Jak probíhal můj porod 16.6.2017

Bylo 15.6 21:00 večer a volal mi brácha, aby domluvil malému datum, kdy půjde ven. Byl hovorný, ale mě už nebylo moc do smíchu. Nedala jsem to na sobě znát, tělo se mi čistilo, a tak jsem musela hovor nenápadně ukončit. Ve 21:30 jsem usínala a probouzela mě bolest, pořád jsem se přetáčela, ale nevěnovala tomu pozornost. Říkala jsem si jaký planý poplach to určitě je. V 0:25 jsem vstala na wc a když jsem si stoupla z postele, začala mi po noze téct nějaká voda. Smála jsem se, že už neudržím ani moč, jak to se mnou jde z kopce. Nešlo to ale zastavit tak jsem volala na manžela, že se mu asi splnil sen - celý týden mě urgoval, kdy už mi praskne ta voda 😂 dnem porodu mu totiž začínala 2 měsíce otcovská dovolená 😊 s rodinou jsme vsázeli na termíny narození a manžel si tipl 16.6.2017 - první termín dle MS a naše vysněné datum pro narození syna. O to horší to s ním doma bylo, neustále se mě ptal "tak kdy už". Zakázala jsem mu tyhle otázky.😂🙊
Dala jsem si sprchu, namalovala se 😂 a sprchou začaly ošklivé křížové kontrakce po 3 minutách které trvaly až do porodu. Můj muž už mě honil, máme to 45 min do porodnice, tak se bál abychom to stihli. Po příjezdu do porodnice asi v 02:15 mi natočili monitor, byla jsem otevřená na 3 prsty a rovnou mě přesunuli na porodní sál. Měla jsem zkusit vanu, sprchu, cokoliv abych si ulevila, ale ty zatracený křížový bolesti nepolevovaly. V pět ráno mi PA sdělila, že jsem otevřená na 4cm - cože? Teprve? Vzdyť se to pohlo jen o 1cm! Jestli to půjde takhle dál tak snad do odpoledne ani neporodím. Díky těm křížovým bolestem bylo nejlepší prodýchávat kontrakci ve stoje, tak jsem doufala, že mě gravitace podpoří a nenechá mě v tom. 🙏🏼
Bohužel jsem po celou dobu porodu zvracela a už mi přišlo, že nemám ani sílu. Dostala jsem čípek a bylo lépe.
Asistentka přinesla polštár s dekou abych se snažila odpočívat mezi jednotlivými kontrakcemi. Bohužel každá byla tak bolestivá že mě donutila vyskočit z postele, a tak už jsem zůstala stát. Chodila jsem a když to přicházelo, chytla jsem manžela za ruku a drtila mu jí. Ten ale ani nic nevnímal, ukradl mi kuličkový pytel, lehl si na něj a doslova spal 😂 I když jsem ho na to připravovala, jeho představa byla jiná. Myslel si, že přijedeme a vše bude rychlé a jde se rovnou "rodit" 😂 asi nabíral síly na velké finále za mě 😂 v 7 hod mi PA sdělila, že to poskočilo hodně rychle, že už jsem otevřená na 8 cm, že zbývá branka a jdeme na to. Já proseděla celou dobu na wc, bylo mi tak nejlíp. 😂 báli se, abych neporodila do mísy. Za chviličku jsem měla neustálou potřebu tlačit, podporovala mě, ať dělám co cítím. Najednou jsem byla otevřená úplně a volali rychle doktora a sestřičky z novorozeneckého, málem to ani nestihli 🙊 rodila jsem ve stoje, pak v polodřepu na zemi, manžel zezadu přidržoval - na velké finále jsme ho probudili 😂🤷🏼‍♀️ PA jsem dopředu řekla, že jsem cvičila s aniballem, že nástřih jen v nejnutnějším případě, ale tak jsme si sedli, že jsem se nemusela bát a na 100% jí věřila. Celé to koordinovala. Na konci jsem si sedla do dřepu a vytlačila tělíčko. Jsem bez poranění, nástřihu i šití. Kristianek ani neplakal, měl 4x omotanou šňůru kolem krku! Narodil se 16.6.2017 v 8:44 a Měl 2940g a 47cm. ❤️👶🏼 můžu říct, že dokud ženská neporodí své dítě, neví, co to je láska na první pohled. Byl tak úžasně teploučkej a pak když plakal a vzala jsem si ho tak hned přestal.. no slzy ukáply a po porodu jsem ho přivítala na světě. Taťka nás pořádně stisknul a objal, i mužských se projeví cit. Je to nepopsatelný zážitek. Nebýt podpory manžela, tak bych to nezvládla, hlavně bych si to tak neužila. Má můj obdiv, že mě po celou dobu těhotenství trpěl a zvládal 😂 nemyslím si, že bych měla nějaké chutě a posílala ho pro jídlo, ani že bych měla extra výkyvy nálad, ale že jsem se mu stále líbila, i když mi rostlo bříško, tělo se měnilo, spát jsem chodila brzo.. no prostě mu patří velikánské DÍK ❤️
Co přišlo pak jsem ale nečekala ani ve snu, o tom se nikde nepíše a nemůžete se na to připravi. Píchli mi oxytocin na vypuzení placenty. Ležela jsem na koze napolohované jako lůžko a měla maličkého u sebe. Za nedlouho jsem se začala doslova koupat ve vlastní krvi. Placenta se ne a ne vypudit. Neustále byla v děloze, přirostlá na břišní stěnu. Měla jsem hrozně dlouhou šňůru, ale strašně tenkou a báli se, aby to taháním nepřetrhli. Když ani po 45 min placenta neodešla a já doslova krvácela proudem, povolali doktora. Měla jsem zatlačit. Tlačila jsem jako blázen a pořád nic, jen šílená bolest. Horší než porod - i když já porodila a řekla že bych si to zopákla 🙊😂 nakonec musel doktor placentu sám oddělit od břišní stěny, už se báli, že po tak pěkném porodu mě budou muset vzít na sál pod narkózu. Placentu se podařilo vyndat. Až tedy na to, že jsen ztratila veliké množství krve. Dál následovalo cévkování (jednou se sestřička netrefila 😏😂), nemohla jsem se vyčůrat. Tyhle dvě věci byly na porodu snad ty nejhorší. Všechno nakonec dobře dopadlo, akorát jsem se nesměla po porodu jít ani vykoupat, ani vstávat až do večera z postele.
Doktoři i ostatní PA se chodili koukat za námi na pokoj, povídat si. Prý se povídá, že tak pěkný porod už tam dlouho nebyl. Malý se každýmu moc líbil.
Budu se opakovat, ale ten pocit štěstí a lásky, kdy dokážete porodit své vlastní miminko je nepopsatelný. Zamilovali jsme se na první pohled, a už si nedokážeme představit být bez něj. Vynahrazuje mi to těhotenství, které nebylo úplně růžové a dělá mi jen samou radost. 😍❤️
Kristianku, pamatuj, že tě budeme milovat navždycky. Že se budeme snažit, aby tvá cesta životem byla co nejjednodušší, i když to někdy bude těžké. A i když uděláme někdy nějakou chybu, věř, že se snažíme dělat maximum. Vážíme si toho, že sis nás vybral jako své rodiče. Konečně jsme úplná rodina. Užíváme si to ❤️ Tvoje Máma a táta ❤️