hlamic
    Zpráva byla změněna    27. lis 2017    

    Dnes mam za sebou druhy screening. Nervozita mensi nez u prvniho,ale snad o to vetsi pocit zodpovednosti. Kdyz nam doktor sdelil ze je vse v poradku,musel slyset ten balvan co mi spad ze srdce❤ Pred timto vysetrenim probihala intenzivni rozepre s manzelem na tema vedet pohlavi ci nikoliv. Ac jsem zvedava jak hrom,tohle vedeni me nijak nelakalo...absolutne nulova touha znat pohlavi. Manzel si ale trval na svem. U doktora jsem se zeptala jestli vi co to je a on ze jo...ptam se muze zda to chce teda vedet a on ze jo...doktor mi rekl ze je to na nas obou ale rozhodla jsem se muzickovi ustoupit. Jak jsem byla celou dobu presvedce na na 99,5% ze je to kluk (vsichni v okoli mi to rikali) tak kdyz doktor rekl ze je to holka tak jsem tak tri vteriny pobirala co jsem slysela a pak se rozbulela stestim.😍😘❤ manzel bohuzel zklaman,takze jsem pak byla zklamana i za nej a bulela za to jeho zklamani. Asi to patri k tehotenstvi:jednu vterinu brecet radosti a druhou vterinu litosti. Zivot je ale taaak nadhernej💃 uzivejte❤

    Dnes mam poprve pocit, ze je to konecne realne...videla jsem mímo,slysela jsem mímo a tak nejak me to dojalo😢. Mame 2,5 cm a dle ultrazvuku jsme 9+2. Tak a ted hura zdolat prvni screening a snad ta nervozita pak trochu prejde. Prikladam i fotecku. Holky preji vam vsem tak krasne pocity jako ja mam prave ted.❤