Potíže a nemoci u novorozenců

Potíže a nemoci u novorozenců

Opruzení zadečku

K opruzení zadečku dochází působením zbytků stolice na kůži v teplém prostředí pod plenkami. Kůže zarudne, svědí a bolí.
Abyste zabránili opruzení, pečujte důsledně o zadeček svého děťátka. Nenechávejte ho dlouho v mokrých plenách, po každé stoličce omyjte jemně, ale pečlivě zadeček, a ošetřete ho mastí proti opruzeninám.
K očistění zadečku zejména na cestách se hodí textilní ubrousky

Nadýmání

Nadýmání trápí každého novorozence a malého kojence. Břišní stěna dítěte je slabá a dítě se neumí plynů ve střevě zbavit. Plně kojené dítě snad částečně ano – v závislosti na stravě matky.
Co je možné proti nadýmání vyjma úpravy matčina jídelníčku udělat?
Vyzkoušejte masáže bříška, přikládání teplé pleny na bříško, uvolnění větrů rektální rourkou nebo v krajním případě medikamentózní léčbu podle rady lékaře. Od osvědčené rady našich babiček – podávání lžičky kmínového nebo fenyklového odvaru dítěti před kojením je upuštěno, čaj může pít matka.

Rýma a kašel

Rýma a kašel jsou častými příznaky, které provází onemocnění dýchacích cest. U novorozenců jsou však vzácné. Obtížnější dýchání nosem se častěji objevuje po ublinknutí, kdy je nosní sliznice podrážděna zvratky.
Při rýmě je nos dítěte ucpán hlenem a otokem sliznice, a to pak ztěžuje dýchání. Hlen stéká do krku a dráždí ke kašli. Potíže děťátku zmírní vhodné nosní kapky a odsání hlenu odsávačkou. Kapky na kašel pak často ani nejsou nutné. Doporučují se také zvlhčovače vzduchu, které se ale musí často čistit, aby se v nich neusazovala plíseň. Může se stát, že rýma zhoustne, nejde odsát, kašel se prohloubí, je dráždivý, dusivý nebo se přidruží i horečka. Pak je již ale nutná porada s lékařem.

Zánět spojivek

Zánět spojivek může potrápit malého novorozenečka na porodnici, ale stejně tak se může objevit i později, samostatně nebo spolu s rýmou, kašlem a dalšími příznaky.
Očička kojence jsou slepena bělavým nebo žlutavým výtokem. K léčení lze použít dezinfekčních očních kapek, které po jedné kapce vpravíte do každého oka, a to několikrát za den, alespoň při každém kojení.
Platí však zásada: než začnete sami léčit, poraďte se s odborníkem.

Horečka

Normální teplota je 36,5 až 37,2 °C.Většinou ji měříme v konečníku rychloběžkou. Od naměřené hodnoty se od šesti týdnů věku dítěte odečítá půl stupně Celsia. Pokud má dítě teplotu 37,2 až 37,9 °C, jde o teplotu zvýšenou.
O horečce mluvíme tehdy, vystoupí-li teplota na 38 a více stupňů Celsia. Když má dítě horečku, nejnápadněji se mění jeho chování. Může být podrážděné, neklidné nebo naopak unavené, spavé, nemá chuť k jídlu. Při horečce podejte dítěti lék, který teplotu sníží – paracetamol (obchodní názvy: Paralen, Mexalen, Panadol, Efferalgan, Medipyrin) v podobě čípku do zadečku nebo sirupu na lžičce v dávce odpovídající věku a hmotnosti dítěte podle příbalového letáčku v krabičce léku. Pak se samozřejmě o dalším poraďte se svým lékařem.
V kojeneckém věku horečka velmi ochotně stoupá až ke 40 °C a může být provázena křečemi. Vhodným doplněním medikamentózní léčby horečky jsou studené zábaly nebo studená sprcha.

Zánět středního ucha

Při rýmě a infekcích horních cest dýchacích se stává, že infekce z nosohltanu přejde do středoušní dutiny, a způsobí tam zánět. Některé děti jsou více než jiné náchylné k těmto zánětům a trpí jimi při každé rýmě nebo infekci v krku.
Dítě je neklidné, silná bolest v uchu mu nedá spát, je plačtivé, často si sahá na nemocné ouško, nemá chuť k jídlu. Povětšinou má horečku. Na nemocné ouško hůře slyší.
Snažte se ulevit dítěti od bolesti podáním paracetamolu, který snižuje teplotu, ale je i lékem, který zmírní bolest. Při rýmě udržujte nos průchodný. Vyhledejte lékařské ošetření.
Nejvhodnější prevencí, jak zabránit rozšíření infekce při rýmě do středouší, je udržovat nos dítěte stále průchodný.

Zánět průdušek

Zánět průdušek je onemocněním dolních dýchacích cest. V kojeneckém věku je často spojen s rýmou a zahleněním. Provází ho teplota, kašel a různě výrazná výdechová dušnost. Nejčastějším původcem onemocnění jsou viry.
Opakované záněty průdušek v kojeneckém věku mohou být známkou rozvoje astmatu.

Průduškové astma je onemocnění, při kterém dochází k zúžení průdušek stažením jejich svalů, otokem a tvorbou hlenu na alergickém podkladě. Dítěti uleví vlhký vzduch. Udržujte průchodný nos, hlen odsajte odsávačkou. Při ztíženém dýchání neváhejte a zavolejte pohotovostní službu.

Průjem

Kojenec mívá několikrát denně řídkou stoličku. Když začne být četnější než dosud, vodnatá, zelenavá, popřípadě s příměsí hlenu nebo nitkami krve, mluvíme o průjmu. Novorozenec onemocní průjmem naštěstí velmi vzácně. Průjmová onemocnění spíše trápí až větší kojence, zejména ty, kteří nejsou plně kojeni.
Kojení je totiž, mimo jiné, dobrou ochranou vašeho děťátka i před průjmovým onemocněním. Průjem u kojeného dítěte většinou zvládnete, aniž byste přerušovali na čas kojení, popřípadě po dohodě s lékařem pouze doplníte ztráty tekutin, ke kterým při průjmu dochází, rehydratačním roztokem.
U nekojeného dítěte připravte mléko místo do vody do rýžového odvaru. Ten ani nemusíte doma vařit. Můžete využít komerčně vyráběná dietetika obsahující rýžový odvar - instantní rýžovou kaši nemléčnou. Stejně tak navíc doplníte ztráty tekutin rehydratačním roztokem.
Starší kojenec, zvyklý na nemléčné příkrmy, může při průjmu dostávat zeleninovou polévku, rýžovou nebo bramborovou kaši, banánové či jablečné pyré, rýži s masem. Pokud se nedaří průjem zvládnout, stoličky jsou časté a zejména, přidruží-li se zvracení, pamatujte, že u malého kojence může velmi rychle během hodin až dnů dojít k velkému odvodnění a rozvratu vnitřního prostředí! Vyhledejte proto lékaře.

Zvracení

Zvracení je příznak provázející mnohá onemocnění novorozence i kojence s různou závažností. Důležité je odlišit ublinkávání, kdy po napití dítěte část mléka volně odteče koutkem úst, většinou po změně polohy dítěte při odříhnutí. Je to normální jev. Ani vystupňované ublinkávání u nočních spáčů, kteří sice maminku v noci nebudí, ale pak ráno chtějí všechno a hned, a hltají tak, že spolykají spoustu vzduchu, který je tíží v přeplněném bříšku, není nemocí, pokud není spojeno s jinými příznaky.
Léčebně můžete ovlivnit časté ublinkávání čtyřmi způsoby:

1. delší dobou věnovanou dítěti na odříhnutí, nebo přerušením kojení k odříhnutí,
2. ovlivněním režimu kojence, zkrácením noční pauzy mezi kojeními na čtyři až pět hodin, častějším pitím v menších dávkách,
3. zvýšenou polohou dítěte v postýlce,
4. u nekojeného dítěte pak podáváním zahuštěného mléka (označeného na obalu A. R).

Pro kojené dítě se ze stejných důvodů používá přípravek Nutriton. Medikamentózní léčba nemá při běžném ublinkávání své opodstatnění. Výjimkou jsou pouze někteří kojenci, u kterých opakovaná vdechnutí drobných částeček mléka do plic vedou k opakujícím se zánětům průdušek.
Zvracení však může provázet velmi závažná onemocnění novorozenců a malých kojenců. Nikdy se nemá podceňovat.

Zácpa

U kojeného dítěte díky mírně projímavým účinkům mateřského mléka, které zajišťuje přítomnost správné mikroflóry ve střevě dítěte, k zácpě prakticky nedochází. Počet stoliček je velmi rozdílný, závisí to na aktuálním množství a složení mateřského mléka, ale i na dalších faktorech. Dítě, které mělo od čtvrtého dne svého věku do čtvrtého týdne stoličku alespoň čtyřikrát denně, ji má od druhého měsíce či později jednou za dva až tři dny, i déle, a přitom nejde o zácpu.
Problémy obvykle vznikají při přechodu na umělou výživu, toto období bývá provázeno méně častými, ale zato objemnějšími a tuhými stoličkami. Většina dětí vytlačí i tuhou stolici s minimálními obtížemi. U některých však odchod tuhé a objemné stolice může způsobit až vznik trhlinky řitního otvoru – tzv. fisury, která se projeví bolestí a většinou také i malým množstvím čerstvé krve ve stolici. Trhlinka se obvykle sama rychle zahojí, takže nitky krve ve stolici by se dál neměly objevovat. Krev ve stolici u kojence je závažným příznakem a fisura řitního otvoru je její nejbanálnější a naštěstí nejčastější příčinou.
V některých případech provází také průjem, ale může být i příznakem závažné poruchy střevní průchodnosti. Podrážděním konečníku teploměrem můžete kojenci pomoci vytlačit tužší stoličku. Podávání projímavých čípků není v tomto věku vhodné. Vede totiž k nežádoucím změnám v režimu vyprazdňování stoličky a problém zácpy neřeší, spíše naopak časem komplikuje. Přetrvávající zácpa, zejména pokud se objevuje před druhým měsícem života, může být příznakem vrozené poruchy nervového zásobení střevní sliznice. Léčba je v takovém případě chirurgická.

Kolika

U kojence je kolika souborem příznaků charakterizovaných záchvaty pláče, bolestí břicha a dráždivostí. Může začít krátce po propuštění z porodnice, ale obvykle se objevuje o několik týdnů později, a může přetrvávat i do tří až čtyř měsíců.
Pravá příčina vzniku není známa. Léčba spočívá jen v mírnění příznaků a v odlišení celé řady onemocnění, která bývají těmito příznaky u kojence provázena, což není záležitost jednoduchá.
Neklid, dráždivost a bolesti břicha provázejí téměř každé onemocnění kojenců a malých dětí. Pro kojence trpící kolikou je typické, že dobře pijí, prospívají, přibývají na hmotnosti, často pijí rychle, hltavě. Kolika se většinou projevuje v pravidelnou denní či spíše noční dobu a srdcervoucí pláč a křik dítěte (který celý stav zhoršuje, protože dítě při tom spolyká množství vzduchu, a to vede k nafouknutí bříška a k větrům) přivádí zoufalé rodiče do ambulancí pohotovostní služby.
Děti s krátkými záchvaty pláče mohou reagovat na chování a kolébání, roztřesené děti se někdy zklidní po těsnějším zabalení do zavinovačky. Vhodná je úlevová, relaxační poloha. Pomáhají masáže bříška, někdy teplá plena na bříško, poloha na bříšku ve zvýšené poloze po nakojení a odříhnutí, kdy je dítě pod dohledem matky.
Při zvýšené plynatosti může pomoci i rektální rourka.
Nekojené, někdy však i kojené děti mohou trápit příznaky koliky při skryté nesnášenlivosti kravského mléka.

Škytavka

Škytavka vzniká po krmení podrážděním bránice roztažením žaludku větším obsahem potravy nebo po odříhnutí. Je u kojence běžná. Nemusíte mít obavy, přejde sama. Osvědčeným prostředkem na její odstranění je, dítě znovu přiložit k prsu a nechat několikrát polknout.

Kojenecký ekzém

Kojenecký ekzém je formou atopického ekzému, zánětlivého kožního onemocnění spojeného s častým rodinným výskytem astmatu nebo senné rýmy. Kojenecká forma atopického ekzému začíná většinou až kolem druhého až šestého měsíce věku, zprvu na čele, na tvářích, ale i v místech, kde snadno dochází k přehřátí, zpocení a zapaření, na zádech, na břiše. Z původně ohraničeného ložiska, například na obličeji, se tak snadno v krátké době může rozšířit prakticky po celém těle.
Kůže na postižených místech nejprve zčervená, objeví se na ní drobné pupínky a puchýřky, dochází k mokvání a povrch se pokrývá stroupky a šupinami.Vyrážka je provázena svěděním, dítě se škrábe, je mrzuté, špatně spí, je neklidné u prsu. Kojenecký ekzém může být jedním z projevů nesnášenlivosti kravského mléka.
Léčba kojeneckého ekzému je složitá. Součástí léčby jsou dietní opatření, ochranný režim, který by měl dítě chránit před alergizujícími vlivy prostředí, místně aplikované masti a krémy, celkově podávané léky proti alergii, změkčující oleje do koupele a pravidelná péče o zdravou, ekzémem nepostiženou kůži.
Možnou cestou, jak zabránit vzniku ekzému nebo zmírnit jeho rozvoj v tomto věku, je dlouhodobé kojení.

Kopřivka druhý až třetí den po porodu není projevem ekzému a nemá přímou souvislost s výskytem alergických onemocnění v rodině.