligatni motivacni velka jednicka v CR. Navic vidim, kolik prace a angazma to ze strany vyucujicich je.
Za mne velka pochvala a obdiv.

Zaverem bych jeste rada podotkla, ze mame ohromne stesti na cely team Martikovy tridy a ze jsem velmi stastna, za volbu, kterou jsem pred rokem udelala 😍😍😍

Od 3. měsíce se nám moc líbí básničky a říkanky... To, co jsem vse jako školkové dítko znala se dnes učím od znovu ☹

Postupně sem budu vkládat básničky, které se naučím, či chci naučit. Dohledávat to stále mne nebaví. Snad to někoho z vás také inspiruje 😀

Polámal se mraveneček

Polámal se mraveneček, ví to celá obora,
o půlnoci zavolali mravenčího doktora.

Doktor klepe na srdíčko, potom píše recepis,
třikrát denně prášek cukru, bude chlapík jako rys.

Dali prášky podle rady, mraveneček stůně dál.
Celý den byl jako v ohni, celou noc jim proplakal.

Čtyři stáli u postýlky, pátý těšil: Neplakej!
Zafoukám ti na bolístku, do rána ti bude hej.

Zafoukal mu na ramínko, pohladil ho po čele,
hop! A zdravý mraveneček ráno skáče z postele.

Červená Karkulka - F. Hrubín

„Kam, Karkulko malá, Kam?“

„Chodím lesem sem a tam.

Co ty, vlku, tady chceš?“

„Sháním na zub kousek trávy,

po trávě se dobře tráví.“

'Vlku, vlku, to je lež,

vlci trávu nejedí!“

„To holčičky nevědí!“

„Vědí, pane vlku, vědí,

ale odkud, nepovědí.

Náš pes také trávu nejí,

kosti on má nejraději.“

„Já jsem vlk, ne pes,

budu-li chtít, sežeru tě!“

„Trávu si jez, máš-li chutě,

je jí plný les!“

„Copak máš v tom košíčku?“

„Bábovku a kytičku“

„A kam neseš košíček?“

„K svátku babičce jej nesu.

Už jsem přešla sedm lesů,

bydlí támhle - kousíček“

„Chceš-li, já tě doprovodím.“

„I ne! Ráda sama chodím.“

„Čímpak je tvůj tatínek?“

„Hádej! Dělá ohýnek,

ten ohýnek rudě šlehne,

kam dopadne, nic se nehne.

Tatínek je myslivec.“

„Aha, to je jiná věc!

A kdepak je v tuhle chvíli?“

„Kousek odtud vlky střílí,

tamhle u těch velkých stromů.

Počkej na něj chviličku!“

„Už nemám čas, musím domů.

A pozdravuj babičku!“

Malá pohádka o řepě - F. Hrubín

Dědek řepu nasadil,

u pole se posadil,

čekal, čekal,

mráz ho lekal,

sluníčka se bál,

dešti jenom lál.

Bez večeře, bez oběda

čeká dědeček,

najednou se hlína zvedá,

roste kopeček.

„Bábo, roste řepa!“

„Prosím tě, co vidíš!“

„Bábo, což jsi slepá?“

„Dědku, ty mě šidíš!“

Zavolali vnučku,

vnučka pejska,

pejsek kočku,

kočka myš.

Chytli se a čekají,

šepty, šepty šeptají -

neslyšíš?

Myšce byla dlouhá chvíle,

hopsala si rozpustile,

trhla kočkou,

kočka pejskem,

pejsek vnučkou,

vnučka bábou,bába dědkem -

dědek prázdné ruce měl,

nikoho se nedržel,

udělali bác...

Kopeček se ještě chvěje,

jak se pod ním krtek směje.

Perníková chaloupka - F. Hrubín

„Odkud ten náš holub letí?“

„Letím z lesa, milé děti,

vrkú, vrkú, vrkú.“

„Cos tam viděl, holoubku?“

„Perníkovou chaloupku

u černého smrku.“

„Viděls také Mařenku?“

„Jakpak by ne, holenku!

Viděl jsem ji, s Jeníkem,

krmili se perníkem.“

„A když z okna na zahradu

vystrčila baba bradu,nebáli se, holoubku?“

„Kdepak! Zamkli chaloupku

na cukrový klíč -

a už byli pryč!“

Vláček motoráček

Jede vláček jede krajem

my si na vlak také hrajem.

Jeden vagón, druhý, třetí,

zapojte se všechny děti.

Jede vláček motoráček

jede, jede do zatáček.

HU HU HU

HU HU HU

vláček už je v tunelu.

Jede vláček motoráček

jede, jede do zatáček.

HU HU HU

HU HU HU

vláček vyjel z tunelu.

Pára syčí, vláček houká,pan výpravčí z okna kouká,Jeden vagón, druhý, třetí,zapojte se všechny děti.Jeden vagón, druhý, třetí,zapojte se všechny děti.O nezvedných kůzlátkách - František HrubínKoza praví kůzlatům:„Budu dlouho mimo dům,buďte hodná, neperte se,vlk to všechno slyší v lese!“Máma z vrátek ještě není,už se perou o lupení:„Mé je, mé, mé je, mé!“„Né-e né, né-e né!“V tom na dveře buchy, buchy:"Otevřete, neposluchy!“Černý kozlík nejdřív zmlk:„Děti, jde sem na nás vlk!“Na dveře zas buchy, buchy:„Otevřete, neposluchy,já jsem vaše maminka.“„Máma klepe zlehýnka.“„Jak? Pojď mi to ukázat!“„Takhle sotva je to znát:klepy klep, klepy klep.“Vlk to zkouší – buchy klep,vlk to plete – klepy buch.„Nevidíme tě, když ťukáš,aspoň v okně se nám ukaž,máš-li rohy bílou bradu!“„Mám jen břicho plné hladu.“„Maminka nám nosí domůsladké mlíčko ve vemínku.Ty jsi vlk a lhář si k tomu,vydáváš se za maminku.Jdi si tam, ty starý lháři,kde se vlkům dobře daří!“Zavrčel vlk, bouchl vrátky,stáhl ocas, běží zpátky.Slyšte, ještě z vrátek není,už se perou o lupení:„Mé je, mé, mé je, mé!“„Né-e né, né-e né!O pyšném Koblížkovi - Jaroslava Horáčková„Kdo je krásnější než já?zářím jako zlato!jen se na mě podívejte!To přec stojí za to!Dědeček a babičkana okno mě dali,jak si na mně pochutnajísi tu povídali.Nemám chuti takhle skončit,do světa se podívám.Budou mě tam obdivovatvšichni, to vám povídám!“A koblížek z okna hop,cestou k lesu uhání,tam ho čeká u pařezuse zajícem setkání.„Kampak, krásný koblížku?Bude večer, už se šeří.Dej si pozor na lišku,ať tě nesní na večeři!Štěstí máš, žes potkal mě,my, zajíci, rádi zelí.Kdybys kmotru lišku potkal,věř mi, už bys nebyl celý!“„Já se lišky nezaleknu,uteču jí, jasná věc!Než se za mnou pootočí,uteču jí za kopec!“Slyší tu řeč chytrá liška,schovaná je za křovím.Vyběhne a promluví naňhlasem sladkým, medovým:„Jak jsi krásný, koblížku!Jsem tvou krásou okouzlena!Pojď blíž, ať se pokochám,jsem opravdu unesena!“A koblížek, hlupáček,pyšný lišce uvěří,ta je chytřejší než on -bude ho mít k večeři!