Jak jsem testovala s Viledou

Takové klasické říjnové pondělí, 24., přesně dva měsíce do Vánoc. Chystám se pro starší dcerku do školky a v tom koukám, přistála mi pošta od Koník_testuje. Otevřu a šup, byla jsi vybrána na testování Windomaticu. Cožeto??? Úplně jsem zapomněla, že jsem pod příspěvek vůbec psala, natož abych doufala ve výběr🙂 Nadšení veliké, první velká „výhra“ v životě. Pak mi pomaličku začalo docházet, že budu muset umýt okna.

Nesnáším mytí oken. Proč jsem proboha chtěla něco na mytí oken??? A navíc na to mám jen týden. To mi to ani nevydrží umyté do Vánoc, vždyť ono to nevydrží ani do druhého dne! Cože? Já si to pak budu moct nechat napořád? Vánoce se opravdu předběhly🙂

Strašně jsem se na balíček těšila, ale čím déle nešel, tím víc jsem se netěšila, přeci jen je tu povinnost napsat recenzi do týdne. Další týden v úterý balíček dorazil. No a já najednou měla pocit, že musím okamžitě začít něco dělat. Ouha, ono se to musí nejdřív nabít. Cože? Tři a půl hodiny? Vrzla jsem nabíječku do zásuvky a šla si po svých. Nabito bylo večer a ano, nemohla jsem počkat do rána. Vzala jsem Windomatic na jedno z nejhorších míst. Takové testování ohněm, řekla bych. Máme v předsíni velké zrcadlo, prakticky nelze vyleštit, protože než doleštím jednu stranu, druhá už je suchá a tím pádem prakticky nerozleštitelná. Rozmyla jsem ho, zapla Windomatic a šup šup, bylo hotovo. Nenechává šmouhy. Tedy ne ty, na které jsem zvyklá, kde vidíte tahy rukou. Jediné, které nechává, jsou souvislé čáry tam, kde končí plocha stěrky. Na rozdíl od klasických šmouh jsou ale tyhle snadno rozleštitelné papírovou kuchyňskou utěrkou. Všechno trvalo cca tři minuty, oproti půlhodinové tortuře dříve.

Další den jsem šla mýt francouzské okno. A tam se Windomatic projevil jako můj budoucí nejlepší kamarád. Malá samozřejmě chtěla pomáhat, takže namočit hadřík, nevyždímala a šup s tím na okno. Veškerou vodu, kterou vylila na podlahu, jsem vysála Windomaticem, žádná role utěrek nepadla za vlast. A protože Mirinka je expertka na vylévání pití, do budoucna bude mít Windomatic čestné místo v seznamu pomocníků.

Klasický způsob, jakým jsem myla okna dříve- rozmýt, stáhnout obyčejnou stěrkou, po každém stažení otřít stěrku do látkové utěrky, otřít rám okna od steklé vody po stěrce, rozleštit okno půlkou role kuchyňských utěrek. S Windomaticem jsem nepoužila jedinou látkovou utěrku a na devět oken mi stačily tři papírové utěrky na doleštění. Při pořizovací ceně Windomaticu cca 1000Kč vs. 30Kč za roli papírových utěrek, se mi při četnosti mytí oken v naší domácnosti jednou za rok, vrátí kupní cena Windomaticu za… krásných třicet let😀

Ale teď vážně. Okna opravdu myju jednou dvakrát ročně. Hlavně proto, že způsob, kterým to v současné době dělám, je zdlouhavý. Pro srovnání- klasickým způsobem myju naše francouzské okno přes dvacet minut, dokud nejsem spokojená s výsledkem. S Windomaticem mi to zabralo necelých šest minut. To je obrovská úspora času. Času, který můžu strávit mnohem lépe a efektivněji, než je mytí oken. Věřím proto, že mi příště nebude dělat takový problém strávit hodinu mytím oken třeba jednou do měsíce, protože budu vědět, že to není práce na půl dne.

Celý týden jsem hledala způsoby využití, obcházela kamarádky a třídila si v hlavě, co všechno se dá udělat, co mi vyhovuje a co ne a nakolik se to shodne s přáteli.

Umyla jsem okna v celém domě. Několikrát jsem vysávala pití po Mirince nebo vodu z psích misek, do které jsem při vysávání strčila. Pokaždé, když jsem nasála šťávu nebo špinavou vodu, nechala jsem schválně Windomatic nasát větší množství teplé jarové vody, abych ho vyčistila. Vyleštila jsem jím indukční desku, umyla si kuchyňská dvířka, skleněnou digestoř, zrcadla v domě, skleněný stůl u kamarádky. Díky vysávání rozlitého pití jsem ušetřila desítky papírových utěrek a Windomatic se natrvalo přesídlil do špajzky, protože mě nebavilo šestkrát denně chodit na druhou stranu domu do technické místnosti, kam jsem ho uložila.

Abych to shrnula:

Windomatic je lehký, snadno ovladatelný, rozložitelný a omyvatelný. Má širokou stěrku, ohebnou hlavici, díky které jsem nemusela na stěrku tlačit, a druhý den mě tím pádem nebolely ruce. Má poměrně tichý chod. Na jedno nabití je uváděná doba chodu čtyřicet hodin (potvrdit nemohu, za týden mi jel dohromady tak šest, sedm hodin a opravdu funguje, takže potud v pořádku). Padne dobře do ruky. Eliminuje výskyt šmouh. Mnohostranné využití, nikoliv jen na mytí oken.

Našla jsem i pár nevýhod. První, které jsem si všimla, bylo umístění spínacího tlačítka. Když stírám, mám palec nahoře, proti ostatním prstům. I přesto, že mám poměrně malou ruku, Windomatic si palcem vypínám. Pokud dám palec dolů, do opačné polohy, vypínám ho prozměnu ukazováčkem. Za mě tedy nic moc, když se mi při jednom tahu Windomatic třikrát vypne. Třeba je to o grifu, ale stalo se to i kamarádce, jak ho automaticky chytila po svém. Další věc, Windomatic je poměrně vysoký, takže u zrcadel u podlahy, případně francouzských oken, nelze stěrkou svisle dojet až dolů k rámu. Windomatic se zasekne o podlahu a zůstane mi tak patnácticentimetrový pruh vody. Abych ho setřela, musím jet Windomaticem vodorovně a tady nastává to ale- jakmile toto udělám, přes průduchy, které vyfukují vzduch, začne kapat voda.

Každopádně- se svou četností mytí oken bych si Windomatic nikdy nekoupila, rozhodně bych našla víc možností, kam investovat tisíc korun. Připravila bych se tím ale o pomocníka, který se fakt hodí. Jsem ráda, že mě firma Vileda vybrala a já tak přišla na to, že bude u nás doma vítanou posilou a ostatním nevěřícím vzkazuju- nevěříte? Věřte!😀

P.S. Momentálně si brousím zuby na parní mop Vileda. Asi si v lednu udělám pozdního Ježíška😀

E.

#test_vileda2