Milé maminky, tak jsem se rozhodla vypsat se z té deprese. Jsem totiž již podruhé v nemocnici hospitalizována s diagnozou vcestná placenta marginalis.
Ale, abych začala od začátku. Máme doma 5letou dcerku, které jsme se rozhodli pořídit sourozence. Otěhotněla jsem prakticky hned, kontroly byly v naprostém pořádku, ale já měla od začátku těhotenství snad všechny nepříjemné známky těhotenství - zvracení, zácpa, únik moči,pálení žáhy a hlavně tlak na stydkou kost. Pořád jsem měla dojem, že snad porodím každým dnem. Jelikož Dr. neshledal nic divného, tak jsem do práce normálně chodila a nijak jsem se nešetřila - sice jsem nezvedala nějaké těžké věci, ale dcerku jsem občas na ruce vzala. A čas ubíhal a já byla ve 28 tt a jednou v práci jsem šla na toaletu a ejhle v míse byla krev - byla jsem šíleně vyděšená. Jelikož máme porodnici hned vedle práce, tak jsem tam zašla, ale naivně jsem si myslela, že to bude jen nějaké prokrvení dělohy - příprava na porod apod. Bohužel mě čekalo nemilé překvapení - placenta previa. Kvůli krvácení si mě v nemocnici hned nechali - neměla jsem u sebe žádné věci, s dcerou jsem se ani nerozloučila....a tak jsem jen volala manželovi a histericky do telefonu brečela. Pro miminko to prý zatím ohrožující není, ale musí se sledovat jak bude krvácení pokračovat. Manžel s malou a rodiči mne navštěvovali každý den. Krvácení jsem měla den a půl - ale nebylo nějak masivní, vždy jsem ale krvácela při použití WC. Pak už nastalo jen špinění. Po 3 dnech mě pustili domů s tím, že musím dodržovat klidový režim a s výstrahou, že kdyby se objevila krev hned mám přijet. Bohužel u této diagnozy se krvácení může objevovat častěji. Týden jsem byla doma a konečně jsem byla klidnější, že vidím všechny moje nejbližší. Ale toto netrvalo dlouho a přesně po týdnu doma jsem našla na papíře trošku čerstvé krve......a situace se opakovala. Věci mi manžel sbalil...rozloučila jsem se s dcerou a za šíleného pláče jsme jeli opět do nemocnice a opět hospitalizace. A teď jsem tedy zde....jsem ve 30+1 a čekám co bude dál......předčasný porod? Nebo mě zase pustí domu? Bude se to opakovat? Donosím miminko? Kdybych rodila - přežije to? Otázek mám milion, ale nezbyde než čekat. Všechny články o této diagnoze a o předčasně narozených dětech jsem snad přečetla - některé mě uklidnily jiné vyděsily. Mám hrozný strach...
Vsechno bude v poradku. Hlavne se nestresujte, co by kdyby. Odpocivejte, nabirejte sily.
Drzim moc palce, at vydrzite co nejdele. Neter se narodila presne takto tesne po 30.tt. Udrzeli ji tam od 25.tt, kdy problemy zacaly. Stejna diagnoza. Dnes ma 2,5 roku a je uzasna! Ale je pravda, ze zacatky nebyly nejlehci. Tak at ani vas prcek nepospicha a jeste tam aspon 5 tydnu vydrzi. 🤰
Jak koukam, tisic doktoru - tisic nazoru. Je dobre ze jsi sledovana v nemocnici. Mela jsem to co ty, prisli na to brzo. Byla jsem doma na neschopence protoze jsem omdlevala a cely den prozvracela. Do toho teda klid na luzku. Hrozba predcastnyho porodu. Obcas jsem spinila, obcas trosku krve. Od konce druheho trimestru tvrdnuti bricha, poslicky.. nikdo nic s tim neudelal, zadny vysetreni navic. Od 30tt se stav zhorsoval, 34tt jsem zacala krvacet, zkontrolovali stav, jela jsem domu, za tyden opet krvaceni zade jsem jela domu. Malej se nakonec narodil presne na termin, prirozene, ale za pekneho dramatu. Takze bud rada, ze jsi pod dohledem aji s miminkem, co ja bych za to dala, nez za ty stresy doma. Mame nejblizsi nemocnici 45min od domu.
Super! Gratuluji! At vam dela jen radost!
Hurá moc gratuluju. .
A jak dlouho jsi v té nemocnici nakonec ležela?
@jenyska4 no ono záleží jak dlouho jsem krvácela...se špiněním už mě pustili domů,trvalo to vždy tak 2 dny krvácení a 3 den jsem už špinila a byla jsem propuštěná...opakovalo se to asi 4x a několikrát jsem opravdu hodně špinila,ale naštěstí mě nechali doma a s tím,že do nemocnice to mám 10 min v případě krvácení. No bylo to blbé období,které naštěstí dobře dopadlo a dnes mě tu zlobí 15 měsíční zlobilka 😉
@jenyska4 promiň že nereaguju hned,ale holčička mi dává zabrat. Jinak jsem opravdu chodila jen na wc a sprchu...ale měla jsem to štěstí,že bydlíme s rodiči a tak se hodně o mě a starší dceru starali...když byl tatínek v práci. Když jsem třeba trošičku něco udělala tak okamžitě krvácení...tak jsem dodržovala klidový režim na 100%. Držím pěsti ať se brzy placenta vytáhne...mě říkali doktoři že už neni šance že se vytáhne a stal se zázrak a v 37tt jsem byla domlouvat císař a zjistili že je placenta už mimo a nakonec jsem rodila normálně a porod pohádkový...kdybys měla nějaké dotazy tak klidně piš a ráda ti napíšu jak jsem to měla já
Začni psát komentář...
Od 31 tt byelo.mít miminko už velikou šanci být v pořádku s nejakym kratším pobytem v inkubátoru. .lékaři už umi zázraky .Přeju, at to dotahnete co nejdále a vše dobře dopadne.