Je nedelni odpoledne, muj muz i syn maji siestu, ja jsem vyzehlila a tak si premyslim o vsem moznem. Rozhodla jsem se s vami podelit, nic dlouheho, moc to nezabere. Ale budu rada, kdyz se pozastavite a prectete si muj "clanek".
Jiste mnohe z vas vcera a ostatne i dnes ve zpravach a na internetovych serverech zaregistrovaly, co se stalo v Hradci Kralove za strasnou a tragickou udalost. Jsem plna emoci a premyslim o tom, jak jsme my vsechny a vsichni co mame zdrave nebo relativne zdrave deti moc moc stastni! Ano, velmi casto tady resime veci okolo papani, piti, znackovem a neznackovem obleceni, spoustu druhu kocarku a vozitek....MK je tu od toho, to je jasna vec. Mnohokrat jsem se tu setkala s ne prilis velkym pochopenim k ruznym nazorum na ockovani, porod apod.
Ale pak toto vsechno s usmevem pominu a vzpomenu na rodice, kteri vcera odpoledne prisli o dve zdrave krasne deti, prarodice, kteri s nimi byli na prochazce - mozna mama a tata kupovali darky, co ja vim a uvedomim si, jak jim muze byt, jak tech par vterin a okamziku totalne a navzdycky zmeni zivot a vrhne do do temne, chladne, proplakane jamy, na jejimz konci dlouho dlouho nabude zadne "svetylko" ani nadeje, protoze ta malicka, zemrela dnes, s odchodem i druheho chlapecka.
Spoustu veci mi potom pripada tak banalnich, usmevnych a hlavne resitelnych! Ja napriklad uz par dni bojuju s hloupou rymou sveho Maxika. Trapi me jeho krik pri odsavani nosiku a resim, zda jit nebo nejit zitra k doktorce...Zastavim se a reknu si - vzdyt ryma se vyleci, o nic tragickeho nejde, tak se vzpamatuj a nehysterci. Vsak on odsavani zvladne, jsou horsi veci.
Jsou. Bohuzel se stavaji i ty nejhorsi. Vsem, kteri si tech par slov prectete i vam ostatnim preju, at se vam..at se NAM nestane nikdy takova tragedie, takove nestesti, tak zbytecna smrt milovaneho ditete, natoz obou naraz...
Nechci kazit nedeli, uz koncim. Jen si vzpomente a treba zapalte svicku. Vlastne dve...
Jana Dudova.
Krásně napsané,pravdivé,je to strašné a vůbec si nedokážu představit co prožívá celá rodina.......
Je to tragédie...
večer jsme seděli s Alešek, koukali na film pili vínko, malej spinkal a já mu říkám my si tu pijeme máme pohodu a podívej ted někdo v tuhle chvíli zažívá tu největší tragédii na světě.. a dneska stratili smysl života..přišli i o druhý poklad. Pak si říkám, že to co potkalo nás trvalo měsíc, ale není to nic tragického.. to co musí prožívat oni je nestrašnější věc na světě.. at mají sílu dál žít
je to strašná tragédie,když jsem navíc viděla,že se to stalo přesně tam,kde jsme před lety bydleli - je mi ouvej☹ Dneska jsme tam dvě svíčky byli odpoledne taky zapálit. Tohle by se dít opravdu nemělo,pevně věřím,že toho "řidiče" si někdo hezky podá.
Posledni zpravy hovori o epileptickem zachvatu ridice. Ani alkohol, ani drogy...Takove silene nahody jsou o to horsi. Dekuji za precteni.
Mám husí kůži jen na to pomyslím.... Malá jde občas k babičce, protože ji chtějí a já to využívám k odpočinku, relaxaci a "nabírání sil" na další maraton s tou mojí milovanou holčičkou.... Když si uvědomím, co se může stát, tak se mi svírá hruď... ☹ Ufff, jdu taky zapálit svíčky....
Je to opravdu šílená tragédie, ale k životu to prostě patří - člověk si života musí vážit a takovéhle události mu to znovu a znovu připomínají. Nemůžeme smutnit nad každým zmařeným životem, protože bychom se utrápili - je to možná trochu sobecké, ale pro přežití nutné. Kolikrát jsem se už děsila nad příběhy týraných dětí, či dětí hladovějících apod. I takové tragédie jako je tato, které možná nemají žádného viníka se stávají. Je to prostě šílené, ale podle mého názoru vlastně trochu nutné - nutné proto, abychom si my ostatní vážili zdravých dětí a nevadila nám ta rýma🙂 proto já si takovéto zprávy přečtu, v duchu poděkuji za zdravé dítě a hodím za hlavu - jinak bych se musela utrápit.
to jsi napsala moc hezky
@adec Dekuju za precteni
Mrazilo mě, když jsem se o té tragédii doslechla, mrazí mě i teď po přečtení. Hezky jsi to napsala. Malý už spinká v postýlce, hned ho jdu pohladit.
nemám co dodat, super napsaný, pravda pravdoucí, zbytečně někdy řešíme ptákoviny - to co se stalo je doopravdy průser...když jsem to viděla, normálně jsem se rozbrečela, celá rodina do konce života už nebude mít chvíli štestí....tohle by se nemělo stávat.
Úplně stejně jsem nad tím přemýšlela i já a strašně jsem soucítila s tou rodinou a uronila i slzu... Já bych to asi nedokázala zvládnout, kór když přijdou o obě děti.
Kéž by člověk mohl nějak pomoct. Kéž by to aspoň nebyly ty nevinné děti....
Začni psát komentář...
Myslela jsem dnes přesně na to samé, člověk si uvědomí, jaké malichernosti řeší. Hezky empaticky napsané...