Maminky, hledám někoho, jehož dítě má diagnostikovaný reflux...Mám skoro pětiletého syna a před několika týdny mu začali potíže s nočním dávením a dušením...po řadě peripetií mu byl nakonec diagnostikován reflux...Bere omeprazol,má dietu a taky předepsanou rehabilitaci na posílení bránice...Potíže má jen v noci,ale je to velmi stresující...začne se dusit, jak mu ta žaludeční kyselina vyjede,kam nemá....většinou je to 1-2 ataky za noc..Máte s tím někdo zkušenost? Spraví se to? Za jak dlouho?
Očkování Priorix..druhou dávku budu odkládat, co to půjde!!Linda dostala osmý den po očkování 40 horečky...po Nurofenu 39,2....dnes je to čtvrtý den a už je to lepší,má jen 37,2....celá se osypala...běhěm horečky měla na obličeji asi 6 takových boláčků..jakoby vřídků...nevím, zda to byla spalničková či zarděnková vyrážka...teď má červenou vyrážku/mapy na zádech i na bříšku, na rukách,kolem očí i na nohou...3 dny pořádně nespala...teda ani já ne...pořád se budila s pláčem...Teď už je to zase usměvavá holčička...jen ty noci asi budeme rovnat nějaký čas...a jsem zvědavá,kdy zmizí ta vyrážka...Nevíte, do kdy by dítě mělo být přeočkované?Nebo chrání už ta první dávka?
Můj porod v Podolí aneb jak se narodil nás Matýsek
Ráda by se podělila o svou čerstvou porodní zkušenost...třeba to někomu pomůže.Já jsem před porodem četla různé porodní příběhy a uklidňovalo mě vědomí, že to vždycky lze zvládnout
Tak tady je můj příběh:
V noci ze 16 na 17.11. mě ve dvě hodiny rano začalo pobolívat břicho. Poslíčky jsem měla už několik týdnu předtím, ale tahle bolest byla trochu jiná. Šla jsem na záchod a na toaletním papíru objevila hlenovou zátku...A jeje..že by to už bylo tady?
Manžela jsem nechala radši ještě spát, sama si lehla vedle něj a čekala...Bolesti přicházely v různých intervalech...tu za deset min..tu za patnáct...pak za sedm minut...Spát už ale nešlo, tak jsem za dvě hodinky vstala a šla si dát horkou sprchu, že uvidím, co to udělá. A ono udělalo!Bolesti začaly být trochu intenzivnější a interval se ustálil na 7-8 minutách.
V šest ráno zazvonil manželovi budík do práce. Oznámila jsme mu, že už je to asi tady, že si ale nejsem vůbec jistá a že bych nerada vyvolávala paniku zbytečně. Rozhodli jsem se tedy ještě posnídat a pak kdyžtak vyrazit. Během snídaně ale začaly být bolesti pravidelně po 5-4 minutách, tak manžel rychle dopil kafe, rychle jsme se oblékli, popadli tašky a vyrazili směr Podolí.
Na příjmu jsme byli okolo 7h ráno. Před dveřmi už čekal nějaký tatínek a doběhl další rodící pár, kdy paní dost vyváděla. Vzali nás obě na monitor a sepsali s námi příjmovou zprávu. Paní hekala a skučela a já si začala připadat trochu nepatřičně, jelikož se moje bolesti daly snášet a navíc se interval opět zvětšil. Během čekání na doktorku, ketrá mě měla vyšetřit, bolesti zmizely úplně. Ach jo, že by falešný poplach?! Ten den, tedy 17.11. bylo Podolí úplně přeplněné (jako prý celá Praha) a maminku, co přišla po mně už odeslali rodit do Brandýsa. Já byla poslední, na kterou vyšel sál...Po asi půl hodině přišla doktorka a zjistila, že jsem na čtyři otevřená a že to falešný poplach není. Trochu se mi ulevilo, jelikož už jsem chtěla mít odrozeno a malého u sebeJ5ekli mi, že mi udělají přípravu, po níž by se to mělo opět rozběhnout. A když ne, tak mi píchnou oxytocin. Bylo mi to nějak jedno, hlavně ať rodíme.
