Malé shrnutí🙂Dnes je nám na den přesně 9měsíců. Je to krásného třičtvrtě roku, kdy jsem z tempa "rychlé" přeřadila na rychlost "ultramega fofr" s minimem, či úplným vyloučením spánku, odevzdání se časovému harmonogramu dítěte s upozaděním potřeby mluvit v delších souvětích a v posledních dnech jsem si všimla (ke svému zděšení), jak si vystačím opravdu s málem. Vymýšlím si krátké básničky, aby byl malý motivovaný k mluvení, třeba

Auto dělá tů-tů,
vítr fouká fů-fů,
to nedělej tohle ne-e
kdopak nám udělal e-e??

A následky na mém mozku? Můj malý princ se pohybem zvaným plížením vpřed blíží k evidentnímu nebezpečí, kde na něj jistě spadne krabice umístěná na kraji stolu. S leknutím a potřebou ho rychle zastavit ze mne vypadne "STOP! bude BÁC, potom AUU a pak BÉÉ!". Dítě se zastavilo a kouká odkud jde tolik hlasitých citoslovcí, načež zachytím krajem oka vyděšený výraz mého muže, který mne ještě téhož dne doslova vykopal z domova, abych šla někam mezi lidi (myšleno jinam, než do vřavy Kauflandu, Tesca apod.). Už bohužel nic nezachránil. Po svém návratu mne volá k večeři, načež mu odpovídám "anoooo! udělám e-e, umeju paci a jdu na papů" Nezbývá, než doufat, že mne v tom příroda nenechá a po nějakém čase mi vrátí řeč i mozek.