Dětský pláč...

    Narazila jsem na článek a nedá mi, abych ho nesdílela dál. Když ho četl manžel, pohoršoval se nad formou. Ano je dost emotivní, ale asi pro to mám pochopení. Málokdo chce dětem ublížit a přesto to všichni více či méně děláme. Je to jedna z věcí, se kterou se jako rodiče musíme smířit. Nejsme dokonalí a děláme chyby. Ale své děti milujeme a chceme pro ně jen to nejlepší. Takže je mi smutno z toho, když si rodiče v tom nejlepším úmyslu nechají poradit od odborníků a nakonec využívají metodu, která jejich dětem může opravdu hodně ublížit. Snad obsah tohoto článku někomu pomůže vyznat se v přemíře rad, které si často i protiřečí. Někdo by mohl namítnout, že stačí zdravý selský rozum.. I ten někdy potřebuje podpořit, když je sám proti všem 🙂

    Tady je odkaz na článek http://vbavlnce.blogspot.com/2014/04/vzdelavame...

    PS: Forma je hodně ovlivněná i tím, z jakého prostředí pochází. Ocenila bych pokud by se případné komentáře týkaly opravdu pouze obsahu článku.

    Zobraz celou zprávu

    Jsem z toho rozpolcená, už mám děti větší. Mě strašně udivuje, kolik rodičů se “učí” být rodičem z knih a kurzu a vůbec se nenechají vést svým smyslem. Na děti není univerzální návod a každé je jiné. Já třeba nenosila, děti se mnou nikdy nespali v posteli, ani jedno jsem nekojila. Ale jsou to mazlove až hrůza, syn se přiběhne pomazlit i 10x denně. Na minutku obejmout a jde si po svém. Nikdy bych nenechala dítě záměrně plakat, trhá mi to srdce. Syna jsem zavinovala pevné do 8 měsíců jinak nespal, ale vždy jsem kontrolovala teplotu aby nebyl opoceny. No článek ve mě vyvolal akorát pocit, ze to ze jsem se neridila chytrymi knihami jsem udělala jen dobře. Ale každému po jeho gustu

    23. říj 2019

    @volcok87 souhlasím že je nejlepší poslouchat svůj instinkt. Vnímám jako problém hlavně to, když do matky "ideálně" prvorodicky hučí celé její okolí opačný názor. Je pak skoro nemožné ustát si ty pochybnosti, jestli nakonec přece jen nemají pravdu, když oni jsou ti zkušení..

    24. říj 2019

    @janamariemarketa ano mas pravdu. U první jsem to tak měla, strašně nejistá s vystresovana, s druhým jsem se poučila z předchozích chyb a dělala něco stejně něco jinak, ale hlavně po svém a i když mě ty rady zraly s kolikrát jsem nadavala, tak jsem se jima proste nenechala zlanarit

    24. říj 2019