Čepelkovy povídky mám ráda, ale myslím, že za pár týdnů už nebudu vědět, o čem to bylo. Na mě příliš banální, obehrané. Jen ta souhrnná forma monologů má u mě plus.

Anotace knihy:
Názvy jednotlivých Monologů jsou ukončeny otazníkem. A ptá se muž moudrý, který si však podržel mladé srdce a dětské oči. Jeho monologisté často mluví vyčítavě, ve vzteku, ba i výsměšně – ale vždy s naléhavou touhou, aby se jejich samomluva změnila v dialog. A ten přece může vzniknout i tam, kde druhý „jen“ naslouchá – nebo čte. Tedy rovněž mezi spisovatelem a čtenářem; toho přimějí k zamyšlení či úšklebku, jenž ale vzápětí roztaje v úsměv.
Ano, protože nakonec jsou jednotlivé kapitoly spíš laskavé a komické.