Maminy co máte měsíční mimča, jak vám spí přes den? nebo spíš kolik hodin jsou zhruba vzhůru? Náš malý je vzhůru tak 8 hodin a to mi přijde dost na tak malé mimčo
Jinak v měsíci máme 57cm a 4950g. Takže kus chlapa... akorát ty kýly ☹
Máme podezření na obě kýly.. Brouček od včerejška strašně brečel.. ted usnul a v nemocnici prý až ve středu. Nechápu, je nám měsíc a neřeší to hned...máme jet večer na pohotovost? to nás vzít musí...mám strach
Dneska je broučkovi měsíc!!!!!! a krásně roste... No a oslavili jsme to tím, že jsme od půl 4 od rána vzhůru... tak snad ten 2.měsíc bude lepší 🙂
ty prdíky, jsem zvědavá kdy se zase trošku vyspím... v noci ne, ve dne taky ne... a nic nezabírá. Malý je chudák úplně vyždímaný ale usne max na 20min. Ani kapičky nezabírají... nevím už co s ním..
Mám úžasného chlapa a tátu pro malého. Dokonce i v noci vstane a pomůže mi s malým... Koupe ho, přebaluje, je to prostě chlap jak má být.... Přála bych takového všem...
na můj svátek jsou přesně miláčkovi tři týdny..... takže také takový malý svátek 😀
Dnes je nám 19 dní, vážíme 4280g a měříme 54cm. Takže rosteme jako z vody. ALe od včerejška se šíleně vztekáme až se zalykáme... A nechci ho pořád nosit aby se nerozmazlil... tak nevím... je to náročné...
co na prdíky a kakání? masáž pupíkem a cvičení nožičkama nezabírá... máme sab simplex, ale to je od 3týdne a nám je 11 dnů, tak nevím počet kapiček... a radši mu to dávat nechci. Nahřát bříško taky nepomáhá, tak už nevím....
Po mém mlíčku zvrací a nespí, ale když mu dám Bebu, tak neblinká a spí i 6hodin. Můžu mít špatné mlíčko? nebo je moc řídké, že ho neudrží v žaludku? Stalo se vám to některé? díky za info
Asi se mi ztrácí mlíčko, nebo je řídké, nevím, ale už nemám tak těžká a nalitá prsa jako v porodnici a malý pije déle a nestačí mu to... Mám hodně odstříkávat aby se tvořilo nové, nebo co mám dělat? Poraďte....
Teda ty hormony po porodu mi dávají ale zabrat. Kvůli každé prkotině brečim jak želva.... Už abych to byla zase já....
Můj porod císařským řezem
Píšu hned dokud to je opravdu vše čerstvé. 30.12.2010 jsem já a budoucí tatínek dorazili v 7 hodin ráno do porodnice u Apolináře. Tam jsem se hned převlékla do jejich košile a šla jsem na monitor. Pak mě vyšetřil doktor a šlo se na klistýr. Toho jsem se ani moc nebála, a jsem ráda, je to prkotina.🙂 Potom jsme vyzvedli tatínka na chodbě a šli se přesunout na porodní sál číslo 1. Jelikož se nějak špatně domluvili, tak jsem musela čekat, už tam byla maminka pře de mnou. Takže mě a tatínka posadili do vyšetřovny a dali mi kapačku. To čekání byla hrůza. Pak jsme uslyšeli miminko a bylo nám jasné, že už to má ta maminka za sebou. V tu chvíli jsem byla už opravdu vyděšená, protože jsem věděla, že už to přijde. Tatínek mi byl velikou oporou a nevím co bych si tam bez něj počala. A pak to přišlo. Taˇtka se měl jít převlíct a že to bude chvilka, že si ho vyzvednou. No a chvilka to opravdu bohužel nebyla. Epidural mi napichovali na 5krát a to už sem je prosila, že nemůžu ať mi dají celkovou nárkózu, že už se to rýpání nedá vydržet. Vystřídali si na mě dvě anesteziološky a té druhé se to nakonec na třetí pokus povedlo kdy mi raději už umrtvila o obratel víš. S tím, že jinak už bych vážně šla pod celkovou. Ta bolest když se netrefili, hrozná. Nejde popsat.... Trvalo to 45minut rýpání... Pak už to šlo vše docela rychle. Dali mi cévku a zkoušeli umrtvení. To proběhlo rychle. Konečně mi tam dovedli taťku a já byla hned klidnější když mě držel za ruku a koukal do očí. Cítit to bylo, ale jen to jak se tam jakoby rýpali a když tlačili na břicho aby malého dostali ven, tak jsem musela vydýchávat jak u porodu. Ale každopádně to nebolelo. Ale to když malý poprvé zakřičel, to se nedá ani popsat jaká to byla úleva a nádhera. Oba jsem brečeli a tatínek mě líbal na čele a děkoval. Prostě nepopsatelné. Pak mi ho ukázali, ale to byl jen letmý pohled. Pak šel taťka fotit a po nějaké chvíli mi přinesl ukázat ten náš malý zázrak co mě tak dlouho kopal v bříšku. A najednou tady byl s námi. Držel mi ho u hlavy, a já si ho mohla pohladit a koukat na to jak je tatínek šíleně hrdý.... Prostě krása a jsem ráda, že to nakonec vyšlo a nemusela to být celková narkóza. Pak mě došili, malého odnesli a tatínka poslali domů. To se mi chtělo šíleně brečet, ale co se dalo dělat. Nic. Na JIPu byly úžasné sestřičky, takže to i utíkalo. Jen vedle mě dali nemocnou maminku ruské národnosti, která celou dobu chrápala (ani prášek na spaní nepomohl a celá noc vzhůru), to by ani tak nevadilo, ale samozřejmě jsem od ní chytla pořádnou rýmu, takže se bojím kdy jí bude mít i malinkatý. Pak už bolelo hlavně vytahování drenů, měla jsem bohužel dva a první den kdy mě zvedli stál opravdu za to... Nějakou dobu to znovu opravdu zažít nechci, ale tak za dva až tři roky na druhé určitě dojde. Teď jsem vyšokovaná i z Domči, protože nám hodně blinká, takže jsem i v porodnici nespala a pod.... no jo první miminko, ale snad se to během šestinedělí spraví a uklidní....
Dnes 5.den po operaci jsme konečně doma s tatínkem. A všem mooooc děkujeme za gratulace a krásné komentáře... Malý je úžasný, jen nám hodně blinká, takže budeme non stop prát a žehlit 🙂....
Poslední den s bříškem... a až teď na mě vše dolehlo a začínám si uvědomovat, že se mi zítra změní celý život a bude ze mě máma... Naštěstí s úžasným budoucím tatínkem, o to jsem klidnější, ale ta hrůza ze zítřka je velká... držte mi palce
Dnes poradna a monitor. Kontrakce jen ojedinělé. 30.12. nástup v 7 do porodnice a když vše proběhne jak má, tak v půl 9 jdeme na to... Nebo také až v 1. Ale jak si sama píchnu doma injekci, na to jsem fakt zvědavá....uff
Tak jsem udělala pěknou blbost, koukla jsem se na netu na císařské řezy na videu. Takže z toho mám teď opravdu hrůzu a pěkné nervy.... chci normální porod a ne to co jsem viděla.... bojiiiiiiim
Odpoledne na předoperační vyšetření, zítra monitor a poradna a tam se dozvím asi vše co a jak. Poslední 3 dny s bříškem.....
Tak pro mě dnes Vánoce končí, návštěvy a vše za námi a teda dalo mi to pěkně zabrat s pupíkem 🙂. Domča se naštěstí drží a za 4dny už bude konečně s námi na světě... hurááááááá
Veselé Vánoce, hodně štěstí, zdraví a lásky..... A spoustu úsměvů na dětských tvářičkách u stromečku...
Změnila jsem termín porodu a z 15dnů je rázem už jen 8, ale jistých 🙂. Už je mi vše jedno, jen se nemůžu toho našeho chlapečka dočkat....
Cévkuje se prosím před epiduralem nebo až mi ho píchnou před císařem?
Tak kontrola v porodnici dopadla tak, že 30.12. jdu císařským řezem. Už jsem to obrečela hned tam... chjo. Není mi to souzeno. Takže zítra na předoperační vyšetření, 28.do poradny a 30.ze mě bude maminka...
Zítra jdu poprvé na kontrolu do porodnice, tak doufám, že mi sdělí nějakou hezkou předtuchu, že už půjde brouček brzo ven.... držte mi palečky 🙂
18 dní a já už vážně nějak nemůžu. Jsem šíleně unavená, vše mě šíleně bolí a spát mi taky nejde... už pojď Dominičku ven....
Dnes 0 nebo 20, ale podle paní dr.tak 14 😀, tak uvidíme, jestli budou mít v úterý stejný názor v porodnici 🙂. A nebo se prcek protlačí ven dřív 🙂
Jo a 37+0 a odhad prcka cca 3500g.... no věřím tomu, prostě budu mít obříka a jak tak koukám na jiné lednovky co už rodí, budu asi jediná, jinak jsou to samí prckové... ufff 🙂
KO 37+0, vysoký tlak, ale pustila mě domu, protože jdu v úterý do porodnice, ale kdyby cokoliv hned tam jet... Jinak hrdlo zavřené, ale malý se tlačí ven, hlavičkou je tam co nejvíc to jde. Dr.říkala, že tak do 14dnů rodíme🙂, ale ten vysoký tlak☹