Ráda bych se podělila o novou zkušenost v mém životě a zároveň bych ráda zjistila Vaše příběhy a názory na stejné téma, které se před námi tento rok divotvorně otevřelo.
Bydlíme v Liberci na jednom z největších betonových sídlišť, které společně s námi obývá ještě cca 10.000 spoluobčanů (a asi milion psů, ale to je na jiné téma 🙂 V těchto místech existují tři mateřské školky. První (Kytička) měla koncem února zápis dětiček na školní rok 2012/2013. Protože mému synkovi budou v srpnu tři roky a doposud se nám nepodařilo pořídit mu sourozence, vypravili jsme se tedy k tomuto zápisu.
První nemilé překvapení - narváno, což se ovšem dalo čekat, tak jsme čekali. Myslela jsem si, že budou Honzíka nějak posuzovat, ale stačilo jen vyplnit žádost o umístění a mohli jsme jít domů. Verdikt měl padnout začátkem března. A padl. I já jsem málem padla, když jsem četla, že MŠ Kytička, kterou máme prakticky za dveřmi, přijímá děti narozené do 3.3.2009 (a sourozence těch, kteří již navštěvují školku). Nemusím být ani velký počtář, aby mi došlo, že tedy nejmladšímu dítěti, které do školky nastoupí, bude už skoro 3,5 roku...OK...co tedy máme dělat dál? Zákon, který tuhle "problematiku" (to jsem tedy netušila, že to skutečně PROBLÉM bude) upravuje, prý praví, že rodiče mohou žádost o umístění do školky podat pouze do jedné mateřské školky...ovšem zároven také neupravuje, jak budou trestáni rodiče, kteří i přesto své dítě do více školek zapíší. Takže plánujeme na duben zápis do druhé školky a abychom nevyšli ze cviku, ještě v květnu zápis do třetí školky. Tím vyčerpáme možnosti tady na sídlišti. Pokud i přesto bude Honzíček neumístěný, plánuji obvolat školky v centru a následně i v okrajových čtvrtích města, otázkou zůstává, s jakým výsledkem...
Posledním řešením je dát Honzíka do soukromé školky, jejíž měsíční školné včetně stravy vychází v našem městě od cca 7.000 Kč. Vrátím-li se do práce na částečný úvazek, jak jsem měla původně v plánu, asi se mi nepodaří na ni vydělat a pokrýt i všechny výdaje s chozením do práce spojené. Manžel už víc než teď pracovat nemůže, už i tak ho vidíme zřídkakdy bez toho, aby byl přilepený ke svému pracovnímu notebooku. Zároveň ovšem nechci, aby byl se mnou Honzík další rok doma, protože už teď je hodně zvídavý a aktivní a kolektiv už zkrátka potřebuje, mámu má rád, ale už se s ní docela nudí. Navíc mi v srpnu končí pobírání rodičovského příspěvku a ačkoliv není jeho výše nijak závratná, v rodinné kase bude v případě, že zůstanu doma, chybět. Protože jsem stále zaměstnaná, asi mám nárok na nějakou podporu v nezaměstnanosti, ale asi to bude spíš symbolická částka a bude asi kolísat v průběhu toho půlroku, po který bych měla na podporu nárok. Následný půlrok už od ÚP nic nedostanu a SSZ mi taky nic nedá, protože jsem vdaná a manžel vydělá více než je 2,5 násobek životního minima, takže žádná sláva...
Tak to vypadá, že máme minimálně do září o zábavu postaráno. Marně se zatím snažím hledat v tom, co se děje, nějaký vyšší smysl (všechno svůj smysl má, jen někdy jej chápeme později). Usilovně se snažím najít nějaké řešení, které mě dosud nenapadlo. Jedna babička nám ještě pracuje a bydlí 50 km od nás, druhá je v důchodu, ale bohužel krapet z ruky (400 km), takže to nám taky moc nepomůže.
Máte někdo podobné zkušenosti? Máte některá nějaké povzbuzení? Máte některá taky takové trápení a jste taky tak naštvaná, že zrovna Vaše úžasné dítě odmítli? Dnes jsem se dozvěděla, že bylo 105 přihlášených dětí, brali 52....A přijde mi celkem beze smyslu, vozit prcka někam deset kilometrů, když máme tři školky v docházkové vzdálenosti...
já myslím, že na tom bude dost maminek, včetně mě, velice podobně...bohužel...východisko taktéž nevidím a je mi z toho, mírně řečeno, zoufale...
ted jdem s dcerou k zapisu po druhe,pred rokem mela smulu,ze ji tri budou az v zari a rovnou sem byla upozornena,ze ji pravdepodobne nevemou ani letos,prave proto,ze je zariova a tim,ze jsem na rodicaku budu mit smulu dal,ale zkusila jsme to v jiny skolce,tak uvidime,tam manzelovi bylo receno,ze kdyz bude veliky zajem maji vplanu otevrit dalsi tridu a nebo udelat prave pro maminky na materske tridu,kam muzou deti 2krat do tydne dochazet na 2-3hodky,tak uvidime,ale ta tu skolku potrebuje jak sul 🙂)
kamarádka myslela, že budou muset do soukromý...taky by vydělávala jen na školku, ale nakonec se místečko přeci jen uvolnilo...hlavu vzhůru 🙂 nebo zkusit najit maminu se stejnym problemem, ktera bude doma a hlidala by vam... prace bych se v dnesni dobe tezce vzdavala, protoze najit jinou je docela problem
presne tak...ja to mam s praci jeste trosku komplikovanejsi - zrusili mi misto, takze se vlastne tak uplne nemam kam vracet, ale pocitam s tim, ze si neco najdu, uz se docela i tesim, protoze doma uz zacinam byt nemozna, jak nepouzivam mozek...chodim na vzdelavaci kurz, co mi firma zaplatila a uprimne teda porad doufam, ze se to misto pro Honzika nakonec najde, nejak nemuzu verit tomu, ze by to nakonec dopadlo tak, jak se to jevi ted, jen me stve, ze nikdy to nevim urcite, nemuzu nic planovat, ze to bude stat tolik usili a pritom by to melo byt tak nejak automaticky...no, ale zas na druhou stranu, ono by to asi bylo moc jednoduchy, asi jako ze bych si toho nevazila nebo co...😀
No a jeste druha vec, co delat, kdyz tam prcek nebude spokojenej? To teprve zacne ten pravej kolotoc...
Mě taky Adama nevzali do školky, ale jedna maminka mi poradila, že při Doměch dětí jsou Kluby pro předškolní děti, tak tam mi ho vzali. Sice jen 3x týdne na 3 hodiny dopoledne a finančně to vyjde jako školka na celý den i s jídlem, ale aspoň je mezi dětma a je tam moc spokojený. teď budeme zkoušet školku znova. TAk uvidíme.
Tak nejdřív za sebe - najít školku bylo o nervy, nakonec vozím syna s sebou tam, kam jezdím za prací - tam to šlo🙂. takže denně 35km ráno, 35km odpoledne. Ted za kamarádku - bydlíme ve vesnici, školku nemá, v každé jiné sousední, kde je školka, jí ho nvezmou, protože tm nemá trvalé bydliště a vlastních dětí mají převis. totálně začarovaný kruh. spadá pod jednu školku, v sous.vesnici - tam by jakoby měl být pčijat, ale protože má plno předškoláků odklad, neuvolní se tam víc, než tři, čtyři místa a dětí je milion. Budou mu v srpnu 4, takže není předškolák, takže do školky nemusí. nemá to řešení. radu nemám, jen pevné nervy, zkoušet to během roku, občas někdo změní bydliště, přestane chodit kvůli nemocnosti, narodí se mu sourozenec....držím palce.
Holky, díky za inspiraci, zařadím do plánovacího kalendáře, kdyby to tady opravdu nevyšlo. Určitě sem chci napsat, jak pokračujeme dál, jak tohle celé školkování dopadlo, takže to bude asi na tisíc dílů 😀
Tak dneska druhé kolo, fronta jako blázen a minimálně dvě hodiny čekání, než se dostaneme na řadu s vyplněním přihlášky..tak snad to aspoň bude k něčemu dobré, to budeme vědět zas až ke konci měsíce...tahle školka se liší tím, že děti se losují a není to automaticky podle věku, tak asi naše jediná šance..držte palce!
Tak jsme dnes po velkem ocekavani zase na zacatku - z druhe skolky prisel papir s kulatym razitkem, ze NEPRIJAT. Uz na to asi kaslu, vzhledem ke stavu...
byli jsme v podobné situaci, akorát mě končila rodičovská už po dvou letech. takže malý šel do soukromé školky, říkalia jsem si maximálně na rok. naštěstí u nás v obci přistavěli novou třídu a tu otevřeli už v lednu, takže se tam dostal a měl 2 roky a 8 měsíců. měli jsme fakt štěstí. jinak ta první školka byla 15 minut autem od nás. celkem masakr, ale nebylo na výběr. držím palce, ať vám to dopadne!!
@maximka33 ahojky - tak u nas to ma stastny konec (s horkou prichuti)...Uz uz to vypadalo, ze budu s Honzikem doma, protoze jsem otehotnela (TP 5.12.), ale nakonec to dopadlo spatne, protoze jsem ve 23. tt potratila...takze jsme resili...a vyresili, Honzik do skolky nakonec nastoupil a po tydnu uz si dokonce zacina zvykat, jsem na nej moc pysna!!! 🙂
Začni psát komentář...
jj, tak toho se presne desim ☹ my mame zatim jeste maly dite ale i tak to utece a zachvili nas to ceka taky ... a to jeste aby se nereklo tak v liberci rusi skolky , asi se rodi malo deti podle nich ☹