Cesta ke štěstí je plná překážek, snad i my se jednou dostaneme do cíle...

Nejdříve jsem nechtěla do alba psát co bylo. Říkala jsem si, že není důležité co bylo, ale to co je a bude. Pak jsem ale po další ráně osudu zjistila, že je to alespoň způsob, jak si dát hlavu dohromady. Nezbývá mi nic jiného než doufat, že přijde den, kdy při pohledu na tohle album nebudu plakat, nýbrž se usmívat a na rukou houpat náš klíček ke štěstí....

.Září 2007 ….
po půl roce jsme našli // …
6. listopadu, v den mých narozenin, nám doktorka řekla, že se embrio nevyvíjí.
11. listopadu provedena revize dělohy.
vzhledem k rodinné anamnéze jsem byla odeslána na hematologii, nalezena :
Heterozygot pro PAI-1
Hyperhomocysteinemie pro MTHFR – homozygot
dále odeslána na cévní vyšetření, výsledek vyšetření :
Rainaudův syndrom
Autoimunitní porucha

Březen 2009 ....
16. března jsem si dělala první test, byl negativní, ale já věděla, že se něco děje...

18. března se ukázaly // - já je viděla hned, taťka až po 15 minutách soustředění...
vzhledem ke zdravotnímu stavu okamžitá návštěva gynekoložky, následně hematologie,
změněna nejdůležitější léčby na nízkomolekulární heparin - Clexane 6000 a menší dávka prednisonu.
Věříme, že teď už bude všechno v pořádku.

20. března čárka už pěkná

22. března čárka nádherná

6. dubna náznak srdíčka …
20.dubna (cca 7-8tt) se srdíčko téměř ztratilo, údajně snad malé záchvěvy.
Velikost by měla být cca 1,5cm. Embrio má však jen 6mm.
Miminko to opět vzdalo.

21.dubna mám jít do nemocnice na „ujišťující“ ultrazvuk, ale dle doktorky je to už jasné. Tedy nástup na revizi dělohy. Opět.