"Chtěla bych se zeptat, zda někdo máte zkušenosti s nitroděložním tělískem. Jsem měsíc po porodu druhého mimi, takže další teď opravdu neplánujeme a tak teď přemýšlím nad vhodnout antikoncepcí. Jelikož jsem hlava zapomětlivá tak se mě moc nechce brát prášky.Máte někdo zkušenosti s s tělískem? Jste spokojene? A jak se vůbec zavádí?" ptá se maminka konja v diskuzi Nitroděložní tělísko. Jste spokojené? Na tyto otázky a mnoho dalších se vám pokusíme odpovědět v článku.
Zdroj fotografií: Anna Benicewicz-Miazga
Nitroděložní tělísko je forma antikoncepce, která se fyzicky zavádí do dělohy. Může mít různé tvary, nejčastěji je to však tvar písmenka T. Tento tvar totiž napodobuje tvar děložní dutiny, čímž je minimalizována šance, že dojde k nechtěnému pohybu tělíska.
Většinou je také opatřeno jakýmsi "drátkem". Nitroděložní tělísko můžeme rozdělit na 2 typy - tělísko bez hormonu a tělísko s hormonem.
Tělíska jsou vhodnou formou antikoncepce pro ženy, které jsou omezeny z hlediska užívání hormonů (nehormonální nitroděložní tělísko), pro ty, které hledají vhodnou antikoncepční metodu na delší dobu, nechtějí se časově omezovat a myslet na to, že musí v určitou hodinu spolknout pilulku nebo pro ženy, které se chtějí účinně chránit před početím i v době, kdy kojí (hormonální i nehormonální varianta).
Funkčnost nehormonálních nitroděložních tělísek spočívá v tom, že spermiím brání v dosažení cíle - tedy vajíčka. V děloze pro ně představují jakousi fyzickou překážku, přes kterou by spermie neměly "prorazit". Nehormonální varianta využívá přirozeného imunitního obraného systému těla - prakticky nechá tělo, aby reagovalo na cizí těleso uvnitř (nitroděložní tělísko) zvýšenou tvorbou bílých krvinek a tím zároveň samo likvidovalo přibližující se spermie.
Další věc, která pomáhá nehormonálním nitroděložním tělískům v účinnosti jsou měděné drátky, které vedou z tělíska skrz děložní čípek. Měď je pro spermie toxická a tím jim brání v cestě k vajíčku. Podobně jako drátek měděný může působit drátek ze stříbra, zlata nebo slitiny stříbra a zinku. Může se stát, že vlákna se stanou drobným problémem do budoucna - jejich délka může zapříčinit to, že je partner při pohlavním styku cítí. Není ale problém se domluvit s gynekologem na jejich případném zkrácení.
Nehormonální nitroděložní tělísko se obvykle umisťuje do dělohy na dobu 5 let. Pro svou velikost byly dříve doporučovány zejména pro ženy, které již mají po porodu. Dnes se již ale vyrábí i tělíska, která velikostně vyhovují i ženám, které ještě nerodily. V České republice můžete volit například z těchto variant:
Stejně jako každá forma antikoncepce, mají i nehormonální tělíska svá pro a proti, své příznivkyně i odpůrkyně. Mezi nejčastěji diskutované potíže patří:
Tato varianta je vhodná zejména pro ženy, které z jakéhokoli důvodu nechtějí nebo nemohou užívat hormony.
Obrázek: Různé typy nitroděložních tělísek.
Antikoncepce kombinuje princip svého nehormonálního předchůdce (to znamená, že využívá svou imunitní reakci vůči cizímu tělesu v těle) a zároveň také postupné uvolňování hormonu progestinu nebo levonorgestrelu z tělíska. Progestin zahušťuje hlen v děložním hrdle a stává se pro spermie nepřátelským - nemohou skrz něj projít do dělohy. A pokud se jim to přeci jen podaří, dochází právě k výše zmíněné reakci. Hormon progestin zároveň zabraňuje nárustu děložní sliznice, čímž výrazně ovlivňuje šance uhnízdění oplodněného vajíčka. Tuto schopnost má i hormon levonogestrel, který ještě navíc zmírňuje rizikovost zánětů v děloze (které jsou ve vyšší míře zaznamenávány u nehormonálních tělísek). Všechny tyto skutečnosti působící najdenou činí z hormonálního nitroděložního tělíska jednu z nejspolehlivějších antikoncepčních metod.
Hormonální nitroděložní tělísko uvolňuje hormony ve velmi malé míře a zatěžuje tělo pouze lokálně - přímo v děloze.
Stejně jako nehormonální tělísko, mají i tato většinou tvar písmene T a jsou vybaveny kovovým vláknem. V hormonální variantě můžete nejběžněji volit mezi těmito možnostmi:
Výhodou proti nehormonální variantě je v tomto případě to, že žena často nemusí menstruovat vůbec, případně velmi slabě a kratší dobu. Tato varianta je proto vhodná i pro ženy, které mají potíže se silnou a bolestivou menstruací.
Obrázek: Nitroděložní tělísko Mirena.
Stejně jako nehormonální tělísko, může mít i to hormonální u některých žen negativní projevy:
Samozřejmě i zde jsou ženy, které jsou s tělísky velmi spokojené a jejich zkušenosti můžete porovnat v diskuzích na Modrém koníku - Tělísko Jaydess, máte ho? nebo opravdu rozsáhlou debatu na téma Antikoncepce po porodu Mirena. Máte zkušenost?
Zavedení tělíska (ať už hormonálního nebo nehormonálního) probíhá ambulantně v ordinaci gynekologa. Časově se vůbec nejedná o náročný zákrok, zabere maximálně pár minut. Nejlepší doba pro jeho zavedení je konec menstruace nebo maximálně pár dní po jejím skončení. Důvodem je zejména to, že vaše děložní hrdlo je v té době mírně otevřené a zavedení je méně bolestivé. Bolestivost zavedení je velmi subjektivní, ve své podstatě záleží na vás a vašem prahu bolesti. Toto téma je samozřejmě mezi uživatelkami velmi diskutované, na konkrétní zkušenosti se můžete podívat v diskuzi Bolí zavádění tělíska?. Naprosto bezproblémové zavedení popisuje například uživatelka ia: "Ahoj já mám Mirenu, zavedenou 8 týdnů po porodu, nebolelo mě nic, přišla jsem si jako na běžné gyn. prohlídce. ..." Opačnou zkušenosti, i když zprostředkovanou, má lencak80: "Moje kamarádka byla i moje svagrova a cituji....bolelo to jako sv...e, už bych to nikdy za živa nepodstoupila. ....".
Bezprostředně po zavedení tělíska se může objevit bolest podbřišku, která by měla do dalšího dne zmizet. A také se připravte, že pravděpodobně budete pár dní krvácet nebo špinit - tělísko se zavádí skrz děložní čípek a dochází tak k jeho podráždění. Po zavedení tělíska se může několik měsíců objevovat nepravidelné krvácení nebo špinění, nejpozději do 6 měsíců by ale mělo zcela vymizet.
Za několik týdnů vás bude čekat kontrola tělíska u vašeho gynekologa. Ten (pomocí ultrazvuku) zkontroluje, zda nedošlo k pohybu tělíska a jestli je na správném místě. Vyšetření se podobá běžné gynekologické prohlídce a je prakticky bezbolestné.
Po zavedení se samozřejmě trochu více hlídejte a pokud na sobě pozorujete jakékoli stavy, které do té doby nebyly běžné, neváhejte informovat svého gynekologa a každý, zdánlivě i banální problém s ním diskutujte a aktivně řešte. V žádném případě nezapomínejte, že zdraví máte jen jedno!
Po uplynutí doby, na kterou je tělísko určeno je potřeba jej buď vyměnit, případně vytáhnout. Tento úkon může být o něco nepříjemnější (zejména pokud jste zavedení absolvovala chvilku po šestinedělí). Některé gynekologické ordinace nabízejí dokonce lehké přispání (počítejte ovšem s tím, že by vás ke gynekologovi měl někdo doprovodit) nebo alespoň prodýchávání rajského plynu (lehce vás omámí pouze v okamžiku zákroku, po jeho podání můžete dokonce za pár minut řídit). Stejně jako zavedení je ale otázkou několika minut.
Po výměně nitroděložního tělíska je obvyklé několikadenní krvácení, které je způsobené fyzickým "poraněním" děložního hrdla, ale během pár dní by se vše mělo vrátit do starých kolejí.
Pokud tělísko definitivně necháváte vytáhnout tak nezapomeňte na to, že prakticky okamžitě může dojít k početí a nejste již nijak chráněné. Pokud otěhotnět plánujete, nemusíte se obávat žádné "doby hájení" a můžete se ihned začít pokoušet.
V okamžiku, kdy vybíráte vhodnou antikoncepci zvažte dobře všechna pro a proti a nezapomínejte vzít v úvahu možná rizika. U nitroděložních tělísek je to stejné jako s každou jinou antikoncepční metodou - má své výhody i svá rizika. A na vás je, abyste je dobře zvážily. Máte-li s nitroděložním tělískem zkušenosti, podělte se s ostatními v komentářích pod článkem. Možná právě váš komentář bude pro některou další čtenářku tou rozhodující zkušeností!
Obrázky:
Zdroj informací:
vitalia.cz
kalisek.cz
antikoncepce.cz
Začni psát komentář...