Něco na odlehčení: můj lehce baculatý manžel:
včera říká svojí mamce do telefonu: "Jasný, že si vezmu dovolenou. Jen přijdu do práce, řeknu, že rodíme, ukážu pupek jako důkaz a půjdu." Málem jsem se složila smíchy. 😝

Ahoj ženy, já tu dnes dopoledne měla trochu thriller. Sousedka z vedlejšího bytu má dítě, tak rok a půl, Laurinku. Totálně ji nezvládá, šíleně po ní řve, kolikrát i hodně sprostě, dítě vyděšeně řve celou dobu strachy (pochopitelně) a ona na něj hystericky křičí, ať už ta kráva drží hubu, ať už ji nesere atd. Je mi z té "matky" na blití. To dítě ještě neumí říct nic než mami a ona s ní takto jedná. Slyším jen zoufalý pláč "mami, mami" a to matčino šílené hysterické řvaní. Teď byl delší dobu klid, tak jsem byla ráda, jenže dnes to tu bylo znovu, hodinu v kuse. Bylo mi té maličké strašně líto. Sama vím, že dítě umí zlobit tak, že mi rupnou nervy a zařvu na ni, ale tohle mi přijde už víc než přes čáru. Na chodbě jsem potkala paní, která u nás vytírá chodby a bylo jí z toho stejně úzko jako mně a řekly jsme si, že to tak dál nejde. Když se to po dvou hodinách opakovalo, slyšela jsem další řev na téma "já ti tu hubu už zavřu, sklapni, mrcho", už jsem to nevydržela a zazvonila na ně. Slečna mi otevřela (je to hodně mladá holka) evidentně slušně rozpumpovaná vztekem. Zachovala jsem milý a ledový klid a vysvětlila jsem jí, že jestli se tohle jen jednou zopakuje, okamžitě volám policii a sociálku, že tohle není normální a nejsem jediná, kdo to vidí. Řekla jsem jí, že mám ty její záchvaty sprostých slovních útoků na batole nahrané a to bylo naposled, co je snáším já i její dítě. Zeptala jsem se jí, zda si uvědomila, co tomu dítěti působí a že i moje dítě za zdí je z toho vystrašené. Její reakce byla, že jak ji můžu soudit, když ji vůbec neznám. Odpověděla jsem jí, že ji znát nemusím, nejsem typ, který se stará o životy svého okolí, ale nenechám trápit dítě jen proto, že je rodič agresivní. Vedle ní stála maličká celá rudá od pláče, měla jsem chuť ji obejmout. Řekla jsem slečně, že je to na ní, ale ať je připravená na možné důsledky. Slečna pokývala hlavou a já se vrátila vedle k sobě, kde na mě dolehly nervy a byla jsem z toho vyklepaná. Ať žije relax před porodem. Napadlo mě nabídnout slečně pomoc, ale nebyla ve stavu, kdy by to nebrala jako útok. Pořád jsem si říkala, jestli jsem udělala dobře, že jsem do té situace zasáhla, ale když jsem slyšela z bytu vedle (u nás je všechno slyšet někdy i přes dvoje dveře), jak je tam klid a ona se s dcerkou normálně baví, zahřálo mě u srdce, že jsem Laurinku alespoň jednou ušetřila toho, co se na ni sypalo. Ach jo.

Tak... a je venku i druhý viklající tesák. Odpoledne jsem nahonem zajišťovala dárek od zoubkové víly.

Začíná to na mě nějak doléhat. Byla jsem na první kontrole ve fnol, datum hospitalizace stanovené na 17.10., císař 18.10. Víceméně jsem se nechala rodinou ukecat na fakultku, ačkoliv bych raději rodila ve Šternberku. Ještě si hodně živě pamatuju to zklamání, že nemohl být tatínek u porodu, že mi malou ukázali tak zabalenou, že jsem viděla jen část tváře, místo abych ji alespoň zahlédla po vytáhnutí z břicha, že jsem se jí nemohla dotknout, že když jsem se zeptala, jestli by mi ji dali na chvíli přiložit na prsa, tak mě div neposlali do prd..., naprostá neochota a chladný přístup jak ke kusu masa. Jediné, co tam nahlas řešili bylo, že musíme rychle skončit, protože sál je potřeba pro další císař. Tenkrát to ve mně zůstalo a ještě hodně dlouho mě to štvalo a trápilo nehledě na boj s kojením, ale to je jiná kapitola. Co se týče přístupu doktora, když jsem k nim přijela před rokem, v 10.tt s krvácením, které nakonec ukázalo potrat, to se nedá komentovat slušně. "A jste si jako jistá, že jste těhotná? Aha, vy přece ještě nemáte průkazku." a za 2 minuty "A jakto, že nemáte průkazku? Jak jste přišla na to, že jste těhotná? Jo vám to potvrdil gynekolog... Aha, tak to asi jo." Když máte hrůzu o své miminko, umí to potěšit. A máme tu další díl, porod Duháčka. Objednám se na poradnu do fnol dle kontaktu a instrukcí od svého gynekologa. Dostavím se na termín a první hláška:" Ale vy nejste objednaná, to jdete jen tak?" "Ne, jsem objednaná k p. Dr. Humlovi." "No, to jste správně, divné.." říkám si, no problem, v případě potřeby to ten hovor přehraju, tady je evidentně bordel jak na poště. Po natočení ozev se dostanu k lékaři, který je bezradný a má kolem své sestry. Snaží se nějak domluvit s počítačem. Lékařovo vtipkování a lehké flirtování typu frajírek s kolegyněmi chápu, ale tady mi přijde neprofesionální. Zpovídá mě, proč chci rodit sekcí. V duchu mi běží na čele neonový nápis "hňupe, přečti si ty papíry od ortopeda, dala jsem ti je a máš je před sebou na stole, to zvládneš!" a vše znovu vysvětluji. Po odběrech zjišťuje, že jich potřebuje vlastně víc, takže celkem 2x moč, 2x odběr krve. Však jasně, tělních tekutin mám dost. Přes velice milý přístup sester opouštím fnol s pocitem, že v nějaké zlepšení bych neměla věřit a je mi lehce úzko, což zaháním kávou. Ale čím víc o tom přemýšlím a nervím, tím jsem víc nervózní z toho, co nás zase čeká... Ach jo. Je tu nějaká maminka s nedávnou sekcí ve fnol?

Všimla jsem si srdíčka, nevím, kdy, kudy, od koho, ale moc děkuji 🙂. Jestli nepadnu vedrem a tím nekonečným měsíčním mensesem, ještě se chvilku budu tím srdíčkem kochat.

Dotaz: Hraje z vás někdo v terénu Ingress?

"Rozhodnutí stát se matkou je to nejzásadnější. Je to rozhodnutí, že vaše srdce bude navždy chodit mimo vaše tělo." Elizabeth Stone

Balada o Lotynce a myčce aneb spánek při šumění vodopádů:

Právě je tomu měsíc, co se nám narodila naše nejmilovanější ŠARLOTKA 🙂. Šarlotinko, všechno nejhebčí! Strašně rychle to letí, mění se nám před očima a každý den je jinak nádherná než včera. Nic není jako dřív, jako ve filmu Zamilovaný Shakespeare: Nový den? Je nový svět!

INFO: Vigantol (jestli to píšu správně) mají v Dr.Maxovi na vlakáči v OL.

Nevím, proč se tomu říká ranní nevolnost! U mě donedávna jen večerní/noční. Včerejší večeře si u mě pobyla tak dvě hoďky, dnešní oběd tak 20 minut. Pak jsem po pár hodinách riskla piškoty s džusem a ty naštěstí zůstaly. Uff.. jdu se malinko projet na kole, ať jsem na vzduchu 🙂. Krásnou sobotu všem!