Můj porod v Podolí aneb jak se narodil nás Matýsek
Ráda by se podělila o svou čerstvou porodní zkušenost...třeba to někomu pomůže.Já jsem před porodem četla různé porodní příběhy a uklidňovalo mě vědomí, že to vždycky lze zvládnout🙂
Tak tady je můj příběh:
V noci ze 16 na 17.11. mě ve dvě hodiny rano začalo pobolívat břicho. Poslíčky jsem měla už několik týdnu předtím, ale tahle bolest byla trochu jiná. Šla jsem na záchod a na toaletním papíru objevila hlenovou zátku...A jeje..že by to už bylo tady?
Manžela jsem nechala radši ještě spát, sama si lehla vedle něj a čekala...Bolesti přicházely v různých intervalech...tu za deset min..tu za patnáct...pak za sedm minut...Spát už ale nešlo, tak jsem za dvě hodinky vstala a šla si dát horkou sprchu, že uvidím, co to udělá. A ono udělalo!Bolesti začaly být trochu intenzivnější a interval se ustálil na 7-8 minutách.
V šest ráno zazvonil manželovi budík do práce. Oznámila jsme mu, že už je to asi tady, že si ale nejsem vůbec jistá a že bych nerada vyvolávala paniku zbytečně. Rozhodli jsem se tedy ještě posnídat a pak kdyžtak vyrazit. Během snídaně ale začaly být bolesti pravidelně po 5-4 minutách, tak manžel rychle dopil kafe, rychle jsme se oblékli, popadli tašky a vyrazili směr Podolí.
Na příjmu jsme byli okolo 7h ráno. Před dveřmi už čekal nějaký tatínek a doběhl další rodící pár, kdy paní dost vyváděla. Vzali nás obě na monitor a sepsali s námi příjmovou zprávu. Paní hekala a skučela a já si začala připadat trochu nepatřičně, jelikož se moje bolesti daly snášet a navíc se interval opět zvětšil. Během čekání na doktorku, ketrá mě měla vyšetřit, bolesti zmizely úplně. Ach jo, že by falešný poplach?! Ten den, tedy 17.11. bylo Podolí úplně přeplněné (jako prý celá Praha) a maminku, co přišla po mně už odeslali rodit do Brandýsa. Já byla poslední, na kterou vyšel sál...Po asi půl hodině přišla doktorka a zjistila, že jsem na čtyři otevřená a že to falešný poplach není. Trochu se mi ulevilo, jelikož už jsem chtěla mít odrozeno a malého u sebeJ5ekli mi, že mi udělají přípravu, po níž by se to mělo opět rozběhnout. A když ne, tak mi píchnou oxytocin. Bylo mi to nějak jedno, hlavně ať rodíme.
Na sále se mi přišla představit moc milá porodní asistenka. Taková mladá holka, ze které vyzařovala pohoda. Napíchla mi kanylu a dala kapačku kvůli streptokovi. Po jejím dokapání mi dala klystýr, což rozběhlo opět bolesti. Manžel pustil hudbu a čekalo se. Bolesti se stupňovaly, byly tak po 3 minutách, ale ve stoje se daly snášet. Prostě jsem se třeba opřěla o manžela a mlátila mu hlavou do ramene nebo rukou do stolku, co tam byl a šlo to. Pak mě ale bohužel připojila PA na monitor, takže jsem musela ležet na porodním lůžku a to byl děs. Navíc máme miminko, co má převrácený režim, takže přes den spí...což byl případ na každém kontrolním monitoru 3 týdny před porodem. Každý se musel natáčet 3x a při porodu si malý opět chrupkal. Porodní asistenka mi třásla břchem, dala kapačku na zavodnění, že to by mělo miminko taky vzbudit...ale nic, prostě spal. To se PA samo nelíbilo, takže jsem musela být na monitoru skoro pořád. Jen na chvilinku jsem mohla do sprchy, když už jsem moc prosila a chvilinku jsem mohla na balón, což byla taky úleva. Pak ale opět ležet s připnutým monitorem. To už mohlo být okolo 12h..otevřená na 6-7...Porodní asistenka mi říkala, že to jde jako po másle a že na prvorodičku je to bomba...No, mně to už moc bombastický nepřipadalo, ale ona je odporník. V 13:30 mi praskla vodu, protože už jsem byla na 8...že by se to mělo ještě urychlit...A taky že jo!Kontrakce začaly být už vážně hustý, v leže se snášelý dost špatně a malej pořád spal a spal...
Pak ve dvě přišla porodní asistenka a řekla mi, že už jsem úplně otevřená a že Matýsek je dokonce i dopře dorotovanej a když budu chtít přitlačit, tak můžu. Pak mi prý řekne, jak tlačit doopravdy a správně. Párkrát jsem si přitlačila, mezitím mi vysvětlila, že mám zavřít oči, nádech a tlačit se zadrženým dechem. To jsem poslušně dělala...Pak jsem najednou cítila dole šílenou bolest, pálení, řezání...no nevím..a hlavičku jak tam někde je v tom pálivém místě. Každopádně na 3-4 kontrakce...byl malej venku...Byl státní svátek 17.11. 14:14.
Konec mám trochu v mlze, jen vím, že jsem si tam pořád dávala ruku a manžel i PA mi říkali, že si miminko nemůžu vyndat sama🙂 Taky jsem ještě vnímala, že tam postávala taková mladá doktorka...ale nijak nezasahovala, jen se radily s PA o nástřihu, který jsem chtěla jen, když to bude nutné...No..neudělaly ho, ale asi měly...Trhla jsem se dozadu i dopředu, což vysvětlovalo tu řezavou bolest. Malýho mi dali na chvilku na břicho, manžel přestřihl pupečník, pak vážení, měření...Vážil 2,88kg a měřil 48cm. Hlavička 34cm. Mě čekal ještě porod placenty, což nic nebylo. Pak ho manžel choval a mě ta mladá doktorka šila. Opíchli mi to, abych šití necítila...taky posprejovali nějakým znecitlivujícím sprejem, což šílene pálilo...ale stejně jsem šití dost cítila, jelikož je prý ten předek, kam jsem se trhla plný nervů, takže to prostě bolí...Ale dalo se to přežít. Mezitím mi vlastně ještě dali Matěje na přisátí, což mu šlo parádně, je to drak...
No a po nějaké hodince nám ho odnesli na vykoupání, nám přinesli jídlo a pití a dali čas na vstřebání celého zážitku. Po dvou hodinách jsem vstala z lůžka, šla do sprchy, kde jsem se musela vyčůrat...to bylo celkem děsný kvůli tomu poranění...No..a to je vše, pak už jsem přišel saniťák, vzal mi tašku, manžel druhou a pěšo jsme se šourali na oddělení šestinedělí. Ještě jsem se cestou rozloučila s porodní asistenkou, moc ji poděkovala a omlouvila se, pokud jsem vypustila nějaké to sprosté slůvko nebo ji stěžovala práci tím, že jsem dávala nohy k sobě či ruku, kam jsem nemělaJ Řekla, že jsem byla velmi klidná rodička, tak ať mi to vydrží i nadále. A o to se snažím právě teď, když náš Matýsek v noci bdí a přes den jakž takž spí...
Zpětně musím říct, že porod (až na ten závěr) nebyl tak šílený, jak jsem si myslela...Kontrakce si už vlastně ani nevybavím...Dle mého názoru začíná to pravé tóčo až po porodu, ale to už je jiná kapitola🙂
krásné i já rodila v Podolí,mě chytli bolesti ve 4 ráno a porodila jsem v 18:18 :D
krásně napsané. Naše holčička porod taky prospala 😀 Přejeme hodně zdravíčka 🙂
Hezký porod, můžu vědět která por. as. tě rodila? Podolí je totiž také moje pracoviště, ale teď jsem na doma a také čekám miminko.
@jinaja Jana s hnědými vlasy, to mi bohužel nic neříká. Zřejmě je tam nová a přišla až po mém odchodu. Každopádně je fajn, že jsi byla spokojená. A takovou tu kartičku na památku, je na ní fotka Podolí a uvnitř jméno miminka s mírami a dole pak jména zúčastněných, tu jsi nedostala? Jinak děkuji za přání, já doufám, že vše bude ok. Doposud bylo všechno v pořádku, tak doufám, že i nadále.
@alanys Bohužel jsem žádnou kartičku nedostala:(Ano nevím jméno doktorky, co mě šila..ale s tou jsem byla taky spokojená...takova mladičká hubená tmavovlasá Slovenka...taky byla moc milá...
Stěžovat bych si mohla jen na nepříjemnou paní roznašečku jídla na oddělení P2...a pak na doktorku, co me propuštěla...Tamara Žáčková...ani se na mě nepodívala...a když jsem ji řekla, že mám šílene bolesti zad a brní mě ruce..že je skoro necítím..tak jen pokrčila rameny a řekla, že to může bejt...a že když to nepřestane, tak to budu mít problémy...S tím jsem odcházela domů...naštěstí to díky domácí péči po 3 dnech zmizelo...teda ten problém s rukama..záda mě bolí pořád..ale už se to dá snášet...
@alanys taky jse rodila v Podolí, před rokem...nevím ani jméno lékařů, kteří mi dělali cisařský řez, ani se mi nepředstavili, jen jsme slyšela hlasy za plentou. Tipla bych si, že to byl primář.Ale nevím. Docela mě to mrzí. Nevím, komu mám být vděčná a čí ruce držely poprvé moji holčičku.
Jinak jsme tam před tím ležela několik dní na porodním pokoji a pak na rizikovém. Moc vzpomínám na takovou dlouhovlasou PA. Děsná srandistka. Vždycky říkala tááák mamino.-))))pak na rizikovým byla úžasná Dáša. Rezavý dredy. Tak krásnou ženskou jsem dlouho neviděla. Milounká příjemná optimistická.
A kartičku na památku? Kdybych si neukradla kolečko s číslem, tak nemáme na památku na Podolí nic.-(((((
@jinaja To je škoda, nicméně se můžu podívat do porodní knihy a až tam budu na návštěvě, tak ti klidně kartičku vypíšu a pošlu poštou jestli chceš. U porodu byla paní doktorka Lenka Antalová, podle tvého popisu. Je to super holka, mám jí moc ráda, je hrozně hodná a milá a snaží se. Dr. Tamara Žáčková je bohužel omyl Podolí. Nejsi jediná kdo si na ní stěžuje, nikdo jí tam nemá rád ani ze zaměstanců. Je to prostě neschopná kr....
@pet.s To je škoda, většinou se všichni představujeme, ale jestli to bylo v nějaké spěchu akutní, tak nebyl třeba čas. Nicméně, jestli chceš, tak mi pošli do IP jméno a příjmení a rodné číslo před lomítkem a já ti kartičku vypíšu až tam budu na návštěvě a pošlu ti jí poštou, jestli chceš. Dlouhovlasých PA tam máme hodně, takže netuším, kdo se o tebe mohl starat. je nás tam skoro 40, ale Dášu znám, milá holka. O tom kolečku s čílem budu dělat že nevím. Hodně se tam bohužel ztrácí a staniční je z toho na prášky. Jedna ta sada - 100 čísel po dvou stojí 5000 Kč a věčně nejsou a nemáme čím označovat mimíse po porodu. Je to hrozný boj, většina maminek si ho chce vzít samozřejmě domů na památku, což chápu. Bojovali jsme o to, aby si je maminky třeba odkupovali za nějakou směšnou částku, ale nejde to.
@alanys To by bylo skvělý, kdybys mi mohla poslat tu kartičku poštou, měla bych ráda nějakou vzpomínku...Kolečko jsem si nevzala🙂
Napíšu ti do pošty adresu a rodné čislo před lomítkem...jestli je to vše, co je k tomu třeba. Vážně moc děkuju!
Jojo, už jsem slyšela, že MuDr. Žáčková je postrach...Nechápu, proč tuhle práci dělá někdo, kdo k tomu nemá vztah...Kór v porodnci je cit a empatie velmi důležitou vlastností zaměstnance, aby se rodičky cítily v dobrých rukou...
Jinak jsem se v Podolí na poradně setkala s Mudr Urbánkovou a Schneibergerovou, obě byly fajn, mladé a komunikativní...cítila jsem se v dobrých rukou...To samé platá u Mudr Antalové🙂
@alanys Ježíši to by jsi bala strašně fajn..rodila jsem poprvé a naposledy. Akutně to nebylo.Byl plánovaný od oběda. Ale byli nějakcí naprdnutí.Dokonce jim tam během porodu vynadal. Ale mě to bylo fuk. Já rodila.-)
Kdyby za ty kolečka chtěli prachy klidně jim je dám. To by byl job. Když se na něj kouknu pamatuju si ho na té malinké ručičce v inkubátoru. Navíc mi dala PA u porodu vybrat jaké chci číslo. Chtěla jsem s 9. Vybrala jsem si z nabízených 291 a Terezka se narodila 21.9.2011, v 19.21 s číslem 291. Řekla bych, že sudičky ji do vínku dali samá šťastná čísla. .-)))Za tu kartičku by jsi byla mooc hodná.
ta příjemná PA byla taková urostlá, nechci říct tlustá, to určitě nebyla, ale taková kus ženský, moc sympatická, dlouhé kudrnaté vlasy a pořád se smála.-))
nádhera.. a malý si zajistil na své narozeniny volno... se někdo má..🙂)
@alanys a ty jsi pražanda? my v Praze pracujeme, takže není problém si někam pro to dojet. Tak ode mě Bětku moooc pozdravuj....a Dášu taky....malá se moc nechtěla hýbat a Dáša mi vždycky mrskala břichem.-))))jak se blížila, tak jsem Terezku v bříšku varovala "Bacha, jde teta Dáša, vstávej a kopej" Moc je pozdravuj a že jim oběma děkuju. Jsou to lidi na svém místě. Takových by bylo potřeba víc.
OK.Píšu Ti do IP adresu.
@alanys Ahoj, mohla bych mít taky prosbičku... v říjmu jsem také rodila v Podolí a u porodu jsem měla 2 doktory a jednu doktorku kterou jsem měla i na příjmu. Bohužel se mi představila pouze porodní asistentka, doktoři ne. Na památeční kartičce mám jména Tiso a Martan, tak mě napadlo jestli bys mi třeba podle popisu neřekla který byl který. Jeden spíš hubený krátké tmavé vlasy, toho jsem měla myslím i na sále při operaci a druhý urostlý a spíše světle hnědé trochu zvlněné vlasy. Vím, že to je popis spíš na nic, ale třeba je budeš znát. Předem moc děkuji za jakoukoliv odpověď. Jinak co jsem si to tu tak pročítala, tak moc nechápu, jak může někoho napadnout vzít si domu kolečko s číslem, když musí být jasné, že pak bude chybět. A navíc toto kolečko byla první věc, kterou po mě sestra chtěla když nás propouštěli domů. Já jsem akorát sestru poprosila, jestli si můžu vzít tu papírovou kartičku se jménem z postýlky a v tom nebyl žádný poblém, i to je hezká památka.
@evab. Ahojky. Oba lékaře znám, Dr. Tiso byl ten velký urostlý s delšími vlasy a ten druhý hubený, černé vlasy je Dr. Martan. Jinak s tím čísílkem máš pravdu, ani to moc nechápu jak se můžou ztrácet, jelikož miminkům je sundávají samotné sestřičky a maminka ho musí vrátit oproti propouštěcí zprávě. A ta kartička z postýlky je taky moc pěkná památka, řekla bych že i hezčí než nějaký kus plastu 🙂 A jak jsi byla spokojená u nás v Podolí?
@alanys Díky moc. A co se Podolí týče, tak jsem byla spokojená maximálně. Sice jsem narazila i na pár nerudných ženských (pokladní v kartotéce, jedna ženská sestra byla trochu divně od rány a ani anestezioložka mi ke srdci moc nepřirostla, měla dost přihlouplé komentáře, no co, vždycky je to o lidech), ale jinak nemám jedinou výtku. Klidně bych tam šla rodit znova. Dětské sestry super, ženské taky a dětská doktorka co chodila na vizity byla snad ze všech nejlepší. Bohužel nevím jak se jmenovala, tak byla fakt bombová. Mladá ženská, delší černé vlasy. Na té bylo vidět, že jí ta práce opravdu baví. Dost často se tu propírá zázemí šestinedělí. Je fakt, že by to chtělo celkovou rekonstrukci, ale to je asi bohužel o penězích. Hlavně sociální zařízení by sneslo opravu a kdyby bylo wc a sprchy na pokojích, bylo by to ještě lepší. Ale já jsem si nestěžovala, člověk počítá s tím, že nejede do Hiltonu a navíc já jsem nejdřív byla na pokoji hned u sprch a pak se mi podařilo dostat na nadstandart a tam už to bylo samozřejmě o něčem jiném. A na jídlo jsem si také nestěžovala, nepřišlo mi tak strašné jak někteří popisují.
@alanys ona se dává nějaká kartička? to je škoda, já jí nedostala.. i když teda porod byl rychlovka, na porodním pokoji jsem byla pět minut a jelo se na císaře. Jen tuším, že u toho byla doc. Měchurová, nebo ta mi alespoň přišla říct, že se tam miminku přestává dařit a musíme na sál. Jinak já na Podolí mám taky fajn vzpomínky (až teda na sestry a PA v prenatální poradně, pokaždý mě pořádně vyděsily ☹, přitom, kdyby si přečetly aspoň poslední zprávu z dokumentace.., ale chápu, že toho mají plno). Ani šestinedělí (P2) mi nepřišlo nijak tragický, všude bylo čisto a to bylo to hlavní 🙂. a sestry (dětský i ženský) byly taky moc prima 🙂.
Začni psát komentář...
moc pěkně napsané, moc pěkný porod... 🙂 kéž by byl i můj takový... 🙂mamince i Matýskovi přejeme hodně zdravíčka a at vám maličký dělá jen samou radost....