Jednou z věcí, se kterou se jako rodič můžete doma reálně potkat a měli byste ji umět neprodleně řešit, je dušení. Malé děti se mohou dusit jídlem, případně čímkoliv z drobných věcí, co nepozorovaně strčí do pusinky. Nejzásadnější je reagovat ihned a okamžitě začít s tzv. vypuzovacími manévry (pokud dítěti zaskočí před vámi, máte tak cca 1 minutu na to, začít jednat)!
Tady však pozor – co je potřeba si zapamatovat, vypuzovací manévry se liší u dětí do 1 roku a nad 1 rok. U všech dětí se používají údery do zad, ale u dětí do 1 roku nemůžeme použít stlačování břicha – tzv Heimlichův manévr. Je to kvůli uložení jater – ty nejsou u dětí do 1 roku věku ještě chráněna hrudním košem a mohlo by tak dojít k jejich poškození. Místo toho se u takto malých dětí provádí stlačování hrudníku, stejné jako při resuscitaci.
Podle velikosti dítěte je potřeba zvolit vhodnou polohu – u nejmenších dětí je to poloha na předloktí, hlavička směřuje dolů a bradičku držíme mezi palcem a ukazovákem. Poté provedeme vypuzovací manévr úderem hřbetu ruky do zádíček - na spojnici lopatek. Údery jsou vedeny pod úhlem, ne shora dolů (v podstatě pod stejným úhlem, v jakém máme položené děťátko na předloktí). Provádí se z pravidla 5 úderů, poté, pokud jídlo nebo předmět nevypadne, otočíme děťátko pouze na druhou ruku – na zádíčka, zůstává nakloněné hlavou dolů a provedeme 5 stlačení hrudníku (prsty).
Údery do zad a stlačení hrudníku se střídá tak dlouho, dokud se nám nepodaří dýchací cesty zprůchodnit, nebo pokud dítě neupadne do bezvědomí – poté je potřeba zahájit neodkladnou resuscitaci (o té zase někdy příště).
U větších dětí již nevolíme polohu na předloktí, ale posadíme se a položíme si je obličejem dolů na naše stehna, jeho nožičky vedou roztažené dozadu podél našeho těla (naše nohy podklesneme, aby byla hlavička níž). Dál už je to stejné jako u nejmenších dětí.
U dětí, které již chodí a dokáží se před nás postavit, je pouze přidržujeme jednou rukou před hrudníčkem, aby nespadly a v jejich mírném předklonu opět vedeme 5 úderů do zad, zase na spojnici lopatek. Síla úderu je poměrně velká, ale věřím, že to nejlépe vyhodnotíte v dané situaci ( i když pevně věřím, že ji nikdy nezažijete!).
V čem je rozdíl je to, že tyto děti už jsou starší než jeden rok a místo stlačování hrudníku se u nich provádí stlačování bříška - Heimlichův manévr. Ten spočívá v tom, že stojíme za dítětem, dáme jednu ruku v pěst, tu přiložíme na spodní hranu jeho hrudní kosti, druhou rukou pěst obejmeme a provedeme 5 stlačení bříška.
Údery do zad a stlačení bříška opakujeme do vypuzení překážky dýchacích cest, nebo do bezvědomí dítěte.
To je dobre vědět.
@petaov No z hlediska rozdílnosti v anatomii (uložení jater)je tam ta hranice 1roku. Já osobně bych to potom dělala podle toho, zda už se s ním dobře domluvím, zvládne stát přede mnou a spolupracovat...přijde mi rychlejší a efektnější provést Heimlicha, než s dítětem nějak zdlouhavě manipulovat a ukládat ho do nějaké jiné polohy, když už stojí přede mnou. Ono de o vteřiny...
Začni psát komentář...
Mám za sebou čerstvě školení první pomoci a tam bylo, že se u dětí ten Heimlichův manévr zezadu nepoužívá.
U dětí (1-8) je prvních 5 Heimlichových manévrů nahrazeno 5 stlačeními hrudní kosti vleže na zádech, s hlavou uloženou níže.