Montessori hračky za pár kaček (cca do 3 let)

Aneb co se u nás ujalo coby "hračka" a co všechno se dá vytvořit z různých zbytečností co má člověk doma nebo drobností co jdou koupit za pár korun.

Některé "hračky" jsou vysloveně zadarmo a jdou udělat za chvíli z věcí co má člověk doma. Jiné byly trochu náročnější nebo bylo třeba sem tam něco dokoupit. Ale baví mě víc je vyrábět, než kupovat něco třikrát dražšího, s čím si pak mrňous párkrát pohraje a odhodí nebo ho to nezaujme vůbec, což se mi často u kupovaných stává. Navíc mám zkušenost, že to mrně si hraje nejradši s jednoduchýma blbinama, než s těma překombinovanýma co se teď prodávají. Takže kupovat pořád nové hračky, které ho za chvíli omrzí a pak se mi tu akorát válí, mi příjde zbytečné. (I když samozřejmě kupované má taky, třeba takovou Duhu od Grimms se mi vyrobit nepodařilo 🙂

U nás byly dlouhou dobu jednoznačně nejoblíbenější velké petflašky od Coca-coly (strkat je kam to jen šlo, házet je do vany, stavět je, strkat do nich všechno možné... no kam se na to hrabe Fisher Price 🙂 ) Poté byly samozřejmě v oblibě všechny kelímky, krabičky, skleničky a jejich víčka. Obrovské nadšení sklidila pomáda na rty (vydržel si s ní u přebalování hrát furt dookola), krejčovský metr (akorát jsem ho musela furt namotávat) a žeton do košíku.
Následovala mánie na balonky, kuličky a vše kulaté. Dlouhou dobu pak slavily úspěch špulky od nití, obinadla a toaletní papíry a jejich odmotávání a později (bohužel o hodně později 🙂 i namotávání. No a obsese prupiskami byla taky náročná - už nikdy se mi to kvantum rozebraných co tu mám asi nepodaří dát zas do hromady. A teprv někdy po druhém roce vzal na milost auta 🙂

A z vyráběných rozhodně doporučuju "pokladničku" z lahvičky na sunar a neoprenu plus knoflíky!!! Obrovský hit na dlouhé měsíce minimálně do dvou let. Cpal do ní samozřejmě kde co všechno, protože tím otvorem projde kdeco. Samozřejmě velkou oblibu měla když byl menší i klasická pokladnička a velké knoflíky. A následně když byl větší tak obě spirály - z drátu s podložkama i kupovaná s vrtulkou. Taky dlouhé měsíce používání a obliby. A u vrtulky i výskání nadšením. Navíc pro rodiče velice pohodlné hraní - sedí si na pohovce, vystřelí vrtulku ke stropu, mrně pro ní s nadšením běží a přinese ji (a samo nasadí a jásá jak se točí dolů) a pak odznova. Opakování je vyžadováno do naprostého zblbnutí 🙂

Pak samozřejmě když byl menší tak pixla s otvory na špejle a párátka a ta s dírou na baňky, tam se toho taky dalo nacpat. Celé Vánoce měl co dělat 🙂 A všechny navlékačky. No a později navlékání korálků, pořád mě nepřestane udivovat, že to baví i kluky. A kupodivu ho skoro nebavily maxi-korále, ale spíš rovnou ty malé, i v době kdy mu to ještě vůbec nešlo.
No a fotit jak si mrňous hraje s vitamíny jsem ani neměla odvahu. By mě někteří ukamenovali. Ale ono ho to prostě hrozně bavilo.

Naopak jiné věci co frčí jinde se u nás nechytají. Jakékoli vkládací puzzle se maximálně okusuje. A fixy slouží jenom k tomu aby se z nich sundavaly vršky a stavěly do řady nebo aby s nima kreslila máma kolečka (nic jiného kreslit nesmím 🙂. A že by cokoli maloval mrňous - ani omylem. Prostě každé mrně je unikát a chce to zkoušet a testovat co ho baví a zaujme 🙂