Keanu Reeves píše "Přítelkyně mé matky jedla celý život zdravé jídlo. Nikdy nevypila ani kapku alkoholu a nebo nesnědla "špatné" jídlo, cvičila každý den, byla velmi pružná a ohebná, aktivní, užívala všechny doplňky stravy doporučené jejím doktorem, nikdy nešla na sluníčko bez ochranného krému a brýlí a pokud to udělala pak jen na nezbytně nutnou dobu.. Chránila sebe tak, jak asi nikdo koho ve svém okolí znáte. Dnes má 76 let a rakovinu kůže, rakovinu kostní dřeně a extrémní osteoporózu.

Přítel mého otce jí slaninu, která je ale sakra slanina , máslo, které je fakt máslo, tuky, které jsou vrcholem tuků. Nikdy a tím myslím nikdy necvičil.. Vždy byl v létě na sluníčku spálený a po té sloupany a to každé léto.. Ve své podstatě si užíval všeho naplno ve smyslu žít a neposlouchal co mu říkají ostatní. Dnes má 81 let a doktoři mu říkají, že má zdraví jak mladík.. Lidé nemůžete se skrýt před vlastním jedem. Je tady a najde si Vás.. Pokud na něj myslíme. Tedy slovy přítelkyně mé pořád žijící matky.. Kdybych věděla, ze můj život skončí takto, žila bych životem na 100 % se vším co mi nabídne a užívala bych si všeho co mi bylo řečeno abych nedělala..

Nikdo z nás nevyvazne ze života živý.

Prosim Vás přestaňte se tryznit myšlenkami co jste zase udelali špatně..

Jezte všechno chutné, voňave, delikátní. Procházejte se jak při svítání, tak při západu slunce. Skočte do oceánu.. Řekněte vše co máte na srdci a schovávate to před ostatními. Buďte blázniví. Buďte přátelští. Buďte crazy.

Nemáte čas na nic jiného".

Převzato z: https://www.facebook.com/photo.php?fbid=156107028122880&set=a.109573356109581.1073741828.100011707505363&type=3&theater

To, co nám pomohlo, byla protikvasinková léčba podle Věry Zíkové. Držíme ji již 2. měsíc a úspěšně.

Důležité je:

1) pročištění organismu, odkyselení - prostředek Hylak forte,

2) dieta - omezení sacharidů a mléčných výrobků,

3) zinková mast na postižená místa.

V žádném případě se nepromašťuje. Naopak se nechává kůže oloupat.

My jsme s promašťováním začaly až nedávno - kožařka z FN nám zkusila vzoreček Dexerylu, a ten nám nic nedělal, naopak zhydratoval a kůže je krásně hebká. Doporučila též modrou Indulonu.

4) je třeba zjistit původ problémů - u nás alergie na bílkovinu kravského mléka, tudíž jsme ji musely eliminovat.

K doplnění léčby jsme používaly:

antimykotický přípravek - výtažek z grepových jadýrek, rukavičky a roiboos proti škrábání

Chyby v naší léčbě:

příkrm s mrkvičkou podaný v průběhu léčby (průjmík a zrudnutí v tvářičkách)

předčasné promašťování, olej do koupele (zrudnutí pleti a velké svědění)

A jak vím, že se nejednalo od začátku jen o alergii na bílkovinu kravského mléka? Jelikož eliminační dietu držím už víc než měsíc a doteď se sem tam objeví pupínky, červená či suchá místa. Je to zřejmě chybami v protikvasinkové dietě...

http://zdraviakrasacz.blog.cz/1603/nase-lecba

Co si myslíte o tomhle?

Tak jsem dostala odpověď od primáře novorozeneckého oddělení Mulačovy nemocnice, kterou přikládám.

Vypadá to, že se obhajuje tím, že pro dítě s genetickým předpokladem k alergiím by obyčejné umělé mléko bez naštěpených aminokyselin vlastně doporučil - že vystavení alergenu je prospěšné... To sice ano, ale myslím, že imunologické okno je mezi ukončeným 4. měsícem a 7. měsícem, ne v porodnici...

Dále komentuje výsledek testu IgE, do kterého se údajně přimíchala moje krev, a nebere ji jako důkazný materiál pro podání Colinfantu.V konečném důsledku se odvolává na to, že nic není tak jednoduché, jak se zdá. OK, pokud bych tomu věřila a on jednal správně, proč se tady půl roku potýkáme s alergií a ekzémem?

Hned jsem mu odepsala, tak uvidíme...

Vážená paní Bc. Hano Matějková,

k zodpovězení Vašeho dotazu začínáme nejdřív propouštěcí zprávou dítěte, ze které je patrné, že se nezapomněla vyšetřit hodnota pupečníkového IgE Vašeho dítěte. Danou záležitost detekujeme již od roku 2005, v tomto směru publikujeme v našich časopisech i v zahraničí, naposledy na Světovém sjezdu biotechnologických metod v medicíně Dubaj 15.-18.2.2016. Vyšetření u Vás jsme prováděli v důsledku uváděné pylové alergie u otce a céliakie u Vás. Podotýkám, že u obou těchto uvedených diagnóz se předpokládá větší či menší míra autoimunitního charakteru. Hodnota IgE u Vašeho dítěte byla 0,65, ale podle hodnoty IgA došlo k přimíšení Vaší krve do vzorku dítěte. Tímto předpokládaně došlo k navýšení hodnoty IgE, kdy norma je do 0,3 a známka alergie více než 1,0. Z toho důvodu nebylo možné nabízet standartní dietní omezení (hypoalergenní mléko) a podávání preparátu Colinfant, protože by se nejednalo o medicínu založenou na důkazech. Podotýkáme, že alergie se velmi výrazně sdružuje s rodinnou anamnézou. Je nám známo, že prvé příznaky alergických chorob se posunují do prvých let života.Podotýkáme,že vysoké hodnoty pupečníkového imunoglobulinu E /IgE/-jednoho ze včasných ukazatelů alergie/ jsou spolu s rodinnou anamnézou důvodem k preventivní intervenci mimo jiné ovlivněním mikrobiální flóry gastrointestinálního traktu.Dnes je známo, že novorozenci se rodí s nezralou specifickou imunitní odpovědí. Lékaři si v mnohých případech uvědomují,že pro dozrání imunitní odpovědi je potřeba dodat systému podněty.

Proto se zásadní důležitost věnuje střevní sliznici a s ní spojené slizniční imunitě. Pro zabránění pozdější manifestace alergických a autoimunních chorob je zásadní zdravá střevní sliznice a vyváženost imunitního systému.Velmi důležité je navození t.zv. orální tolerance především v prvém půlroce života, kdy je nutná stimulace imunitního systému. Rozdíl není v míře expozice, ale v tom, jak na ni imunitní systém různých jedinců odpovídá. Většina buněk imunitního systému je lokalizována pod povrchem sliznic, kde tvoří slizniční lymfatický systém. Ten představuje největší část imunitního systému organismu (80%). Fyziologická bakteriální mikroflóra vytváří ochranou bariéru, kde důležitou roli hrají laktobacily a bifidobakterie. V současnosti se dokonce jeví, že ovlivnění budoucího novorozence alergií je zvažováno již v posledních 6-ti týdnech gravidity, což je v souhlase s našimi v tisku prezentovanými názory o vhodnosti porodů dětí z alergických rodin v zimních měsících. V našich i zahraničních pracích je možné vyzdvihnout dominující roli obou rodičů při vzniku alergie, tyto výsledky jsou významné na hladině 1 promile. Podotýkáme, že podávání probiotik matkám 6 týdnů před porodem až 6 měsíců po porodu nepřineslo žádoucí efekt na prevenci alergického onemocnění. Na druhé straně podporu mnohým hypotézám poskytují naopak práce o výhodnosti včasné expozice kravskému mléku ve smyslu protekce proti imunoglobulinu E. Proto vycházíme-li z medicíny založené na důkazech, jsme vždy u novorozenců matek s vysokými hodnotami pupečníkového IgE pro stravu předpokládanou hypoalergenicitou. Pokud toto ovšem není podloženo vysokými hodnotami IgE, si musíme uvědomit, že na druhé straně vytváříme pro imunitní systém nedostatečný kontakt s mikroby a alergeny, pro které není přímé opodstatnění. Oni jsou důležité pro stimulaci a regulační funkce imunitního systému, nedochází k jejich dostatečnému vyzrávání a výsledkem je pak vychýlení imunitní reakce k reakci typu Th 2 lymfocytů. Je zde také mechanismus navození imunologické tolerance do 2-3 let věku, který je v poslední době nesmírně zdůrazňován. Hygienická hypotéza navíc uvádí, že nedostatečná expozice nejrůznějším působkům a antigenům je faktorem přispívajícím k nárůstu rozvoje alergie. Uvádí se, že alergická onemocnění jsou cenou za osvobození od infekčních a parazitárních chorob. Pomalejší vyzrávání střevního epitelu novorozenců v důsledku nadměrného vytváření hypoalergenního prostředí usnadňuje průchod dalších alergenů v následujícím období. Za rizikové faktory pro vznik alergie jsou uváděny tyto faktory: - pro Vaší všeobecnou orientaci : rodinná dispozice, polygenní základ, zvýšená tvorba interleukinu 4 a 5, zvýšená dispozice k tvorbě specifických protilátek, zvýšené pupečníkové IgE, vysoká koncentrace imunoglobulinu E i v periferní krvi v prvých týdnech života, pozitivní kožní testy, snížení hladiny CD 8 lymfocytů, eosinofilie v krvi nebo v nosním sekretu a dále deficit T supresorových lymfocytů. Chtěl jsem Vám jen neznačit, že celá věc je daleko složitější. Prevalence alergie na kravské mléko je podle mezinárodních studií 3-5%. Probíhají pod dvojím obrazem, jednak kopřivky nebo angioedému či hvízdavého kašle (tzv. non- IgE) anebo pod obrazem kožního nebo zažívacího poškození (+IgE). Je nutné si uvědomit, že ošetřování alergie na kravské mléko je vlastně léčbou alergie na jednotlivé proteiny kravského mléka (kaseinová frakce, laktalbuminuvé, laktglobulinové, enterocolitický syndrom a food protein indukovaná enteropatie). Používají se různé hydrolyzované formule až po extenzivně hydrolyzované, ale je nutné si uvědomit, že eliminace mnohých produktů z kravského mléka může vést k malnutrici nebo specifickému nutričnímu defektu. Hlavní role je tedy v indukci imunotolerance případně při zjištění k diagnostické eliminační dietě. Faktorů je zde velmi mnoho a pro Vaši naději uvádíme Vám ještě známé důkazy, že alergie na kravské mléko má velkou tendenci do 2 let vymizet a nemusí být spojována s rozvojem dalších potravinových a jiných alergií. Výhledově Vám sdělujeme, že zkušenosti s léčbou pomocí Colinfantu v prvém měsíci po porodu, která musí vycházet z patologických hodnot, jsou výborné. Rádi Vám našimi radami pomůžeme. Jen jsme Vám chtěli předložit složitost daných věcí, která pokud by byla aplikována generalizovaně, vytvářeli bychom celou generaci potenciálně alergických a možná i imunologicky alterovaných jedinců.V Plzni dne 4.3.2016 prim. MUDr. Jiří Liška, CSc.

Tak jsem dostala odpověď od primáře novorozeneckého oddělení Mulačovy nemocnice, kterou přikládám.

Vypadá to, že se obhajuje tím, že pro dítě s genetickým předpokladem k alergiím by obyčejné umělé mléko bez naštěpených aminokyselin vlastně doporučil - že vystavení alergenu je prospěšné... To sice ano, ale myslím, že imunologické okno je mezi ukončeným 4. měsícem a 7. měsícem, ne v porodnici...

Dále komentuje výsledek testu IgE, do kterého se údajně přimíchala moje krev, a nebere ji jako důkazný materiál pro podání Colinfantu.

V konečném důsledku se odvolává na to, že nic není tak jednoduché, jak se zdá. OK, pokud bych tomu věřila a on jednal správně, proč se tady půl roku potýkáme s alergií a ekzémem?

Hned jsem mu odepsala, tak uvidíme...

Vážená paní Bc. Hano Matějková,

k zodpovězení Vašeho dotazu začínáme nejdřív propouštěcí zprávou dítěte, ze které je patrné, že se nezapomněla vyšetřit hodnota pupečníkového IgE Vašeho dítěte. Danou záležitost detekujeme již od roku 2005, v tomto směru publikujeme v našich časopisech i v zahraničí, naposledy na Světovém sjezdu biotechnologických metod v medicíně Dubaj 15.-18.2.2016. Vyšetření u Vás jsme prováděli v důsledku uváděné pylové alergie u otce a céliakie u Vás. Podotýkám, že u obou těchto uvedených diagnóz se předpokládá větší či menší míra autoimunitního charakteru. Hodnota IgE u Vašeho dítěte byla 0,65, ale podle hodnoty IgA došlo k přimíšení Vaší krve do vzorku dítěte. Tímto předpokládaně došlo k navýšení hodnoty IgE, kdy norma je do 0,3 a známka alergie více než 1,0. Z toho důvodu nebylo možné nabízet standartní dietní omezení (hypoalergenní mléko) a podávání preparátu Colinfant, protože by se nejednalo o medicínu založenou na důkazech. Podotýkáme, že alergie se velmi výrazně sdružuje s rodinnou anamnézou. Je nám známo, že prvé příznaky alergických chorob se posunují do prvých let života.Podotýkáme,že vysoké hodnoty pupečníkového imunoglobulinu E /IgE/-jednoho ze včasných ukazatelů alergie/ jsou spolu s rodinnou anamnézou důvodem k preventivní intervenci mimo jiné ovlivněním mikrobiální flóry gastrointestinálního traktu.Dnes je známo, že novorozenci se rodí s nezralou specifickou imunitní odpovědí. Lékaři si v mnohých případech uvědomují,že pro dozrání imunitní odpovědi je potřeba dodat systému podněty.

Proto se zásadní důležitost věnuje střevní sliznici a s ní spojené slizniční imunitě. Pro zabránění pozdější manifestace alergických a autoimunních chorob je zásadní zdravá střevní sliznice a vyváženost imunitního systému.

Velmi důležité je navození t.zv. orální tolerance především v prvém půlroce života, kdy je nutná stimulace imunitního systému. Rozdíl není v míře expozice, ale v tom, jak na ni imunitní systém různých jedinců odpovídá. Většina buněk imunitního systému je lokalizována pod povrchem sliznic, kde tvoří slizniční lymfatický systém. Ten představuje největší část imunitního systému organismu (80%). Fyziologická bakteriální mikroflóra vytváří ochranou bariéru, kde důležitou roli hrají laktobacily a bifidobakterie. V současnosti se dokonce jeví, že ovlivnění budoucího novorozence alergií je zvažováno již v posledních 6-ti týdnech gravidity, což je v souhlase s našimi v tisku prezentovanými názory o vhodnosti porodů dětí z alergických rodin v zimních měsících. V našich i zahraničních pracích je možné vyzdvihnout dominující roli obou rodičů při vzniku alergie, tyto výsledky jsou významné na hladině 1 promile. Podotýkáme, že podávání probiotik matkám 6 týdnů před porodem až 6 měsíců po porodu nepřineslo žádoucí efekt na prevenci alergického onemocnění. Na druhé straně podporu mnohým hypotézám poskytují naopak práce o výhodnosti včasné expozice kravskému mléku ve smyslu protekce proti imunoglobulinu E. Proto vycházíme-li z medicíny založené na důkazech, jsme vždy u novorozenců matek s vysokými hodnotami pupečníkového IgE pro stravu předpokládanou hypoalergenicitou. Pokud toto ovšem není podloženo vysokými hodnotami IgE, si musíme uvědomit, že na druhé straně vytváříme pro imunitní systém nedostatečný kontakt s mikroby a alergeny, pro které není přímé opodstatnění. Oni jsou důležité pro stimulaci a regulační funkce imunitního systému, nedochází k jejich dostatečnému vyzrávání a výsledkem je pak vychýlení imunitní reakce k reakci typu Th 2 lymfocytů. Je zde také mechanismus navození imunologické tolerance do 2-3 let věku, který je v poslední době nesmírně zdůrazňován. Hygienická hypotéza navíc uvádí, že nedostatečná expozice nejrůznějším působkům a antigenům je faktorem přispívajícím k nárůstu rozvoje alergie. Uvádí se, že alergická onemocnění jsou cenou za osvobození od infekčních a parazitárních chorob. Pomalejší vyzrávání střevního epitelu novorozenců v důsledku nadměrného vytváření hypoalergenního prostředí usnadňuje průchod dalších alergenů v následujícím období. Za rizikové faktory pro vznik alergie jsou uváděny tyto faktory: - pro Vaší všeobecnou orientaci : rodinná dispozice, polygenní základ, zvýšená tvorba interleukinu 4 a 5, zvýšená dispozice k tvorbě specifických protilátek, zvýšené pupečníkové IgE, vysoká koncentrace imunoglobulinu E i v periferní krvi v prvých týdnech života, pozitivní kožní testy, snížení hladiny CD 8 lymfocytů, eosinofilie v krvi nebo v nosním sekretu a dále deficit T supresorových lymfocytů. Chtěl jsem Vám jen neznačit, že celá věc je daleko složitější. Prevalence alergie na kravské mléko je podle mezinárodních studií 3-5%. Probíhají pod dvojím obrazem, jednak kopřivky nebo angioedému či hvízdavého kašle (tzv. non- IgE) anebo pod obrazem kožního nebo zažívacího poškození (+IgE). Je nutné si uvědomit, že ošetřování alergie na kravské mléko je vlastně léčbou alergie na jednotlivé proteiny kravského mléka (kaseinová frakce, laktalbuminuvé, laktglobulinové, enterocolitický syndrom a food protein indukovaná enteropatie). Používají se různé hydrolyzované formule až po extenzivně hydrolyzované, ale je nutné si uvědomit, že eliminace mnohých produktů z kravského mléka může vést k malnutrici nebo specifickému nutričnímu defektu. Hlavní role je tedy v indukci imunotolerance případně při zjištění k diagnostické eliminační dietě. Faktorů je zde velmi mnoho a pro Vaši naději uvádíme Vám ještě známé důkazy, že alergie na kravské mléko má velkou tendenci do 2 let vymizet a nemusí být spojována s rozvojem dalších potravinových a jiných alergií. Výhledově Vám sdělujeme, že zkušenosti s léčbou pomocí Colinfantu v prvém měsíci po porodu, která musí vycházet z patologických hodnot, jsou výborné. Rádi Vám našimi radami pomůžeme. Jen jsme Vám chtěli předložit složitost daných věcí, která pokud by byla aplikována generalizovaně, vytvářeli bychom celou generaci potenciálně alergických a možná i imunologicky alterovaných jedinců.

V Plzni dne 4.3.2016 prim. MUDr. Jiří Liška, CSc.

http://zdraviakrasacz.blog.cz/1603/odpoved-primare

Včera kontrola u dětské kožařky ve FN. Libovala si, že se to zvládá udržovat jen s kosmetikou bez kortikoidů. Ale vyléčit to asi neumí, jen nám dala další vzoreček a doporučila modrou Indulonu (kamarádky malé trochu pomohla měsíčková, ale víc Balneum).Na e-mail mi odepsala kožařka z Třemošné - prý alergie ve vztahu k ekzémům zvažuje, ale "v případě kojeného dítěte jí to nepřišlo pravděpodobné". Bohužel asi neměla info o tom, že v porodnici malá dostala umělé mléko... (Nebo si nás s někým spletla? Nepamatuju se, že by se mě na to ptala a kdyby jo, myslím, že bych zmínila příkrmy...)Dále mi odepsal primář z novorozeneckého z Mulačovky, kterému jsem psala už podruhé mail (v kopii teď i na ředitele), že je vytížen, ale ozve se. Tak uvidíme. Ve FN prý dávají Bebu HA a / nebo mateřské mléko z banky... Ve Stodě prý asi Hipp.

Tak slavíme obrovský úspěch!!!

Malá je už zase krásná!Ve vláscích sice ještě trochu seborea, ale tu už zmáknem (zkusím teď zinkový olej, ten se do šupinek nanáší lépe než mast).Paní Věře Zíkové patří můj obrovský dík!

Jen tedy v pátek a v sobotu, kdy už byl stav pěkný, jsem začala prvně s nemléčným příkrmem: mrkvička s bramborem. Před mrkvičkou pí. Zíková varuje... A opravdu, první den měla malá častější stoličku a druhý den ještě k tomu zase zrudla. Po koupání navíc ještě šupiny na lýtkách, která má jindy "jen" suchá. Chtěla jsem pomalu začít s příkrmy - protože sama mám celiakii, tak abysme stihly včas zkusit lepek (v době imunologického okna (cca 4.-7.měs). Ale asi jsem - vzhledem k našemu stavu - udělala blbost - s příkrmy ještě počkáme...Stejně tak ještě počkám radši s promašťováním - už se mi zdá hladká (i přes šupinky), ale pořád se hrozně škrabe, takže ještě chvíli a pak se uvidí, třeba to ani nebude třeba!

Když se tak zpětně zamýšlím nad vývojem našeho ekzému:

Co všechno bylo špatně?

V porodnici dávají "obyčejné" počáteční mléko (ne s naštěpenými aminokyselinami). Nejsem lékař, ale řekla bych, že bez jistoty, že dítě nemá alergii na kravské mléko (ABKM), by se tato podávat neměla. Maminky se obyčejně do pár dnů rozkojí a další umělé mléko pak již není potřeba.

Bohužel se stává, a to velmi často, že maminky jsou domů poslány dřív, než se rozkojí. Je jim pak doporučeno v "zajetém" umělém mléku pokračovat. Maminky také většinou nejsou lékařky a neví, že jeho používáním mohou svému miminku škodit, pokud se mu projeví sklony k alergii.

Alergie je mnohdy záludná. U někoho se projeví blinkáním, u jiného průjmy. V našem případě to začalo seborhoickou dermatitidou, suchou kůží a postupjícím ekzémem.

Dětská lékařka věděla, že jsme zezačátku přikrmovaly umělým mlékem. Až s neúspěšnou léčbou ekzému nás objednala na alergologii, a to až v půl roce věku (kdy se prý dají dělat testy na ABKM).

O přístupu kožařky jsem již psala v článku Ekzém I... Její odmítání toho, že by ekzém mohl být spojen s alergií, mi v dnešní době připadá neuvěřitelné. Všude čtu a všichni vědí, že tu souvislost je a nejčastěji právě s mlékem, a ona mi řekne: "To je úplně jedno, co jíte, v čem perete... Malá k tomu má prostě sklony... Ono to zmizí... Dáme kortikoidy..."

Neznalá věci jsem asi před 2 měsíci koupila další umělé mléko - naštěstí jsem ho použila jen 2x, při hlídání (bohužel i maminka někdy musí k lékaři...).

Takže - trochu se mi teď otevírá nůž v kapse, když přemýšlím o našem zdravotnictví.

Mám v plánu poslat pár e-mailů, třeba to zdravotnickému personálu otevře oči. Aspoň propříště:

Opravdu je správné dávat novorozencům umělé mléko s kravskou bílkovinou, na kterou si mohou vypěstovat alergii? Nebylo by lepší podávat speciální mléko? Pokud je dražší, myslím, že by si řada maminek jistě sama připlatila. Já například při dalším porodu si ho vezmu rovnou s sebou!

Podpoří mě někdo??

Návštěva dětské kožní lékařky a alergoložky

Tak v pondělí jsme navštívily další 2 lékařky. Je velmi zajímavé, v čem se shodly a v čem se fatálně rozcházejí.Nejprve jsme šly do fakultní nemocnice na kožní ambulanci za dr. Komorousovou, kam nás doporučila kožní lékařka z Třemošné a také známá z porodnice, jejíž sestra ve FN pracuje. Prý je to odbornice a i s dětmi to prý umí. Vzhledem k tomu, že jsme měly průvodku od kožařky z Třemošné, už se vezlo téma atopického ekzému. Dostala jsem k němu brožuru a řadu rad. Léčba by spočívala v dietním opatření (hlavně nekonzumovat nezakysané mléčné výrobky) a zevně velmi častým promašťováním. Kortikoidy prý v této fázi nejsou k ničemu, když kůže není ekzematická, ale suchá. Doporučuje kortikoidy pouze na případná mokvající místa - klasicky 3 dny kortikoidy, 3 dny vynechat atd.

S touto doktorkou bych souhlasila v tom, že kortikoidy dávat nechce. Ovšem s promašťováním si myslím, že pokud nyní nepovažujeme kůži za ekzematickou, ještě bych s oleji počkala. Po zkušenostech, kdy od 2. měs. mažeme a mažeme, od 100% mandlového oleje přes dělané masti a také kupované mastičky z lékárny (Lipobaze, A-derma emolient atd.) po sádlo, a ekzém se pouze zhoršoval a rozšiřoval, to nepovažuji za správnou léčbu. Takže konstatování, že "kůže teď nevypadá jako ekzematická, ale hodně vysušená", považuji vlastně za kompliment 🙂 Zvláště, když se řídím léčbou kvasinek podle Věry Zíkové, kde léčba probíhá bez předčasného promašťování. Kvasinkám se totiž v teplém a vlhkém prostředí velmi daří...Druhá lékařka je alergoložka. Udělala nám testy na alergii na bílkovinu kravského mléka (ABKM). Od V. Zíkové i z jiných stránek vím, že tato alergie je u miminek zdaleka nejčastější. Nyní už mám výsledky testů - pozitivní. Takže léčba V. Zíkové se opět ukazuje jako správná cesta (u nealergiků na BKM doporučuje mléčné výrobky, a to pouze zakysané či tvrdé sýry, jen 2x týdně), takže omezení se u nás určitě vyplatilo, jen po tomto testu musíme mléčné vyloučit zcela - i stopy...

Léčba alergoložky spočívá tedy ve vyloučení mléčné stravy a zevně v podávání kortikoidů. Je přesvědčena, že v kůži je zánět, který je způsoben špatným hospodařením kůže s tukem a vodou. Touto nerovnováhou jsou vyplavovány histaminy, které kůži dráždí a z toho vzniká zánět. (Popisuji přibližně, nejsem lékař.) Prý nemůže souhlasit s dětskou kožařkou z FN - nepomůže promazávání, ale jedině léčba zánětu pomocí kortikoidů. Její doporučení zní aplikovat kortikoid Locoid (který je prý umělý a tudíž neškodný) týden každý večer, poté týden obden a další týdny do zahojení již jen v neděli. Za měsíc si máme zavolat, jak to vypadá a co dále... Tento postup je prý novým trendem používaným v Praze. Prý klasická léčba 3 dny ano - 3 dny ne atd. je zbytečně zdlouhavá...K této léčbě mám zásadní výhradu. Dle mého názoru jsme s léčbou V. Zíkové již po necelých 2 týdnech zaznamenaly zlepšení. Souhlasím s tím, že je kůže vysušená - ale myslím, že ne s akutním ekzémem. Ano, máme červené tvářičky a čelo, občas záhyby a sem tam se dočasně objeví ložisko, které ale většinou za chvíli zmizí. Ale aplikovat kvůli tomu kortikoidy?

S vyloučením mléčných produktů samozřejmě souhlasím, ale jinak budu pokračovat v léčbě V. Zíkové!

Chci se zde podělit o zkušenosti s kojeneckým ekzémem.

Dcera má od narození suchou kůži. Dětská doktorka nejprve radila nic nedělat, nemazat. Maximálně prý olej (např. slunečnicový). Souhlasila jsem s ní a po radách z předporodního kurzu přidávala do koupele a někdy i po koupeli 100% mandlový olej (jediný prý na miminka už od narození). Nepoužívali jsme jinak nic, ani vlhčené ubrousky (ty jsou prý také do 3 měs nevhodné).

Během 2. měsíce věku už jsme měli problémy se seborreou a dětská dr. začala psát dělané masti z lékárny a vyzkoušeli jsme také Lipobasi a Linolu do koupele. Stav se nelepšil, takže nás poslala ke kožní lékařce. Ta nám na konci 2. měs napsala také dělanou mast, dále Jarische k omývání a krém s pontinem. Po 14 dnech nám napsala kortikoidy.

V té době už jsem surfovala po internetu a hledala informace. Kortikoidy jsem dát nechtěla, i když přítel je sám ekzematik a nedá na ně dopustit. Při další kontrole (malá 4,5 měs) nám kožařka řekla, že bez kortikoidů se nehneme. Prý za 2 dny budeme mít od atopického ekzému, je to nejmenší zlo. A do konce měsíce bychom mohli směle očkovat (nyní nedoporučuje).Mezitím jsem dostala několik osobních rad ohledně kvasinek či jiné vnitřní poruše. Kvasinky jsem konzultovala s dětskou sestrou (dr. byla nemocná), gynekologem a magistrou lékárnicí. Všichni shodně tvrdili, že o kvasinky nejde.

O 3 týdny později, kdy jsme už 2x aplikovali místně kortikoid Advantan, nám napsala jiný druh - Locoid. Prý se toho nemáme bát. Ale pokud se to nezlepší, máme jet do fakultní nemocnice na dětskou kožní ambulanci. I podle ní to prý nejsou kvasinky...

To už jsem ale měla načteno https://www.modrykonik.cz/atopicky-ekzem/ a https://www.modrykonik.cz/kvasinkova-infekce-u-deti/ a další a rozhodla se zkusit léčbu podle Věry Zíkové. Jde o pročištění organismu, nemám co ztratit. Podle dostupných informací se léčba příliš neliší - jen v první fázi se u kvasinek nepromašťje, ale spíše vysušuje zinkovou mastí (příp. genciánovou violetí). Nyní je to necelý týden, co se snažím malou uzdravit. Držím bezcukernou, bezmléčnou a bezlepkovou dietu. Doufám, že brzy bude zase zdravá!

Léčbě zdar!