Rádoby manuál pro nastávající maminky skorodvojčátek
To, co bylo za dob našich matek běžné, se dnes stává výstředností. Aneb každý mladší sourozenec, který se narodí dřív, než ten starší jde alespoň do školky, je prostě BRZO. Ve chvíli, kdy vaše okolí zjistí, že vám zase začíná růst pupík, budete označena za blázna, hrdinku nebo za tu, která se až doteď doma nudila, že zvládne ještě další dítě. Už v téhle době budete muset čelit zvídavým otázkám nejen rodiny a přátel, ale i úplně cizích lidí: „To je plánované? Jak to budete s dvěma dělat? Co až…?“ Rozhovor bude většinou zakončen: „To vás teda lituju!“ I kdyby vás druhé miminko zaskočilo a sami z toho měli hlavu v pejru, doporučuju s úsměvem odpovědět: „Miminko jsme chtěli, těšíme se na něj a určitě to zvládneme.“ Stejně vám s ním nikdo nepomůže, akorát se popase na vašem zoufalství😉 To samé platí i po porodu – postěžujte si nejlepší kamarádce, před cizími se snažte držet formu.
Spousta otázek, se kterými si teď lámete hlavu, se sama vyřeší a objeví se jiné, u kterých vás ani nenapadlo, že by to mohl být problém. Alespoň po materiální stránce je dobré se připravit.
První, co každého napadne, je většinou: „Jak to uděláme s kočárem?“ Jestli se váš starší pár týdnů před porodem bez kočárku úplně obejde, je to nadějné. Pokud ne, rozhodně zapřemýšlejte nad sourozeneckým kočárkem, buggypodem nebo skejtem pro ty nejsamostatnější. Takové vozítko vám ušetří spoustu nervů a starostí, pokud se chcete pohybovat v okruhu větším než 15 metrů od domu.
Hned po kočárku přijde na přetřes případné kojení , dudlík, plíny a miminkovská postýlka jedničky. Neplašte se. Na co se všichni cítíte, to řešte, na co se necítíte, nechte svému vývoji.
Jak se blíží termín porodu (a to je sakra rychle), je dobré naplánovat, kdo se postará o vašeho prvorozeného, až TO přijde a vyrazíte s nastávajícím druhootcem do porodnice. Ne vždycky se takový plán vejde na A4.
Druhý porod bude možná rychlejší, za to bude víc bolet. Zjistíte, i když se to zdálo nemožné, že ten pocit z nového človíčka je stejně úžasný jako poprvé. Možná budete hned fit, že byste se klidně sbalily a za pár hodin odkráčely i s miminkem domů, přestože poprvé jste se ploužily podél zdí ještě tři dny…
Veleočekávanou chvílí je první setkání miminka se starším bráškou nebo sestřičkou. Všichni chceme, aby spolu začali dobře, na bitky je času dost. Tak pěkně vezměte staršího do náruče a představte mu miminko 😵
Všem bych moc přála, aby doma ve čtyřech zjistili, že to není zdaleka tak hrozné, jak čekali. Pokud to je ještě horší, nehroutěte se, zvládnete to. Postarejte se o jídlo, pití, spaní, čisté plíny a hlavně o sebe… no, není toho zrovna málo. Jestli netaháte vzorně navařená jídla z mrazáku, pořiďte ešusy a vyražte pro jídlo po stopách místních důchodců. Od návštěv si místo dárků pro miminko přejte hrnec hovězí polívky nebo poukázky na vykonání domácích prací, případně venčení dětí. Pokud se něco takového nabízí, zásadně posílejte na procházku s babičkou děti obě.
Jestli prvních pár dnů váš prvorozený nežárlil, nejásejte, nemáte vyhráno. Často to přijde až za pár týdnů, kdy nejspíš zjistí, že to zvířátko tu bude napořád. A často se jeho zlost a bezradnost obrátí ne proti vetřelci, ale proti vám. Znáte tu výstižnou historku, jak si muž přivede domů novou ženu... Skvělá maminka budete, když si najdete zvlášť čas pro staršího i pro mladšího, kdy budete jen jeho.
A až přijde ta doba, kdy se všechno zlomí a budete s přehledem zvládat, aspoň většinou😉 , povzbuďte ostatní nastávající dvojmatky ve stejné situaci. A vydržte, když to bude později než po pověstném prvním roce😉
Doporučujeme
Tak mě první rok a půl přišel ok,horší bylo období kolem 2 -2,5 let malého to se furt mlátili a zlobili 😀 Ted už je to lepší,dokonce jsem ani malou nedala do školky a mám je doma oba rarachy 🙂
máme rozdíl 19 měs. a neměnila bych..snažili jsme se i o menší rozdíl 😉
Skvělý článek, je to úplně přesné 😀 "A to jste plánovali? A jak to budeš dělat s kočárkem? No jo, ony ty holčičky jsou hodné, to se ti nedivím, že jdeš hned do dalšího..." I neznámé paní na ulici "Takhle po sobě, to vám teda nezávidím" 😀 A já si závidím 😵
@madlisek 😀 jojojo "no to ja bych nemohla" atd. na dennim poradku 🙂
Je to výstižný 🙂
@romcovaklarka @madlisek dík, jsem ráda, že se v tom poznáváte🙂
Mě Teď lituje někdo nejméně jednou denně 🙂 Tomáš je velký a Mareček prťous, takže vypadají, že mají mezi sebou stěží rok a jak teď pořád vyrážíme někam ven, tak se všichni ptají, jak to jde zvládnout...
tak jsem to teď přečetla manželovi. Pobavili jsme se, poučili....a za pár měsíců hrrr na věc. Ještě se do té doby budu muset naučit ten nadšený sebevědomý výraz (jak jsme chtěli a jak se těšíme), až budu třeba lidem v baráku nebo lidem z práce odpovídat na ty výše zmíněné otázky a poznámky. 🙂 Jsem v 6.měsíci, ale leckdo to pořád neví... No, budeme to muset zvládnout.
Hahááá to jsem se pobavila :D Jen aby mi ten humor vydržel i od srpna🙂 Ale bezva článek, stejné názory, reakce známe. Ze začátku nepříjemné, teď se smějeme. Moc pěkně a výstižně jsi to napsala!
Moc fajn článek 🙂 Já jsem čekala, že to bude horší, a musím říct, že jsem ráda, že jsou kluci brzy po sobě. Uvidíme, jaké to bude za rok, za dva ... Ale protože se teď "nudím" tak si ještě pořídím štěňata od naší fenky ohaře (vypadá to, že jich bude 10). To už ani moje kamarádky a rodina nerozdýchávají...
No, musela jsem se smát... doma teď řešíme přesně bod po bodu 😀. A opravdu odhaduju, že operace "Kam s malým v den D" bude delší než na A4 🙂.
@ladida.l
@helulela u nas uz to moc bliz ani neslo 😀 Na otazku, zda to jsou dvojcata, odpovidam porad.
Zacatek vubec tak drsnej nebyl, zato od 1. narozenin Vendulky je to nekdy mazec, a co teprv ted, kdyz uz i pracuju.
Doplnila bych praktickou radu: navarit do toho mrazaku, me to zachranilo 🙂
Sourozenecky kocarek urcite ano.
Hezký článek! Já si našla dvojmatky na koníkovi a hnedka to šlo všecko líp 🙂 Lezlo mi trochu na nervy vysvětlování významu dvojkočáru starší generaci. Klasická otázka: "Jé, vy tam máte dva?" Chudáček, jak se tam vejde?" (myšleno ten starší v dolní části kočáru...).
Další věc pro těhotné - těhule za kočárkem se nějak ztrácí a nikdo ji nepustí sednout! Je potřeba hodně vzdychat a vystrkovat pupík. Akorát se to pak vrací na začátek: "Jé, vy čekáte další, tchudinko ak si pojďte sednout. To vám teda nezávidim!" 🙂
A já se teďka směju, když kamarádky roděj druhý s tříletým a větším rozdílem a nezvládají. Bohužel musí teda taky řešit sofistikovanější projevy žárlivosti, kdy jim starší vysvětlí, ať miminko prodají nebo odnesou do popelnice. To já nemusela řešit v žádném případě, když starší sotva mluvil 🙂 Vše má své výhody a rozhodně nelitujeme!
a nedejbože si k dvojčatům pořídit třetí 😀 ráda odpovídám, že dvě děti nebo tři děti je už jedno 😀 ale možná mne ten humor přejde 😉
Tak já se hroutím tak tři krát týdně, ale bude líp...nicméně, moc hezky napsané 🙂
A jen z jedna zábavná příhoda, že ne jenom tety a soucitné jednomatky, ale i odborný personál (konkrétně lékařka, co mi dělala amnio (kvůli věku) ) mi velmi soustrastně sděilila, že to mě tedy obdivuje a že jsem odvážná! A to máme mezi nimi přes dva roky 😉
Díky za tento článek 🙂 Taky snad brzy budu ta prdlá matka, co bude mít děti po dvou letech. Ale já to tak chci, no a je fakt, že když to říkám ve svém okolí, tak na mě všichni koukají jako na magora. Snad to zvládneme, určitě, budeme muset. A já si maluju, že až bude druhátko, tak bude Sofí už bez plíny, bude jezdit na skejtu 🙂 No a bude pomáhat 😀 Tak uvidíme, co situace přinese.
@petrushka32 Přečti si to, je to moc hezké a psané přímo pro tebe 🙂
Přidej komentář
@alanys 🙂
Dííííky za článek 🙂 Přesně tohle jsem si teď potřebovala přečíst!
@alanys @petrushka32 @luciexxx díky, holky 😵 všechno půjde🙂
Technická, kdy se to prosím tě u vás zlomilo, že začalo být líp? 😀 větu "jé, vy tam máte ještě jedno?" slyším skoro denně 😅
@aemmi týjo, tvoje dvojka mi úplně unikla, gratuluju! 🙂 My měli to štěstí, že mladší je pohodář, hamal, spinkal... Začátky s dvěma byly pohodovější než jen se starším. Horšit se to začlo kolem třetího měsíce, kdy už tolik nespal, chtěl víc akce a přitom nic ještě neuměl. Do půl roka to bylo asi nejdrsnější, pak postupně zlepšování, s drobnými výkyvy😉 A teď už mám proti začátkům pohodu.
@jasekd ako ze to bliz neslo??? ak si dobre pamatam, tromfla som ta o par dni .-P 😀 ...tiez riesim minimalne raz tyzdenne otazku, ci su to dvojcata.... a to ste mali vidiet tie ohladuplne pohlady, co mi ludia adresovali, takto rok dozadu.. kopec ludi si totiz myslelo, ze mladsi je postihnuty, pretoze evidentne bol pozadu po starsom -- a ked zistili, ze mal iba rok a kusok, a ze to fakt nemoze este rozpravat, a ze medzi detmi mam par dni a nie su to dvojcata, tak klasicka udivena otazka --- to naozaj????
inak, viete kedy som to mala ja s detmi najhorsie??? ked mal mladsi 4 mesiace a starsi o rok viac.... som ostala leziaca na posteli, takze to bol pruser.... inak pohoda, uz chodim, starsi zarezava v skolke, mladsi zacne od septembra a ja si uzvivam, ze som na nich sama - je to proste lepsie 🙂
přesné 😀 Ale já si z těch keců nic nedělám. Mám radost, že budeme mít tak malý rozdíl a těším se na to. Nevím, proč si okolí myslí, že když mají doma 3-4leté dítě, že to bude jednodušší. Záleží na povaze matky i dítěte a samozřejmě tatínka. Nám tatínek pomáhá se vším. Syn je strašně živý, až hyperaktivní, ale je hodný... a v dnešní době, kdy máme pračky, mikrovlnky, auta apod. to zvládat jde, to mi nikdo nevymluví. Naše babičky to taky přežily a naše maminky taky. Tak proč by jsme to nezvládly zrovna my, no ne? 😵
Článok pridávam do Vybrali sme.
diky🙂 nas ceka rozdil 15m korigovane.starsi je nedonosena tak vypada velikosti na pulrocni🙂 ale uz skoro chodi🙂 no tesim se na ty kecy.....
já bych chtěla mít děti max rok a půl od sebe, nedělám si iluze, že to bude sranda a zpočátku to bude určitě na palici, ale my jsme s bráchou přesně o rok a bylo to v dětství fakt super (i teď je ten vztah hodně dobrý), tak bych ráda, aby moje děti byly taky parťáci (i když si uvědomuju, že to tak být nemusí, ale přeci jen to budou vrstevníci)
@martindurina děkuju moc! 🙂
Začni psát komentář...
Doufám, že to brzy bude aktuální, díky! 🙂