Kde si můžete užít Velikonoce?
Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný… Asi nejčastěji odříkávaná velikonoční koleda doprovázející chlapce/děti, kteří drží pomlázku a těší se na vykoledované vajíčko, sladkost, drobný peníz, ti dříve narození na panáka. Ne všude jsou však Velikonoce stejné. Víte, jak to chodí ve světě?
Austrálie
Není lepší místo kde začít, než u protinožců. Austrálie je země mnoha národností a tak vypadají i velikonoční svátky. Nezřídka se stává, že v jednom domě dodržují jiné zvyklosti než sousedé. Přesto je možné najít několik styčných bodů. Jedná se o nejdůležitější svátky v zemi. Tomu pak odpovídá okázalost výzdoby a to, že regály v obchodech se doslova prohýbají pod velikonočním zbožím (dekorace, barevná vajíčka, zajíčci). Australané tyto svátky vnímají jako prázdniny – mají volno stejně jako my, na Velký pátek i Velikonoční pondělí. Celé rodiny se v tomto období scházejí a společně navštěvují mše. Také se peče tradiční pečivo – podobně jako u nás mazance. To má podobu kříže a nazývá se hot cross buns. Z Austrálie se přesuneme trochu severněji, konkrétně na Filipíny.
Filipíny
Jako bývalá španělská kolonie (ještě později americká) jsou téměř výhradně křesťanské. Z toho vychází i velmi nábožensky pojaté oslavy na Velký pátek.
V ulicích hlavního města Manily se v tento den objevují průvody, které napodobují poslední cestu Ježíše Krista. Účastníci nesou na svých ramenou kříže, nechávají se bičovat (případně se bičují sami) a na konci této cesty dochází k ukřižování, a to zcela reálnému. Filipínci si tak připomínají utrpení Ježíše a vykupují své minulé hříchy. V kontextu této zvyklosti se najednou naše šupání pomlázkou už nezdá tak barbarské.
Čína
Oslavy Velikonoc jako křesťanského svátku jsou v obecně Asii záležitostí spíš komunitní. Tak například v Číně je lidé s křesťanským vyznání využívají k tomu, aby se v místním křesťanském centru nechávali hromadně pokřtít. Zbytek Číny slaví v tomto období Quing ming jie – Svátek čistoty a jasu, který má s našimi svátky pramálo společného. Je založen na legendě o princi, který se po vyhnání do exilu vrátil zpět do své země a stal se císařem. Následně odměnil všechny, kteří mu zůstali věrni. Jen jeden voják odměnu odmítl a se svou matkou se ukryl v lese. Císař nechal les zapálit, aby světlo z ohně pomohlo v hledání vojáka, ale požár se rozšířil a vojáka s matkou zabil. Tuto událost si v Číně připomínají v tzv. Den studeného jídla a zahajují jím právě tyto svátky, kdy si připomínají své zesnulé.
Rusko a další pravoslavné země
Velikonoce podle juliánského kalendáře se nazývají Pascha a začínají později, než u nás. Tradiční je pečení velikonočního pečiva, které se nazývá kulič. Kulič má podobu mazance, jen je vyšší (čím vyšší, tím lepší, není výjimkou, že je mezi sebou ženy porovnávají) a má useknutou špičku. Useknutá špička je symbolikou Kristova otevřeného hrobu. Na důkaz vzkříšení Ježíše si lidé vzájemně darují barvená vajíčka, která jsou velmi často červená. Při návštěvě kostelů, které jsou v tomto období přímo nutností, si lidé nechávají jídlo světit. A protože Pascha je ukončením 40 denního půstu, nechybí jídla na stolech požehnané množství.
Amerika
Je známé, že Američané se pompézních oslav nebojí. A tak je tomu i o Velikonocích. Nechybí pompézní výzdoba, barvení vajíček a všudypřítomný velikonoční zajíc. Tento symbol má svou historii v amerických pohádkách a nosí vajíčka již od nepaměti. Velikonoční zajíček je oblíbený zejména u dětí, protože jim tradičně schovává koledu (barvená vajíčka a sladkosti) po domě a v zahradách. Výjimečné nejsou ani veřejné akce v parcích, kde děti hledají vajíčka hromadně. Trochu překvapivé je (vzhledem k tomu, že v USA je poměrně hodně věřících), že Velikonoce zde nejsou až tak brány jako křesťanský svátek, ale většina rodin si ho užívá spíš komerčně.
U sousedů
U našich slovenský sousedů bychom se setkali s velmi podobným průběhem Velikonoc, jako u nás. Hoši chodí s řehtačkami, které nahrazují zvony, co odletěly do Říma, ženy pečou mazance a barví vajíčka. Velikonoční pondělí je poté ve znamení pomlázek a šupání dívek. Tento zvyk má zajistit, aby dívka zůstala zdravá, plná energie. Zkrátka aby neuschla. Dívky pak za to chlapce odměňují vajíčky, sladkostmi, případně něčím ostřejším. Směrem na východ se tento zvyk mění. Chlapci nechodí s pomlázkou, ale hází dívky do potoků, nebo je polévají vodu či speciální velikonoční voňavkou. To má zajistit "jarní osvěžen" dívky, zkrátka tedy to, aby neuschla a po zimě se pořádně probudila. Taková je pak tradice v Maďarsku.
V Německu se velikonoční tradice často liší podle toho, ve které spolkové zemi se zrovna nacházíte. Všude se ale barví vajíčka (čím pestřejší, tím lepší), nechybí tradiční výzdoba a oblíbené velikonoční trhy. Děti si vyrábí slaměná hnízda, do kterých jim přes noc naklade vajíčka zajíc/kohout/čáp/liška – to už podle zvyklosti v dané oblasti. Rodiče pak hnízdo schovají a ráno ho děti hledají. Také dostávají drobné dárky. Obvyklé je, že i nevěřící rodiny v tomto období zavítají do kostela.
V Rakousku je nesmírně důležitým dnem už Zelený čtvrtek. Ženy vaří něco zeleného a na vejce, která jsou v tento den snesena, se dělá značka. Rakušané věří, že když takové vejce snědí na Velikonoční pondělí, přinese jim to štěstí na celý rok. Peče se tradiční pečivo – věnce z preclíků. Ty slouží zejména k ozdobení stolů. Jiné tradiční jídlo – klobásy, maso, chléb, se nosí vysvětit do kostela a následně doplňuje preclíkový věnec na prostřeném stole. A bez hry, kdy se soupeři vzájemně snaží nakřápnout vajíčka by to nebyly pravé rakouské Velikonoce.
Naším posledním sousedem je silně věřící Polsko. Velikonoce přicházejí po 40 denním půstu, který je v Polsku často dodržován. Jedná se tedy o svátky „plných stolů“, na kterých nechybí hlavně masité pokrmy. Tato jídla (nebo alespoň kousky z těch, která budou na Boží hod velikonoční na stole) nechávají Poláci posvětit v kostelech na Bílou sobotu. Po celém Polsku tedy můžete vidět procesí košíků, mířících do kostela. Mladé dívky pečou kynuté bábovky. Věří se, že podle kvality bábovky se pozná i kvalita nevěsty. Tradičním pečivem (bez ohledu na to, kdo ho peče) je pak na velikonočním stole mazurek – moučník s náplní a polevou. A stejně jako u nás, i v Polsku se peče beránek. A protože jsme v Polsku, nesmí na stole po tak dlouhém půstu chybět lahev vodky.
Ať už u vás vládne Velikonocím zajíček nebo pomlázka, ať pečete beránka nebo kulič, přeji vám, ať si ty letošní Velikonoce užijete plnými doušky!
Zdroj obrázků: pixabay.com
Doporučujeme
Začni psát komentář...
