Bylo mi ctí…

Krásné ráno všem,

na koníka jsem se zaregistrovala koncem roku 2015, když jsem byla asi ve druhém měsíci s našim prvním synem. Protože jsem nikdy nebyla mateřský typ, děti v kočárcích mě nechávaly chladnou a dovolené jsme volili spíše v lokalitách, kde to vyloženě nelákalo rodinky s malými dětmi, ani ve snu by mě nenapadlo, že zrovna já budu někdy aktivní na takových maminkovských stránkách 😀 Ale člověk míní a život mění. Pomalu jsem se tu rozkoukávala, radila se, našla podobně smýšlející duše. A po pár měsících jsem narazila na jednu krásnou a inspirativní maminku, která měla pod svou profilovkou označení ambasodorky. Hrozně mě to zaujalo a postupně jsem zjišťovala, co to obnáší atd. Byla to Terezka a dělala ambasadorku značce Femibion. Jestli se nepletu, byla to vlastně úplně první značka, která tu na koníku svou ambasadorku od května 2015 měla.

Za tu dlouho dobu se toho hodně změnilo. U mě minimálně to, že jsem se z nemateřského typu stala mámou dvou úžasných chlapečků, pro které bych snesla modré z nebe a vlastně vůbec nechápu, že jsem někdy zvažovala možnost zůstat bezdětná. Mít děti je to nejvíc, co může život člověku nabídnout. V roce 2017 jsem si na půl roku  vyzkoušela práci ambasadorky u skvělé české značky Phyteneo a u značky Femibion se vystřídaly tři ambasadorky . Já měla čest být tou poslední.

Když jsem v březnu 2019 objevila konkurz na ambasadorku pro Femibion, byl to poslední možný den, kdy se šlo zapojit. Na koníku jsem to měla ráda, nějaký čas jsem tu trávila, i když už ne tolik, o ambasadorování jsem něco věděla a vyzkoušela si ho…tak jsem moc nepřemýšlela a zkusila to. A ono to vyšlo! Nemohla jsem tomu pořád uvěřit a už jsem dostala termín na školení v Praze. Smlouvu jsem měla na rok a tak nějak doufala, že když už je tu Femibion tak dlouho, třeba se ještě prodlouží. Nakonec jsem byla ambasadorkou téhle skvělé značky dlouhé dva roky! Práce mě moc bavila, na školení i při čtení různých odborných článků jsem se toho spoustu dozvěděla a některé informace se vám tu snažila předat. I když to byl někdy pěkný oříšek, protože ambasadorování zrovna pro tuhle značku bylo specifické v tom, že jde o doplněk stravy, který již podléhá přísným kontrolám a informace o něm zase přísným pravidlům. Proto jsem si musela připravovat příspěvky delší dobu dopředu a každý z nich procházel přes kontrolní systémy. Kolikrát stačilo trošku jiné slovní spojení a musel se předělat, někdy se stalo, že po předělání už vlastně pozbýval smysl, který jsem vám chtěla předat… Takže chápu, že jsem mnohým z vás přišla asi méně aktivní, co se týče komerčních příspěvků, než jiné ambasadorky, ale zase jsem se to snažila odčinit příspěvky osobními 🙂

Když jsem jela v dubnu 2019 na školení jako budoucí ambasadorka Femibion, ještě jsem neměla ani tušení, že přesně za měsíc objevím na těhotenském testu podruhé dvě čárky a stanu se tak i jeho aktivní uživatelkou. A teď, po dvou letech, se loučím s pozicí ambasadorky, ale aktivní uživatelkou zůstávám dál. Náš nejmladší totiž nevypadá, že by se v brzké době se svým mléčným barem chtěl také loučit 🙂

Femibion byl na koníku dlouhých a krásných 6 let. A já jsem hrdá na to, že jsem mohla být ty poslední dva roky jeho součástí. I když je práce ambasadorky možná náročnější, než se může na první pohled zdát. Chtěla bych moc poděkovat celému týmu MK za tuhle příležitost a za podporu, všem, se kterými jsem komunikovala ve Femibionu, konkrétně hlavně mým dvěma jmenovkyním Hance a Hani, které mi vždy pomohly a poradily, z celého srdce děkuji všem minulým i současným kolegyním ambasadorkám, které pomohly a poradily vždy, když bylo potřeba a dokázaly zorganizovat skvělé společné projekty. Málo kdy tolik ženských pohromadě tak parádně funguje! Děkuji i mému manželovi, který mi bez frflání umožnil "ležet" hodiny před počítačem při čtení a sepisování různých článků nebo příspěvků. A hlavně, hlavně děkuji vám všem uživatelkám (uživatelům), každému jednomu z Vás, bez Vás by to nešlo! Děkuji za každý lajk, komentář, zprávu, že jste si našli čas a četli moje příspěvky a články. Bez Vás by tahle práce a vlastně ani tahle stránka neměla smysl! Pokud jsem někomu na něco neodpověděla, nereagovala, moc se omlouvám, ale přiznám se, že poslední dobou už jsem to s těma dvěma malýma rarachama a k tomu se stavbou, nezvládala jako dřív. Kolikrát jsem u odepisování při kojení usnula a vzbudila se až za několik hodin s telefonem na hlavě 🙂

Nebudu lhát, mrzí mě, že Femibion na koníkovi končí, ale já tu určitě ještě nějaký čas zůstávám. Co bych taky během toho nočního kojení pořád dělala, žejo 😀 Nebudu tu tak často a hlavně si užiju ten pocit, že sem nemusím, ale můžu sem nakouknout klidně až po týdnu, prostě jen tehdy, když budu chtít a v klidu moct. Poslední dobou jsem se několikrát přistihla, že jsem klukům říkala - "počkej chvilku, jen tady něco dopíšu" a to rozhodně nechci. Ale chodím si sem odpočinout, pro rady, spoustu z Vás moc ráda sleduju. Dál budu prudit s dotazama ohledně stavby, protože na modrou střechu se mi prostě nechce 🙂 Někdy to tu bývá náročnější, někdy něco zamrzí, překvapí, ale s tím musí asi každý člověk, který odhaluje část svého soukromí počítat a prostě to k tomu patří. Jen bych ráda připomněla, že ač virtuální svět asi dost svádí k tomu komentovat i to, co by spousta lidí jinak nikdy nekomentovala, vyjadřovat se urážlivě, tak, že to ublíží (a teď nemluvím o mých příspěvcích)... je možná fajn se nejdřív zamyslet nad tím, v jaké situaci se může nacházet ten, koho se to týká. Protože spousta lidí to hodí za hlavu, ale někomu to může opravdicky ublížit. Dost jsem se tu po všech stránkách naučila, hodně přemýšlím o tom co zveřejnit a co už ne, našla jsem tu několik, troufám si říct, opravdových přátel. Děkuju Ti za vše modrý oři! Děkuji Vám všem!

H+J+D+T a #femibion