Tady nejde ani tak o mlaceni,taky jsem bita nebyla a ani neni bit muj syn...ale dnes se vse radoby odborne resi a se vsim se jde hned k psychologum atd.ano nekdy je to nezbytne,ale nekdy by fakt stacila i ta " facka'...
Chapu, co se snazi ten prispevek rici, castecne s nim i souhlasim. Az na jednu vec. Facka je strasny humus. Prastit dite do obliceje povazuju za naproste zverstvo. Kdyz uz nelze jinak, tak jedna pres zadek. Ale nikdy do obliceje.
Jedna dobre mirena nikdy nikomu neublizila. 😉
Nějak si nedovedu představit, že mi máma v 15ti dává na zadek 😂 Myslím, že to není myšleno na malé děti.
Já byla ,,očištěna" v 15ti fackou , kdy jsem mamce lhala. Na tajnou jsem jela do kempu na diskotéku s kamarádkami bez jejího vědomí. Pak nás napraskali a mé mamce to do obličeje vmetla největší drbna.
Takže u mě léčba šokem zabrala a už jsem mamce nikdy nelhala. 👍
Mě mamka nikdy nebila. Ani na zadek, ani nikam jinam. Táta mi prej dal asi 3x, to nepamatuju byla jsem malinká ale asi to někde v sobě mám, protože co si pamatuju tak jsem třeba ve škole pak říkala o špatných známkách mámě a za každou cenu jsem trvala na tom, ať mu to neříká. Pak ni asi v 8 chtěl dát na zadek, já se bránila dala před zadek ruku a on jak plácnuk tak mi narazil tou ranou prst. V nemocnici mě přenlouval a ukecával ať řeknu to co on. On řekl že jsme se sestrou lítali bez bačkor a barazila jsem do skříně. V pubertě mi vždycky vyhrožoval stylem chceš jednu vrazit a tak, občas se napřáhl ale nedokončil ptž jsem říkala že to povím jeho mámě a že i řeknu jak to bylo tehdy s prstem. Teď je mi 30, s mamkou super vztah, voláme si denně. Otec bydlí na stejném sídlišti a moc se nebavime. Je mi ukradenej. Myslím že právě kvůli jeho chování ke mě jako malý. Takže psychologa navštěvuji, ale následek to zanechalo minimálně na mém vztahu k němu.
Naštěstí jsem měla jiné rodiče a nemlátili mne