Není to tak dávno, co jsem tu četla diskuzi o tom, že když se děti vrátí od babiček tak jsou z nich rodiče na palici.. Danda byl teď nějaký čas u babičky a vrátilo se mi jiné dítě.. vůbec neposlouchá, směje se mi do obličeje, dělá věci co nikdy nedělal... nejsem zastánce fyzických trestů, ale věřte mi nebo ne, v téhle situaci mám sto chutí mu jednu třísknout.. jak takové situace řešíte? Myslím, že brzy skončím v blázinci
Tohle teď mám na denním pořádku. V pátek to budou 3 týdny, co byl naposledy ve školce a na jeho chování je to sakra znát. Už si toho nevšímám. A když mě opravdu naštve, tak s ním prostě nemluvím. Jinak bych ho musela mlátit od rána do večera. On tu školku potřebuje jako sůl. Já ho prostě tak dobře nezabavím. A na procházku do lesa se mnou chodit nechce.
Nijak - připomínám jak to funguje doma a čekám až to za pár dní přejde + zásoba 
Ale vážně se to za pár dní srovná, oni to zkouší, jestli náhodou maminka nepovolí 
Jo mám to pravidelně. Děti chodí vždy v pátek na noc k babičce 10 a 8 let a pak doma zkouší to co jim babička povolila. Jediné co platí je vysvětlovat že to co jim babička povolí já opravdu netoleruji.
Co mě spíš silně vadí a mam chuť vždy tchýni uskrtit je když štve děti proti mě. Jsem s dětma sama otec se o děti moc nezajímá nebere si je i když by měl kam ale odešel hlavně proto, že potřeboval svobodu a tu s dětma neměl. O to víc mě pak mrzí když se tchyně takto chová.
U nás se to vždycky do pár dnů srovnalo. Ale mám dobrou zprávu - před nedávnem (2 nebo 3 týdny) byli kluci u babičky a poprvé k tomuhle nedošlo. Vrátili se a jsou úplně zlatí, doteď. Snad z toho vyrostli. 
V cem zlobi? Nechteji spat, jist...?
@evaamy to ne, to Danda jí krásně se spaním taky problém není.. ale vůbec neposlouchá třeba dnes si kopal s míčem doma tak sem mu řekla, že to nesmí, že pod námi bydlí lidi a budu jim to vadit, že po obědě půjdeme ven.. neposlechl, zopakovala jsem mu to několikrát, ale hrál si dal jakobych vůbec nic neříkala tak sem se naštvala a dostal na zadek.. ani nebrečel, odešel do pokoje a zase si kopal! To už sem fakt byla vzteklá, vzala sem mu míč a zavřela ho v pokoji.. nevím kde chytl takové chování.. když mu nedávám směje se mi do obličeje a tak.. tohle nikdy nedělal proto doufam, že to přejde a bude zase normální
@kaciobst Já si to vysvětluju změnou řezu a prostředí, že se s tím prostě musejí srovnat a neví si s tím rady, tak vyvádějí. Nevím, jestli byl tvůj syn u babičky na delší dobu, ale naši takhle reagovali hlavně po pobytu u vzdálenější babičky, kde bývají kvůli té vzdálenosti vždy cca týden v kuse. Když jsou u druhé babičky tady blízko na půl dne nebo den, je to ok. U nás se to právě taky projevovalo takovým neurčitým divočením, jako by byli urvaní že řetězu, nereagovaním na pokyny a domluvy... Když jsem nad tím přemýšlela, došla jsem k tomu, že vlastně starší se podobně choval po narození mladšího, samozřejmě ve výraznější míře. Taky nová situace, se kterou si nevěděl rady. Tomu by odpovídalo i to, že se pokaždé po pár dnech zase srovnali, až si vše sedlo a zase se zabehli v domácích kolejích.
*změnou režimu, ne řezu
Za den, dva se to srovná...aspoň u nás ano. Nedávno se vrátily děti od babičky a starší (11let) taky zkoušel manýry co jsem u něj v životě neviděla...rychle jsem ho vyvedla z omylu...Trvalo to dva dny a zase zlaté dítě...Ale důrazně jsem mu vysvětlila, že tohle vážně ne...