Holky prosím mám dotaz za kamarádku. Snažila se o miminko hrozně dlouho skoro 3 roky a teď se jí to konečně podařilo je v 16tt, ale už od začátku těhotenství má hrozně problémy s psychikou.. je doma na neschopence protože už prodělala potrat a má prostě strach, ale to co se děje poslední dobou je hrozné.. vůbec to neni ona, nepoznavam ji s přítelem jsou v pohodě a najednou jí něco cvakne a prostě odejde a že s nim nebude a tak.. miminko si hrozně přáli.. já bych jí ráda pomohla ale nevím jak a ona je z toho hrozně špatná.. nemáte někdo zkusenost? Ona pořád jen brečí a má hrozné stavy.. dokonce bych řekla deprese a prostě z ničeho nic 
♀️
podle mně řešit s psychologem nebo psychiatrem,nic jiného nepomůže
To jsem jí taky říkala, protože já už jsem na krátká, ale nechce.. prý se bude cítit akorát víc jako blázen
Lékaře... sestřenice porodila mrtve ditě když pak čekala dalši byla uplně mimo.. odchazela od manžela, řvala po něm.měla šilene stavy strachu. Sice ji dohnali k psychologovi, ale po porodu to vygradovalo tak že stala s nahym novorozenětem na tramvajove zastavce a chtěla pod tramvajskočit...Dodnes neni v pořadku a předloni skočila z mostu (přežila) Rozhodně neni na miste to podceňovat a řešila bych to s jejimi rodiči...
určitě odbornou pomoc
Patrně ještě nevstřebala a nevyrovnala se se ztrátou. Toto lze řešit pouze s psychologem. A nemusí se bát, že bude označena za blázna. Lepší, než aby to později vygradovalo v laktační psychózu.https://psychikavtehotenstvi.estranky.cz/clanky/odborna-pomoc-v-tehotenstvi.html
Určitě přemluvit k psychologovi. Není to nic špatného, chodí tam lidi jen si třeba pokecat, tak jí to nějak vysvětlit...
Urcite lekare. Ja si myslim, ze jestli se boji o miminko, tak by se ji snad dalo vysvetlit, ze po porodu by to mohlo byt horsi a mohla by treba ublizit sobe nebo miminku. Ne treba umyslne, ale i omylem ve strachu, bludu, vycerpani...
a nepomohl by jí třeba psycholog? že by se mu svěřila co jí trápí...