První pomoc – resuscitace dětí

Resuscitace dětí se v některých bodech významně liší od resuscitace dospělých. Dva z nich jsou nejdůležitější: 

1. U dětí bývá nejčastější příčinou srdeční zástavy dušení/zástava dechu (u dospělých jde naopak převážně přímo o problém se srdcem), proto se liší začátek resuscitace dítěte od resuscitace dospělého – u dětí zahajujeme resuscitaci vždy pěti vdechy! Je to dáno tím, že u dítěte je velká pravděpodobnost nedostatku kyslíku v organismu již při zahajování resuscitace. Navíc je tu možnost, že se nám rovnou podaří  dítě rozdýchat bez nutnosti další resuscitace.
2. U dospělých se v prvé řadě volá RZS (rychlá záchranná služba), u dětí se vždy nejprve jednu minutu resuscituje a až poté se volá RZS! (Zase jde o to, co nejdříve dodat dětskému organismu kyslík jako v předchozím bodě). Pokud je přítomno více lidí, jeden okamžitě zahajuje resuscitaci a další ihned volá RZS.

A kdy je vlastně potřeba zahájit resuscitaci? Myslím, že to v dané situaci asi každý pozná, ale jde o tyto dva body:

1. Dítě nedýchá (nezvedá se hrudník, necítíme dech na své tváři, když se k dítěti skloníme) 

2. Nereaguje (nejde probudit, nereaguje např na „štípnutí“).

Pokud dítě nedýchá a nereaguje, vždy zahajujeme resuscitaci!

Resuscitační poměr si zapamatujte pro všechny stejný – 30:2. Tedy 30 stlačení hrudníku a 2 vdechy. (Pokud jste někde slyšeli resuscitační poměr pro děti 15:2, je to správně, ale platí to pro profesionály vyškolené v resuscitaci dětí – záchranáři, hasiči atd, vy se tím nenechte mást a pamatujte pro všechny stejné číslo 30:2)

Velmi důležité je, aby dítě, které musíme resuscitovat, leželo na pevné podložce!! Pokud by tedy dítě, které nedýchá a nereaguje, leželo např. v postýlce/posteli, jako první jej musíme vyndat a položit na pevný podklad – zem, stůl…Stlačování hrudníku by na matraci či jiném měkkém povrchu nikdy nebylo dostatečně efektivní!

Umělé dýchání: U malých miminek vdechujeme současně do pusy i nosánku, u větších dětí, kde už svými rty pusinku zároveň s nosánkem neobejmeme, vdechujeme jen do pusinky a nosánek dítěti zacpeme. Vdechujeme pouze objem své pusy, zbytečně se hluboce nenadechujeme (jeden vdech by měl trvat cca 1,5 vteřiny). Nevdechujeme násilím, ani prudce, ale pěkně plynule. Po správném vdechnutí by mělo být patrné zvednutí hrudníčku.

Masáž srdce: Provádíme na středu hrudní kosti na spojnici bradavek. U malých miminek použijeme 2 nebo 3 prsty, pokud máme velké ruce, můžeme pod dítě podsunout prsty a masírovat palci. 

Pokud máte pocit, že to prsty nezvládnete, klidně použijte celou ruku nebo její hranu (pozor jen, ať jsme stále na hrudní kosti a nezasahujeme do břišní oblasti). Velmi důležité je promáčknout hrudník dostatečně hluboko! – mělo by to být cca do 1/3 výšky hrudníku. Nebojte se, z vlastní zkušenosti z nácviku masáže z kurzů je to opravdu řádné promáčknutí, žádné „lechtání“ na povrchu. Případná zlomená žebra srostou, nezresuscitované srdce už nikdo nespraví ☹ Důležité je také po promáčknutí stisk plně uvolnit, aby mohlo srdce plnit svoji funkci. Prsty/ruka jsou však stále na hrudníku, nezvedají se nad něj! Frekvence je kolem 100 – 120 stlačení za minutu. Tedy téměř dvě stlačení za vteřinu. Nad títětem buď stojíme (pokud je např na stole), nebo klečíme a ruce máme propnuté, abychom využili celou váhu svého těla!

Pozor, pokud resuscitujeme dítě mladší než jeden rok, nikdy mu nedáváme hlavičku do klasického záklonu!! Hlavičku dáme pouze do tzv. neutrální polohy – brada není ohnutá směrem k hrudníku, ale ani v záklonu, je pěkně v rovině (jinak by nebyly dýchací cesty průchodné).

Pokud je dítě starší než jeden rok, hlavičku dáme do záklonu – chytneme za čelo a tahem pod bradičkou zvedneme hlavu do záklonu, kde ji udržujeme po celou dobu umělého dýchání.

Resuscitaci ukončíme pokud:

1) Jsme sami zcela vyčerpaní

2) Po příjezdu a převzetí dítěte RZS

3) Dítě začne jevit známky života

 Základní shrnutí:

1. Pokud dítě nedýchá a nereaguje, zahajujeme neprodleně resuscitaci

2. Resuscitaci musíme vždy provádět na pevné podložce, ne na matraci apod

3. Resuscitaci u dítěte zahajujeme vždy pěti vdechy, poté dodržujeme resuscitační poměr 30 stlačení hrudníku, 2 vdechy

4. U dětí nejprve 1 minutu resuscitujeme, teprve poté voláme RZS (v případě jednoho zachránce)

5. U dětí mladších 1 roku neprovádíme záklon hlavy, ale hlavu umístíme do tzv neutrální polohy

Pevně věřím, že tyhle informace nebudete nikdy potřebovat! Na druhou stranu - kdo je připraven, není ohrožen. Osobně si myslím, že základy první pomoci, kam resuscitace patří, by měl znát opravdu každý! A pokud se chcete cítit z hlediska první pomoci dětí opravdu informováni a připraveni, vřele doporučuji MUDr. Míšu Knězkovou, která má svůj blog, IG a hlavně skvělé online kurzy. Já mám koupené oba dva a byla jsem na jejím kurzu po narození Dominka osobně i s manželem. Myslela jsem si, že vím vše potřebné, ale odnesla jsem si několik stran poznámek.

#femibion