Když příroda (ne)zavolá
I N K O N T I N E N C E.
Problém, který se, i v dnešní supertolerantní a benevolentní době, tabuizuje, jako něco hnusné, něco, co není v pořádku a vlastně děláme, jakoby se to ani nedělo. Ale děje. A to v docela velkém procentu. Stresovou inkontinencí, čož je druh inkontinence, kdy se moč uvolní při zvýšení tlaku v dutině břišní, prý trpí téměř čtvrtina populace ČR. Zajímavý, že jo? Jasně, asi nepřijdete k cizími člověku se slovy: „Počurávám se...," ale představte si, že každý čtvrtý člověk, kterého jste dnes potkali, tento problém pravděpodobně má.
Patříte taky mezi tyto „vyvolené"? Pokud ne, tak si zagratulujte a doufejte, že po porodu, nebo po druhém, nebo třetím, nebo stopadesátém, se do našich řad nepřidáte, protože já, bohužel, ano.
Začalo to nenápadně, nevinně, někdy po druhém porodu, kdy občas po kýchnutí jsem pocítila vlhko v kalhotkách. „No nic...," řekla jsem si, „to se stává." Ale když nepomáhal ani pan Kegel, ani venušiny kuličky, prostě jsem se smířila s tím, že to jinak už asi nebude. Cvičení jsem sice ještě nevzdala, ale, bohužel, inkontinenční vložky jsou mým denním chlebem. Ale, naštěstí, pouze při sportu. A to je denně, jelikož chci být fit a každý den běhám, bruslím anebo jumpinguji.
Za běžných okolností tedy problém nemám, nicméně, při fyzické aktivitě to prostě jede. Nekontrolovaně a v relativně velkém množství. Především při běhu a skákání. Jestli to dělají ty otrasy... Nevím. Každopádně, dostala se mi možnost vyzkoušet vložky Depend. Na první pohled „Amerika ve spreji". Každá hezky zvlášť zabalená, vejdou se do kosmetické tašky. Když vám třeba i z tašky vypadne, nikomu ani nenapadne, že to není vložka menstruační.
Problém trochu nastává, když si vložku prohlédnete lépe. Vložky jsou (nejspíš to tak ale být i musí, jelikož moč není krev a konzistenci má prostě totálně vodovou) tlustší, než jsem si představovala. Oproti menstruačním vložkám je to taková decentnější plínečka. No, co už. To bych asi nějak racionálně byla schopná obhájit, ničméně, problém, který u těchto vložek vidím jako zásadní, je absence křidélek. Vložka totiž při pohybu drží špatně. Při běhu nemluvě. Roluje se a jednou se mi srolovala tak, že jsem ji měla přilepenou, kde jsem fakt o to nestála. Na běžné nošení to jde, ale běhat už s ní nepůjdu.
Naštěstí, samotná vložka nikde neprotéká a krásně udrží vlhkost i zápach, takže pokud zrovna neběžíte půlmaraton, pro tyto potřeby určitě poslouží. Přestože je hrubší, nepřišla mi nijak extra nepohodlná. Člověk si zvykne.
Malinko jsem lekla té tloušťky i protože jsem zkoušela vložky v největších vedrech. Obávala jsem se neprodyšnosti, opruzení, nebo návštěvy mé nerozlučné parťačky candidy, ale nic z toho se nekonalo, za co mají „Dependky" odemě palec nahoru. Celkově je povrch vložek příjemný v kontaktu s pokožkou.
Ve zkratce mohu říci, že inkontinenční vložky Depend splňují, co od tohohle typu vložek lze očekávat, a to: zachytit vlhkost a absorbovat zápach. Přidanou hodnotou je, že nedráždí pokožku a jsou dostatečně prodyšné na to, aby ani ve velkých vedrech nezpůsobovaly potíže v podobě podráždění, opruzení či přemnožení kvasinek tam dolů.
Mohu je doporučit, přestože se mi při sportu neosdvědčily. Nicméně vám beztak přeji, abyste je použít nikdy nemusely. 🙂
Doporučujeme
Začni psát komentář...
